Návrh č. 31 - PhDr. Lubomír Synek, Asociace profesionálních fotografů, fotomonitor.info
Jako autoři fotografií se staví jak proti pirátům, tak proti korzárům (vydavatelské lobby).
Odvolávají se na uskupení ve Velké Británii stop43:
http://stop43.org.uk.
Proti pirátům:
Brání se jakékoli revizi čl. 9 odst. 2 Bernské úmluvy; autoři mají dle nich nárok na to, aby udíleli svolení k užití svých děl a uplatňovali právo na přiměřenou odměnu.
Požadují velké (i několikanásobné) sankce proti těm, kdo porušují autorská práva fotografů (i jejich výlučné postavení pro kopírování) a účinný systém pro jejich vymáhání.
Tvrdí, že převážná většina ekonomicky činných autorů si přeje zachovat si kontrolu nad svými majetkovými i osobnostními právy, která jim podle autorského zákona náleží.
Odmítají argumenty:
- že internet znemožnil prevenci kopírování a že kopírovací monopol je zastaralý (argumentují tím, že příjmy držitele kopírovacího monopolu jsou v odpovídající míře zkráceny, a tedy že se jedná o krádež)
- že díky kopírování už není nic vzácné, a že udržováním monopolu na kopírování je snaha tuto vzácnost udržet (argumentují exkluzivitou pro zákazníka u komerční tvorby)
- že většina autorských děl nevznikla kvůli zisku, a že by neměli nic namítat proti tomu, že jiní z jejich děl mít zisk mohou (argumentují, že "internetoví podnikatelé" a komerční vydavatelé na volných dílech vydělávají, tedy těží z určité hodnoty, kterou dodal původní autor, a ten tedy má nárok na svůj podíl z odměny)
- a že účelem všech děl má být blaho společnosti (argumentují, že autoři toto dělají také pro zisk a živobytí)
Proti korzárům:
Poukazují na problematické zacházení s metadaty u digitálních fotografií - často vydavatelé a zpravodajské služby (i veřejnoprávní - BBC, ČTK) využívají tzv. osiřelých děl, v některých případech tyto díla záměrně "nechávají osiřet", ačkoliv jejich autor je stále aktivní, a vydělávají na nich bez jakéhokoliv podílu autora. Jsou pro efektivní způsob osvojování osiřelých děl.
Vymáhání náhrad se často pro samotné autory nevyplatí, pro náklady na soudní spory.
Jsou proti snahám revidovat třístupňový test u autorského práva podle Bernské úmluvy, například přes kolektivní licencování ze strany kolektivních správců, kdy by takto udíleli licence i pro "osiřelá" díla, což by vedlo k likvidaci profesionálních tvůrců.
Za autory:
Autorská práva osobnostní i majetková by měla automaticky provázet všechny fotografie, a to vždy, pokud si to autor dobrovolně a (ne pod nátlakem) nevyžádá jinak.
Požadují, aby na tyto práva (jejich definice duševního vlastnictví) byl aplikován německý model spravedlivého smluvního práva, který chrání slabší stranu, a zřízení funkce ombudsmana pro tuto věc.
Stát by měl zákonem podpořit růst obchodu s duševním vlastnictvím na úrovni prvotních tvůrců.
Za ekonomiku:
Snižovat platby za užití děl dle nich není rozumná cesta, protože "co je pro objednatele nákladem, to je pro dodavatele příjmem. Na tomto principu je založena veškerá ekonomická aktivita. A zvyšovat příjmy lidí je v zájmu celé společnosti, jen tak může být dosaženo co největšího výběru daní, které Ize využít k obecnému prospěchu."
Za (svobodnou) kulturu:
Jsou pro digitalizaci děl existujících na tradičních nosičích za účelem jejich uchování, soukromého zkoumání a soukromého studia, a bezplatný přístup veřejnosti k nekomerčnímu užití. Uvědomují si, že osiřelá díla jsou pro archivy a kulturní instituce problém, a že by bez digitalizace byly zasuty, ztraceny.
Zavádějí termín "kulturní užití" - dle jejich slov upřesnění "nekomerčního užití", s přidáním důrazu na kulturu.
Východisko:
Navrhují proto zřízení digitální databáze, celoevropský "kulturní archiv" - samofinancovatelného, bezplatně přístupného registru metadat. Tento systém by ale také sloužil k sledování, zdali nedošlo k potenciálnímu porušení kopírovacího monopolu, a jako infrastruktura pro zřizování smluv mezi uživateli a držiteli kopírovacího monopolu (jako "ekonomický motor").
Tento systém by měl být propojen s podobnými v zahraničí.
A to _má_ svou cenu.
Proste si vybiram, s kym chci sve jmeno a dilo spojit, a s kym ne.