next_ghost píše:stys píše:Měření na stejném materiálu se stejným měřícím zařízením se skutečně falšují těžko. Asi nikoliv překvapivě, kromě různých kontrolních laboratoří nikdo tímto způsobem nepostupuje. Ve vědě vetšinou lidé nemají stejný materiál, neexistují dva identické stroje, v akademických laboratořích se zřídkakdy kalibruje a pokud se kalibruje, rozhodně nikdo nezkoumá oprávěnost kalibrační metody (může platit jen pro určitou aplikaci). Co se dělá je, že doktorand nebo postdok je směrován k tomu, aby naměřil na podobném materiálu pokud možno co nejpodobnější výsledky jako jsou v článku, který si školitel oblíbil. Pak se měří za odlišných podmínek nebo na odlišném materiálu ale interpretace se použije z článku z něhož se vycházelo. Takový přístup totiž reviewera potěší, neboť neznepokojuje čtenáře, bude čten, citován a je šance na zvýšení impakt faktoru.
I tak tu ale je dost velký odstup mezi těmi, kdo měří data, a těmi, kdo následně vezmou několik stovek sad naměřených dat, a vyvodí z nich závěry. V klimatologii představuje jeden článek plný závěrů práci tolika lidí z tolika různých koutů světa, že je prakticky nemožné, aby se během jediného roku všichni potkali osobně. A aby se závěry nedaly ověřit, musela by falšovat valná většina z nich.
Docela dost o tom vím. Nejde o falšování ale o kolektivní interpretaci/chování. A je to právě tím, že těch lidí jsou tisíce a nikdy se neviděli. Důvody jsou minimálně dva:
1) Komunikace mezi lidmi se neodehrává pouze v rovině písemné. K úplnému pochopení je nutný přímý kontakt, pokud jde o experiment dokonce přímá účast na jeho provedení. A ještě, pokud možno, následovaná přednáškou pro vlastní studenty na téma co jsem tam viděl a dělal. To nemá alternativu, bohužel, myslím, že lidský mozek je prostě tak nastaven. Takový postup je dost pomalý a pracný, často přesahuje délku jednoho volebního období.
2) Ambice a politika. Pokud se někdo vůbec pohybuje na tak velikém fóru, byla kombinace ambicí a politiky podmínkou už jen toho, že se tam dostal. Nic proti těm, kteří na někde v terénu provádějí měření, ale co o tom šéfíci v hodnotících panelech vědí? Dostanou pár dat, která vyhovují jejich představám, která jim postdoci předali, aby měli pokoj. Vedle toho si postdoci v lepší případě dělají své a časem se osamostatní, v horším (ale převažujícím) případě si vytvářejí kontakty, aby se časem dostali na místa těch šéfíků.
Není to nic nového, bylo to tak vždycky - průlomové věci vznikají v malých partičkách na okraji disciplín, vsadím se že v současnosti někde ve vývojových dílnách menších firem. I výzkum klimatu by potřeboval nějaký nový pohled, lepší model, lepší experimenty, rozhodně je nebude jednoduché prosadit, protože je to obrovský bussinees napojený na mezinárodní politiku, který nejde jednoduše zastavit.
Já to tedy vidím takto: někdy v roce 2020 začne ceně výrobků dominovat cena energie. Proč? Protože už dnes z jednoho vytěženého barelu ropy dostanu sotva tak 3x víc než kolik jsem vynaložil na jeho těžbu. Doprava se zas pěkně pokorně vrátí na koleje kam patří. A lidi budou překvapeni kolik mají najednou času.
Civilzace nezanikne. Ony totiž ty pohrdané solární panely za dobu své předpokládané životnosti 25 let vyrobí minimálně 20x tolik energie než se vynaložilo na jejich výrobu. Ale je známo, že druhý vyrobený solární panel na světě je v muzeu, pořád funguje, a po 55 letech jeho účinnost klesla z 6% na 5%. Není divu, je to v podstatě sklo a to vydrží skoro věčně. Napřed to bude chtít dát solární panel na každou jižní střechu a využívat energii co možná lokálně, bez měnění na střídavý proud a bez ztrát ve vedení.
Naproti tomu třeba z bionafty se dostane jen 0,9% energie kteru jsme vynaložili na její výrobu. Fotosyntéza je totiž velmi málo účinná, protože cílem rostlin je přežít, ne vyrábět. Topit dřevem v průmyslu dlouhodobě prakticky nejde, o čemž by mohli vyprávět kutnohorští horníci, kteří v 15. -16. století vytěžili lesy na obrovských plochách, např. celé Krkonoše.
Problém je ve skladování elektrické energie, které je při chemickém procesu málo účinné, bude se must vymyslet nějaký mechanický způsob (konverze mechanická / elektrická energie funguje na 98%). A hlavně šetřit, jakmile se za šetření začne platit, přijde se na spoustu dalších věcí.
No a klima si zas pojede po svém. Budeme překvapeni, že se možná přece někde oteplí, jinde zas ochladí, nekde zaprší, jinde zas bude sucho.