Ano, jsem ukecaný. Ano, na všechno mám názor, jenže já toho už spoustu zažil. Jsem z jiné vzdělanostní (SŠ), společenské (venkovan z Plzně), kulturní (rocker) i věkové (starej pes) skupiny a tak moje názory jsou jiné.
Byl jsem zaměstnancem a jsem živnostníkem. Mohu tedy srovnávat klady a zápory obojího způsobu vydělávání na živobytí. Kdo ještě studuje, nebo neprošel obojím, má často zkreslený pohled. To je v pořádku, ale měl by poslouchat i jiné názory, než se v partě podobných lidí ujišťovat, že ty jeho jsou jediné správné.
Zažil jsem minulý režim a to tak, že důkladně, až do mých 33 let. V tom věku už člověk většinou má dost rozumu na vytvoření vlastního názoru a ještě mu dobře funguje paměť, aby si vzpomínky uložil. Kdo to zná jen z dějepisu a novinových článků, nebo v roce 1989 by ještě dítě, ten má opět zkreslené představy, nebo nedostatek informací. Opět by měl poslouchat a přemýšlet o vzpomínkách a názorech "starého zbrojnoše". Třeba ten ukecanej dědek má v něčem pravdu.
Mám rád příklady, tak sem jeden hodím. Když budeš voják US Army a ve výcvikovém táboře tě seržant bude tahat blátem, bude na tebe řvát, bude po tobě střílet, budeš ho nenávidět. Ten parchant kulhavej, s plícemi prokouřenými, co on ti bude vykládat. Jenže až se dostaneš v Afghanistánu do přestřelky, tak mu najednou budeš vděčný. To, co ti připadalo jako zbytečná buzerace, jako zbytečné informace, jako plýtvání silami, to ti zachrání život.
Takže každý, kdo se teď na fóru blbě ptá, má jiný názor, remcá, odvádí od tématu, něco vynese ven, je pro nás takovým seržantem, nebo chceš-li trenažérem. A nemusíme si platit statisícové kurzy sebeovládání, asertivity a umění diskutovat, máme to zadarmo.
A ještě poslední věc. Začíná se objevovat čím dál častěji názor, a nejen od starších lidí, že se ze společnosti vytrácí slušnost. Když jsem v dětství řekl "Mami, já chci čokoládu", hned se mě zeptala "A jaké je to kouzelné slůvko?". Dokud jsem si nevzpomněl na slovo prosím, nic jsem nedostal. Tuhle hru jsem si musel zopakovat snad tisíckrát, ale povedlo se. Dnes mi nedělá problém to slůvko říci, když od někoho něco chci. A všimni si, že v Británii a USA je to dodnes běžné, jen u nás se říká "Dano kup nám vlajky", místo "Mohla bys nám, prosím, Dano koupit vlajky?"
P.S. A netřeba hned všechno brát tragicky. Evropský rozhled je bulvár, stejně jako TN Noha, Blicí listy a Novinky.cz
