Viktor.Derka píše: ↑19 črc 2023, 09:04
Ad omezení/měnění VŘ - to máš podobné jako v případě koaliční spolupráce, kde se určí, že určité strany mají místa XY, a piráti YX, přičemž VŘ s touto eventualitou rovněž explicitně nekalkuluje, přesto k tomu běžně dochází. VŘ v současném stavu tyto otázky ponechává trochu nevyřčené, což si ale nevykládám tak, že úmyslem bylo tomu jakkoliv zabránit, spíš to nebylo při přípravě VŘ téma.
Ad čl. 6 Stanov - rozhodně ne jakákoliv podoba kvót by byla slučitelná s čl. 6. Otázkou primárně bude, zda určitá varianta kvót má nějaký legitimní důvod - k tomu se ale v rámci PO vyjadřovat lze jen těžko, protože to bude výrazně odvislé od konkrétní situace.
Ad Stanovy - volební systém a náležitosti kandidatury nejsou přece tak klíčovou věcí, která by měla být ve stanovách. Do stanov patří základní organizační normy, popř. nějaké základní principy - základním principem určitě je právo člena kandidovat, ale již v samotných stanovách je řečeno, že to právo není neomezené. Naschvál jsem se podíval do stanov německé SPD, kde se skutečně o kvótách hovoří, ovšem tam jsou kvóty uvedeny jako povinnost při obsazování stranických orgánů a kandidátek - tj. to je odlišná situace od nás, kde se hovoří jen o možnosti, nikoli povinnosti kvót (povinné kvóty by bezpochyby nějaké zakotvení v předpisu vyžadovaly). Totožná situace je u německých Zelených (také jsem se podíval do jejich stanov). V obou případech tedy kvóty u těchto stran ve stanovách figurují, ovšem jako povinné kvóty, což se na nás vztahuje jen stěží.
K tomu VŘ již odpověděl Vojta, ještě asi doplním, že to upravuje i §3 (2) b), který vyžaduje písemnou smlouvu vymezující podmínky volební spolupráce. Zároveň jak jsem zmiňoval, tak §8 (1) VŘ dává jasné pasivní volební právo, které je podmíněno pouze splněním podmínek dle §10. Pokud tedy postup dle JdŘ jednostranně omezí pasivní volební právo více, dostává se tak do konfliktu s VŘ. (A otevírá se tak zmíněná Pandořina skříňka, kde všude lze takto postupovat a zda lze VŘ tímto způsobem omezit.)
K tomu čl. 6, včera večer jsem nad tím ještě hodně přemýšlel, a odůvodnění PO se zakládá na tom, že kvóty nejsou nedemokratické, protože je používají v demokratických zemích. To je ale vlastně hodně zavádějící tvrzení, protože obecně může platit, že i běžně uznávaná demokratická země používá nedemokratický či jinak omezující instrument. Omezení pasivního volebního práva způsobem, který Stanovy neznají či nepředvídají, nemůže být označeno za demokratické a rovné k přístupu k volbám. Pokud použiju otázku zipu, který jsem uvedl jako příklad hned v redmine, a použiju zjednodušená data o členské základně (3/4 mužů a 1/4 žen), tedy v daný moment získá jedna skupina 33% snížení možnosti kandidovat a druhé se zvýší o 50% (vycházejíc z předpokladu, že výsledná kandidátka by reprezentovala rovně celou členskou základnu. Samozřejmě je ten pohled zjednodušující, protože ve volbách nevolíme dle pohlaví, ale dle kvality kandidáta).
Právě pro to netvrdím, že není nemožné, abychom mohli kvóty jednorázově, trvale či dle momentální nálady ve straně využít. Nicméně protože se jedná o omezení demokratičnosti volby a šíře pasivního volebního práva, což naopak jsou principy, které ve Stanovách uvedeny jsou, tak by stejně tak mělo zde být uvedeno, že může existovat mechanismus (anebo se naopak musí použít vždy apod.) kvót. Souhlasím tedy, že Stanovy nemají upravovat konkrétní způsob volby, ale nesouhlasím s tím, že nemají uvádět principy, na zákaldě jakých mají volby probíhat. Jak jsi uvedl příklady i z Německa, já jsem již dříve uvedl oba české, tak zjevně existuje konsensus nad tím, že daná omezení mají obsahovat přímo Stanovy, nemusí stanovovat konkrétní podmínky, ale měly by uvést obecný princip, jakým se můžeme řídit a dle kterého následně může být vytvořen/změnen volební řád, jež zase bude reflektovat jednací řád. Bez tohoto obecného principu právě vytváříme tu nedemokratičnost, jsme evidence based strana, která se jako asi jediná v ČR může pyšnit otevřenými svobodnými rovnými primárkami, kam se může zapojit takřka každý, kdo splní podmínky zákona a naše minimální omezení, abychom mohli reálně hlasovat (pokud by se hlasovalo o každém přihlášeném, tak degradujeme volbu, obsazovat např. 30 pozic z dvou tisíc kandidátů by znamenalo neinformovanou a asi nereprezentativní volbu, která by byla v rozporu s výše deklarovaným). Protože tyto principy, ze kterých vycházíme, vychází ze Stanov (ačkoli striktně nestanovují průběh volby ani jednání, k tomu opravdu nejsou určeny), tak by každá principiální změna opět vycházet ze Stanov měla.
Místo toho bychom tu šli od konce a od jednacího řádu měnili volební a vytvářeli z něj novou interpretaci Stanov.
