Rozhovor pro e-knihy

[Jakub.Michalek]

Potřebuji podklady a teze

Dobrý den.

Jsme vydavateli regionálního časopisu PAUSE15 (http://www.pause15.cz/), který vychází pro obyvatele Prahy 11 a 12.
Příští číslo (1/2012) vyjde v polovině března t.r., je obsahově orientováno mj. na téma e-knihy.
Rád bych s Vámi udělal rozhovor do časopisu na toto téma – autorské právo a e-knihy; text bychom mohli publikovat včetně Vaší fotografie.
Rozhovor bych natočil, zpracoval, dal Vám ke korekci; foto udělám. Mohli bychom to uskutečnit v týdnu od 27. 2. do 2. 3. t.r.?

Děkuji.
PhDr. Vladimír Pelc,
jednatel
kancelář: Jihlavská 70, Praha 4

[Martin.Kucera]

Staci do soboty?

[Jakub.Michalek]

Jo

[Pavel.Cisar]

Ahoj Jakube, pokud přijdeš dnes na Pražskou schůzi (máš to z domova kousek ), tak ze mě můžeš o e-knihách vytahat rozumu kolik potřebuješ. odpovídat na otázky mi přijde jednodušší než narychlo psát učebnici o dané problematice.

[Pavel.Cisar]

Pro základní orientaci v tématu (+ nějaká čísla) doporučuji následující článek. Vysel v časopise Instinkt č. 48/11- 01. 12. 2011

Chvála zlodějů knih
Text: Leoš Kyša

Internetové pirátství si zatím každý spojoval s ilegálními kopiemi hudby, softwaru nebo filmů. Jenže došlo i na knížky. Webem se šíří desetitisíce elektronických titulů a po pár kliknutích myší se stanete majiteli nového Kundery, Viewegha nebo aktuálního hitu, jakým je životopis Stevea Jobse. A díky pirátům – a stále častěji taky pirátkám – navíc úplně zadarmo.

Internetové knižní pirátství je téma, které vyvolává vášně. Trh s knihami prožívá bouřlivé časy už delší dobu a příští rok na něj uhodí ještě morová rána ve formě zvýšení DPH. A tak většina nakladatelů skřípe zuby, když zjistí, že jejich knihy, marně čekající na kupce v knihkupectvích, jsou zdarma k získání na internetu, kde si je může kdokoli stáhnout do svého počítače, telefonu, čtečky nebo tabletu. A přečíst si je, aniž by za to nakladateli nebo autorovi cokoli zaplatil.

Někteří nakladatelé se tak už sami pouštějí do boje s piráty, jiní zase odmítají převádět své knihy na e-booky a prodávat je, protože se bojí, že jim elektronická forma knihy zlomí vaz, protože se z ní dá lehce udělat kopie pirátská.

Pirátobijci
V pirátské komunitě vyvolává jméno Vlastimíra Talaše stejné spory jako mezi nakladateli zmínka o pirátech. Český nakladatel bestselerů Terryho Pratchetta před lety zjistil, že se na jednom pirátském webu objevily jejich elektronické kopie. Majitel nakladatelství Talpress proto zalarmoval policii, která podle něj byla velmi vstřícná a efektivní, a začal se i pídit po tom, kdo za pirátskými kopiemi stojí. „Bylo to složité, ale objevili jsme ho. Jednalo se o jednoho kluka z Hodonína. Nakonec jsme s ním přistoupili na mimosoudní narovnání,“ říká Vlastimír Talaš. Podrobnosti vyrovnání jsou vzhledem ke smlouvě tajné, ale jednalo se o částku v rozpětí mezi deseti a sto tisíci korunami. Peníze si ovšem Pratchettův nakladatel neponechal. Věnoval je Nadaci na záchranu orangutanů. Kromě toho dokonce dosáhl i toho, že se provozovatel pirátského serveru veřejně omluvil a server zrušil.

Talašovo vítězství ovšem vzbudilo velmi drsné reakce. Jako solidární pomsta ze strany dalších pirátů se začaly elektronické verze knih Terryho Pratchetta objevovat na nejrůznějších internetových fórech a také se nabízet prostřednictvím uzavřených sítí. Boj mezi zarputilým nakladatelem a internetovými piráty tak pokračuje dál a Vlastimír Talaš ho rozhodně vzdávat nehodlá: „Bojujeme s nimi neustále. Něco se snažíme mazat ze serverů v součinnosti s jejich majiteli, ale někdy se musíme obrátit na policii. Mnozí piráti jsou velmi arogantní a škody jdou do stovek tisíc korun ročně. Skutečně je nesnáším, protože někde berou plat za práci, kterou ani nedělají, protože místo toho v pracovní době skenují a vyrábějí pirátské kopie knih,“ rozhořčuje se majitel Talpressu. Jeho kolega Michal Bronec, jehož nakladatelství Straky na vrbě se věnuje hlavně vydávání českých fantasy a sci-fi knih však už na boj s piráty rezignoval. „Upozornil mě na to jeden můj autor, který svou knihu objevil na pirátském serveru. Nejdřív se s nimi zkontaktoval sám. Chtěl, aby to odstranili. Oni ho sprostě odbyli s tím, že má být rád, že jeho knížku vůbec někdo rozšiřuje po internetu. Pak jsem se na ně obrátil já. Výsledek byl stejný,“ vysvětluje nakladatel Bronec. Nepomohla mu ani policie, na kterou se obrátil.

Nakonec ale nějaký úspěch přece jen zaznamenal. Podařilo se mu objevit mladíka, který pirátskou elektronickou kopii vyrobil a stál za vyvěšením knížky na internetu. „Vysvětlil jsem mu, že si nepřeji, aby takhle naše knížky šířil, a on slíbil, že s tím skončí,“ říká Michal Bronec.

Piráti a jejich favorité
Dosavadní debata o pirátských knihách kolujících v šerém podhoubí internetu má jednu zásadní vadu. Málokdo totiž tuší, kolik knih je na síti vůbec k dispozici a kolik z nich si pak lidé stáhnou. Sestavit nějakou naprosto přesnou statistiku je ostatně nemožné. INSTINKT ale prostřednictvím pirátů zjistil několik čísel, která nám pomohou udělat si alespoň nějakou představu. Jde o údaje z největšího českého pirátského webu, jehož jméno z pochopitelných důvodů sdělovat nebudeme (pozn. pcisar: Tady jsme mezi přáteli, takže můžeme otevřeně říci že jde samozřejmě o xTrance, ale do novin to jméno nepouštějte, mohlo by se to vykládat jako napomáhání. Kdo chce si to stejně snadno zjistí, není to žádné tajemství jako u některých uzavřených trackerů apod.). Za posledních třicet dní (údaj platný týden před vydáním tohoto čísla INSTINKTU) bylo staženo celkem 128 369 knižních souborů. Stáhlo si je 6381 lidí. Největší stahovač si během tohoto období zadarmo pořídil 1099 různých knih. Celkem tak bylo staženo 14 130 unikátních literárních děl. Lidí, kteří nějak aktivněji využívají pirátské knižní kopie, je pak u nás podle odhadů pirátů okolo třinácti tisíc.

Co se krade nejvíc? „Ještě před třemi lety to byla určitě fantasy literatura a sci-fi. Za nimi pak kriminálky, horory, akční a dobrodružná literatura,“ říká pirát, kterému budeme říkat pan Černý. Pan Černý je fenoménem české knižní pirátské scény. Působí na ní už deset let a má tu poněkud unikátní funkci, o níž ještě bude řeč. Podle něj sice dnes sci-fi a fantasy patří u pirátů mezi nejoblíbenější žánry, ale na paty jim šlape červená knihovna. „Pro mě to je velmi zajímavý fenomén. Dívky a ženy, někdy dokonce důchodového věku, začaly být ve vyrábění elektronických pirátských knižních kopií velmi aktivní a chrlí ven neuvěřitelná kvanta různých milostných příběhů nebo vyloženě harlekýnek. Ženských a dívčích příběhů se teď mesíčně už objevuje víc než sci-fi a fantasy. (pozn. pcisar: Mohu potvrditt ) Začalo to dost nevinně. Dámy nejdřív houfně prosily staré piráty, aby jim udělali nějaké e-booky. Jenže takový e-book se při digitalizaci musí přečíst a různě opravovat a chlapům se to samozřejmě číst nechtělo. Tak se ženy zorganizovaly, naučily se to a začaly si to vyrábět samy a ve velkém. Vypadá to, že brzy bude na internetu víc pirátek než pirátů,“ říká pan Černý.

Celkem logicky pak zájem o české pirátské e-booky přichází hodně ze zahraničí. Češi, kteří pracují nebo studují mimo naši republiku, mají samozřejmě zájem o české knihy. Ty ovšem v kamenných knihkupectvích Londýna nebo Berlína koupit nemohou. A to nejen v papírové podobě. Legální e-booky jsou u nás zatím k dispozici spíš u starších knih, a tak se právě z Čechů v zahraničí stala velmi výrazná skupina odběratelů produkce knižních pirátů. V poslední době kvůli nim dokonce došlo několikrát k výpadku největšího českého pirátského webu kvůli přetížení.

Mezi české pirátky patří i dívka, které budeme říkat slečna Červená. Slečna Červená je studentka, která s piráty spolupracuje na úpravě knih. Dělá korektury. Převést papírovou knihu na e-book totiž není úplně jednoduché. Nejdřív se musí naskenovat a pak převést do formátu, který se dá upravit pro různé druhy čteček. Při převodu často dojde k tomu, že program zamění čárky za háčky, vypadnou části textu a podobně. Slečna Červená to napravuje. „Čtu ráda a čtu hodně. Zhruba před pěti lety jsem zjistila, že mi byt přetéká knížkami a že si budu muset začít vybírat uvážlivě, co si koupím. Nicméně občas dostanu chuť si přečíst nějakou oddechovku, kterou ale nemusím mít v knihovně. Tak jsem začala pátrat na internetu, až jsem se postupně propracovala ke komunitě, kde e-booky vznikají. V první fázi jsem stahovala knihy jak zběsilá, ale přečetla jsem si přitom maximálně pět procent toho, co jsem si uložila,“ říká slečna Červená. Podle ní teď mezi knižními piráty dochází k velkým generačním rozdílům. Ti starší mají zájem dodržovat nějaká pravidla. Třeba to, že elektronická pirátská kopie knihy se nesmí objevit na internetu dřív než půl roku od jejího papírového vydání. „Navíc mají spíš sami rádi papírové knihy a nelegální kopie vnímají jenom jako doplněk k vlastní četbě. Ti mladší ale berou často stahování nelegálního obsahu jako samozřejmost a nevidí na tom nic nepatřičného. Investovat peníze do papírové knihy jsou pak ochotni jenom u nějakého módního trendu nebo kultu, jako je třeba Harry Potter nebo Jiří Kulhánek,“ prozrazuje slečna Červená.

Vyhlásit válku…
Vzhledem k tomu, že počet majitelů čteček a dalších přístrojů, na kterých se dají elektronické knihy pohodlně číst, každý měsíc raketově stoupá, roste i napětí v řadách nakladatelů. Do situace se vložilo i ministerstvo kultury, které svolalo pracovní skupinu, jež má vypracovat plán, jak situaci s piráty řešit. Členem této skupiny je i šéf společnosti Dilia, tedy Divadelní, literární, audiovizuální agentury, Jiří Srstka. Jeho agentura zastupuje práva tisíců českých spisovatelů, a tak se už s piráty potýká dlouho. Dosáhl třeba odpojení jednoho pirátského serveru, který byl umístěný ve Spojených státech, a chystá proti pirátům i další akce, o kterých zatím kvůli momentu překvapení nechce mluvit. „Bojovat s piráty je velmi těžké. Své o tom vědí vydavatelé hudby a producenti filmů. Problém je mimo jiné v tom, že knihy se objevují na desítkách různých míst na internetu. Velmi populární je třeba web Ulozto.cz, který slouží pro sdílení souborů. Odhalili jsme tam na deset tisíc knih autorů, jež zastupujeme. Naštěstí se nám podařilo dosáhnout dohody s majiteli webu. Budeme pravidelně pomocí našeho programu procházet jejich web a hlásit jim pirátské knihy. Oni je pak budou mazat,“ svěřuje se Jiří Srstka.

Podle něj by se měli nakladatelé co nejdříve spojit a vytvořit organizaci, která se bude boji s piráty věnovat. Stejně jako to udělal třeba hudební a filmový průmysl. „Protože jinak knižní nakladatelé dopadnou stejně jako ti hudební. Piráti je přidusí a zničí jejich průmysl. Problém je v tom, že zatímco tvůrci filmů mají pořád ještě kina a televize a hudebníci se mohou živit hraním po koncertech, spisovatelé žijí jenom z prodeje knih. Rozvinuté pirátství může tvrdě ovlivnit tvorbu krásné i odborné literatury,“ přemítá Srstka.

… nebo dohodnout mír?
Příběh knižního pirátství ovšem není tak černobílý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Robert Pilch je majitelem nakladatelství Brokilon. Podobně jako jeho zmiňovaní kolegové vydává hlavně sci-fi a fantasy. S piráty má dlouhou zkušenost, jelikož tenhle žánr byl terčem pirátů jako první. Mnoho jeho knih se také dá najít na pirátských webech. „Nemám s tím problém. Škody, o kterých mí kolegové v souvislosti s piráty mluví, jsou často velmi iluzorní. Do velké míry totiž knihy zdarma stahují lidé, kteří by si je jinak nikdy nekoupili. A víte, co si myslím? Že ilegálně vystavené knihy dokonce prodejům pomáhají. Čtenář si stáhne mou knihu, přečte si ji a zalíbí se mu třeba natolik, že se rozhodne mít ji v knihovně. Asi není náhoda, že nakladatelé, kteří se e-bookům nebrání, a to nejen nelegálním, ale samozřejmě i legálním, mají lepší hospodářské výsledky než ti, kteří vše elektronické odmítají. Jestli někomu padají prodeje, tak ne kvůli pirátům,“ tvrdí Robert Pilch. Sám třeba všechny své knihy už pár měsíců po papírovém vydání, prodává i jako legální e-booky. „To je totiž nejlepší cesta, jak se pirátství bránit. Dát včas k dispozici své knihy elektronicky legálně. Každý má možnost si je koupit a nemusí je krást. A tudíž nekrade,“ dodává rezolutně.

On sám dokonce s piráty čile komunikuje. „Většina pirátů ctí dohody a nějaké zásady. S těmi já problém nemám. Naopak,“ říká. Dohodami myslí nejen půlroční hájení, o kterém jsme psali, ale i novou dohodu, kterou zprostředkoval za piráty pan Černý a za nakladatele Martin Lipert, který je šéfem jednoho ze dvou největších obchodů s legálními elektronickými knihami – eReading.cz.

„Dohoda spočívá v tom, že pokud na to piráty upozorníme, tak bude kniha hájena pět let. To znamená, že já například budu hlásit všechny knihy, které se u mě objeví, a pošlu je pirátům. Ti se budou starat o to, aby se na jejich serverech pět let neobjevila pirátská kopie. Pokud kniha dokonce vyjde pouze elektronicky a požádá se o to, pak nesmí být její pirátská kopie nikdy nabízena,“ popisuje zjednodušenou část dohody Martin Lipert z eReading.cz.

Tato dohoda je ovšem platná jen pro zavedené pirátské servery. Pořád jsou tu piráti, kterým bychom mohli říkat divocí. Ti se vyskytují na jiných místech internetu. Třeba sdílejí své pirátské kopie přes propojené počítače nebo je umísťují na servery, jako je Uložto.cz. „Podle mě je důležité dosáhnout nějaké rovnováhy. Bezhlavý boj s piráty by vedl akorát k tomu, že se situace vyhrotí a oni skutečně začnou knižnímu trhu škodit. Na druhou stranu je potřeba bojovat s divokými piráty. Bylo by dobré, kdyby servery typu Uložto.cz musely hlásit ty, kdo na nich nelegální obsah uložili. To by byla pro tyhle lidi velká rána. Zatím totiž zůstávají anonymní, a tudíž v bezpečí,“ zamýšlí se Martin Lipert.

Když jsem se snažil pátrat po finančním vyjádření toho, jaké škody piráti ročně páchají, vytáhl na mě Jiří Vlček z distribučního webu elektronických knih Palmknihy.cz číslo 58 milionů. „Tohle ovšem není škoda, kterou způsobují výhradně piráti. To je škoda, kterou si způsobili nakladatelé sami. Vemte si počet čteček, které v Česku jsou, a množství knih, které si průměrně jejich majitelé kupují na rozvinutých trzích a porovnejte to se skutečnými prodeji. Proti tomu postavte množství nových knih, které jsou dostupné elektronicky. Ty miliony jsou za knihy, které se neprodaly, protože nebyly. A tak piráti prostě vykryli poptávku čtenářů, protože ti neměli co číst,“ vypočítává Vlček.

Tady je potřeba vrátit se i k počtu pirátsky stažených knih, který jsme od pirátů získali. Žádnou z nich nebylo možné legálně elektronicky koupit. Vznikla tak vůbec někomu škoda?

Pavel Koutský je spolumajitel jednoho z prvních českých vydavatelství e-knih u nás, firmy Freetimepublishing, a ve svých názorech jde ještě dál: „Na jednu stranu tady máte nakladatele, kteří nerespektují poptávku po e-knihách, kašlou na své čtenáře a vyhazují zbytečně peníze na právní války bez výsledku. Na straně druhé tady máte piráty, kteří chtějí číst své oblíbené autory a nemají žádný důvod respektovat to, že oficiální nabídka e-knih je zatím nedostatečná, a tak si knihy berou z nelegálních zdrojů. Oba tábory jsou za tuto situaci odpovědné,“ tvrdí. Nejlepší cestou, jak dosáhnout nějaké stability na trhu, je podle něj potírat divoké piráty, kteří knihy dávají na lehce dostupné servery, ale zároveň komunikovat se zavedenou pirátskou scénou a spolupracovat s ní tak, aby se dodržovaly dohody, které zprostředkoval pan Černý. „A hlavně by nakladatelé měli začít reflektovat poptávku a poskytnout čtenářům to, co chtějí. A piráti by si měli uvědomit, že to, co dělají, je pořád nelegální a že držet určitá pravidla je potřeba, protože válka mezi nakladateli a piráty bude mít jedinou oběť – nás čtenáře,“ tvrdí Pavel Koutský. Knižní piráti by nakonec mohli sloužit jako pozitivní katalizátor, který povede k otevření trhu s e-knihami. Ovšem jen za předpokladu, že ho sami nakonec nezničí.

[Pavel.Cisar]

K článku patří ještě rozhovory, ty nebyly otištěny všechny, nebo byly upraveny/kráceny. Tady je uvádím celé a v původní podobě:

Původní nekrácená verze rozhovoru s panem Černým do časopisu
Instinkt č. 48/11, 01. 12. 2011
(proti puvodnimu byla pouze dodatecne ucesana trochu gramatika a pravopis…. ale ne moc… jen jemně..)

Kolik si myslíte, že je u nás lidí, kteří si stahují ilegální e-booky?
Všichni! (pobavený smích) Nebo pokud to upřesním, tak všichni kdo můžou a chtějí nějak číst digitální formu knižního textu. Tato situace JE podobná situaci, která vládne u hudby (mp3, flac, ogg). Kdo chce a může něco digitálně poslouchat, tak si také dříve nebo později něco "zadarmo" stáhne a hned je z něj pirát. )
Pokud bych pak měl být víc adresný, které skupiny čtenářů nejčastěji sáhnou po upirátěné verzi ebooku, tak v první pětce budou zcela určitě třeba i překladatelé a nakladatelé a profesionální editoři a redaktoři z nakladatelství (poťouchlý smích) a autoři se v té skupince nevyskytnou jen proto, že nečtou. ) Znám sice výjimky z pravidla (autory, co čtou knihy svých rivalů), ale tam zas platí krásně to přísloví, že výjimka potvrzuje pravidlo: jsou to piráti jak vyšití! Nebudu jmenovat, ale několik jich znám osobně, stejně tak jako redaktorů a nakladatelů či překladatelů (ebook-pirátů). )

Stejně bych ale chtěl nějaký odhad. Co třeba lidí, kteří stahují aktivně? Kolik knih se může stáhnout měsíčně? atd.
Dobře, zkusím něco málo čísel vydyndat od lidí z jednoho z největších archivních ebook-skladů. Uvidíme, jestli mě nepošlou někam...
Každopádně musím zdůraznit, že mě nikdy tahle statistika a čísla nezajímaly. Musíte si uvědomit, že já stále beru tu komunitu ebookářů jako uzavřenou skupinu lidí, kteří si začali před více jak 10 lety digitalizovat knížky a časopisy, protože se o tento segment elektronického trhu nikdo z vydavatelů u nás nezajímal a ebooků bylo jako šafránu. Když už něco, tak pouze v oblasti IT literatury a i tady toho bylo celkem bídně, takže si lidé museli pomoci sami.
Při pohledu na nabídku prodávaných ebooků po více jak roce a půl, kdy se u nás objevil první e-distributor, musím konstatovat, že situace se sice lepší, ovšem nijak dramaticky a stále platí: čtenář si NEMÁ co koupit ke čtení! Vetšinou se nabízí jen něco, co už dávno četl a má to v knižní podobě třeba pět, šest či patnáct let! Nakladatelé zaspali a jen hóódně pomalu se probouzí ze zimního spánku, trvá jim to příliš dlouho! A novinky, o které především má čtenář zájem, nenabízejí vůbec. Prostě je zcela zjevné: bojí se, že jim budou tyto ebooky ubírat na zisku u papírových knih. Nepřesvědčí (nebo to nevědí?) je ani naprosto opačné zkušenosti tam, kde už je trh s ebooky rozjetý. Z pohledu čtenáře je to deprimující - divíte se, že hledá čtení na svou čtečku někde v šedé zóně?

Druhý den:
Statistika z jednoho asi největšího webu s českými a slovenskými ebooky (u ebooků se znovu zavedla federace ČeskoSlovensko ;o)).
Aktuální data z T***** za posledních 30 dní (23.11.2011):
- Celkem 128.369 stažení nějakého ebooku (duplicity, kdy uživatel stahoval totožný ebook vícekrát, vyházeny).
- Ebooky stahovalo 6.381 různých uživatelů (největší stahovač stáhl 1.099 různých ebooků)
- Celkem bylo stahováno 14.130 různých ebooků (nejčastěji stahován 299x ebook F***** - C**** - relativní novinka fantasy pro děti a mládež, které zrovna skončilo půlroční hájení).

Tak tohle překvapilo i mě, až takový zájem a narůst zájmu o ebooky jsem nečekal. Stále jsem asi žil v představě, že ebookáři jsou minoritní komunita podivínů, co si sami pro sebe (několik desítek či stovek lidí) digitalizují knížky. Zdá se, že nakladatelé opravdu spí a ujíždí jim vlak :O(. Tohle už JE potenciál na slušný prodej, ne? Jen nabídnout alespoň část toho, co už běžně nabízí svépomocí ti ebookáři!
Znovu zdůrazňuji - na tomhle webu, odkud jsou statistiky, jsou JEN ebooky, co si ebookáři vyrobili sami skenováním a OCR z papíru! Žádný překonvertovaný ebook, co se někde prodává - ty jsou tam hájené až pětiletou dobou hájení a ebookářské šedé digitalizace jsou tu hájené půlrokem minimálně. Někdy více, pokud to tak chce digitalizátor, nebo nakladatel si o to zažádá a dohodne se.

Jaké jsou to knihy? Jakých žánrů. Předpokládám, že jde hlavně o sci-fi.
Ještě před třemi roky bych řekl, že fantasy vládne světem českého a slovenského ebook pirátstva , SF hned za tím, pak krimi, horror, akční a dobrodružná literatura. Teď už si tím tak zcela jistej nejsem. Mezitím došlo k zajímavému fenoménu: ženy (někdy i důchodkyně!) a dívky začaly být v tomhle oboru velice aktivní a dneska chrlí ebooky romantické literatury a romány pro ženy v naprosto neuveřitelných kvantech. "Harlekýnek" anebo paranormal fantasy pro teenky je už teď asi měsíčně víc než SF a F obecně, možná i když se k tomu přičtou také další žánry:).
Začalo to nevinně - dámy nejprve houfně prosily a žádaly, ať jim někdo sežene a nebo udělá tamto a tamto, snažily se zapůsobit na ty chlapy:), jenže takovej ebook se musí při digitalizaci číst! A chtějte po chlapech, ať čtou romantické červené knihovny, brrr! Je jasné, že úspěch takové taktiky - udělat si z chlapů ebookářů digitalizační otroky - moc velký nebyl. Pár se jich nechalo ukecat, ale těch ebooků bylo prostě málo, tak milé dámy chtě nechtě musely přiložit ruku k dílu a začít si to dělat samy. Ukázalo se, že když vidí, že to za ně chlapi neudělají, tak se do toho obují zatraceně silně. Já bych opravdu řekl, že dneska vzniká nejvíc téhle literatury. Sice se to částečně prolíná s fantasy kvůli těm romantickým paranormal fantasy knížkám, ale těch zas není tak moc, aby to číslo bylo významné. Čistě ženských románů a romantické literatury je teď fakt hodně. Zdá se, že se nám ve zcela nečekaném směru internet výrazně emancipuje. Ženy a dívky čtou víc než kluci a chlapi, to je známé, takže za nějakej čas se klidně může stát, že ebook pirátů bude víc žen než těch mužskejch. Jestli už to tak není!:)

Můžete nějak definovat rozdíl mezi knižním a třeba hudebním pirátem?
Těžká otázka… a to i přesto, že se docela často nad tím zamýšlím a taky o tom na internetu docela často přijde řeč a já se zapojím do diskuse. Na tohle není jednoznačná odpověď.
No, zkusím to: co do "výroby" mp3 a ebooku je ebook nesrovnatelně obtížnější artikl - pro ebookáře: musí se to naskenovat (a vězte, že pro zkušeného ebookáře je skenování jen ta nejméně náročná otročina - nevyžaduje to nic, jen otáčení stránek a přikládání ke skeneru), pak OCR. Pokud chcete mít OCR slušně čisté, tak tohle už zabere pěknejch pár hodin, pak čtené korektury s častým náhledem do skenů, pak ještě oprava toho, co oko přehlédlo pomocí automatických skriptů, maker, které si ebookáři na to udělali (velmi šikovné – závidět nám to můžou i profi korektoři), odloví to i tak špatné viditelné chyby jako je neuzavřená nebo vadná uvozovka a nesprávná čárka či tečka na nepravém místě a podobně, a pak konečně formátování textu a kapitol a podobně - teda to, čemu se říká u nakladatele „sazba“. Když to sečteme, tak slušný, pečlivý ebookář jedné, běžné knížce věnuje minimálně týden svého času, každý den několik hodin dokud nemá unavené oči. Docela náročný koníček, že?

Zkuste to srovnat s vložením CD do mechaniky, zapnutím ripovacího softíku a čekáním pár minut na hotové mp3, které je většinou už z té ripovací aplikace automaticky formátované do stavu, jak má vypadat adresář a soubory, a také má ID3 tag automaticky nalezený v cddb na internetu.
Jenže tohle je jako srovnávat nesrovnatelné! Převádíme analog záznam do digitálu se všemi možnými neduhy a tak bychom měli asi nejspíš srovnat mp3 vyrobené z vinylové desky s výrobou ebooku z papírové knihy. Tady už to začíná být dost podobné: zvuk z vinylu při digitálním převodu je nutné upravit tzv. re-masteringem, aby to bylo alespoň trochu poslouchatelné, a často je také třeba odstraňovat šum a prskání. S tím je práce docela dost, to si asi dovedete představit, i když dnes už na to jsou docela sofistikované aplikace.

Pak teda běžné ripnutí mp3 z CD je srovnatelné jedině snad s konverzí ebooku: teda když někdo vezme běžně prodávaný ebook a překonvertuje to do nějaké jiné podoby, která je čitelnější na více čtečkách a čtecích zařízeních. Jenže tohle se u nás v cz/sk vůbec neděje - nebo jen zcela výjimečně u skupiny tzv. warezníků, teda uživatelů fór jako je warforum a podobně. Něco málo ebooků tam také najdete, ale 99% je OCR z papíru převzaté z těch ebookářských komunit a jen přelinkované beze změny. Mým odhadem teda současně na našem "trhu" bude maximálně 1% (optimistický odhad, spíše méně) konverze z prodávaných ebooků, zbytek pak je náročná a nevděčná práce papírového digitalizátora-ebookaře. Zkuste si to, uvidíte, jakej je ebookářskej chlebíček!!

Je pravda, že knihy, které vychází jenom elektronicky, nebudou nikdy piráty ukradeny? Existuje skutečně taková to gentlemanská dohoda mezi piráty a vládním vojskem?
Ano, tohle mám z první ruky. Byl jsem to já, kdo se nabídl nakladatelům a e-distributorům (ereading.cz a palmknihy.cz), že takovouto dohodu a diskusi o podmínkach jsem ochotnej zprostředkovat. Oslovil mne s tou žádostí Martin Lippert z ereadingu a za palmknihy se k diskusi připojil i Jiri Vlček a pak buď zprostředkovaně nebo přímo v té uzavřené diskuzi se objevili zástupci několika větších i menších nakladatelů, ba dokonce byl osloven i pan Srstka z DILIA, ať k tomu řekne své - to měl na starosti Martin Lippert a dával jejich názory nám ostatním jen zprostředkovaně přes sebe. Celé to bylo tak nějak rozpačité, došel jsem k názoru, že nakladatelé vlastně nevěděj, co by po nás chtěli a že vlastně nechtěj nic - nebo se to bojí říci nahlas, aby si nepošpinili ruce s těma ošklivejma pirátama?
Nakonec jsem jako neoficiální mluvčí a zástupce ebookářů byl nucenej sám sesmolit s adminem xTrance nějakou nabídku, jak hájit a jak se chovat na xTrance k těm prodávaným ebookům. Vyšel z toho poměrně složitej hájící systém, zahrnující skoro všechny aspekty trhu, co se zatím mohou kolem prodeje ebooků objevit. Základním předpokladem je, aby nakladatel pak sám řekl, co chce hájit a co ne, a to že sám nebo zprostředkovaně přes ty e-distributory musí říci, kterej titul je ten problémovej a musí to na xTrance oznámit a dát si požadavek na hájení. To prostě jinak není možné, není v lidských silách nějakého ebookáře pohlídat upload každého ebooku od nějakého uživatele a kontrolovat, jestli se prodává a jestli to je konverze prodávaného ebooku, nebo dokonce přímo ten prodávaný ebook.
Kolem tohohle bylo ostatně možná nejvíc diskusí, ale nakonec se to nějak srovnalo a teď, když e-distributor nebo nakladatel chce nějakému ebooku na trance zastavit stahování, nebo si tam dát link na na svůj prodejní portál, tak to snad už funguje bezbolestně. Nemám už nad tím kontrolu, takže nevím přesně - byl jsem jen zprostředkovatel dohody, dál to jde mimo mě.
Podobná debata o připojení se k tomuto hájení prodávaných ebooků teď zrovna probíhá na novém webu ebookforum.sk, kde se schází asi převážnej zbytek té ebookářské komunity (staré ebookforum.cz už umřelo kvůli prodeji domény bývalým adminem a tak se komunita přestěhovala jinam a vesele jede dál).

Mám být z vašeho pohledu nasraný, že mé knihy jsou k dispozici jako ilegální e-booky nebo chodit ulicemi pyšně jako páv a mít radost, že někomu stálo za to je ukrást? A co nejdůležitější otázka, připravilo to nějak o peníze mě nebo mého nakladatele?
Nevím, nejsem autor, nevím jaké má mít autor v podobném případě pocity. A vím, že to je tak i tak, oba póly extrémů jsou běžné: např. velice slavný světový autor Paulo Coelho na svém domácím webu a blogu jasně říká, že volně šířené ebooky podporuje a dokonce dovoluje a podporuje, aby si čtenáři u něj na webu v diskusi sdíleli ebooky jeho knih.
Terry Pratchett zas naopak prý je úplně nepříčetný (nebo jen jeho agenti?), když se někde objeví jeho knížky jako volně šířené ebooky.
Podle mě je asi nejlepší ten realistický střední názorový proud: nijak to vážně nepodporovat a spíš naopak své fany a čtenáře vyzvat ke koupi a podpoře oficiálně prodávaných ebooků, nad neoficiálními ebooky prostě pokrčit rameny a brát to jako nutné zlo internetové éry. Tam kde ebook není prodávaný a nakladatel nemá zájem ebooky dělat, tak pak bych se spíš klonil k tomu, aby autor nejen toleroval ty pirátské ebooky, ale dával mírně najevo, že je mu mu to milé, když mají lidé takový zájem o jeho knížky, že tomu dají tolik svého času a práce, aby knihu sami digitalizovali a bral bych ten zájem čtenářů jako slušnou reklamu zadarmo.

Na druhou část otázky odpovím krátce: ne, nemyslím si, že by nakladatel a autor tím volně šířeným ebookem přicházeli o peníze, je jen na nich, aby si podchytili ten nový ebook trh svou vlastní nabídkou prodávaného ebooku. K papírovému vydání je pak ten free ebook spíše jen reklamou, nebo je neutrální co do zisku či ztráty z výdělku na papírovém vydání. Tak to platí TEĎ, neříkám, že by se to za čas nemohlo změnit k horšímu, pokud nakladatelé budou stále spát a nenabídnou dost brzo e-čtenáři prodávanou alternativu k těm ebookům z šedé zóny.

Objevila se u nás nějaká snaha bojovat s knižními piráty, která by měla nějaký úspěch?
Vím o třech až čtyřech snahách nakladatelů, které došly až do stádia trestního oznámení na PČR a ne, ani jeden z těch případů nedošel do stádia úspěšného ukončení vyšetřování a soudu. Jeden případ došel tak daleko, že PČR zabavila počítač a příslušenství a teď dochází k běžným průtahům a otravování ebookáře, že čeká, kdy už konečně počítačový policejní expert po několika měsících prozkoumá počítače. Podle mě i tenhle případ skončí konstatováním PČR, že odkládá věc pro nedostatek důkazů nebo tak nějak, k soudu to podle mne nedojde. Možná jsem optimista, ale nemyslím si, že ten člověk nějak strašlivě porušoval zákony tak, aby to stálo našemu soudnictví a PČR za to, hnát jej do vězení. Každopádně ano, já osobně to ze strany PČR a těch žalujících nakladatelů chápu jako buzerování a ukázku kriminalizace člověka, co dělá jen zajímavého koníčka, co nikomu neškodí. A v tom jednom případě dokonce i vím, že ten člověk ty digitalizace dělal pro jednu oficiální registrovanou e-knihovnu pro nevidící a slabozraké, které na ty kopie knih mají jak u nás tak na Slovensku výjimku ze zákona a smí je užívat a smí se pro ně dělat tyhle digitální kopie.

Nevíte o tom, jestli se někdy podařilo dosáhnout třeba stáhnutí nějakých ilegálních kopií knih po nátlaku nakladatele?
Docela provařený je případ toho Terryho Pratchetta před pár lety: nakladatel se snažil stáhnout z webu jeho ebooky. Jeden web, kde bylo pár ebooků tohoto autora uloženo a nasdíleno, tak po nátlaku zavřel krám a na požadavek nakladatele se pak veřejně omluvil za tuto svou pirátskou činnost. Bylo to dost trapné a každej v ebookárské komunitě věděl, oč jde. Reakce pak byly velice rychlé a dost drsné, lide to pochopili po svém a na protest pak začali nabízet celé balíky kompletních sad Terryho Pratchetta od tohoto nakladatele na všech warezfórech, kam jste se pak podíval a ebookaři tiše ze solidarity k tomu jejich kolegovi také tiše uvolnili i půlroční lhůtou dosud hájené nové pratchettovky. No byl to docela frmol! Řekl bych, že ztráta byla větší než zisk - hlavně na té všeobecně špatné reklamě, co tohle nakladatelství mezi e-čtenáři získalo. To si bude velice špatně získávat zpět a je jasné, že ten e-čtenář, který o téhle staré kauze ví, tak když bude přemýšlet „koupím nebo stáhnu“, tak půjde do free stažení. Ale jak říkám, je to stará kauza a k nakladatelově štěstí tenkrát komunita byla malá a dnešní čtenáři na čtečkách o tom už nic moc neví, vyšumělo to. Každopádně solidarita mezi ebookářema a následovně pak "reklama" mezi e-čtenáři - já bych to nepodceňoval, jsme malej trh, šuškanda funguje spolehlivě.

Jestli si dobře pamatuji, tak Michal Bronec se spolu s nějakým svým autorem snažil o stažení ilegální kopie nějaké jím vydané knihy. A nedosáhl toho. Jak tenhle případ vnímáte?
Hmm, já bych to ani moc nekomentoval. Podle mne je přesně tohle ukázka toho, jak by nakladatelé s ebookářema jednat neměli. Já se tuhle kauzu osobně (v privátní poště) nejprve snažil nějak diplomaticky urovnat, ale Michael prostě nechtěl poslouchat žádné argumenty, měl velice agresivní přístup v diskusi s těmi čtenáři a ebookáři. Ebookáři se pak zasekli a čím víc on tlačil, tak oni se tím víc zakopávali na svých pozicích... a naopak. Tohle pak mělo dozvuk i v jiných diskusních fórech, kde Michael rozpoutával na toto téma flame a musím říci, že i z řad nakladatelů a profíků, co se knížkama živí, Michael Bronec nesklidil žádný nadšený potlesk, spíše naopak. Toť vše, dál to nebudu komentovat, nechme to spát. Tohle je kauza, která je stále ještě trochu živá, uvidíme, co to dá dál. Dejme jí možnost, ať se jizvy nejprve zahojí a emoce opadnou. )


jako druha strana, teda ebookárska, tam vystupovala i Slečna Červená a e-booky:

Čtu ráda, čtu hodně a ráda knihy vlastním, ovšem byt není nafukovací a časem, po dlouhých letech, jsem nevyhnutelně dospěla k poznání, že budu muset pečlivě volit, co koupit a co přečíst s minimálními náklady a maximální úsporou místa.
Částečně mé nároky uspokojovala knihovna, ovšem náhodný objev e-booků mě doslova nadchnul. V první fázi jsem stahovala skutečně kdeco a postupně jsem se propracovala ke komunitě, kde se sdružují i tvůrci e-booků. Bylo mi hloupé jen brát a nic nedávat na oplátku, proto jsem se snažila vypomáhat třeba s korekturami, sem tam naskenovala nějakou obálku nebo chybějící stránku. V relativně krátké době jsem zjistila, že na monitoru čtu nerada a čtení e-booků bude v mém podání pouze okrajová záležitost. To se může změnit s pořízením kvalitní čtečky, zatím bez jakýchkoliv debat preferuju papír.
E-booky hltám výhradně v práci o poledních pauzách; zatímco mí kolegové pindají v kuchyňce o svých ratolestech, já žvýkám rohlík a louskám z monitoru písmenka. Popravdě jsem jednou takhle v kuchyňce zkusila otevřít knížku a nesetkalo se to u mého šéfa s pochopením:-). Velmi často (vlastně kdykoliv je to možné) čtu v e-booku to samé, co mám právě rozečtené v papírové verzi. A jindy, protože přestávka na oběd má být relaxací, volím k tomu i patřičně odpočinkové, jednorázové tituly, do jakých se dle mého názoru obvykle nevyplatí vrážet část výplaty. Škodu, jakou tímto počínáním způsobuji nakladatelům, považuji za diskutabilní; většinou se jedná o knihy, které bych jednoduše nekoupila, nebo pouze s výraznou slevou. Několikrát mě možnost nahlédnout do e-booku uchránila od špatné investice. Nepředpokládám, že by knihkupectví uznávala reklamace z důvodů jako "knížka je mizerně přeložená a plná chyb" nebo "téma/autor mi nesedí".
Neupírám spisovatelům, nakladatelům a všem z knižní branže nárok na odměnu a nějaké ty výčitky svědomí kvůli jejich živnosti mám. Desítky zakoupených titulů ročně snad vyváží těch 10-12 kousků vlakového čtiva, co si přečtu zadarmo (a klidně bych zaplatila, pokud by e-book byl legálně k dispozici za přiměřeně nízkou cenu).
Neuškodí také dodat, že pokud v knihkupectví váhám nad koupí mezi dvěma knihami, obvykle zvolím titul toho nakladatelství, co je ke čtenářům vstřícné (např. Brokilon) a vůči pirátům nepostupuje agresivně (např. Talpress).


a ještě jeden vydavatel na kterého se nedostalo kvůli rozsahu vůbec:

Nakladatel z prvního ebookového nakladatelství u nás - freetim(e)publishing - Pavel Koutský:

Bojíš se pirátů?
Ne. Bojím se toho, že díky zabedněnosti nakladatelů nebudou mít čtenáři nikdy možnost číst své oblíbené knihy v podobě, kterou si zvolí. Takzvaní piráti nevznikli z důvodu, aby škodili vydavatelům, vznikli proto, aby si lidé mohli číst knihy, tak jak uznají za vhodné. Je s podivem, že nakladatelé vyhazují statisícové částky na právníky, aby potlačili piráty, což většinou znamená, že k nějakému 15ti letému klučinovi vtrhne policie, zabaví mu počítač a zničí mu život, protože ten chudák sdílel 6 knih od Pratchetta (stahovat knihy není dle AZ nelegální, nelegální je, pokud šířím autorské dílo bez souhlasu vlastníka práv - což se děje v případě, že využívám nějakou P2P sít, kde to co stahují zároveň sdílím pro ostatní). Místo toho, aby nakladatelé ty statisíce za právníky věnovali na vytvoření jednoduchého eshopu, kde si každý vybere knihu, kterou chce ve formátu, který mu vyhovuje, nebo na podporu autorů a zlepšení redakce, raději budou právníky platit dál a dál budou vymýšlet tvrdší ochrany, které pirát prolomí za minutu, ale obyčejný čtenář bude hodiny přemýšlet, jak dostat legálně koupenou knihu do své čtečky, aniž by jakkoliv porušil podmínky nákupu.
Nakladatelé, vlastníci práv, agenti si ve své aroganci neuvědomují základní pravidlo - svůj business stavějí na zákaznících, ti jsou pro ně důležití, nikdo ostatní. Těm by měli vycházet 100% vstříc, jenže to, až na světlé výjimky nedělají a ještě brečí o kolik přichází peněz.
Jenže za ty miliony o které nakladatelé přišli nemůžou piráti, ale zase a jen nakladatelé, kteří vědomě ignorují situaci, nechtějí na ni reagovat a jen se diví a brečí. Vždyť každá kniha, která není elektronicky je automaticky připravuje o zisk, který by získali skoro zadarmo, protože převod knih do elektronického formátu je dnes opravdu snadný. A každá koupená elektronická kniha se počítá, ne?
Měli by si už pro jednou uvědomit, že vydávání knih není poslání, ani samaritánství, ale obchod a pokud nebudou reagovat na poptávku, nikdy v něm nebudou úspěšní.


Bojuješ s nimi nějak?
Ne, proč bych to dělal. Tady v Čechách máme obrovskou výhodu a tou jsou právě piráti. Vždyť stačí napsat, že jsem vydal elektronickou verzi knihy a automaticky získám 5ti leté hájení, což znamená, že se moje kniha neobjeví na největších serverech, které se zaměřují na stahování elektronických knih bez souhlasu vlastníka práv. A navíc získám na těchto serverech odkaz na legální formu nákupu. Takže místo statisíců za právníky, pošlu jeden mail a získám skoro plnou ochranu proti nelegálnímu sdílení a ještě navíc reklamu, kterou každý měsíc uvidí tisíce lidí. Tak proč bych bojoval? 



Proč ne?
viz výše



Co udělat pro klid na frontě?
komunikovat. Nic víc. Jenže to nakladatelé nechtějí, zase až na výjimky, kterých je, ale pořád málo. Podstatně více je těch, kteří pouští na veřejnost prohlášení o milionových ztrátách, zlých pirátech a ohrožení trhu. Těmto přeji, aby dopadly stejně jako hudební průmysl - ve své hlouposti si to zaslouží. Toto primární nepochopení by mohlo fungovat jako Darwinova teorie knižního trhu - přežijí jen ti chytří…



Jak vidíš budoucí scénáře (Jakože na piču, když bude válka a pak jakože super, když bude mír)
Buď začnou nakladatelé myslet a reagovat na to, co chce trh a jejich zákazníci a nebo se dostaneme tam, kde je teď hudební průmysl. Piráti se vykašlou na podporu trhu, den po vydání budou knihy dostupné zdarma na stovkách serverů a nakladatelům zůstanou oči pro pláč.
Pokud se ale nakladatelé vzpamatují, věřím, že se časem trh výrazně vyčistí. Nabídka se vyrovná poptávce a nelegálně šířit budou pouze ti, kteří to dělají z přesvědčení a nebo protože ty peníz opravdu nemají. Ale tito lidé je trápit nemusí - stejně by si jejich knihu nekoupili. Nakladatelé to mohou brát jako propagaci - i tito lidé se o jejich knize mohou zmínit a tím donutit další, aby si jí koupili.
Pořád nevím, co je tak těžkého na tom umožnit zákazníkům, aby si naprosto jednoduše pořídili knihu ve formátu, který jim vyhovuje, buď na papíře, nebo v elektronickém formátu. Bez zbytečných omezení, které ve finále otravují jen ty, kteří za knihu zaplatili…
Nakladatelé nebuďte hlupáci a uvědomte si dobu ve které žijete…
A poslouchejte ty, kteří vás platí - vaše zákazníky…

[Filip.Krska]

Takže pan vydavatel chce rozhovor jen se mnou, takže tam musím jít, díky moc za přípravu.

[Pavel.Cisar]

Ještě pár ne-přesných informací o trhu s ebooky. Podle různých informací odhaduji, že se jich loni u nás prodalo kolem 15 tisíc. Podle průřezu zveřejněných odhadů pro tento rok od hlavních prodejců založených na prodeji za první dva měsíce 2012 mi to zatím vychází že by se snad letos mohlo celkem prodat 70-80 tisíc kousků, ale na přesnější odhad je fakt moc brzo. Počet nabízených titulů je zatím kolem 3000.

[Martin.Kucera]

Jeste par poznamek ode me. Cast z nich je poruznu i v tech clancich co repostnul pcisar.

E-knihy jsou přirozeným důsledkem technologického vývoje, který přinesl přenosná zařízení (notebooky, handheldy, netbooky, tablety, čtečky) a tím vyvolal rostoucí poptávku po knihách, které bude možné na těchto zařízeních číst.
Ježto u nás žádná "oficiální" nabídka e-knih dlouho neexistovala (vyjma pár stovek knih zdarma na Palmknihách či knih s již prošlými právy zdigitalizovanými Národní knihovnou), vznikla "šedá zóna" - nadšenco do elektronického čtení svépomocí digitalizovali knihy ze svých knihoven a pak se o tyto digitalizace podělili s ostatními.
Nástup prodeje e-knih u nás se tedy musí vyrovnávat s existencí mnohatisícové "komunitní nabídky" - ebookářská komunita je však (navzdory útokům, jež jsou proti ní podnikány) vstřícná a na požádání autora či nakladatele znepřístupňuje ty ebooky, které je možno oficiálně zakoupit. Je tedy na nakladatelích, aby svou nabídku ebooků rozšiřovali a aby jejich e-knihy byly snadno a pohodlně dostupné, kvalitní a za přijatelnou cenu.

Problém překladových e-knih: Zahraniční autoři (či spíše jejich agenti) mnohdy vyžadují od nakladatele pro elektronické vydání až trojnásobnou zálohu oproti vydání tištěnému. To se samozřejmě nakladateli nemůže vyplatit, takže kniha elektronicky nevyjde a poptávka po e-verzi zákonitě skončí v "šedé zóně". To je ale chyba těch autorů či jejich agentů.

DRM, které autoři, jejich agenti, či nakladatelé vyžaduji v domnění, že jejich knihy ochrání před "pirátěním", ve skutečnosti nic neřeší (odstranit ho je poměrně snadné), obtěžuje platící zákazníky (nemohou si zakoupený titul číst na zařízení dle své volby) a nejvíc na něm vydělává poskytovatel technologie (Adobe). Naštěstí si to krom prodejců (viz treba http://www.lupa.cz/clanky/hana-zakova-k ... ou-cestou/)začínají pomalu uvědomovat i ti nakladatelé či autoři.

Konkurovat "pirátským" či "komunitním" ebookům je potřeba:
- snadností pořízení (uživatel je ochoten zaplatit si za dostupnost a jednoduchost nákupu)
- kvalitou provedení (leckteré e-knihy vzniklé v ebookářské komunitě mají podstatně vyšší kvalitu než e-knihy oficiálně prodávané!)
- zavedením e-knihoven

Otázka e-knihoven: Chci-li si přečíst knihu, o které si nejsem jistý, že ji chci i vlastnit, či si dokonce jsem jistý, že mi jedno přečtení postačí, zajdu do knihovny;
chci-li takovou knihu číst elektronicky, nemám možnost si ji legálně vypůjčit, takže se logicky poohlédnu v "šedé zóně". (Čímž autor přijde o 0,5 Kč, což je částka, kterou dostává za výpůjčku z knihovny). Řešila by to možnost legálního půjčování buď s poplatkem za výpůjčku v řádu desetikorun, nebo s měsíčním paušálem 100-200 Kč (Částky odpovídají úspoře času oproti půjčování v knihovně.) Netřeba se bát, že by si zákazník nastahoval stovky knih, protože ať si jich stáhne sto nebo tisíc, čas na čtení má pořád stejně omezený, takže i těch knih přečte v obou případech stejně.

[Pavel.Cisar]

Otázka e-knihoven: Chci-li si přečíst knihu, o které si nejsem jistý, že ji chci i vlastnit, či si dokonce jsem jistý, že mi jedno přečtení postačí, zajdu do knihovny;
chci-li takovou knihu číst elektronicky, nemám možnost si ji legálně vypůjčit, takže se logicky poohlédnu v "šedé zóně". (Čímž autor přijde o 0,5 Kč, což je částka, kterou dostává za výpůjčku z knihovny). Řešila by to možnost legálního půjčování buď s poplatkem za výpůjčku v řádu desetikorun, nebo s měsíčním paušálem 100-200 Kč (Částky odpovídají úspoře času oproti půjčování v knihovně.) Netřeba se bát, že by si zákazník nastahoval stovky knih, protože ať si jich stáhne sto nebo tisíc, čas na čtení má pořád stejně omezený, takže i těch knih přečte v obou případech stejně.

Problém je, že výpůjčky eKnih jsou ptákovina na entou. V podstatě neexistuje způsob jak zajistit že po přečtení už eKnihu nemám (tak jako u tištěné když ji vrátím). Proto výpůjčka == koupě. V podstatě jediné schůdné řešení je nehrát si na "půjčování", ale knihy mimo trh (tedy které nejsou k dispozici v prodeji přímo od nakladatele) nabízet zdigitalizované prostřednictvím knihovny (např. státní), která by tak plnila roli regulérního nakladatele pro "osiřelá" díla, a platila by autorům buď přímo nebo prostřednictvím kolektivního správce. Nutno vzít v potaz, že eKniha jak jednou vstoupí na trh, už z něj nikdy nevypadne (výtisky nikdy nedojdou) dokud vydavatel nezavře krám. Státní knihovna by tak fungovala jako státem provozovaný "věčný" vydavatel na kterého by spadly eKnihy u kterých normální vydavatel ten krám zavřel, případně ho ani neotevřel.