Fórum Pirátské strany

Punkie píše:1) v principu ano. Cilem je,aby naklady na negativni externality nesly jejich původci.
2) coz je i odpoved na druhou otazku. Jedine,co bych k tomu mel,ze by se nemelo postupovat salamovou metodou odvetvi po odvetvi,ale mel by byt zaveden komplexni system "kdo prinasi negativni externality, at plati na jejich odstraneni"

Myslíš udělat větší systémové opatření? Koho všeho by se to například mělo týkat?

Dana.Balcarova píše:

Punkie píše:1) v principu ano. Cilem je,aby naklady na negativni externality nesly jejich původci.
2) coz je i odpoved na druhou otazku. Jedine,co bych k tomu mel,ze by se nemelo postupovat salamovou metodou odvetvi po odvetvi,ale mel by byt zaveden komplexni system "kdo prinasi negativni externality, at plati na jejich odstraneni"

Myslíš udělat větší systémové opatření? Koho všeho by se to například mělo týkat?

Výborně přesně to jsem měl na mysli zda je celkový program vyvážený a levá ruka ví co dělá pravá.
mluvíte o negativních externalitách.
Zeptám se je takovou externalitou erodovaná monokulturní step napuštěná pesticidy a eutrofizovaná půda a voda plná nitrátů a fosfátů ?
je takovou externalitou například naprosto absurdní fakt, že v naší metropoli je větší druhové bohatství hmyzu než ve volné krajině kde hospodaří zemědělci?
Pokud ano, kdo by to tedy měl zaplatit a být hnán k zodpovědnosti? Místo toho byly zemědělcům zvednuty dotace. Jednou se dočkám, že zemědělci dostanou náhradu škody za to, že nemají úrodnou půdu kterou si zničili.

Dana.Balcarova píše:prosím o podněty na otázky:
1) Člověk dnes může doslova za pár korun obletět letadlem svět. Zvýšená frekvence letů si však vybírá svou daň na životním prostředí. Neměly by se tyto "náklady" přeúčtovat těm, kteří je vytvářejí?
2) Souhlasíte s ekologickou daní/ekologickým poplatkem v letectví, který v minulosti zavedlo například Německo?

jaký jiný ekologičtější typ dopravy by jste tedy chtěli preferovat při cestách napříč světadíly. Dnes je třeba dopravovat řadu věcí skutečně rychle a spoléhat se na lodě tak nelze co například pošta. Pokud není ekologičtější náhrada za leteckou dopravu nevidím v tom žádný smysl. Neměly by se zavádět stále nové daně. Daňový systém by se měl zjednodušit a především občané by měli platit co nejméně a pouze na věci které skutečně potřebují. Dnes je občan nevolníkem státu a především pijavic které z něj tahají dotace pro své zisky které navíc ani nezdaní.
Další otázkou jaký to má kromě restrikce význam do čeho budou tyto nové daně státem investovány? jsou to peníze finálních zákazníků které jim letecké společnosti samozřejmě naúčtují. Životní prostředí nepotřebuje finanční podporu, ale čas a prostor pro matku přírodu.

Dana.Balcarova píše:2. 9. je Praze PirateCon. Moc, všechny členy týmu programového bodu ŹP a zájemce o téma, zvu na pracovní setkání k bodu Životní prostředí. Začínáme v 11, schůzka bude probíhat paralelně s programem PirateConu.
Dejte vědět kdo dorazíte.
Těším se na vás

Změna času: začínáme ve 12, počítám že tomu dáme tak 45 minut . Potom bude pauza na oběd až do 13:55, takže třeba společně na oběd nebo jakkoli jinak.

Zdravím,
protože se zajímám o privatizaci vodohospodářství ve VaK Zlín, tak jsem naformuloval body do programu, které bych doplnil. Po konzultaci s Danou Balcarovou posílám podnět, který jsem nastínil pro další budoucí práci v této oblasti. Pro zažátek posílám tyto body.


Voda
Budeme bojovat proti nedostatku vody: Podpoříme vytváření a revitalizaci rybníků, malých nádrží, pramenišť, mokřadů, čímž zlepšíme schopnosti krajiny zadržet vodu.

Udržíme férovou cenu za vodné a stočné. Prosadíme důslednou ochranu vodních zdrojů před privatizací

Reprivatizace vodohospodářství : distribuce vody ve městech a obcích a hospodaření s vodou zpět do rukou měst a obcí. Spustit proces převzetí kontroly nad obchodem s vodou. Obdobně jako tento proces probíhá ve Francii, Německu či Itálii. Ve světě bývá tento proces označován např. deprivatization (anglicky), remunicipalisation (francouzsky), Rekommunalisierung (německy). Tam kde smlouvy dobíhají další neprodlužovat a kde byl podnik prodán postupně podniky odkupovat.

Připravíme legislativní úpravy zákonů : ve prospěch obcí a měst, aby ten, kdo financuje vodárenskou infrastrukturu, prioritně inkasoval zisk z prodeje vody

Důslednou regulací : regulace nyní nefunguje a generuje zisky nadnárodním společnostem a oligarchům, které ovládly monopol vody v ČR. Regulací zamezíme s vodou kšeftovat.

Pomoci bránit vodu přes soudy a trestní oznámení. Prověříme proces uzavření smluv s koncerny, plnění slibů a ekonomické profity ze smluv pro města a pro koncerny. Některé ze soudů, již vydali rozhodnutí o protiprávnosti převedení vodáren do nadnárodních korporací např. VaK Zlín. Zde soudy trvají více jak 13 let. Budeme aktivně vystupovat proti viníkům.

Zřídíme ministerstvo vodohospodářství. Nyní vodohospodářství spadá pod několik rezortů např. min.zemědělství dohlíží na infrastrukturu, o ceně rozhoduje min. financí a kontroluje finanční správa, min životního prostředí se snaží udržet vodu v krajině. Všechny tyto složky by byli pod jedním ministerstvem, které by dohlíželo nad hospodařením s vodou a mělo větší kontrolu a přehled o dění ve vodárnách.

Tomáš

Dana.Balcarova píše:

Punkie píše:1) v principu ano. Cilem je,aby naklady na negativni externality nesly jejich původci.
2) coz je i odpoved na druhou otazku. Jedine,co bych k tomu mel,ze by se nemelo postupovat salamovou metodou odvetvi po odvetvi,ale mel by byt zaveden komplexni system "kdo prinasi negativni externality, at plati na jejich odstraneni"

Myslíš udělat větší systémové opatření? Koho všeho by se to například mělo týkat?

Diskutujeme tady o něčem co je v realu součástí enviromentálního evropského/světového práva - žadnej aktivismus
tak nějak cítím že by to tu mělo zaznít - tak přikládám
Letecká doprava má ve velké míře dopad na životní prostředí, přesto není doposud tato skutečnost dostatečně reflektována pomocí ekonomických prostředků ochrany životního prostředí. Tak jak je běžné u jiných znečištovatelů. Jedním z důvodů proč tomu tak není, jsou pravidla stanovená Mezinárodní organizací pro civilní letectví a řadou mezinárodních smluv, které v podstatě vytvářejí překážku pro zdanění paliva (kerosinu) užívaného pro mezinárodní leteckou dopravu.

Základ pro existenci takové ekologické daně vychází z principu „Znečišťovatel platí“ (Polluter Pays Principle), formulovaného v mnoha aktech mezinárodního práva a jde o jeden ze stěžejních principů. Na základě tohoto principu nese znečišťovatel náklady na předcházení znečišťování, jeho kontrolu a opatření snižující míru znečištění. Čili v případě leteckého průmyslu je taková daň na místě. Podle mě přichází příliš pozdě.

s pozdravem plavbě zdar

Jan.Nezhyba píše: Jedním z důvodů proč tomu tak není, jsou pravidla stanovená Mezinárodní organizací pro civilní letectví a řadou mezinárodních smluv, které v podstatě vytvářejí překážku pro zdanění paliva (kerosinu) užívaného pro mezinárodní leteckou dopravu.
Základ pro existenci takové ekologické daně vychází z principu „Znečišťovatel platí“ (Polluter Pays Principle), formulovaného v mnoha aktech mezinárodního práva a jde o jeden ze stěžejních principů. Na základě tohoto principu nese znečišťovatel náklady na předcházení znečišťování, jeho kontrolu a opatření snižující míru znečištění. Čili v případě leteckého průmyslu je taková daň na místě. Podle mě přichází příliš pozdě.

omlouvám se že tu opět obtěžuji s nepříjemnou otázkou, ale výrobci paliva mají nějaké daňové výjimky? já se skutečně ptám protože nevím ale připadá mi to poměrně málo pravděpodobné stejně tak že by letecké společnosti nemuseli platit daně.
Jaký mají smysl dodatečné daně či poplatky pro ekonomické činnosti pro něž není alternativa? Pokud není žádná ekologičtější alternativa za leteckou dopravu pak zde chybí ten zásadní důvod neboť není koho konkurenčně zvýhodnit. Navíc v letecké dopravě jako takové je konkurence gigantická a v první řadě by mělo jít o bezpečnost cestujících. Takže zavádět dodatečné zdanění v ČR pro dopravce je opravdu hazard. Máte dokonce společnosti, které jsou státem dotovány jako emirates pro ně to nebude mít žádný význam, ale pro ostatní ano a nebo přejdou dopravci jinam v Evropě existuje i velká konkurence mezi letišti.
další otázkou je co by jste si představovali že s vybranými penězi by měl stát udělat ? to mi není moc jasné
a poslední otázkou je pokud jsou prokazatelné škody na životním prostředí měl by existovat konzistentní postoj a čím větší škoda tím tvrdší opatření na ochranu před znečišťovatelem padni komu padni ale to už jsem tu X krát psal.

TomasMikus píše:

Jan.Nezhyba píše: Jedním z důvodů proč tomu tak není, jsou pravidla stanovená Mezinárodní organizací pro civilní letectví a řadou mezinárodních smluv, které v podstatě vytvářejí překážku pro zdanění paliva (kerosinu) užívaného pro mezinárodní leteckou dopravu.
Základ pro existenci takové ekologické daně vychází z principu „Znečišťovatel platí“ (Polluter Pays Principle), formulovaného v mnoha aktech mezinárodního práva a jde o jeden ze stěžejních principů. Na základě tohoto principu nese znečišťovatel náklady na předcházení znečišťování, jeho kontrolu a opatření snižující míru znečištění. Čili v případě leteckého průmyslu je taková daň na místě. Podle mě přichází příliš pozdě.

omlouvám se že tu opět obtěžuji s nepříjemnou otázkou, ale výrobci paliva mají nějaké daňové výjimky? já se skutečně ptám protože nevím ale připadá mi to poměrně málo pravděpodobné stejně tak že by letecké společnosti nemuseli platit daně.
Jaký mají smysl dodatečné daně či poplatky pro ekonomické činnosti pro něž není alternativa? Pokud není žádná ekologičtější alternativa za leteckou dopravu pak zde chybí ten zásadní důvod neboť není koho konkurenčně zvýhodnit. Navíc v letecké dopravě jako takové je konkurence gigantická a v první řadě by mělo jít o bezpečnost cestujících. Takže zavádět dodatečné zdanění v ČR pro dopravce je opravdu hazard. Máte dokonce společnosti, které jsou státem dotovány jako emirates pro ně to nebude mít žádný význam, ale pro ostatní ano a nebo přejdou dopravci jinam v Evropě existuje i velká konkurence mezi letišti.
další otázkou je co by jste si představovali že s vybranými penězi by měl stát udělat ? to mi není moc jasné
a poslední otázkou je pokud jsou prokazatelné škody na životním prostředí měl by existovat konzistentní postoj a čím větší škoda tím tvrdší opatření na ochranu před znečišťovatelem padni komu padni ale to už jsem tu X krát psal.

ANO vyjímky existují - stejně jako proi emisní úrovně
řešit je to třeba na mezinárodní úrovni - v rámci EU a členských státu

Dobrý den,

od 1.11. 2017 začala platit novela zákona o EIA (z. 100/2001 Sb) a podle toho jak jsem to pochopil a ověřil si i na MŽP, tak posuzování vlivů na životní prostředí se v ČR asi 100x sníží. Je to hodně nepřehledně napsané, ale jde o to, že předmětem posuzování dle zákona 100/2001 Sb. budou podle §4, bod 1, pís. d) "podlimitní záměry, které dosáhnou aspoň 25% příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu..."

Nechtěl jsem tomu věřit, ale znamená to, že podlimitní záměry se řeší pouze ve zvláště chráněném území podle zákona 114/1992. Tj. na Šumavě, Krkonoších atd. A limity jsou docela vysoké, takže není problém se pod tento limit dostat. Abych to převedl do příkladu: limit pro parkoviště je 500 parkovacích stání (bytový dům, obchodní dům atd.) Takže bude stačit výstavbu rozdělit do 499 parkovacích stání, a zákona o EIA se to netýká. Limit u délky silnice a dálnice je 2 km. Takže stačí dálnici rozdělit na úseky po 1,9 km. Povrchová těžba je od 5 ha. Povrchový důl s plochou 4,9 ha problematiku EIA opět nemusí řešit.

Zákon navrhlo MŽP, je nově schválený. Přijde mi to špatně, ale naprosto netuším co s tím.

Jan Král

honzakral píše:Dobrý den,

od 1.11. 2017 začala platit novela zákona o EIA (z. 100/2001 Sb) a podle toho jak jsem to pochopil a ověřil si i na MŽP, tak posuzování vlivů na životní prostředí se v ČR asi 100x sníží. Je to hodně nepřehledně napsané, ale jde o to, že předmětem posuzování dle zákona 100/2001 Sb. budou podle §4, bod 1, pís. d) "podlimitní záměry, které dosáhnou aspoň 25% příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu..."

Nechtěl jsem tomu věřit, ale znamená to, že podlimitní záměry se řeší pouze ve zvláště chráněném území podle zákona 114/1992. Tj. na Šumavě, Krkonoších atd. A limity jsou docela vysoké, takže není problém se pod tento limit dostat. Abych to převedl do příkladu: limit pro parkoviště je 500 parkovacích stání (bytový dům, obchodní dům atd.) Takže bude stačit výstavbu rozdělit do 499 parkovacích stání, a zákona o EIA se to netýká. Limit u délky silnice a dálnice je 2 km. Takže stačí dálnici rozdělit na úseky po 1,9 km. Povrchová těžba je od 5 ha. Povrchový důl s plochou 4,9 ha problematiku EIA opět nemusí řešit.

Zákon navrhlo MŽP, je nově schválený. Přijde mi to špatně, ale naprosto netuším co s tím.

Jan Král

Ano dojde k výraznému snížení projednávaných záměrů vzhledem ke změnám limitující jejich porojednání.
Jednou z cest je provést revizi změn a navrhnout opravu ve znění zákona.