Protože se pokračuje tady, hodím sem kopii toho co jsem napsal
zde
Nechci to zatím házet do padu, protože mi přijde lepší, aby to tam napsal někdo, kdo to dokáže přeložit do právniciny. Zatím je navíc ještě čas.
V této souvislosti bych se rád zeptal někoho kdo se v tom vyzná, jestli mají vůbec povinnost se připomínkami zabývat a např. vyvrátit naše argumenty. Jestli tedy naše připomínky mají vůbec smysl a nedopadne to jako u věcného záměru zákona o kybernetické bezpečnosti, kde si stejně jednohlasně odhlasovali původní návrh a ani se neobtěžovali nás informovat, nebo dokonce vyvracet naše připomínky. Stačilo by jen nakopnutí, kde bych to mohl dohledat. Ono je to totiž jinak docela ztráta času
.
Cituji:
I.3 Příprava na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům
Co se týče dalších východisek, předložený návrh rovněž zohledňuje přípravu na ratifikaci
Úmluvy Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům (dále též jako „Úmluva“), neboť
součástí vládního úkolu plynoucího ze Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011
a 2012 je rovněž příprava podpisu a ratifikace Úmluvy Rady Evropy o přístupu k úředním
dokumentům.
Dotčená ustanovení InfZ tudíž byla přizpůsobena schválenému znění citované úmluvy,
a to s jedinou níže specifikovanou výjimkou. Text Úmluvy vylučuje, aby povinné subjekty
požadovaly úhradu nákladů souvisejících s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informací;
v předkládaném návrhu se uvedené vztahuje na úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání
informací a dále na nově zavedenou zálohu. Vzhledem k tomu, že ze strany ČR nelze
pravděpodobně v tomto ohledu při ratifikaci uplatnit výhradu bez rizika, že by jiný stát proti
ní vznesl námitku (protože podle čl. 19 písm. c) Vídeňské úmluvy o smluvním právu je
nepřípustná výhrada, která je neslučitelná s předmětem a účelem smlouvy), předkládají se
dotčená ustanovení ve dvou variantách, kdy první varianta v souladu s Úmluvou neobsahuje
příslušná ustanovení. Druhá legislativní varianta vychází ze zachování předmětných institutů,
je však podmíněna tím, že ČR k Úmluvě nepřistoupí. Tuto problematiku tedy předkladatel
ponechává k rozhodnutí vládě.
Chtějí tím říct, že přesto že slíbili v rámci boje proti korupci přistoupit na evropskou Úmluvu o přístupu k informacím, tak v návrhu zákona je varianta, že se k této smlouvě nepřipojí? Jsem jediný, kterému to připadá absurdní? Jestli to tam opravdu je, tak navrhuji se ostře ohradit právě k této skutečnosti. To tam IMHO nemá vůbec co dělat. Vždyť je to úplně proti záměru předkladatele a hned na začátku se to i píše.
Navíc jsem přesvědčený, že poplatky za vydání informací které musí vydat jsou proti záměru "svobodného přístupu k informacím". Tohle by jim mělo dojít a pak se dopracují k závěru, že nejednoduší, nejlevnější, nejefektivnější a ještě v konečném důsledku práci šetřícím východiskem je automaticky zveřejňovat na webu vše, co se zveřejnit musí a na co má občan právo podle tohoto zákona. Proč čekat, až se někdo ozve. A to nemluvím o ušetřením v souvislosti s poklesem korupce.
EDIT:
A vida. Na straně 17 (38) se již výslovně píše:
Předkladatel doporučuje realizaci všech uvedených opatření. Současně navrhuje takové
legislativní brzdy, které zamezí zneužití shora popsaných institutů povinnými subjekty.
A ani slovo o tom, že to fakticky znamená nemožnost splnění zadaného cíle, tedy přistoupení k "Úmluvě Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům". Ale do této strany se "Úmluva" předhazovala jako argument, kde to jen bylo možné (viz. "test veřejného zájmu" kde se argumentovalo tím, že je to jediná možnost kterou smlouva umožňuje, přesto že ji nevyžaduje a navíc je to hodně sporný nástroj).
EDIT2:
Poznámky k návrhu zákona:
- Vymezení povinných subjektů mi přijde chaotické a nejsem schopen posoudit, jestli tam je vše co tam má být. Nevím proč se prostě nemůže napsat:
"Povinnými subjekty jsou všechny instituce, které fungují z veřejných prostředků nebo jsou vlastněny státem" a potom pár příkladů a vyjmenovaní výjimek (tajné služby, ...) a hotovo. Je nějaký důvod, proč by to tak nemohlo být?
§2
(4) Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem
průmyslového vlastnictví1
Osobně se mi to moc nelíbí, protože se tam dá nacpat kde co (SW (ten by uzavřený vůbec neměl ve státní správě být), obchodní firma a tzv. know - how, kterým jsou často obhajovány nehorázné částky a nedopátráte se za co). Asi se tomu ale v současnosti nedá zabránit.
(5) ... data využitá při přípravě podkladů budoucího rozhodnutí, ...
Tohle může být problém. V DZ tvrdí, že jde o zamezení dotazů na "podklady podkladů", ale právě ty jsou často důležité (třeba pro posouzení účelu a ceny státní zakázky nebo posouzení nutnosti určitého zákona nebo vyhlášky). Osobně si myslím, že by mělo být vždy možné dohledat všechna "data", která byla použita při vytváření i podkladů.
§ 8c podle mě znemožňuje zjištění platů vysokých státních úředníků a to asi není dobře. Ale možná tomu jen nerozumím
.
§9 Ochrana obchodního tajemství
(1) Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji
neposkytne.
Je nějaký důvod k "obchodnímu tajemství"?. IMHO ne.
§ 11 Další omezení práva na informace
(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
Nevím proč, ale zavání mi to nějakou kulišárnou. Nevíte někdo co je tím myšleno? Nejlépe i nějaký příklad. Proč by někdo financoval něco se svého a proč by nedal svolení o tom informovat. Nemělo by to být tedy alespoň obráceně? Tedy vše je veřejné, jen pokud si to dotyčný písemně nepřeje?
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského 2b) ., nebo
d) jde o informaci, na kterou se vztahuje bankovní tajemství.
c) - taktéž moc nevím čeho by se to mělo týkat. Takové věci nemájí IMHO ve státní správě ani samosprávě místo. Ale možná nějaký relevantní případ existuje
d) – asi to o čem mluvil Jakub v souvislosti se znemožněním transparentních účtů. Už se těším na jeho kvalifikovanou analýzu.
§ 14 Posuzování žádosti
(3) Povinný subjekt žádost do 7 dnů ode dne, kdy byla žádost podána, odloží,
pokud se požadované informace nevztahují k jeho působnosti; v odůvodněném sdělení o
odložení žádosti označí povinný subjekt, k jehož působnosti nebo předmětu činnosti se
požadované informace vztahují, je-li mu znám.
Vynechal bych vytáčecí dovětek "je-li mu znám". Pokud ho nezná, tak ho dohledá a pokud neexistuje, tak asi nebude v pořádku žádost. Klidně by tam mohla být i povinnost úřadu předat dotaz s protokolem na správné místo + informovat žadatele.
§ 17a - Souhlasím s jzvc, ale zároveň se mi ani nelíbí to obchodní tajemství.
§ 18 - Opět souhlas s jzvc
§ 19a Úhrada nákladů
Myslím si, že informace by měly být poskytovány zdarma. Jinak to není "svobodný přístup k informacím". Pokud s tím mají vysoké náklady, tak tam mají bordel a to je potřeba odstranit. A pokud chtějí ještě ušetřit čas a nervy, mají všechno zveřejňovat rovnou na webu. Navíc "Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům" ke které se zavázali přistoupit výslovně vylučuje ".. aby povinné subjekty požadovaly úhradu nákladů souvisejících s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informací;". Takže přípustný je maximálně nějaký kolek do 100 Kč, ale já bych to stejně viděl nejraději jako službu občanům. Nakonec občan by měl být spíš odměněn za kontrolu, než trestán poplatkem.
