Lukas Findeis píše:Jen říkám, že když někdo třeba žije sám nebo je v důchodu a utrácí tisíce za tuny léků, tak mu to nemůže stačit. Někdo je vážně nemocnej, vyžaduje trvalou péči někoho z rodiny nebo ošetřovatelky a léčba je finančně náročná. Takovejch příkladů, kdy všeobecnej základní příjem nebude splňovat svůj účel bude určitě mnohem víc.
Podle mě je dost lidí, a někde jsou třeba i v rodině, kteří by byli ochotni pomáhat nemocnému nebo nemohoucímu člověku, a kdyby nemuseli podstupovat ověřování příjmů a další byrokracie, tak by si se základním příjmem mohli dovolit nepracovat a pomáhat. K zavedení základního příjmu je podle mě nutné mít zdravotnictví a léky opravdu zdarma.
Lukas Findeis píše:A jestli to má bejt místo důchodu, kterej bejvá vyšší než 5 kKč a důchodci s ním stejně většinou nevyžijou... To prostě není v souladu se základní tezí z prvního příspěvku:
Tomas Klapka píše:Jedná se o příjem všem, který není ničím podmíněný, tedy ani prací. Aby měl vůbec nějaký efekt, je potřeba, aby byl v takové výši, která člověku obecně stačí na přežití, plus něco málo navíc, aby se svobodně mohl věnovat neziskové činnosti... umění, politika, pomoc druhým, vzdělávat se, nebo taky vůbec nic.
Náklady za přežití se mění s věkem, liší se v různejch částech republiky, závisí na tom, jestli člověk žije sám nebo v jak početný rodině/komunitě žije... Když někdo žije sám v Praze, tak nějak vyjde s deseti tisíci a čtyřčlenná rodina si na venkově v pohodě vystačí s rozpočtem 20 kKč měsíčně. Podle mě systém všeobecnýho základního příjmu může efektivně fungovat jen se zachováním nějakejch sociálních dávek, pokud má bejt globální. A i tak budou mezi čivotní úrovní nepracujících lidí dost velký rozdíly.
Ještě sem neměl čas prostudovat si český a slovenský odkazy, který Tomáš Klapka uvádí v prvním příspěvku, ale podle toho co psal sem pochopil, že by to každýmu mělo zajistit přežívání na takový úrovni, aby nedřel bídu s nouzí. To se ale neslučuje s globální výší příjmu, kterej nahradí veškerý dávky.
Minimálně se počítá s tím, že dítě by mělo menší příjem než dospělý. Dál už je to co se týče věku tak individuální, že se to těžko podle věku rozdiferencuje.
Lokalita může být další faktor. Už jen tím, že někde základní příjem už je (Aljaška, v Africe se to v jednom místě zkouší), někde se zavede, někde nebude třeba nikdy.
Na druhou stranu tu je otázka, zda kdyby byl globálně stejný, zda by to nebylo pro společnost prospěšné v tom, že by to lidi táhlo tam, kde jsou menší náklady na přežití.
Posuzovat nárok na výši základního příjmu u každého zvlášť by vůbec neulehčilo byrokracii, spíš naopak by se všechno ještě zhoršilo, zvýšilo by to neúnosně náklady, a důstojnost je zas ta tam.
Podle mě stačí k definování výše příjmu jen kritérium: dítě/dospělý a pak místo trvalého bydliště: ČR/jinde (s tím, že při přistěhování cizince do ČR by to trvalo třeba několik let, než by měl taky základní příjem jako ostatní).