Návrh změny systému voleb

[Vojtech.Pikal]

Ok, zareagujeme na ty tři věci;

Ano, zelení získali v líberckém kraji hodně %, ale na mandát to nestačilo. Protože hodně % v malém kraji je pořád málo hlasů a mandáty se udělují podle získaných hlasů, nikoliv podle získaných %. (Poslankyni Mráčkové Vildumetzové z KvK se mi to úplně nedařilo vysvětlit v diskuzi.) Předchozí systém byl samozřejmě velmi nefér v tom, že hlasy pro stranu, která překročila celorepublikově 5% ale v daném kraji se neproměnili na mandát propadli. V důsledku to vedlo k tomu, že takové hlasy se vlastně proměnili v mandát navíc pro jinou stranu v daném kraji.
To třeba ten "Rychetského zásah" odstranil. Ten uložil zákonodárcům, aby tyto hlasy pro úspěšnou stranu nepropadli, ale byly započítány do republikového zbytku, ze kterého se se udělí další mandáty, pokud celkový zbytek pro stranu přesáhne republikové mandátové číslo (zhruba).

Všechny strany, které se dostali do sněmovny v koalicích by se tam s přehledem dostali ve stejných koalicích i před "Rychetského zásahem"; to že se snížila kvóra pro volební koalice neměl vliv na vstup stran těchto koalic do sněmovny - https://www.volby.cz/pls/ps2021/ps2?xjazyk=CZ - jak SPOLU (trojkoalice) daleko překročilo potřebný limit (měli přes 27 %, klauzule byla původně 15 %, po snížení 11 %), stejně jak PirSTAN (dvojkoalice, zisk přes 15 %, potřebný limit původně 10 %, po snížení 8 %).

Tento systém si navrhla sama poslanecká sněmovna bohužel poněkud v časovém tlaku, což bylo způsobeno právě pozdním Rychetského rozhodnutím. Vtipností je, že i když systém zavedl druhé skrutirium, které by mělo vést k větší poměrnosti, systém ve volbách 2021 porušil jedno ze základních kritérií poměrnosti - monotónnost (tedy že ten kdo získá více hlasů dostane více mandátů); ANO získalo 1 458 140 hlasů a 72 mandátů. SPOLU získalo 1 493 905 (o 35 765 více; Republikové mandátové číslo, tedy teoretický počet hlasů na jeden mandát je pouze 26 875; takže ten rozdíl není žádná statistická chyba) ale pouze 71 mandátů.
Podával jsem na to žalobu, ale nikam to nevedlo. (Neměl jsem dle soudu aktivní legitimaci, alternativní postup dle zákona, který jsem navrhl by vedl k přesunu hlasů mezi ANO a SPD, myslím. Nicméně poslanci SPD, kteří by o mandát přišli a dostali ho jiní kolegové z SPD byly proti.)

Je tohle ohnutá situace? Určitě.

To že propadlo několik milionů hlasů a vláda se tak nemůže opírat o skutečnou podporu většiny voličstva je realita dlouhodbě, která je daná onou klauzulí 5 % na vstup do sněmovny. Nicméně vzhledem k nějaké potřebě efektivního vládnutí (kdy v dnešním českém parlamentarismu reálně cca 5 až 10 odhodlaných poslanců může spolehlivě zablokovat jakékoliv jednání sněmovny, aniž by se dopustili sebemenšího porušení jednacího řádu; ale nebudeme dávat návody), bych nebyl příznivcem jejího úplného zrušení. Spíše bych dovolil voličům druhý či třetí hlas, aby mohli hlasovat jak pro stranu svého srdce, která má omezené možnosti vstupu do sněmovny, tak na druhém či třetím místě pro strany které jim nejsou tak blízké, ale mají šanci vstupu. (Ale zas by to prodražilo zjišťování a sčítání výsledků, kde už dnes chybí lidi.)

Nakonec, korespondenční volby nabude žádný balík hlasů. V případě ČR odhaduju, že to bude tak 5 až 10 tisíc hlasů, vzhledem k tomu jak je to zavedeno. Od občanů, kteří žijí v zahraničí a projdou si netriviálním byrokolečkem, aby mohli na vlastní náklady hlas poslat. Z čísel výše je vidět, že to ovlivní možná jeden mandát.
(V USA má korespondenční hlasování dlouhou tradici cca 160 let. Tam je třeba si uvědomit, že tam existují daleko horší systémová ohnutí v podobě First past the post, systému dvou strany a electoral collage. Teoreticky se tam můžete stát prezidentem s necelými 23 % hlasů. - https://www.youtube.com/watch?v=7wC42HgLA4k

Možná by pro důvěru všech, co vůbec nerozumí tomu, jak to v jejich státě s hlasy funguje bylo, kdyby se místo průběžných výsledků oznamovali až ty konečné po několika dnech či týdnech. (Ano, někde v USA zabere finální sčítání i týdny.)
Plus, samozřejmě, zcela teoreticky, stát USA může poslat úplně jiné hlasy(volitele), než jaké navolili jeho občané. Federace a svět netušených možností, no.

Zkuste lidem vysvětlit, že pokud jsou korespondenční hlasy pokusem zmanipulovat výsledky, tak jsou pokusem zcela směšným, protože nemohou mít řádný vliv. Pokud se teda nesebere celá diaspora Čechů v USA a jinde v Americe, nevyřídí si nejdřív občanství, pak zapsání na zastupitelském úřadě, pak žádost o korespondenční hlasování. Ovšem i kdyby se to stalo, osobně bych si vůbec netipoval, že by hromadně volili SPOLU.

(Tato odpověď budiž ukázkou, že lež má krátké nohy, ale rychlé auto.)

EDIT: A pokud se chceme bavit o skutečně ukradených volbách tak doporučuji Bush v. Gore.

[eladar]

Ok, zareagujeme na ty tři věci; ...

Díky za odpověď. V podstatě nejsme ve sporu. A to ani pokud jde o Rychetského, tam jsem se pokusil o zjednodušení a trochu jsem to přehnal.

Jde ale o něco jiného. Chtěl jsem upozornit na to, že jedna věc je, jak je to fakticky a druhá, zcela odlišná věc je, jak je to vnímané.

Český systém je dlouhodobě stabilní, snadno pochopitelný a důvěryhodný. Hlavně to poslední bych zdůraznil. Člověk se musí potkat osobně se členy volební komise, ta si odškrtne, že použil svůj hlas a on ho potom způsobem, který je pokládán za tajný, použije. Je tam přitom silný kontrolní mechanismus, který spočívá v tom, že ve volební komisi jsou zástupci vzájemně konkurenčních stran a ti mají zájem na tom, aby se ve volební místnosti nepodvádělo. To je jasné, průhledné, snadno pochopitelné a proto důvěryhodné. Plusem pak je, že výsledky jsou k dispozici ve velmi krátké době a i to přispívá k důvěryhodnosti celého procesu.

To je to, co se týká procesu volby. Samotný přepočet hlasů na mandáty je už trochu komplikovanější, ale pokud pomineme extrémy, jako byl ten zmiňovaný Liberecký kraj, tak i to je vnímáno jako důvěryhodné.

Problém je, pokud se nečekaně objeví zásah do tohoto systému, který mění pravidla, která jsou nesrozumitelná nebo která nemají důvěru většiny voličů. Takové zásahy totiž nabourávají důvěru ve volební systém jako celek a mohou se stát více či méně oprávněným zdrojem podezření, že dochází k manipulaci s volebním výsledkem.

U Rychetského byl problém v tom, že přinesl na poslední chvíli ne úplně pochopitelné změny. V kombinaci s novou strategií PirStan a zejména Spolu které dopředu deklarovalo, že jde jen o spojení pro potřeby voleb a že hned po nich se rozpadnou do jednotlivých stran, a v kombinaci s velkým počtem propadlých hlasů pachuť zůstala. Znovu, netvrdím, že v tom bylo něco po faktické stránce špatně - popisuji jen to, jak to vypadalo a jaké pocity to ve významné části společnosti vyvolalo. Dokonce bych si troufl tvrdit, že ve většině společnosti, protože to bylo nutně vnímáno negativně jak u voličů opozice, tak i těch, jejichž hlas propadl.

U korespondenční volby je to podobné. Je to zcela nový prvek v našem volebním systému. Nový a neznámý a narušuje dosavadní průhlednost a důvěryhodnost volebního systému. Ono by to až tak nevadilo v případě, kdy by na takovém novém prvku byla většinová shoda jak politických stran, tak voličů. Jenže to se nestalo. Korespondenční volba byla protlačena silou a opozice se k ní stavěla negativně. Takže většina společnosti ji bude už dopředu vnímat jako pokus o manipulaci voleb ze strany koalice. A znovu - není vůbec důležité, jaké to je, ale to, jak to vypadá. A vypadá to podezřele bez ohledu na to, jak volby dopadnou.

[eladar]

(Facts dont care about your feelings.)

[eladar]

(Facts dont care about your feelings.)

... ale o tom politika (bohuźel?) je ...

[eladar]

A proto jsem špatný politik.

[eladar]

Neházel bych srp do žita.

Zrovna toto je velmi inspirující výměna pohledů na věc.

[David.Nemecek]

Já jsem naopak pro posílení většinových prvků. A odstranění různých úchylek, jako byla Rychetského změna pro hranici volitelnosti u koalic.
Proč? Čím poměrnější systém, tím víc stran ve sněmovně a tím víc vzájemně nekompatabilních stran je nutné na složení vládní většiny. Z toho plyne, že budou vznikat slabé, neakceschopné vlády ovládané lobbisty. Odstrašujícím příkladem je Fialova pětikolka. Tu drží po hromadě jen touha být u koryta, ale je to s přehledem nejhorší vláda v historii země.

Ahoj, ahoj,
když začneš zavádět většinové prvky do poměrného systému, jako je ten náš, tak nesnížíš tendenci vytvářet koalice stran, které jsou vzájemně nekompatibilní, jen vytvoříš tlak na to, aby tyto koalice vznikaly už před volbami a ne až po nich. Každý zaváděný většinový prvek totiž tlačí strany k tomu, aby se spojovaly a zvyšovaly tak svoje šance v systému, kde se bojuje rovnou o většinu. Ta tebou proklínaná pětikolka by v systému s více většinovými prvky nejspíš vznikla taky, ale dost možná už před volbama jako široký blok, který běžně vzniká na podporu osobností při volbách do Senátu.

Konečně ještě jedna bodka: kousek na jihovýchod od nás máme stát, který nacpal do svého systému hodně většinových prvků. Výsledkem je skutečně to, že je vláda akceschopnější a silnější, jen využívá té akceschopnosti a síly k rozesírání institucí a konzervaci vlastní moci. Ta mince většinových systémů má totiž dvě strany - na jedné je akceschopnost a na druhé větší možnost opanovat systém - zvláště máš-li jednokomorový parlament, což my naštěstí nemáme, i když někteří by tuze rádi a není náhoda, že dotyční mají k Orbánovi přátelský vztah. V postkomunistické republice, která strávila téměř polovinu své samostatné existence v nedemokratických režimech, bych se spíš měl na pozoru před hrozbou z opanování systému, než abych vzýval akceschopnost. Uzavřené společnosti jsou akceschopnější než otevřené, to je stará vesta a vlastně taková nemilá ironie politiky vůbec. Ať byla pětikolka jaká byla, ať je čtyřkolka jaká chce, tak Orbán kope úplně jinou ligu. Orbánovu akceschopnou a silnou vládu fakt nepovažuji za lepší alternativu k tomu, co teď prožíváme.

Takže za mě zavádění dalších většinových prvků do našeho volebního systému rozhodně ne. Současně bych nevyléval s vaničkou dítě ani na druhé straně. Jeden obvod a žádná klausule by mohly skutečně vést k takovému tříštění, které by paralyzovalo proces utváření vládní většiny či obecně rozhodovací procesy vůbec. Když se pak nedaří vůbec nic domluvit a dojednat, tak vzniká zase živná půda pro autoritáře, který nabídne akceschopnost a sílu, a lidi budou v té chvíli tak znechucení z bezvládí, že se přestanou ptát, co tou silou chce prosazovat, a prostě na to kývnou.

Závěrem bodka ke korespondenční: názory na tuhle změnu nevyrostly na zelené louce. Skutečně to nefunguje tak, že politik jen následuje požadavky lidí, jak se to snažil často stavět třeba Zeman, ani tak, že lidi slepě následují politika, jak říkají zase někteří jiní. Je to interakce. Nevím, kdes byl na tom, že většina lidí je proti. Já našel STENMARK z loňského ledna, který hlásil 47 ku 35 ve prospěch korespondenční v zahraničí, a o pět měsíců později Median, kde je to pade na pade.

Osobně počítám, že tady jde silnější linka interakce z vrchu dolů, tedy že lidi to vnímají negativně často proto, že do nich toho času kompletní opozice hučela, že to není narovnání volebního práva pro lidi žijící v zahru, ale pokus navýšit si zisky. Konečně ten negativní pohled pak přiživují i různá prohlášení typu, že jde o nějaký balík hlasů, který spadl z nebe. Zatímco v Améru to díky kombinaci průběžného zveřejňování výsledků, plošného počítání korespondenčních hlasů na konci sčítání a obrovského množství korespondenčních vlivem covidu mohlo 2020 vyvolávat nedůvěru, tak v našich podmínkách mi to přijde spíš jako umělá konstrukce.

Tak se mějte famfárově, pěkný víkend všem

[eladar]

Ahoj, ahoj,
když začneš zavádět většinové prvky do poměrného systému, jako je ten náš, tak nesnížíš tendenci vytvářet koalice stran, které jsou vzájemně nekompatibilní, jen vytvoříš tlak na to, aby tyto koalice vznikaly už před volbami a ne až po ni ...

Dobré argumenty.

Mám k tomu jen dvě poznámky:
1.
Když říkám "posílení většinových prvků", nemyslím tím zavedení většinového systému. Máme u nás takovou hloupou tradici černobílého vidění. Ode zdi ke zdi - buď většinový systém nebo poměrný - nic mezi tím.

A ne všechno se musí řešit nutně změnou volebního zákona. Zrovna současný paskvil by se dal mnohem snáz a efektivněji vyřešit změnou zákona o jednacím řádu sněmovny. Konkrétně změnou ustanovení, která se týkají vzniku poslaneckých klubů.

2.
U tak citlivých věcí, jako jsou volby by NIKDY neměly být změny prosazovány silou. Pokud to má fungovat, musí na nich být v Poslanecké sněmovně většinová shoda. Pokud se nějaká změna protlačí o pár hlasů, pak to nebude dlouhodobě fungovat. A je úplně jedno, co říká nějaký výzkum o názorech veřejnosti. Důležité je, že ve volbách, které jsou plné emocí, může silou protlačená změna způsobit velké mrzení a u významné části voličů zpochybnit jejich legitimitu. To je to poslední, co potřebujeme.

Pro odlehčení - doporučuji pustit si ten díl ze seriálu: "Jistě, pane ministře", kde se mluví o průzkumu veřejného mínění na téma povinná vojenská služba.

[David.Nemecek]

Ahoj, ahoj,
když začneš zavádět většinové prvky do poměrného systému, jako je ten náš, tak nesnížíš tendenci vytvářet koalice stran, které jsou vzájemně nekompatibilní, jen vytvoříš tlak na to, aby tyto koalice vznikaly už před volbami a ne až po ni ...

Dobré argumenty.

Mám k tomu jen dvě poznámky:
1.
Když říkám "posílení většinových prvků", nemyslím tím zavedení většinového systému. Máme u nás takovou hloupou tradici černobílého vidění. Ode zdi ke zdi - buď většinový systém nebo poměrný - nic mezi tím.

A ne všechno se musí řešit nutně změnou volebního zákona. Zrovna současný paskvil by se dal mnohem snáz a efektivněji vyřešit změnou zákona o jednacím řádu sněmovny. Konkrétně změnou ustanovení, která se týkají vzniku poslaneckých klubů.

2.
U tak citlivých věcí, jako jsou volby by NIKDY neměly být změny prosazovány silou. Pokud to má fungovat, musí na nich být v Poslanecké sněmovně většinová shoda. Pokud se nějaká změna protlačí o pár hlasů, pak to nebude dlouhodobě fungovat. A je úplně jedno, co říká nějaký výzkum o názorech veřejnosti. Důležité je, že ve volbách, které jsou plné emocí, může silou protlačená změna způsobit velké mrzení a u významné části voličů zpochybnit jejich legitimitu. To je to poslední, co potřebujeme.

Pro odlehčení - doporučuji pustit si ten díl ze seriálu: "Jistě, pane ministře", kde se mluví o průzkumu veřejného mínění na téma povinná vojenská služba.

Ahoj,
souhlasím s tím, že se až příliš často koukáme černobíle, neměl jsem to v úmyslu. Pochopil jsem, že asi nemyslíš rovnou přechod k většinovému systému, proto zmiňuji Maďarsko, kde je smíšený systém a ono zavedení většinových prvků se tam moc neosvědčilo a usnadnilo Orbánovi překopávání systému ve svůj prospěch.

Chápu point, že zásadní změny systému by měly mít pokud možno širokou podporu, čemuž jdeme naproti tím, že zásadní změny vyžadují ústavní většinu. Korespondenční volba v zahraničí takovou zásadní změnou není, spíš ji řadím do kategorie Mnoho povyku pro nic, případně Bububu a nakonec se ukáže, že je to pro všechny v cajku. Proč by taky nebylo. Ta změna říká v podstatě jenom to, že když chceš volit v zahru, tak se nemusíš plahočit kolikrát tisíce kilometrů do volební místnosti. That´s all. Je to pravda markantní rozdíl, ale pro toho člověka, který se měl tu dálku plahočit, pro nás ani ne, tak z toho nenechme dělat kauzu někoho, komu to nevoní čistě proto, že v zahraničí moc hlasů nepochytá.

Na Jistě, pane ministře mrknu rád, už jsem si dlouho nedával. Díky za tip.

Měj se famfárově a ať to šlape v novém týdnu,

[Tomas.Baborsky]

Rád bych podotkl, že to, co se děje nyní v USA je naprostá katastrofa. Katastrofa, která negativně ovlivní i naše životy. Vše způsobeno právě principem voleb. Čím více peněz máte, tím větší šanci máte na vítězství. Nyní za použití AI bude možné měnit názory každého automaticky na míru šitou přímo pro něj. Otěže budou tedy ještě více držet bohatí. Myslím, že pokud nenastane změna, tak se postupně do vlád dostanou populisté, kteří následně svou nerozvážností vše zničí. Pokud tu situaci s USA sledujete bedlivě, tak je vám to jasné. Bude to katastrofa nejen pro spojence ale i uvnitř USA samotné.
Proto jsem zásadně pro změnu, ať už to bude cokoliv. Takto to prostě dál nemůže fungovat a nevěřím tomu.