V prvé řadě poslanci zaslouží pochvalu, že ve 4 zvládají to, co zvládají.
Avšak rozhodně nedostatečná je medializace. Piráti jsou z médií známí hlavně díky vnitřním sporům, zvlášť v souvislosti s odvoláváním svých představitelů, a bezmocnému "štěkotu" proti Blažkovi (kdy jsme byli pro smích nejen jemu, který vrtí psem v ODS a v kauze Benýšek se zase chová jak capo di tuti capi, ale nakonec i celé republice), než díky práci. Ivan je nejméně viditelným místopředsedou vlády a zřejmě jedním z nejméně viditelných ministrů vůbec (za ním jsou snad jen Michal Šalomoun, Martin Dvořák a Helena Langšádlová) - obvykle o něm není slechu celé měsíce. O poslancích kromě Jakuba neslyšíme prakticky vůbec (výjimečně o Olze).
BTW k Michalovi Šalomounovi - přes Vánoce nevycházelo moc jiných podcastů, tak jsem si poslechl jeho. Náměty jsou v mnoha případech zajímavé, zjistil jsem díky tomu, k čemu je legislativní rada vlastně dobrá. Ale Michal bohužel působí jako zaříkávač hadů a ve valné většině případů chybí pointa (typicky jak nakonec rozhodl ÚS). Aby to někoho zaujalo, tak by rozhovor musel vést někdo, kdo tomu bude schopen dát větší dynamiku a taky tolik nezabíhat do detailů.
Pár poznámek k jednotlivým cílům.
Exekuce
jsou obrovský problém a to tak, že se dá označovat za systémový, ale zlehčovat oddlužení není nejlepší cesta, protože ve své podstatě zvyšuje morální hazard a snižuje uspokojení legitimních věřitelů (ti kteří z exekucí nemají business). Mnohem důležitější je předcházet situacím, že exekuce z malých částek narostou do astronomických rozměrů. Samozřejmě první je důraz na výchovu k finanční gramotnosti na ZŠ, přesto, že je výsledek až ve vzdálené budoucnosti, je to nejlevnější a nejúčinější, přesto mám pocit, že na to není kladen dost důraz. Nejjednodušším současným je sloučení exekucí pod jednoho exekutora, tím se zamezí multiplikaci nákladů, dalším můžou být nějaké stropy exekučních nákladů, dalším může být omezení úroku z prodlení jen na REPO bez přirážky dle OZ při splnění nějakých podmínek atd. Dobrá iniciativa bylo Milostivé léto, ale z neziskovky, co s takovými lidmi pracuje, jsem slyšel povzdech, že to bylo sice fajn, ale vyžadovalo splatit jednorázově celou jistinu, ale ty lidi často nemají ani na tu jistinu. Takže dalším lidem by pomohlo, pokud by bylo další Milostivé léto, které by umožnilo splatit jistinu ve splátkách, které by v úhrnné výši odpovídaly příjmům. Další problém je, že spousta těch lidí nejen, že je finančně negramotná, ale vůbec neřeší, co bude zítra, prostě k tomu nebyli vychovaní. A jediná cesta je, aby někdo takové lidi doslova vodil za ručičku. To jsou neziskovky - těm by určitě pomohlo, kdyby měli možnost nějakého malého příspěvku, za každého klienta v exekuci, o kterého se budou starat a kterému ty dluhy aspoň neporostou (po vzoru úvah o garantovi na bydlení, ale myslím, že by stačili částky v řádu stokorun/měs), ale také nějaké nástroje jak ty lidi motivovat ke spolupráci a tomu, aby svou situaci řešili, a to v mnoha případech nejde jinak, než přes výplatu sociálních dávek (více viz dále).
Dostupnost bydlení
zní hezky, ale některé kroky, které se objevili i v médiích, jdou přímo proti tomu. Schválně zkuste se zamyslet, proč jsou tu v podstatě standardem opakované nájemní smlouvy na dobu určitou 1 rok? Jsou tu desítky tisíc pronajímatelů, často soukromé osoby s jedním či několika byty, takže se nedá mluvit o asymetricky slabším postavení nájemníka na trhu. Jednoduše, protože nájemné bydlení je přeregulované - smlouvu na dobu neurčitou prakticky nejde ukončit a pokud, tak jen v případě, že je na tom nájemce už hodně bitý. Pak se divíte, že je tu spousta volných bytů, které majitel nechce pronajímat. Místo liberalizace, chcete podmínky ještě zhoršit zákazem opakované smluv na dobu určitou? Kolik myslíte, že tím přilákáte lidi, aby byt pronajímali? Že bude možná výpověď s lhůtou 1,5 roku... Sorry, ale to je nesmysl, vzhledem k tomu, jaké podmínky si nastavil trh, i k judikatuře soudů by výpovědní lhůta neměla být více než 6 měsíců, pak to dává nějaký smysl.
Institut garanta
Připadá mi to trochu jako mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle - asi může existovat určitá skupina lidí, kteří se dočasně ocitnou ve finanční tísni, kterým by něco podobného mohlo pomoci, ale je tady obrovská spousta lidí, kteří žijí na hraně příjmů, aby poplatili základní potřeby a jsou finančně zcela negramotní. Právě z nich se rekrutuje i spousta lidí v exekucích. Jejich základní problém je, že absolutně nedokáží uvažovat v delším časovém horizontu. Pokud nemají relativně dostat peněz, tak nezaplatí nájem, nedonutíte je jinak, než že jim nedáte potvrzení o zaplacení pro ÚP. Jenže to jim stačí jednou za půl roku a v té době je dluh pro ně už naráz nesplatitelný. Nepomohou žádné domluvy sociálních pracovnic neziskovek. Nijak nepomůže ani ukončit nájem, protože dluh je nevymahatelný a tyhle lidi pak pendlují mezi azylovým domovem a postupně dalšími a dalšími nájemci. Vytváří tak právě tu atmosféru, ve které pak lidi radši byty nepronajímají. Nepomůže dokonce ani to, když se dohodnete, aby ÚP posílal příspěvky na bydlení přímo pronajímateli, protože ty jsou jen část nájmu a záloh. Jediná funkční možnost, jak je donutit platit nájemné (a dojít si třeba pro hmotnou nouzi), v obdobích, kdy mají nedostatečné příjmy, je dávat potvrzení pro ÚP o trvání nájmu po 1 měsíci - pak teprve, i když už s několikaměsíčním zpožděním, teprve si třeba dojdou pro hmotnou nouzi a začnou platit systematicky (BTW to se bije s tím zákazem opakovaných smluv na dobu určitou... jediným výsledkem by tak bylo 3x měsíc, a pak už se stěhujete, ev. ještě 3x na jednoho dospělého, 3x na druhého a pak papá...
).
A vy si myslíte, že se někdo za stovky tisíc takových lidi, často v exekuci, zaručí, bez jakékoliv páky na vymožení dluhu? To by musel být blázen, protože to by byl ve skutečnosti dar... Charita, Diakonie atd. na to nemají, úřad samosprávy je veřejná korporace, radní se musí chovat s péčí řádného hospodáře... Jediné k čemu to povede, že se na tom budou mastit realitky... sami fakticky nic nezaručí, protože si na tu "záruku" vezmou od nájemníka kauci (podmíní tím uzavření smlouvy), klidně ve splátkách, a ve chvíli, kdy při selhání vyplatí z kauce nájemné, tak nájemníka promptně vyhodí a ještě si naúčtují provizi za získání nového. Mimochodem o realitkách v nájemním businessu si nedělejte iluze, někteří jsou schopní nájemníky bez skrupulí podvést - vyžádají si od něj kauci ve splátkách s nájemným a když pak nájemníka vyhodí (najdou si i nicotnou záminku), tak tu kauci zapřou a nevrátí. Moc dobře totiž vědí, že je takový nájemník nejen nezažaluje, ale dokonce nepodá ani trestní oznámení, a točit je každých pár měsíců je docela slušný přivýdělek
Co jiného? Téměř s jistotou se dá říct, že tito lidé budou pobírat nějaké dávky. Pak by funkční a poměrně jednoduché bylo, podobně jako místo peněz můžou dostávat potravinové poukázky, tak pokud by u nich ÚP přednostně uhradil nájemné a zálohy (samozřejmě s podmínkou nějaké přiměřenosti potřebám a obvyklé ceně) přímo pronajímateli a až zbytek vyplatil. Pro stát by to bylo neskonale levnější (nestálo by to platy úředníků, příspěvky garantům atd.). Neziskovky by se mohli věnovat hospodařením se zbytkem peněz a jak těm lidem pomoct neskončit v exekucích...
Podpora rozvoje OZE
neříkám, že vše bylo špatně, ale Lex OZE I a II byl hlavně o podpoře komunitní energetiky. Pokud si nalijeme čistého vína, tak v ní v principu nejde o nic jiného než o to, jak obejít distribuční poplatky. Kdyby u nejrozšířenějších distribučních sazeb jako D02 (C02, C03) nebyla stěžejní část poplatku v ceně za MWh, ale v paušální ceně a za MWh by místo až 2100Kč/MWh byla cena, jak do nedávná platilo u téměř všech více tarifních sazeb (D26, D35, D45, D56, D57 a ekviv. C), nižší stovky Kč/MWh, tak by nebylo co řešit. Mezi mými místy by mi můj obchodník cenu silové energie započetl, zbytek by za mírnou provizi (od 200Kč/MWh) zobchodoval na Spotovém trhu a pro větší motivaci k prodeji bych vzhledem ke snížení technických ztrát v síti mohl dostávat od distributora i velmi malou provizi z distribučních poplatků. Jediné, co by k tomu bylo potřeba, aby ERÚ trochu upravil tarifní strukturu (min. přidat D03). V Evropě se obecně prosazuje maximální market coupling, protože to přináší efektivnější alokaci, zobchodování a omezuje to cenové výkyvy cen na národních trzích, tady ten trh paradoxně segmentujeme na spousty malinkých kvazi trhů (skupin sdílejících elektřinu), což přirozeně zhorší alokaci (tzn. zvýší výkyvy oproti optimálnímu modelu), bude znamenat značné investice do měření a zpracování dat, což bude znamenat zvýšené náklady na provoz sítí, navíc v menším objemu energie, takže růst distribučních poplatků a vodárenský paradox... A to vše primárně kvůli neochotě ke úpravám tarifní struktury.
Digitální stavební řízení
Už aby to bylo. Pomalé stavební řízení je určitě jednou z hlavních překážek snížení nákladů na bydlení a přílivu nových investic, které mohou pomoci s restrukturalizací průmyslu od těžkého k nějakému s vyšší přidanou hodnotou. Ovšem nejvíc zdržení je spíše procesního než technického charakteru, tak se obávám, že digitalizace je sice fajn, ale samotná digitalizace ušetří jen velmi málo a bude potřeba mnohem víc.
).