Ahoj všichni,
úvodem se chci omluvit, že jsem ještě nereagovala do vlákna. Zprvu to bylo rozmýšlením a nerozhodností, až se seběhlo několik věcí a já strávila s dcerou několik dní v nemocnici a myšlenky na MS úplně zazdila. Dokud mi dnes nevolala Helenka. Helče jsem se do telefonu přiznala, že fungování MS mě už delší dobu trápí a cítím těžkou demotivaci. To už ostatně řeším zhruba od začátku korona situace, kdy se mi nevím proč začalo "bez MS" lépe dýchat. Zmizel pocit zmaru a ignorace od členů MS a já se přestala nutit do čehokoliv, co jsem pro MS už dávno nedělala s radostí, ale spíš z nutnosti. Tedy jsem Helence sdělila svou pravděpodobnější volbu, a to alespoň v příštích 2 letech v PMS nefigurovat a odpočinout si, případně se angažovat v jiném křídle Pirátů. Aktuálně ale sedím u PC, píšu těchto pár slov, a stále si nejsem jistá. Místní sdružení opravdu miluju. Miluju naši skupinu ať jsme si co jsme si, jak se říká. A jsem neskutečně šťastná být její součástí a podílet se na jejím vedení. Nedokážu se tedy jen tak sama vzdát a jen tak odejít do stínu, i vzhledem k tomu, že i přes mou poslední demotivaci jste mě někteří nanominovali a stále mě ve vedení MS chcete. I přesto, že jsem před pár hodinami mluvila jinak, nominaci na místopředsedkyni přijímám a nabízím to, co doteď. Myslím, že jsem byla velmi dobrým spojným článkem mezi našimi lidmi, shromažďovala informace a kdykoliv kdokoliv potřeboval navést, já tu pro něj byla a pomohla mu. To je to, co bych ráda dělala i nadále a k čemu mám největší předpoklady obecně. Nejsem člověk, který vymyslí ten nejlepší způsob a celé to povede. Alespoň prozatím. Rozhodně jsem ale schopná fungovat s lidmi a pro lidi a věřím, že předsednictvo v novém složení to dokáže, ať už budu jeho součástí, nebo ne. Protože to tu teď opravdu potřebujeme.
(Helenko, Máro, pardon, opravte volbu.)
