Re: Senát - vše o horní komoře parlamentu
Napsal: 13 dub 2013, 10:05
koukni se na statusy na parlamentním zpravodaji tohohle charakteru.
Internet je naše moře!
https://forum.pirati.cz/
Myšlenky podporuji, byť jsem se neupsala, neboť bianco šeky nepodepisuji. Snad mě přátelé chápou.
Dožeňme Botswanu!
http://www.youtube.com/watch?v=BNsdmZ9XCI8
Matěj Hollan
upřímně to moc nechápu - my sme Vám všichni (kdo Vás volil) podepsali bianco šek svou volbou a nevšim sem si, že byste měla ve svém programu paragrafová znění zákonů, byly to daleko obecnější fráze než to, co má v tezích Rekonstrukce státu. Váš postoj mi přijde v tomto alibistický.
Eliška Wagnerová
Je mi to líto, Matěji, ale hlasování o senátním pozměňovacím návrhu k zákonu, který měl napravovat pokřivené anonymní akcie je dokladem toho, jak snadno bych se dostala do kolize se svým přislibujícím podpisem. Není to alibismus, ale chci dodržet slib, že budu hlasovat podle svého svědomí když přijde něco, s čím bych nemohla souhlasit. Víte, že Rekonstrukce státu byla proti tomu pozměňováku, přesto jsem pro něj hlasovala. Proč mě to připadalo správné vysvětluji ve své "zprávě o činnosti", kterou jsem včera publikovala na svém webu i zde na fb. Tož tak...
MFD
Vítězové a poražení druhého kola voleb
Nečekal jsem to. Byly to volby v podivné atmosféře, spousta lidí nepřišla kvůli strachu z covidu, ostatně i pan premiér je vyzýval, aby o víkendu byli doma a nikam nechodili. Jsem ale přesvědčen, že kdyby se volby konaly v normální atmosféře, tak to dopadlo jinak,“ prohlásil Milan Štěch, bývalý předseda Senátu za ČSSD. Senátorem byl od roku 1996, ale víkendové sčítání mu vystavilo stopku. Prohrál ve 2. kole s Jaroslavem Chalupským, který bude prvním zástupcem v horní komoře za Svobodné. „Myslím si, že po letech práce mám nárok si odpočinout, věnovat se rodině, koníčkům, jako je třeba rybaření,“ uzavírá Štěch.
Podobných nečekaných zvratů senátní volby přinesly hned několik, ale i zajímavých příběhů spojených s překvapivými porážkami a logicky i výhrami. Takže popořádku.
Druhé kolo se stalo konečnou i pro krále hazardu. Tak se obvykle přezdívá miliardáři Ivo Valentovi, který své jmění vydělal podnikáním v tomto byznysu. Valenta kandidoval za Soukromníky, ale porazil ho lidovec Josef Bazala. Další politické angažmá po letech strávených v horní komoře Valenta nevylučuje. „Jsou před námi parlamentní, komunální a pak i prezidentské volby,“ uvedl. Právě kandidaturu na prezidenta nevylučuje. „Zatím se chci poradit s rodinou a se svým týmem,“ dodává Valenta.
Zcela jiné starosti má čerstvě zvolená kladenská senátorka Adéla Šípová. „Mám radost, že mohu reprezentovat pirátské barvy v Senátu,“ řekla. Na Kladně porazila bývalého ministra Petra Bendla (ODS).
Sportovní terminologií přestup roku se odehrál v Praze 1. Miroslava Němcová byla dvaadvacet let poslankyní, a dokonce místopředsedkyní a pak předsedkyní Sněmovny. „Jsem opravdu v unikátní pozici, kdy jsem ráno vstávala jako poslankyně a spát půjdu večer jako senátorka, je to zvláštní pocit,“ prohlásila v nadsázce v sobotu Němcová.
Minulý týden jí unikl postup z 1. kola jen těsně, když získala 48 procent hlasů. Michael Žantovský (TOP 09) byl po prvním kole žhavým kandidátem na celkové vítězství. O mandát usiloval v Praze 5, kde byl senátorem v letech 1996–2002. Nakonec však těsně podlehl ve 2. kole v souboji s obhajujícím senátorem Václavem Láskou (Senátor 21). Podle Žantovského se na jeho neúspěchu podílela i zhoršující se epidemiologická situace, kdy ve 2. kole přišlo volit méně lidí.
Poraženým letošních voleb je vládní koalice. ANO paradoxně soupeřilo o jediný mandát s koaliční ČSSD. Pro Babišovo hnutí bylo toto vítězství aspoň jedinou útěchou senátních voleb. Naopak ČSSD zůstala na nule. Střet sociálních demokratů a ANO přitom v Karviné provázela mimořádně nízká účast, o vítězství Ondřeje Febera rozhodlo 84 hlasů. Ještě menší byl rozdíl ve Vyškově, kde Karel Zitterbart (STAN) porazil lidovce Jaroslava Klašku jen o sedmadvacet hlasů.
— Robert Oppelt, Eva Pospíšilová
Vystrčil má šanci dál šéfovat Senátu
Eva Pospíšilová
reportérka MF DNES
Varianta, že Senát i po uplynulých volbách povede Miloš Vystrčil (ODS), je stále ve hře. A to navzdory tomu, že víkendové klání zcela ovládli Starostové a nezávislí (STAN), když společně s SLK získali 11 mandátů z 27 možných. A v horní komoře tak budou mít nejsilnější klub.
Předseda STAN Vít Rakušan MF DNES sice řekl, že jeho hnutí má dost osobností, které by mohly Senát vést, ale zároveň připustil, že nakonec může dojít i k dohodě na podporu jedné konkrétní osobnosti. Třeba i z jiné strany.
„Bude o tom jednat náš senátorský klub. Opakovaně ale říkám, že osobnosti v klubu bychom post předsedy horní komory samozřejmě měli, ale zdá se, že starý princip, kdy nejsilnější klub bere automaticky předsedu, už tak jednoduše neplatí,“ řekl Rakušan. Na přímý dotaz, zda je tedy pořád ve hře varianta, že by v čele Senátu by v případě zájmu mohl pokračovat Miloš Vystrčil, doplnil: „Samozřejmě je tady eventualita, že dojde k dohodě na jednom kandidátovi, kterým by mohl být Miloš Vystrčil. Ale jak říkám, nechám to na našich senátorech, my skutečně v našem hnutí nefungujeme tak, že předseda řekne a ono to tak bude.“
Sám Vystrčil, který je v čele Senátu od února po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery, se zatím ještě nerozhodl, zda by se o nejvyšší post v horní komoře ucházel. „Budu se rozhodovat podle toho, jak se k tomu budou stavět jednotliví senátoři a senátorky a také jednotlivé senátorské kluby. Ne všechny kluby budou existovat ve stejné podobě, tudíž je potřeba vyčkat, jak se situace vyvine.Teprve poté se budu rozhodovat,“ řekl MF DNES Vystrčil s tím, jestli bude, nebo nebude předsedou Senátu, neusíná ani nevstává. „To ale neznamená, že bych neměl chuť se třeba i o tuto pozici znovu ucházet, ale opravdu na to, abych řekl, zda tomu tak bude, nebo nebude, je potřeba ještě počkat,“ doplnil současný šéf horní komory, který rozjitřil atmosféru ve společnosti svou cestou na Tchaj-wan. Ostře na to reagoval zejména Hrad.
Prezident Miloš Zeman včera serveru Blesk.cz nicméně odmítl říct, kdo by měl být po volbách v čele Senátu. Je to podle něj na Starostech, kteří vyhráli volby, a ODS, koho do čela Senátu prosadí.
Vystrčilova šance
Prezident Zeman Vystrčila po cestě na Tchaj-wan odmítl zvát na porady ústavních činitelů k zahraniční politice ČR. Vystrčil coby současný šéf Senátu je přitom druhým nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Včera Zeman uvedl, že jakéhokoli jiného šéfa horní komory na tyto schůzky opět zvát bude.
To se ale asi hned tak nestane. „Obecně tady panuje atmosféra, že současný předseda Senátu by měl znovu kandidovat a pokračovat. Tou cestou nás zviditelnil, ukázal, že Senát není zbytečná instituce, jak se o něm mluví,“ řekl MF DNES jeden ze současných senátorů.
Také politologové jsou přesvědčeni, že Vystrčil v případě zájmu o funkci bude pokračovat. Navzdory tomu, že volby vyhrálo hnutí Starostové. „STAN spíše vymění podporu Vystrčilovi ve vedení Senátu za vedení atraktivnějších a vlivově důležitějších senátních výborů,“ myslí si politolog Jan Kubáček. A jeho kolega Lukáš Jelínek k tomu doplnil: „Senát zůstane baštou opozice, s čímž souvisí i snaha ODS, aby v jeho čele pokračoval Miloš Vystrčil.“
O situaci, tedy jak budou senátoři STAN postupovat, jednal včera jejich senátorský klub. „Po rozsáhlé diskusi jsme se dohodli, že o vedení Senátu budeme jednat s dalšími senátorskými kluby, které jsou zastoupeny v Senátu,“ sdělil posléze šéf současného senátorského klubu STAN Petr Holeček. Jednání mají začít dnes s tím, že novým šéfem horní komory by se měl stát člověk s podporou od maximálního počtu senátorů a senátorek. Z vyjádření bylo patrné, že možnosti pokračování Miloše Vystrčila v čele Senátu se STAN nebrání.
Víkendové výsledky voleb obecně v Senátu posílily opoziční většinu. A to na úkor vládních stran. Zcela propadla ČSSD. Neobhájila ani jeden mandát a zůstali jí tři senátoři. „Volby bereme jako jednoznačnou prohru. Podobně jsme skončili také v roce 2004. Naši kandidáti kampaň neošidili a víme bohužel, že pro naše voliče není Senát tak důležitý jako pro voliče opozice. Rozhodla jejich disciplinovanost a motivace,“ komentoval to předseda ČSSD Jan Hamáček. Případné personální změny ve vedení strany chce strana řešit na sjezdu v lednu.
Slabší je po víkendu také hnutí ANO, které udrželo jedno křeslo ze dvou obhajovaných. „Více než na velké strany lidé sázeli na lokální osobnosti, což může Senát neformálně ještě o kousek víc posunout do role ‚komory regionů‘,“ myslí si politolog Jelínek. A Kubáček doplnil: „Levici se vůbec nepodařilo zmobilizovat své voliče, nebyly to jejich volby, naopak bodovali lokální kandidáti s místním příběhem a výsledky.“
Zejména kvůli posílené opoziční většině se očekává, že horní komora bude i nadále kritická vůči Sněmovně, vládě, premiéru Andreji Babišovi a také prezidentu Miloši Zemanovi.
K urnám přišlo letos 16,74 procenta voličů, což byla čtvrtá nejmenší účast u senátních voleb. Senátní zastoupení zdvojnásobili TOP 09 a Piráti. Piráti budou mít dva senátory, které navrhli, TOP 09 pět. Na znovuzvolení dosáhli oba finalisté hnutí Senátor 21. Po jednom senátorovi budou mít nově Svobodní a Hradecký demokratický klub. Nejsilnější frakci by měli mít Starostové společně s TOP 09, a to 28 členů.
O zvolení, či nezvolení mnohde rozhodovalo několik desítek hlasů. Třeba na Vyškovsku jich k vítězství stačilo 27. Právě o tolik totiž kandidáta KDU-ČSL Jaroslava Klašku porazil nestraník nominovaný hnutím STAN Karel Zitterbart.
Obdobně tomu bylo i na Karvinsku, kde byla zároveň vůbec nejnižší volební účast -7,72 procenta voličů. Tam k vítězství stačil rozdíl 84 hlasů, díky kterému se novým senátorem stane jediný úspěšný kandidát ANO Ondřej Feber. V souboji přitom porazil obhajujícího sociálního demokrata Radka Sušila.
Nejvíc hlasů naopak dostal Pavel Kárník (za STAN). Na Kolínsku ho podpořilo 15 197 lidí.
Milionová prohra ČSSD
● Letošní senátní volby budou znamenat propad příjmů z každoročních státních příspěvků za mandáty hlavně pro ČSSD, která přijde o devět milionů korun za rok. STAN si polepší o více než šest milionů korun. Více peněz od státu poputuje také do rozpočtu ODS, TOP 09, SEN 21 a Pirátů.
● Strany a hnutí dostávají od státu ročně 900 tisíc korun za zákonodárce. Stát takto za senátorské mandáty vyplatí celkem 69,3 milionu.