[rozprava + hlasování] Předběžná otázka #42214 - návrh postupu k ukončení jednání

[Tomas.Valek]

Vzhledem k tomu, že procesně je to v tuto chvíli vyřešeno, tak si dovolím použít zdůvodnění od hlasování k odročení v jednání CF 10/2023, které bylo odůvodněno "ověřením si vůle odročit jednání", kdy by tímto vznikla časová úspora.

Není přesně toto způsob, jakým se to nesmí používat, kdy se obejde skrze procedurální hlasováním závěrečné hlasování? Věřím, že RK vnímá, že bezodkladné procedurální hlasování nefunguje jako náhrada rozhodujícího, je zrychlené, není dopředu avizované, má z principu sloužit k vyřešení postupu.

Prosím tedy opravdu o příklad, za jakých podmínek se dá procedurálním hlasování předčasně ukončit jednání a jakým předčasně odročit. Pokud by bylo názorem RK, že to JdŘ umožňuje, pak se domnívám, že je na místě jeho novelizace, protože pak by to odporovalo článku 6 Stanov.

[Frantisek.Navrkal]

Vzhledem k tomu, že procesně je to v tuto chvíli vyřešeno, tak si dovolím použít zdůvodnění od hlasování k odročení v jednání CF 10/2023, které bylo odůvodněno "ověřením si vůle odročit jednání", kdy by tímto vznikla časová úspora.

Není přesně toto způsob, jakým se to nesmí používat, kdy se obejde skrze procedurální hlasováním závěrečné hlasování? Věřím, že RK vnímá, že bezodkladné procedurální hlasování nefunguje jako náhrada rozhodujícího, je zrychlené, není dopředu avizované, má z principu sloužit k vyřešení postupu.

Předběžné otázky nejsou od toho, abychom posuzovali konkrétní postup v konkrétním jednání.

Prosím tedy opravdu o příklad, za jakých podmínek se dá procedurálním hlasování předčasně ukončit jednání a jakým předčasně odročit. Pokud by bylo názorem RK, že to JdŘ umožňuje, pak se domnívám, že je na místě jeho novelizace, protože pak by to odporovalo článku 6 Stanov.

Dle mého to skutečně možné je a nevidím v tom jakýkoli konflikt s článkem 6 stanov.

Příklad, kde je to fakt jasné: projednává se doplňující volba republikového výboru, ale v průběhu doby pro navrhování republikový výbor kolektivně rezignuje (a to k datu následujícímu dokončení doplňující volby), tak někdo podá návrh postupu takovéto jednání předčasně ukončit, protože nemá smysl dělat doplňující volbu, kde by zvolení stejně byli pak ve funkci třeba jen několik dnů.

[Tomas.Valek]

Vzhledem k tomu, že procesně je to v tuto chvíli vyřešeno, tak si dovolím použít zdůvodnění od hlasování k odročení v jednání CF 10/2023, které bylo odůvodněno "ověřením si vůle odročit jednání", kdy by tímto vznikla časová úspora.

Není přesně toto způsob, jakým se to nesmí používat, kdy se obejde skrze procedurální hlasováním závěrečné hlasování? Věřím, že RK vnímá, že bezodkladné procedurální hlasování nefunguje jako náhrada rozhodujícího, je zrychlené, není dopředu avizované, má z principu sloužit k vyřešení postupu.

Předběžné otázky nejsou od toho, abychom posuzovali konkrétní postup v konkrétním jednání.

To ne, proto jsem to uvedl již jen jako historický příklad, na které jsem poukazoval na možný dopad.

Prosím tedy opravdu o příklad, za jakých podmínek se dá procedurálním hlasování předčasně ukončit jednání a jakým předčasně odročit. Pokud by bylo názorem RK, že to JdŘ umožňuje, pak se domnívám, že je na místě jeho novelizace, protože pak by to odporovalo článku 6 Stanov.

Dle mého to skutečně možné je a nevidím v tom jakýkoli konflikt s článkem 6 stanov.

Příklad, kde je to fakt jasné: projednává se doplňující volba republikového výboru, ale v průběhu doby pro navrhování republikový výbor kolektivně rezignuje (a to k datu následujícímu dokončení doplňující volby), tak někdo podá návrh postupu takovéto jednání předčasně ukončit, protože nemá smysl dělat doplňující volbu, kde by zvolení stejně byli pak ve funkci třeba jen několik dnů.

Myslím si, že v tomto případě ale nic nebrání zahájení nové volby (podpořené nominace budou platné) a po stažení kandidátek se dovolba ukončí nedostatkem potřebných kandidátů. Myslím tedy, že tenhle případ jde procesně řešit takto a není třeba ho předčasně ukončovat (a naopak pokud by dostatek kandidátů na volbě trvalo, tak není důvod ji nedokončit, i když by nejspíš toto reálně nenastalo).

[Viktor.Derka]

No pokud by ten návrh postupu byl možný, tak musí skutečně existovat průkazné objektivní důvody. Důvodem pak jen těžko může být, že se "něco má otestovat".

[Viktor.Derka]

Takže zde je nový návrh, ten nechám k rozpravě do středy 16:00, pokud nebude diskuse pokračovat.

Otázka:

1. Je přijatelný návrh postupu na bezodkladné hlasování o možnosti Ukončit jednání bez přijetí usnesení v souladu s §4 (1) b) a §14 JdŘ CF, když o všech možnostech, kvůli kterým bylo jednání zahájeno?
2. Musí předsedající jednání přijmout návrh postupu dle § 10 JŘCF, který navrhuje hlasovat o ukončení jednání přijetí bez usnesení bezodkladně, a nechat o tomto návrhu bezodkladně hlasovat, protože by bylo proti jeho smyslu ho hlasovat až v rozhodujícím hlasování?

Návrh odpovědi:

1. Návrh postupu na ukončení jednání bez přijetí usnesení je přípustným návrhem postupu.
2. Předsedající je povinen nechat o návrhu postupu na ukončení jednání bez přijetí usnesení pouze v případě, že jsou dány objektivní důvody, na jejichž základě není možné hlasovat až v rámci rozhodujícího hlasování.

Odůvodnění:

Ad 1

Návrhem postupu dle § 10 JŘCF může být jakýkoliv návrh směřující do úpravy procesu jednání, a to byť by daný návrh postupu byl již standardní náležitostí rozhodujícího hlasování. Návrhy ve věci samotné, tj. co má být jednáním rozhodnuto (např. návrh usnesení), nejsou přípustnými návrhy postupu, protože necílí do úpravy postupu jednání, nýbrž směřují do vyřízení věci samotné.

Ad 2

Byť je návrh postupu na ukončení jednání bez přijetí usnesení přípustným návrhem postupu. Ust. § 10 odst. 2 JŘCF ovšem předvídá, že má-li se o návrhu postupu hlasovat, pak standardně k hlasování dojde až v rámci rozhodujícího hlasování. Pro bezodkladné hlasování proto musí existovat dostatečně průkazné objektivní důvody, nepostačí k tomu přesvědčení navrhovatele, že by měl být návrh hlasován bezodkladně (lze očekávat, že takové důvody se nebudou běžně vyskytovat). Předsedající proto v případě podání návrhu postupu na ukončení jednání bez přijetí usnesení musí zhodnotit, zda existují objektivní důvody vyžadující, aby byla věc hlasována bezodkladně. Shledá-li, že tomu tak je, nechá věc hlasovat bezodkladně, není-li tomu tak, bude návrh hlasován až v rámci rozhodujícího hlasování (v takovém případě bude návrh postupu prakticky bezvýznamný, protože ukončení jednání bez přijetí usnesení je obligatorní náležitostí rozhodujícího hlasování dle § 29 odst. 1 písm. b) JŘCF.

Při zohledňování nutnosti bezodkladného hlasování o ukončení jednání bez přijetí usnesení je třeba zohlednit, zda se nejedná o účelovou snahu zkrátit či vyloučit rozpravu v dané věci, což by nebylo souladné s obvyklými demokratickými zásadami dle čl. 6 odst. 1 Stanov.

[Martin.Kucera]

No pokud by ten návrh postupu byl možný, tak musí skutečně existovat průkazné objektivní důvody. Důvodem pak jen těžko může být, že se "něco má otestovat".

Však taky pokud má být řeč o příkladu z proběhlého jednání, nešlo o žádné "testování". Zdůvodnění znělo:
"Pokud by existovala dostatečná vůle celostátního fóra vydat se touto cestou a otevřít si tak dveře k řešení celé věci i jiným způsobem než prostým odvoláním, je vhodnější ověřit si tuto vůli rovnou (a nejlépe kdyby došlo ke schválení všeobecnou shodou). Ušetřili bychom tím (oproti schválení až v rozhodujícím hlasování) nejméně dva týdny jednacího času a vyhnuli se tomu, že by rozhodující hlasování v odročeném jednání připadlo až na první prázdninový víkend či dokonce ještě dál do prázdnin."
(Pokud by se při zmíněném ověření ukázalo, že dostatečná vůle neexistuje, tak se zkrátka nic neděje, zrychlené jednání pokračuje dál podle původního harmonogramu.)

[Tomas.Valek]

Původní odpověď jsi značně pozměnil, tak bych se rád zeptal, zda obsahem odůvodnění v části dvě můžeš uvést jmenovitě i odročení a zároveň zda by povinnou (ale ne výlučnou) žádosti o bezodkladné odročení neměl být pozitivní podpořený návrh usnesení, který nelze procesně (vylučující znění s návrhem usnesení v probíhajícím jednání) schválit jinak?

Tak by totiž navrhovatel postupu mohl skutečně poukázat, že daný důvod existuje a ne jen tvrdit, že ho předpokládá.

[Martin.Kucera]

a zároveň zda by povinnou (ale ne výlučnou) žádosti o bezodkladné odročení neměl být pozitivní podpořený návrh usnesení, který nelze procesně (vylučující znění s návrhem usnesení v probíhajícím jednání) schválit jinak?

Povinné uvedení alternativního návrhu usnesení by dávalo smysl.
Povinnost, aby byl už rovnou i podpořen skupinou členů, by mi přišla příliš striktní.

[Viktor.Derka]

Původní odpověď jsi značně pozměnil, tak bych se rád zeptal, zda obsahem odůvodnění v části dvě můžeš uvést jmenovitě i odročení a zároveň zda by povinnou (ale ne výlučnou) žádosti o bezodkladné odročení neměl být pozitivní podpořený návrh usnesení, který nelze procesně (vylučující znění s návrhem usnesení v probíhajícím jednání) schválit jinak?

Tak by totiž navrhovatel postupu mohl skutečně poukázat, že daný důvod existuje a ne jen tvrdit, že ho předpokládá.

Tak to už je v té odpovědi, že se toto vztahuje na všechny návrhy procesního charakteru. Pro bezodkladné hlasování tedy rovněž musí existovat objektivní důvod, což prostě není jen to, že je o něm podatel přesvědčen. Byť u odročení asi nějaký problém nebude, pokud třeba důvodem bude, aby se nějaká věc více prodiskutovala...

[Tomas.Valek]

Původní odpověď jsi značně pozměnil, tak bych se rád zeptal, zda obsahem odůvodnění v části dvě můžeš uvést jmenovitě i odročení a zároveň zda by povinnou (ale ne výlučnou) žádosti o bezodkladné odročení neměl být pozitivní podpořený návrh usnesení, který nelze procesně (vylučující znění s návrhem usnesení v probíhajícím jednání) schválit jinak?

Tak by totiž navrhovatel postupu mohl skutečně poukázat, že daný důvod existuje a ne jen tvrdit, že ho předpokládá.

Tak to už je v té odpovědi, že se toto vztahuje na všechny návrhy procesního charakteru. Pro bezodkladné hlasování tedy rovněž musí existovat objektivní důvod, což prostě není jen to, že je o něm podatel přesvědčen. Byť u odročení asi nějaký problém nebude, pokud třeba důvodem bude, aby se nějaká věc více prodiskutovala...

Pokud má být u odročení důvod, aby se věc prodiskutovalo, co brání dojít v ní do rozhodujícího hlasování a to odročit? IMHO je trochu proti smyslu, "chci více času na diskusi", něco bezodkladně hlasovat, ne?

a zároveň zda by povinnou (ale ne výlučnou) žádosti o bezodkladné odročení neměl být pozitivní podpořený návrh usnesení, který nelze procesně (vylučující znění s návrhem usnesení v probíhajícím jednání) schválit jinak?

Povinné uvedení alternativního návrhu usnesení by dávalo smysl.
Povinnost, aby byl už rovnou i podpořen skupinou členů, by mi přišla příliš striktní.

Jak jinak ale zjistit, zda je relevantní? Podporu 35 členů pro smysluplnou věc by nemělo být obtížné získat, zvlášť když je lze sbírat spolu s návrhem podnětu.