Mediální odbor působí v oblasti komunikace mezi stranou a veřejností, resp. sdělovacími prostředky; mediální odbor vydává tiskové zprávy a stanoviska strany, monitoruje média, propaguje akce strany atd.
Ahoj potřeboval bych malou analýzu na další dva hosty. Z jakých pozic budou vycházet a jak hodnotí současné dění okolo ACTA.
Budu tam jediný "politik", takže by ta debata pro změnu mohla mít nějaký smysl
Dobré odpoledne
posílám slíbené okruhy a upřesnění dalších hostů.
1) Co je to dohoda ACTA?
2) Kdo jsou to Anonymous?
3) Jak řešit rozpor mezi nezcizitelností duchovního majetku, svobodou individua a ochranou osobních údajů?
4) Lze vůbec proti pirátům a hackerům bojovat? Nebudou v každém případě krok napřed? A nemůže se tento boj proměnit v legalizaci omezování lidských práv?
5) Co říkáte námitce, že boj proti stahování je spíše než obranou autorů ochranou společností, které duchovní majetek netvoří, ale zacházejí (kšeftují) s ním způsobem pro tvůrce ne právě výhodným?
6) Lze za svobodu člověka bojovat anonymně? Je to fair? Nemění se „IT generace“ v jakési „spolčení anonymů“?
Dalšími hosty budou Petr Koubský (analytik IT) a Alexander Tomský.
Budeme se těšit.
Hezký víkend
Marika Siraková
Tito uživatelé poděkovali autorovi Ivan.Bartos za příspěvek:
tel.: +420 778 702 711; (NEPIŠTE MI NA FACEBOOKU, TÉMĚŘ TAM NECHODÍM) Jak jednoduchý by byl svět, kdybychom četli a dělali věci hned správně. -- Lucie Spáčilová
Petr Koubský - je-li to on, pak se jedná o ekonoma-informatika (viz medailonek zde http://koubsky.cz/Home.html, zajímavý mi přišel jeho text o WikiLeaks: http://koubsky.cz/WikiLeaks.html - stručně - WikiLeaks tu prostě budou ať chceme či nechceme. Jak jednou může být něco digitalizováno, tak se to prostě zveřejňovat bude (zmiňuje i ČPS).
Další info: http://koubsky.cz/Placeny.html - prorokuje, že stav, kdy je vše všude a zadarmo časem nebude, ale spíše z důvodů omezování přenosové kapacity pro jednotlivce než z důsledku omezování legislativou.
Jinak učí též na Literární akademii Josefa Škvoreckého předmět Nová média.
Osobně mi přijde jako osobnost, kterou by stálo za to nějakým způsobem oslovit a bude-li mít zájem, též s ním konzultovat možnosti. Internet evidentně zná a mohl by znát i věci kolem literatury a "co chtějí autoři". Je proti ACTA a vnímá možné modely distribuce. Prostě mu ukázat, že uvítáme každého, kdo bojuje stejný boj jako my, že nám jde v podstatě o to stejné jako jemu - ač možná nejsme tak znalí jako on, ale umíme zase oslovit skupiny lidí, které on oslovit neumí. Místo rozhádanosti nabídnout dialog a spolupráci.
Zdroje: pouze internet a google, dotyčného neznám.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jana.Syrovatkova za příspěvky (celkem 6):
Tak přidám ještě Alexandra Tomského (přehlednější mi to přijde ve dvou příspěvcích):
"Nic to ale nemění na podstatě problému, na konflikt mezi internetem, který v dnešní podobě umožňuje snadné masové vykrádání všech druhů lidské tvořivosti a mezi majiteli oněch artefaktů, kteří pomalu bankrotují. Obránci absolutní svobody internetu mluví o svobodě informací. Duševní majetek ale není informace v běžném slova smyslu. Umělecké dílo tak jako technický vynález, software nebo lék je zboží. Je výsledkem nákladného tvořivého úsilí a nikoli jen zjištěním události, politického záměru, podvodu, objevu či názoru, které jsou legitimním veřejným majetkem demokracie. Duševní statek je právě tak soukromým majetkem jako statek na venkově a jeho ochrana před zloději neméně důležitá než svoboda." http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/a ... emid=15427
To myslím hovoří za vše. Jinak nějakou dobu byl ředitel nakladatelství Academia a dalších. Stále publikuje hlavně v novinách a časopisech. Velmi stručný medailonek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Tomsk%C3%BD
Politicky: Kandidát za Konzervativní stranu do senátu v roce 2006 - zde je úžasný přehled jeho konzervativních názorů: http://www.konzervativnistrana.cz/sksma ... omsky.html ("Samozřejmě jsem zastáncem trestu smrti, přísnějšího zákoníku, zrušení sirotčinců a neuznávám partnerství homosexuálů, feministická studia ani silnou státní podporu samoživitelek.")
Zatímco Petr Koubský mi přijde jako osobnost, která možná ČPS neuznává, ale de-facto bychom mohli velmi snadno najít společnou řeč a rozhodně budeme mít velmi podobné cíle, tak Alexander Tomský mi přijde přesně na opačném pólu.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jana.Syrovatkova za příspěvky (celkem 6):
Koubského bych neřešil, s tím si nejspíš jen budete navzájem přikyvovat. Nejvíc argumentační munice bude potřeba na Tomského. Doporučoval bych tři základní argumenty:
1) Kopírování je základ pokroku a bez kopírování nejde tvořit (doporučená literatura: Svobodná kultura, Everything is a Remix). Když se bude snažit argumentaci stočit na příjmy umělců, tak tvrdě vpálit že a) příjmy zábavního průmyslu navzdory krizi rostou; b) i kdyby nerostly, nikoho to nemusí trápit, protože umělci se tvorbou živili dávno před zábavním průmyslem a budou i dlouho po něm. Zábavní průmysl sice kulturu během minulého století pohltil, ale jeho zánik schopné autory nijak neohrozí. Spíš naopak. Zábavní průmysl kulturu nestvořil ani ji neudržuje při životě. Zato ale teď až nezdravě jednostranně určuje směr, kterým se bude do budoucna ubírat.
2) Rozdíly mezi ochranou vědeckých objevů a umělecké tvorby. Proč výsledky základního výzkumu nepodléhají vůbec žádné ochraně a výsledky aplikovaného výzkumu jen patentům, za které si vynálezce musí zaplatit? Proč ty nejdůležitější výsledky duševní práce mají nejmenší ochranu? Odpověď: protože vědci narozdíl od kopírovacího průmyslu otevřeně přiznávají, že kopírování je základ pokroku a bez obrovského množství cizí práce by teď místo léků na AIDS a rakovinu pořád dokola vynalézali oheň a kolo.
3) Nejde o svobodu Internetu, jde o základní lidská a občanská práva. Internet musí podléhat stejné ochraně soukromí jako poštovní zásilky a telefonní hovory, protože je to jen další generace předchozích dvou technologií. Jak by se pan Tomský tvářil, kdyby mu veškeré poštovní zásilky a telefonní hovory mohli státní úředníci a dokonce i některé privilegované soukromé firmy kdykoliv prohlížet, poslouchat a všelijak špehovat podle své libovůle? "Kdo nedělá nic špatného nemá co skrývat" je blábol.
Tito uživatelé poděkovali autorovi next_ghost za příspěvky (celkem 3):
Na VŠ jsem chodil na kurz, který vedl právě Petr Koubský. Vážím si jej jako otevřeného člověka s obrovským vědomostním přesahem i mimo oblast IT (historie, společnost), výborného analytika a obratného novináře.
tel. +420608584090
email: ondrej<tečka>polansky<zavináč>pirati<tečka>cz
------------------------------------------------ "Každá společnost, která je ochotna vzdát se soukromí, aby získala bezpečí, si nezaslouží ani jedno - a přijde o obé." Benjamin Franklin
je to neprimerena mezinarodni lobby ktera neni ve prospech statu ani obcana; pouze pro "federace a asocice" (podle definice z Clanku 5, pism. l, v ACTA). Btw. tato dohoda nema v umyslu chranit autory jako osoby samotne, ani patenty ci nezverejnene informace/produkty (viz. poznamka pod carou, cislo 5 v odd. II.).
2) Kdo jsou to Anonymous?
jsou to fanousci skupiny kteri umeji klikat. Stejne nezavisle jako clenove skupiny na FB.
5) Co říkáte námitce, že boj proti stahování je spíše než obranou autorů ochranou společností, které duchovní majetek netvoří, ale zacházejí (kšeftují) s ním způsobem pro tvůrce ne právě výhodným?
5) Co říkáte námitce, že boj proti stahování je spíše než obranou autorů ochranou společností, které duchovní majetek netvoří, ale zacházejí (kšeftují) s ním způsobem pro tvůrce ne právě výhodným?
tito "kseftari" pouze vyplnuji diru na trhu.
To jsi IMHO spatne interpretoval, ta namitka tak jak je tu formulovana je to, co rikame i my, tj. ze tu nejde o obranu autoru ale o zajmy zabavniho prumyslu (tj. "společností, které duchovní majetek netvoří"), ktery se pravy autoru akorat zastituje.
tel.: +420 778 702 711; (NEPIŠTE MI NA FACEBOOKU, TÉMĚŘ TAM NECHODÍM) Jak jednoduchý by byl svět, kdybychom četli a dělali věci hned správně. -- Lucie Spáčilová
Ivane, tenhle "kulatý stůl" je jednoznačně velká příležitost prezentovat širší nadhled Pirátů naD problematikou a vyzrálost Pirátího přístupu, a proto bych doporučoval pečlivou přípravu. Není jasné kolik dostaneš prostoru, proto bych doporučoval vybrousit krátké vstupy/reakce na jednotlivá témata.
1. Jako nejdůležitější považuji zdůraznit a nastínit šíři problému, že je tady řada skupin, které na problém nahlíží odlišnou optikou, což znesnadňuje její rychlé posouzení (a že se média zatím zaměřují na jednotlivé aspekty než to zachytit v úplnosti). Pokud tohle co nejdřív nepodchytíš, tak se to zase jako vždy zvrhne do nimrání se v detailech a úhlech pohledu.
Takže určitě bych začal tím, že bych zdůraznil aktéry: a) autoři, b) producenti/distributoři, c) "uživatelé" jako jednotlivci a d) společnost jako celek. Pak bych načrtl pohled jednotlivých skupin:
Autoři:
a) Zapojení v mediálním průmyslu jsou ambivalentní (podle způsobu příjmu, fixně nebo procenty), až na výjimky nevnímají pirátství jako útok na svá práva nakládat s dílem, ale jako ohrožení zdroje příjmu. Pokud by existoval jiný osvědčený zdroj obdobných příjmů bez nutnosti zásadně měnit zavedený způsob podnikání, tak do toho půjdou.
b) Nezávislí autoři (a že jich je nejméně 40%) mají zdroj příjmů zcela, nebo značně nezávislý na kopírovacím monopolu (všechny obory, zmínit koncerty, iTunes, Amazon), nebo jsou naopak programově proti (celé oblast Free Software) - využívají kopírovací monopol k jeho popření.
Producenti/Distributoři:
Dvě skupiny, jedna závislá na kopírovacím monopolu (KM) - staré mediální oligopoly (reprezentované RIAA, IFPI) orientované na "balený" produkt, druhá více či méně nezávislá na KM (Amazon, Apple, Netflix, Hulu atd.) orientované na "zboží jako služba". Zatímco první ztrácí, druzí naopak nezadržitelně rostou. Tvrdší vymáhání kopírovacího monopolu je prosazováno jen a pouze těmi prvními, ostatní jsou více či méně proti, nebo jim na tom nezáleží.
"Uživatelé" jako jednotlivci:
Většina to vnímají jako selhání dodavatele. Příklad: Někdo se jim snaží vnutit nákup balené vody (CD, DVD), když mají doma vodovod (Internet). Plus špatné rozdělení trhu (regiony, opožděná vydání seriálů v různých zemích, kino vs. DVD release apod.). 90% je ochotno brát IP jako službu (jsou tu prostředky i jsme na to už zvyklí), a tam kde je to možné se tak i děje - důkazem je raketový růst producentů druhého typu, podíl Netlix na přenosovém pásmu (v EU je místo něj torrent)
Vždy tu byla menšina která si z různých důvodů kopírovala (šíření v malých zájmových skupinách ala výměna kazet, samizdaty (absence produktu, cenzura), prostá chudoba -> třetí svět! apod.), a nikdy to nikomu zásadně nevadilo ani neškodilo, protože to bylo v mezích únosnosti (balanc mezi společenskou prospěšností a nebezpečností). Problém nastal, až když obě skupiny splynuly do jedné.
Společnost jako celek:
V zájmu společnosti je díla chránit po co nejkratší dobu (prokazatelně urychluje rozvoj), kopírovací monopol je kompromis mezi potřebami společnosti a potřebami autora. Připomenout, že původní copyright byl jen na 19 let. Problém je, že dnes je 70 let po smrti autora, a USA prosazuje věčnost (mají zakázáno ústavou, tak to řeší postupným prodlužováním). Tím se rovnováha značně posunula v neprospěch společnosti.
Represivní prosazování kopírovacího monopolu na internetu:
Technicky nelze, jen se to celé zažene víc pod povrch (šifrované archivy, distribuované šifrované sítě) nebo pod hranici trestnosti (děti mladší 16 let, už 7 letí dokážou sami a nezávisle kopírovat a šířit). Povede jen ke stupňování represí a zásahů do chodu Internetu, na jehož funkci jsme již dnes všichni tak či onak závislí. Nutno řešit systémově, přičemž problém se již do značné míry řeší sám od sebe (viz rozkvět společností poskytujících obsah jako službu).
A ano, je třeba nastolit otázku fungování kopírovacího monopolu v digitální době, a vrátit se k systémovému řešení problému autor/společnost, protože současný způsob přežil sám sebe.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Pavel.Cisar za příspěvky (celkem 3):
-- Lucie Spáčilová
