Chtěla bych doplnit, že zatímco u dospělého a svéprávného pacienta je odmítnutí transfuze z náboženských důvodů respektováno (a naprosto souhlasím, aby to tak bylo), v případě dítěte dospěl ÚS k poněkud jinému rozhodnutí:Petra.Smutna píše: ↑16 říj 2018, 11:38 Ahoj, nejen tuto, i původní diskuzi pozorně sleduji a dlouho jsem váhala, zda se mám ozvat, nad tématem hodně přemýšlela, např. i proto, že mezi mými přáteli jsou jak z různých důvodů obřezaní muži, tak Židé (obřezaní všichni). Na jedné straně se ve mně pere otázka hranice svobody vyznání vers. sekulární stát, a tedy na konkrétním příkladu např. otázka, proč respektovat zákaz transfuze krve Jehovistům, a zakázat obřízku Židům (na úrovni ČR se děje vždy u lékaře a záležitostí zemí na jiných kontinentech ze své pozice skutečně nemáme sílu ovlivnit, takže pro mě osobně skutečně irelevantní),
na druhé straně, pokud mám zodpovězenu otázku první, přemýšlím nad pro mě mnohem zásadnějším: proč vybrat jeden z několika zásahů do lidského organismu z jiných než zdravotních důvodů, a ty ostatní vynechat?
Nejsem příznivkyní vysekávání jednotlivostí z kontextu a z širší problematiky, čímž ženská i mužská obřízka jsou. Tato témata (stejně jako propichování uší dětem kvůli naušnicím) považuji za velmi důležitá k celospolečenské diskuzi, ovšem bez přijímání jednoznačného stranického stanoviska.
Budu se trochu opakovat, ale usnesení je nazváno a formulováno v duchu, v jakém podnět původně získal podporu cca 70 lidí, vnímala jsem závazek to respektovat, ačkoliv "Podpora zákazu" opravdu nezní moc dobře. Nicméně formulace "CF ukládá poslaneckému klubu zvážit možnosti legislativního zaručení..." je velmi obecná a realisticky vzato spíš o vyvolání diskuse, než čemkoliv jiném. Pokud jsi sledovala původní diskusi, i tuto, od nabádání ke konkrétním změnám legislativy jsme upustili, snaha o zasazení zákroku do širšího kontextu (formulace o trvalém a nevratném zásahu do fyziologického stavu bez zdravotní indikace) byla zamítnuta z důvodu možné dezinterpretace jako zákazu píchání uší...
1. Ochrana zdraví a života dítěte, je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv a omezení náboženské svobody, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.
2. Odmítají-li rodiče léčbu nezletilého dítěte, jež je v bezprostředním ohrožení života, nepředstavuje vydání předběžného opatření podle § 76a o. s. ř., kterým se dítě svěří do péče příslušného léčebného zařízení, porušení jejich práv zakotvených v čl. 32 odst. 4 či čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k nutnosti okamžitého zásahu není zpravidla možno v řízení o vydání takového předběžného opatření řešit případný spor rodičů s léčebným zařízením o vhodnosti té které léčby. Týká-li se věc dítěte ve věku okolo šesti let, není porušením čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, pokud toto dítě nebylo v daném řízení soudem vyslechnuto. Výslech rodičů musí soud provést pouze v případě, že by to pro rozhodnutí bylo nezbytné a z hlediska zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí možné.
celý nález zde:
http://spcp.prf.cuni.cz/judikat/ussp459-03.htm
Moje konkrétní stanovisko k nábožensky motivovaným zákrokům jsem zde již uváděla, dalo se čekat, že diskuse tomu věnované seberou nejvíce energie, přestože jde v ČR o marginální záležitost.
K tématu jsem se dostala proto, že mi vadí zbytečné zásahy ze strany lékařů, prováděné proti vůli rodičů (strhávání fyziologicky přirostlé předkožky, nerespektování přirozeného vývoje a zbytečné vytváření doopravdy patologických stavů). Tady by stanovisko mohlo být dalším krokem k osvětě.