Pozornosti hodné články

[Vaclav.Vcelica]

Think Tank HN: Proč ČSSD i KSČM ve volbách tak propadly? Umřela už snad v Česku levice?
"Je až zvláštní, jak moc se dnes v Česku nedaří levici. V zemi, v níž je pro většinu voličů nedostupné bydlení, draho, v níž má každý desátý dospělý exekuci a každý pátý spotřebitelský úvěr na něco, co by si jinak nemohl koupit."
"Piráti geniálně vyplnili prostor, který v mnoha zemích zabírají zelené strany (jejich heslo „Ekologie bez ideologie“ z roku 2017 bude uváděno v učebnicích politického marketingu). Současně odspodu a citlivě zachytili nové problémy a výzvy, s nimiž by moderní levice měla pracovat."
"Piráti tak v českém prostředí vytvářejí levicovou alternativu a fungují tak podobně, jako například Zelení v současné německé politice, tedy jako neformálnější, decentralizovanější a kulturně liberálnější alternativa sociální demokracie."

[V__]

Chtěl bych se zeptat Andreje Babiše a vlády odborníků, jestli už je líp, nebo jestli to budete ještě nějak vylepšovat. Děkuji za odpověď (autor neznámý):

http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizd ... emid=37880

Dlouhý; a IMHO pirátský...

[Nikezeus]

"Dezinformacím o koronaviru věří lidé s nízkou matematickou gramotností, zjistili vědci"
https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... .seznam.cz

A az se zrusi povinna maturita z matematiky, kolik jich bude mit i VS titul a politickou funkci, vrchni homeopat a astrolog jeho vysosti...

[Nikezeus]

"Když vystudovaný informatik (VUT Brno), konzultant a spisovatel Petr Ludwig zveřejnil 20. září svou prognózu vývoje hospitalizovaných v souvislosti s nemocí COVID-19, sklidil většinou jen posměch. Jeho čísla ale sedí."
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavos ... .sznhp.box


A Petr Ludwig z dneska:
"Spoluzakladatel hnutí propagujícího nošení roušek vidí nejčernější scénář jako nevyhnutelný. Podle něj dojde ke kolapsu nemocnic a umírání pacientů, kterým se vlivem přetížení lékařských kapacit nedostane péče. Česko se tak podle Ludwiga nevyhne obávanému scénáři ze severu Itálie, Wu-chanu nebo New Yorku. Do konce roku naroste počet mrtvých na 5 až 15 tisíc, píše Ludwig, který má za sebou shodou okolností studium informačních a datových věd.

„A to je spíše optimistická varianta. Lidé bohužel budou umírat o samotě, na chodbách nemocnic a bez patřičné péče. "
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-koro ... ezije.html

Hamacek nakonec s temi mrazaky na ulicich nebyl mozna tak daleko od pravdy, bohuzel

[Nikezeus]

DVTV rozhovor:
Ludwig: Míříme k lockdownu, už nemáme na výběr. Máme horší čísla, než kdy měla Itálie

https://video.aktualne.cz/dvtv/ludwig-m ... f6b220ee8/

[Josef.Kadlecek]

Á, drubežářská lobby zahájila před hlasováním v Senátu masivní kampaň proti p. Voršilkovi:
https://ibb.co/hfWQK3W

[Vaclav.Vcelica]

Rozbor kampaně na instalaci aplikace z hlediska kybernetické bezpečnosti v článku na ihned.cz od Michal Altair Valášek, IT experta
SMS vyzývající k instalaci eRoušky jsou kybernetickou hrozbou. Ta od O2 navíc může narušit soukromí

[davkol]

Kontroloři: Místo malých firem braly dotace velké koncerny. ‚Účelové,‘ hájí se resort zemědělství

Měla to být priorita, přesto jejich podpora vázla. Řeč je o malých a středních podnicích, místo kterých evropské peníze v Česku často inkasovaly spíše velké koncerny. Vyplývá to z aktuálního reportu Nejvyššího kontrolního úřadu ohledně čerpání unijních dotací. V dokumentu pro Evropskou unii, který má iROZHLAS.cz k dispozici, to tuzemští kontroloři označují za rizikovou oblast. Důvodem jsou špatně nastavené podmínky či nedostatečná kontrola.

…

Ministerstvo zemědělství tehdy v rámci Programu rozvoje venkova vyčlenilo na inovace při zpracování zemědělských produktů celkem 2,8 miliardy korun. Cíl dotačního opatření byl jasný: podpořit investice malých a středních podniků v oblasti vědy a výzkumu, a to ve spolupráci s výzkumnými organizacemi.

Pro firmy typu Sady Tuchoraz tak mělo být opatření šité na míru. Ačkoli jde o jeden z největších sadů v Česku, stále spadá do kategorie malých podniků. Přesto to byl jeden z mála, kdo na balík vyčleněných peněz dosáhl. Většinu – konkrétně zhruba 70 procent – totiž inkasovaly velké koncerny.

…

Mezi příjemce peněz patřily společnosti jako Madeta z mlékárenského impéria miliardáře Milana Teplého, Zeman – maso a uzeniny plzeňského velkořezníka Roberta Schneidera či podniky Olma, Kostelecké uzeniny a Vodňanská drůbež spadající do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

…

„Na rozdíl od řady evropských zemí u nás peníze určené pro malé a střední podniky nekončí tam, kde by měly. Přitom je na ně deklarovaná podpora v řadě odvětví. Ať už jde o inovace v zemědělství, živočišnou výrobu, podnikatelskou infrastrukturu, nebo ICT projekty,“ popsal pro iROZHLAS.cz šéf NKÚ Miloslav Kala.

Hlavní potíž, proč podpora malých a středních firem – které tvoří drtivou většinu podniků v Česku – vázne, vidí úřad především ve špatném cílení dotačních peněz, přebujelé byrokracii i v průtazích při rozdělování dotací.

…

Ze strany malých a středních podniků navíc nebyl podle reportu o daný dotační program valný zájem, ovlivnit to mohl dlouhý proces hodnocení a schvalování projektových žádostí. „V některých případech trval téměř jeden rok,“ doplňují k tomu kontroloři, podle kterých se tak hlavní cíle programu nepodařilo zatím naplnit.

…

Podíl na chybách v kontrole velikosti i vlastnictví jednotlivých žadatelů o dotace má však podle NKÚ i nejasná definice malých a středních podniků. Tuzemské úřady se podobně jako další členské státy mají řídit příručkou Evropské komise z roku 2003, případně soudní praxí, a to nejen u nás, ale v celé Evropské unii.

…

Celý dokument si můžete přečíst na webu NKÚ.

Kristýna Guryčová
16. října 2020
iRozhlas

[davkol]

Snowden měl pravdu. Facebook je bezradný. Co se děje?

Štít na ochranu soukromí, který upravoval tok soukromých dat mezi Evropskou unií a USA, je už téměř čtvrt roku neplatný. Jaké jsou důsledky?

Letošní pandemie způsobila přesun mnoha soukromých i společenských aktivit do online prostoru, a to provázela celá řada obav: ze ztráty soukromí i z posílení již tak velké moci digitálních gigantů. Červencové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) tyto obavy jen potvrdilo. Soud v něm reagoval na žalobu „digitálního právníka“ Maxe Schremse z rakouské organizace NOYB, dle které je ochrana, již dosud při předávání osobních údajů z EU do USA zajišťoval takzvaný Štít na ochranu soukromí, nedostatečná. Rozsudek byl přitom nečekaně ostrý. Soud nejenže z důvodu slabé ochrany dat uživatelů EU Štít zrušil, ale také jako jedno z rizik přímo zmínil možnost zneužití dat americkou Národní bezpečností agenturou (NSA).

…

Obě vzájemně se podporující soudní rozhodnutí otevřela Pandořinu skříňku a spustila vlnu žalob a soudních pří, která – dá se předpokládat – zdaleka není u konce. Hlavním strůjcem této vlny je opět bojovník za maximální soukromí a bezpečí uživatelských dat Max Schrems a jeho organizace NOYB. Ta na svém webu představila jak sérii osvětových návodů, ve kterých firmám radí, jak na zrušení Štítu adekvátně reagovat, tak seznam 101 stížností mířících na firmy z celé Evropy, jež na svých webech používají Google Analytics či facebookové aplikace – což je dle právního výkladu v rozporu s rozhodnutím SDEU. Najdeme tu i stížnost na oblíbený český filmový web ČSFD – ten se podle NOYB provinil tím, že sbírá údaje a předává je Googlu, který je zpracovává na území USA. Stížnost číslo 45 pak míří na další český server, a sice Blesk.cz. Ten dle NOYB porušuje soudní rozhodnutí sběrem dat pro změnu pro Facebook.

Jak moc je Pandořina skříňka hluboká, pak dokazuje seznam pětačtyřiceti společností, kterých se NOYB přímo zeptal, jak hodlají na zrušení Štítu soukromí reagovat. Z odpovědí na emailové bombardování (ke kterému digitálně právní organizace své podporovatele vyzvala) vyplývá, že změněná pravidla hry firmy skutečně nepotěšila. Tinder ve své odpovědi neváhá uživatelům doporučit, že pokud mají problém, ať svůj účet prostě odstraní. Jiné společnosti – jako třeba Twitter nebo Microsoft – se odvolávají na standardní smluvní doložky, které Evropský soud dosud ponechal v platnosti. I zde jde ovšem o právní balancování na tenkém ledě: evropští soudci totiž přímo zdůraznili, že nebude-li zajištěna dostatečná ochrana, mohou dozorové orgány v jednotlivých zemích zastavit předávání dat i na základě těchto doložek. Například úřad berlínského Komisaře pro ochranu osobních údajů již správce údajů v podstatě vyzval, aby od jejich předávání do USA ustoupili a naopak přešli na čistě evropské řešení. Dost je ale také společností, které na četné dotazy svých uživatelů raději prostě vůbec neodpověděly. Dle materiálů NOYB jsou to třeba Airbnb, WhatsApp či Netflix (ano, paradoxně producent snímku Sociální dilema).

Právně problematické je teď díky zrušenému Štítu soukromí i užívání nástrojů pro distanční vzdělávání, po kterých je vlivem pandemie obrovská poptávka. V hledáčku digitálně právních organizací jsou hlavně programy technologických gigantů: Google Classroom a Microsoft Teams. Nemusíme jít tak daleko jako oceňovaná kanadská novinářka Naomi Klein, která v duchu své teorie kalamitního kapitalismu upozorňuje na obrovské příležitosti, jež přeměna našich domovů v online pracoviště, školy a vlastně i nemocnice znamená pro technologické giganty (Klein celý proces provokativně popisuje jako Screen new deal). Stačí se držet právního výkladu, dle kterého je aktuálně užívání nástrojů přenášejících data (v tomto případě data učitelů, žáků, případně rodičů) do jurisdikce, kde jsou ohrožena zneužitím, minimálně problematické. V případě zmíněných nástrojů se navíc jedná i o data týkající se identity a online chování či samotné materiály (školní práce), které se do systémů nahrávají. Za záměr dát právě Microsoftu ve školách zelenou si ostatně před pár týdny vysloužila anticenu v německých Big Brother Awards ministryně školství Bádenska-Württemberska.

…

V krizových situacích, mezi které turbulentní přechod na online výuku rozhodně patří, je starost o soukromí a pídění se po tom, co se děje s daty, bohužel tím posledním, čemu mohou učitelé i rodiče věnovat čas. Alternativní cesty zde přitom jsou: základní škola v Ostravě například zveřejnila návod na používání svobodného a privacy-friendly softwaru Jitsi. Pořád je prostor, jak čelit přesunům osobních údajů z českého školství do rukou big-tech byznysu a pod jurisdikci, která nedostatečně chrání data. Upozorňovat na bezpečné nakládání s osobními údaji je ovšem vždy nevděčné. A v době, kdy se digitální technologie jeví jako zachránci, kteří přišli v pravý čas a v pravou chvíli, je nevděčné dvojnásob. Životy to nezachrání a navíc „nemáme přece co tajit, a i kdyby, stejně o nás už všichni všechno vědí“. Na druhou stranu ale právě teď, kdy nemůžeme chodit kin, do hospod ani do škol, je možná ten nejlepší čas přečíst si, co se píše ve všech těch otravných oknech, která při brouzdání internetem denně bezmyšlenkovitě odklikáváme. A kdo by se chtěl angažovat víc, může následovat doporučení pro uživatele od zmíněné organizace NOYB.

…

Hynek Trojánek
16. října 2020
A2larm

[Dalibor.Zahora]

Ombudsman i rozvědka. Úřady předávají reklamním firmám data o návštěvnících webu, často nevědomky
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/co ... 130705_cib

Webové stránky veřejných institucí často obsahují kód, který sleduje chování uživatelů. Úřady se brání, že jde o běžnou praxi – ta však může ohrožovat soukromí návštěvníků.