Fórum Pirátské strany

Je to dvojnásob paradoxní. Za prvé to byla kdysi právě vláda vedená Občanskou demokratickou stranou, která superhrubou mzdu zavedla. A za druhé přece nemůže ODS dlouhodobě přijít Babišovi na jméno. Politici ODS obviňují Andreje Babiše z ohrožení demokracie a z toho, že je levičák. A teď s ním chtějí spolupracovat a tváří se velmi mile.

Proti zrušení superhrubé mzdy by zřejmě nebyla ani další opoziční strana, Piráti. Ti si nechtějí rozkmotřit voliče tím, že jim nepodpoří snížení daní. Zároveň opatrně varují před výpadkem příjmů, který navrhují „řešit“.
...
Hnutí ANO přitom zřejmě nezíská příští rok ve volbách tolik poslanců, aby mohlo samo sestavit kabinet. Ale s ODS a případně i Piráty jde vytvořit silnou vládu a debaty kolem superhrubé mzdy ukazují, že tu může existovat v některých věcech zásadní shoda.

Marek Hudema: Od daní k povolební koalici – ANO a ODS
Autor je komentátor Lidových novin
https://plus.rozhlas.cz/marek-hudema-od ... ds-8272047

Pět nejzajímavějších otázek letošních senátních voleb

Pokračujeme v cyklu textů k nadcházejícím krajským a senátním volbám. Kdo bude vítězem senátního klání? Podaří se Pirátům ustavit vlastní senátní klub? Pohoří politické hnutí ANO stejně jako v minulosti? A jak si povede sociální demokracie?

…

Letost však mají Piráti mnohem větší ambice. Jejich předseda Ivan Bartoš (Piráti) při zahájení kampaně uvedl, že chtějí získat alespoň tolik senátorů, aby mohli ustavit vlastní senátní klub, což znamená zvítězit nejméně ve čtyřech volebních obvodech. Naplnění vytčeného cíle ovšem nebude pro Piráti nikterak jednoduché. I v případě senátních voleb totiž platí to, co jsme v Deníku Referendum psali o jejich šancích v těch krajských.

Průzkumy veřejného mínění sice Pirátům přisuzují zpravidla pozici druhé nejsilnější strany, byť se značným odstupem za politickým hnutí ANO, ale tato podpora nemusí nutně odpovídat výsledku voleb. Pirátský elektorát tvoří spíše lidé do čtyřiceti let, kteří na rozdíl od sněmovních voleb těm senátním — a stejně tak krajským — nepřipisují takový význam. „Mladší voliče zkrátka nezajímá instituce, kam můžou volit jen lidi starší čtyřiceti let,“ potvrdil v rozhovoru pro Deník Referendum poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Piráti současně ve svých — alespoň početně — slabých strukturách nemají dostatečný počet osobností, které jsou veřejnosti známé ať už z politického nebo veřejného života. Nemohou sázet na jména a obličeje, jež by si lidé okamžitě spojili s nějakými úspěchy, respektive agendou, které se dlouhodobě věnují. Důvodem je samozřejmě i skladba členské základny, již — obdobně jako voličské jádro — tvoří zejména mladší lidé ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety.

Lze proto odhadovat, že v senátních — ostatně jako v krajských — volbách Piráti své ambice nenaplní. Zatímco v klání o křesla krajských zastupitelů strana s nejvyšší pravděpodobností posílí a výsledek z roku 2016, kdy získala pět mandátů, pohodlně překoná, v souboji o místa v horní komoře Parlamentu je jeho opakování o poznání reálnější. V senátních volbách mnohem větší roli než úspěšná značka hraje postava toho kterého kandidáta a Piráti téměř bez výjimky voličům nabízejí osobnosti relativně neznámé.

Jan Gruber
24. srpna 2020
Deník Referendum