jarbara píše:takže z té tabulky mi vychází:
že tu máme cca 4900 duchovních, což je cca 1duchovní na 2050obyvatel včetně dětí a nemluvňat (pro nepravděpodobných cca 10% věřících vychází 1duchovní na 200 věřících)
z daní cca 90% nevěřících obyvatel:
že celkem daňové poplatníky ta náboženská obec stojí ročně 1,448 miliardy- což je průměrem 295 985Kč na jednoho duchovního
že platíme ročně na kulturní a náboženské "zábavy"- aktivity duchovních a náboženských sdružení 3 203 000Kč
z toho mi tak nějak vychází,
že z průměrného platu jednoho duchovního by bylo možno platit dva důchodce, nebo tři důchodkyně,
že z platů všech duchovních by se poplatilo bajlajvočko víc jak 10 000 důchodců
že z částky ročně vynaložené na náboženské obce by bylo možno zaplatit 137 904 průměrných důchodů (průměr 10.5tisíce- pro většinu důchodců sen) čili cca 11 500 důchodců po celý rok.
Takže, ač to v celonárodním měřítku není zas taková "rána" (oproti miliardovým penězomizení a odklánění), vyškrtnutí církve ze státního rozpočtu ano! Vrátit náboženským obcím jen majetek, který řádně doloží výpisy z katastru nemovitostí k onomu r.1948, náhrady za nevratitelný majetek buď v cenách obvyklých pro restituenty občany, nebo vydáním jiného volného majetku v podobné ceně a míře. Ale nic víc! ( duchovní byli víc jak 60let živení z daní občanů, též jejich studia byla placena z daní.....možná by stálo za spočtení, kolik za tu dobu daňové poplatníky jejich aktivity a platy stály) Ať církve prokáží, jak umí hospodařit.
Ani občanům restituentům stát nedával žádné platy, aby občané restituenti mohli na svých znovunabytých majetcích rozjet jakýs byznys. Každý si musel případně půjčit u banky na úrok a vydělat si, nebo majetek prodat.
Argument, že i první republika církvím platila, je irelevantní ... uběhlo cca 100let, věřících ubylo, svět se změnil. Podmínky se mění pro každého, tudíž by měly i pro církve. Potřebuje-li někdo duchovního, ať si ho zaplatí.
I tak mne zajímá a bude zajímat, když stát ubírá na platbách invalidům, matkám s dětmi, důchodcům, zdravotně postiženým, policistům, hasičům, obyčejným úředníkům a dalším, některým až na hranici likvidační, jestli taky církvím jsou a zatím budou platy a požitky adekvátně sníženy.
Jako ano, ale pár připomínek
1) Mám za to, že se nejedná jen o majetek "zabavený" roku 48, ale i dříve. to celkem nic nemění na tom způsobu, že by měl být vrácen a to tak jak píšete - v nějaké formě důkazního řízení (IMHO by to nemuseli být přímo soudy, ale nejsem kovaný právník.)
2) Spíše než vracet náhradní majetek, jsem pro výplatu peněz - jednak se tím dosáhne onoho, že budou mít peníze na provozování činnosti a druhak státu zbude majetek, který má reálnou hodnotu a ještě pořád se může hodit na vyrovnání jiných věcí či směnu při stavbě silnic a podobně. Ale žádné prachy navíc.
3) Jelikož se v mnoha případech budou pravděpodobně vracet různé kulturní památky, mělo by se v souvislosti s tím (ale v nezávislém legislativním procesu) uvažovat o úpravě způsobu, jak stát bude pracovat s podporou ochrany těchto památek. Osobně jsem pro řešení na úrovni snížení daně z nemovitosti výměnou za povinnost památku spravovat a uchovávat její ráz. V současné době je to tak, že se musíte o památku starat, a když se zadaří, můžete si zkusit požádat o nějaký příspěvek. To není vhodné řešení (příspěvky případně v kompetenci lokální - kraje, města. Jen ve výjimečných případech - zámky, hrady - na úrovni celostátní.)
4) Asi bych to nedělal ze dne na den, ale udělal nějaké přechodné období, (nepřesahující průměrnou dobu vydání majetku - 2, 3 roky?) v němž bych postupně příspěvek na duchovního snižoval. V maximálně dvojnásobné délce pak udělat limit pro zažádání o majetek.
). Odnesou to tudíž občané.