Odbor dozoru a kontroly veřejné správy
náměstí Hrdinů 1634/3
Praha 4
140 21
Č. j. MV- 95056-2/ODK-2012
Praha 6. září 2012
Vážený pan
Michal Havránek
Havry@seznam.cz
Žádost o vyjádření k obecně závazné vyhlášce - vyrozumění Ministerstva vnitra
Ministerstvu vnitra, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, jakožto orgánu
příslušnému dle § 123 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), k výkonu dozoru
nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí
a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti, byla dne 29. srpna 2012
doručena Vaše žádost o vyjádření k obecně závazné vyhlášce města Krupka.
Ve svém podání uvádíte, že obecně závazná vyhláška města Krupka
č. 3/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického
vzhledu města (dále jen „OZV“), určuje co je esteticky vhodné a co nevhodné. Dle
Vašeho názoru je OZV postavena zřejmě proti romským obyvatelům. Poukazujete na
to, že prostřednictvím OZV mohou být perzekuovány děti za to, že si při hře sednou
na chodník či trávník, jež jsou ve vlastnictví města. Dle vyjádření starosty města byla
OZV přijata jako nástroj k potírání narušování veřejného pořádku, byla přijata na
základě četných stížností občanů a konzultována s Ministerstvem vnitra. Domníváte
se, že tato OZV je prosazována nebezpečnou stranou DSSS a myslíte si, že je zcela
nevhodná a to zrovna v době, kdy u nás začíná působit Vládní agentura pro sociální
začleňování. Žádáte tímto Ministerstvo vnitra o vyjádření k této OZV.
Na úvod lze říci, že obce jsou oprávněny prostřednictvím OZV stanovit
činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými
mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, které lze vykonávat pouze na
místech a v čase OZV určených, nebo stanovit, že na některých veřejných
prostranstvích jsou takové činnosti zakázány [viz § 10 písm. a) zákona o obcích].
Obec dále může v OZV stanovit povinnosti k zajištění udržování čistoty ulic a jiných
veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní
veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti [viz § 10
písm. c) zákona o obcích].
Zároveň by ale OZV měla být v souladu s principem proporcionality, pro nějž
platí, že by obec neměla své zákazy [s výjimkou prostituce (viz nález Ústavního
soudu sp. zn. Pl. ÚS 69/04)] formulovat plošně, ale vždy jen v co nejméně
*MVCRX017BXFW*
MVCRX017BXFW
prvotní identifikátor
2
omezujícím rozsahu. To znamená, že by měla regulaci určitého chování vztahovat
zásadně na určitá, ve vyhlášce vymezená místa, případně doby, s přihlédnutím
k povaze chování a jeho způsobilosti (významnou měrou) narušit veřejný pořádek
v obci. Existenci místních specifik a potřeb na ně reagovat určitým regulačním
způsobem naznačuje právě omezení zákazu pouze na určitá místa v obci či na určité
doby, nejlépe v kombinaci obojího.
Ke stanovení veřejných prostranství v OZV uvádíme, že dle ust. § 34 zákona
o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky,
veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící
obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V OZV
upravujících místní záležitosti veřejného pořádku podle § 10 písm. a) zákona
o obcích tak obec neurčuje, který prostor je veřejným prostranstvím; tím je pouze
takový prostor, který splňuje zákonem stanovené znaky. Obec tedy pouze určí ta
z veřejných prostranství, na nichž lze nebo naopak nelze vykonávat určitou činnost.
Možnost uložit plošný zákaz určité činnosti způsobilé vážně narušit veřejný pořádek
v obci dovodil Ústavní soud zatím pouze v případě regulace prostituce resp. nabízení
a poskytování sexuálních služeb.
OZV města Krupka je svým obsahem namířena na zabezpečení veřejného
pořádku a estetického vzhledu obce zákazem umisťování předmětů sloužících
k odpočinku, rekreaci a stravování na veřejné zeleni a na některých veřejných
prostranstvích a zákazem sezení na stavebních částech a zařízeních, které
k takovému účelu nejsou určeny.
V oblasti veřejného pořádku plní obec jednu ze svých „policejních funkcí“ a při
nedostatku zákonné opory se snaží vydáváním vlastních předpisů stanovit zákazy
určitého chování, které považuje za škodlivé a které přitom nejsou regulovány
platnými zákony. Aby však obec nepřekročila svou zákonnou příslušnost, vždy musí
jít o místní záležitosti, tedy o nežádoucí jednání, které nemá charakter jednání jinak
státem postihovaného a které má „místní“ charakter. V praxi může nastat situace, že
určité jednání je považováno v jedné obci za nežádoucí v takové intenzitě, že bude
zakázáno, a v jiné ne.
Obce jsou oprávněny obecně závaznou vyhláškou dle § 10 písm. c) zákona
o obcích k zajištění udržení čistoty ulic a jiných veřejných prostranství stanovit
zákazy určitých znečišťujících jednání, resp. stanovit povinnost odstranit znečištění
osobě, která ho způsobila, a u osob užívajících veřejné prostranství zvláštním
způsobem dokonce i povinnost zabránit znečištění ze strany třetích osob resp. učinit
odpovídající opatření k tomu směřující. K tomu se vyjádřil i Ústavní soud ve svém
nálezu sp. zn. Pl. ÚS 35/06 (Kořenov), kde konstatoval, že obce jsou oprávněny
ukládat povinnosti v souvislosti se znečištěním veřejného prostranství a také připustil
možnost prostřednictvím OZV stanovit povinnost osobě, jíž bylo povoleno zvláštní
užívání veřejného prostranství, zabránit znečišťování okolí, tzn. zabránit poškozování
a znečišťování ze strany třetích osob. S výše uvedeným nálezem Ústavního soudu je
spojena i problematika rozdělávání a udržování ohňů na plochách veřejné zeleně
v obci, která může být v zájmu ochrany veřejného pořádku, zakázána.
3
Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 (Jirkov) dále dovodil, že
zlepšení estetického vzhledu veřejné zeleně, která je důležitou součástí životního
prostředí člověka, žijícího v městské aglomeraci, je také legitimním cílem úpravy
OZV. Právní předpis obce se však nesmí dostat do rozporu s normou vyšší právní
síly. Obec tedy musí vždy jednoznačně identifikovat předmět a cíl regulace v OZV
tak, aby se upravovaná oblast nepřekrývala s již upravenou oblastí na úrovni zákona.
Pokud se tedy cíl regulace obecního právního předpisu liší od zákonné úpravy, obec
má možnost vydat v této oblasti právní předpis. Z konkrétních povinností, které je
možné formou OZV k ochraně veřejné zeleně uložit, lze jmenovat povinnost udržovat
zeleň formou pravidelných sečí stanovenou jejím vlastníkům či uživatelům; zákaz
poškozovat, ničit či znečišťovat veřejnou zeleň; zákaz vstupovat na květinové
záhony; zákaz jízdy na kolech, motocyklech nebo autech po parkových cestách
apod.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že obce mohou prostřednictvím OZV
regulovat ty činnosti, jež by svou povahou mohly narušit veřejný pořádek nebo být
v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku v obci anebo
stanovit povinnosti k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství,
k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání
zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.
Závěrem si Vás dovolujeme upozornit, že Ministerstvo vnitra jako orgán
dozoru a kontroly veřejné správy, je oprávněno posuzovat pouze to, zda byla OZV
města Krupka vydána v souladu se zákonem. Dle informací, jež máme k dispozici, je
OZV v souladu se zákonem. Ministerstvo vnitra se dále nedomnívá, že by byla OZV
obsahově zaměřena proti určité skupině obyvatel a k jejímu údajnému prosazování
ze strany DSSS nemá příslušnost se vyjadřovat. Pokud však máte za to, že aplikace
OZV je zneužívána vůči romským obyvatelům, doporučujeme obrátit se na Policii
České republiky.
Ing. Marie Kostruhová
ředitelka odboru
podepsáno elektronicky
Vyřizuje: Mgr. Hana Hošík ová
tel. č.: 974 816 453
e-mail:
hana.hosikova@mvcr.cz