Rozhodčí komise rozhoduje ve stranických sporech, vydává předběžná opatření, rozhoduje o omezení práv člena za porušení právních předpisů a o jeho vyloučení, rozhoduje o platnosti právních aktů, odpovídá na předběžné otázky, pokud není výklad jasný.
§38 Přechod členství po zániku
Člen krajského sdružení, které zaniklo, přísluší do kraje, jehož sídlo je nejblíže místu, na základě kterého byl přijat do původního krajského sdružení.
Konkrétně, přísluší člen zaniklého místního sdružení automaticky do jiného místního sdružení v rámci svého kraje? A to i v případě, že by to třeba bylo jediné místní sdružení v kraji?
Otázka předpokládá, že příslušné krajské fórum nepřijalo vlastní jednací řád.
Děkuji.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vojtech.Pikal za příspěvky (celkem 2):
člen RP, AO, PO, ZO, FT; člen AO OlK, vedoucí MRT Demokracie
místopředseda sněmovny a poslanec za Olomoucký kraj|Profil|fb| Tel: 776635258 „Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“[1]
Protože potřebuji uvést rámec, v němž se má otázka pohybuje a v případě, že odpověď by byla "ANO", potřebuji vědět, jestli to je "ANO, vždy", nebo třeba "ANO, pokud není proti".
Jestli se tak děje automaticky či na žádost a podobně.
Pokládám otázku v širším rámci, který je třeba zodpovědět celí, ovšem zajímá mě konkrétní případ, který potřebuji, aby odpověď vyložila co nejjasněji.
Proto.
(A jsem muž mnoha slova a trochy činů.)
Tito uživatelé poděkovali autorovi Vojtech.Pikal za příspěvek:
člen RP, AO, PO, ZO, FT; člen AO OlK, vedoucí MRT Demokracie
místopředseda sněmovny a poslanec za Olomoucký kraj|Profil|fb| Tel: 776635258 „Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“[1]
Jestli mohu doplnit dosavadní praxi administrativního odboru (Vojta má takovou tendenci se spíše ptát rozhodčí komise, než svého nadřízeného, jak se věci dělají, i když právě výklad nadřízeného je pro něj na rozdíl od předběžné otázky závazný):
Podle stanov člen strany přísluší ke sdružení, které ho přijalo za člena, nebo k němuž přestoupil. Při přestupu se postupuje přiměřeně podle ustanovení o podání přihlášky a členství ve straně není dotčeno. Zásadně tedy stanovy požadují projev vůle člena a člen se nemůže ocitnout bez svého souhlasu v některém sdružení. Výjimky z této zásady je třeba vykládat restriktivně. Výjimkou z této zásady je také § 38 jednacího řádu: Člen krajského sdružení, které zaniklo, přísluší do kraje, jehož sídlo je nejblíže místu, na základě kterého byl přijat do původního krajského sdružení. Smyslem této výjimky je zajistit, aby měl člen v každém okamžiku své krajské sdružení. (Protože na to je také vázána volba jeho zástupce v republikovém výboru, zastupitelském orgánu strany; pokud by přechod nebyl určen jednacím řádem, mohla by navíc nastat situace, že by nebyl příslušný k žádnému krajskému sdružení, protože by to byl například věčný prudič a nikdo by ho nechtěl, tím by však bylo porušeno jeho právo účasnit se činnosti na lokální úrovni. Nové krajské sdružení je přitom určeno tak, aby byla dojezdová vzdálenost člena co nejmenší, aby se mohl reálně účastnit jeho činnosti - tj. člen z Karvinné pracující v Trutnově, původně člen KS Hradecký kraj, by přešel do sdružení v Libereckém kraji, člen bydlící v Hradci by přešel do krajského sdružení Pardubický kraj.) Vzhledem k tomu, že člen nemusí mít místní sdružení, nelze tuto zásadu analogicky přenášet na místní sdružení. Lze shrnout, že přechod členství u místních sdružení nemá oporu ve stranických předpisech. Přechod k novému sdružení je třeba řešit analogicky jako u podání přihlášky.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jakub.Michalek za příspěvky (celkem 3):
člen RP, AO, PO, ZO, FT; člen AO OlK, vedoucí MRT Demokracie
místopředseda sněmovny a poslanec za Olomoucký kraj|Profil|fb| Tel: 776635258 „Nakonec vám budou vládnout ti nejneschopnější z vás. To je trestem za neochotu podílet se na politice.“[1]
