ČEZ řešení po Pirátsku

[Vaclav.Subrt]

Jsem toho názoru, že tady už nejde o nic menšího, než o holé přežití ekonomiky, která nemůže bez alespoň trochu levné energie nejen prosperovat, ale ani fungovat. Pokud by současné ceny zůstaly tam, kde jsou, nebo nedejbože ještě rostly, velká část energeticky náročného průmyslu klekne, nebo se přesune jinam. Ale to je jen část apokalypsy, která by nás čekala. Většina domácností buďto příští rok vůbec na zaplacení účtů nebude mít, nebo na ně spotřebuje veškerý, či velkou část disponibilních příjmů. Důsledkem by bylo, že se zhroutí i sektor domácích služeb vázaný na poptávku domácností. Prudce poroste nezaměstnanost a současně bude růst i inflace tažená jak přímo cenami energií, tak nepřímo krachy např. pekáren či dalších potravinářských odvětví závislých na dostupné a levné energii (výroba hnojiv např.). Jak píši, byla by to apokalypsa a Piráti jako vládní strana by za ni byli spoluzodpovědní.
Fakt, že současné ceny na burze se propíší do účtů pro finální spotřebitele až cca za rok, je na jednu stranu dobrý, protože dává čas vládě něco s tím dělat, na druhou stranu představuje psychologickou past: "Teď ještě přece není tak zle, zálohy se zvýšily, ale dá se to poplatit. Trochu se uskrovníme a v zimě přidáme svetr..." - to zatím byla reakce vlády. Snad se něco začíná měnit, ale je stále velký rozdíl mezi tím "vědět", že situace není dobrá, a "uvědomovat si" všechny důsledky a podle toho jednat. Většina populace ještě nebyla s těmi astronomickými cenami konfrontovaná, a tak zatím neexistuje ani dostatečný veřejný tlak na řešení, což může vládu také ukolébat.
Takže samozřejmě: jediné skutečné řešení je to navrhované: jakýmkoli způsobem vrátit cenu do normálních mezí. Odkoupit od minoritních vlastníků jejich podíly je asi jedna z nejschůdnějších cest, jak to udělat. Myslím, že by se dal využít i institut vyvlastnění za náhradu ve veřejném zájmu (těžko si představit větší veřejný zájem). Další možností je přesvědčit je, aby kývli na nižší ceny sami, protože ani pro ně není z dlouhodobého hlediska takto vysoká cena výhodná - nejenže by sami čelili těm shora popsaným důsledkům rozpadu hospodářství, ale velká část lidí by se přesunula např. k solárním panelům a dalších nezávislejším zdrojům (zjistili by totiž, že se na ČEZ a stát nedá spoléhat), takže by ČEZ ztratil ohromné množství zákazníků.
Každopádně potřebujeme nestandardní smělé kroky a potřebujeme je rychle. Nemyslím, že co se elektřiny týká (u plynu to je jiné) potřebujeme nějaké celoevropské řešení. To mi zavání vytvářením alibi, aby ten bordel potom bylo možné na někoho svalit ("My jsme chtěli, ale EU nám to zakázala, nenašla dohodu apod.")

[MirekS]

Dlužno dodat, že de facto zastropování cen elektřiny (ať prostřednictvím nařízené business strategie ČEZu, nebo plošně prostřednictvím zákona) nelze chápat jinak než jako dočasné řešení. Řešení, které nejde na podstatu věci. Podstatou věci je dosažení stavu, kdy

• se minimálně dosáhne vyrovnané nabídky elektřiny (či energií vůbec) s poptávkou po ní (nich),

• dojde k restrukturalizaci energetického průmyslu ve směru omezení závislosti na (ruském) plynu či fosilních palivech vůbec (pokud možno; omezením a diverzifikací dodávek),

přičemž evropské země by měly klást důraz na dosažení maximální míry soběstačnosti na státní úrovni, ale i na úrovni EU, což předpokládá mechanismus prioritních dodávek energií mezi členskými státy. V tomto ohledu byl učiněn první krok v podobně záměru nazvaného RepowerEU, který by bylo záhodno začít realizovat.

Na rozdíl od názoru prezentovaném v předchozím příspěvku se domnívám, že je nám třeba jak řešení na úrovni státu, tak na úrovni EU, minimálně ve směru řešení, co s přebytky/nedostatky elektrické energie či energií vůbec.

[firda]

Jenže ono to není tak jednoduché, protože jeden stát to sám nezmůže, ale v EU jsou státy, které na energetiku mají různý pohled. Když to přeženu, tak například Rakušáci budou raději 90% elektřiny dovážet, než by si ničili přírodu nějakými elektrárnami, byť třeba větrnými, a atom "nein danke" Pokud má někdo takovýto postoj a existuje jednotný trh s energiemi, tak samozřejmě cena elektřinu u nás bude taková, jakou jsou ochotni zaplatit Rakušáci nebo Němci.

Já bych cestu asi viděl v zastropování marží na úrovni celé EU a volné ceny ponechat pouze u energií dovážených ze zemí mimo EU. Tedy například Portugalsko by nakupovalo elektřinu nejprve ze zemí EU a až při nedostatku pak třeba z Egypta za tržní cenu.

[qnx]

Přitom by stačilo přestřihnout pár drátů a bylo by to vyřešené. Tedy, aby to bylo stylovější, rozstřílet na hranicích pár stožárů z lodních děl.

[Petr.Vileta]

Přitom by stačilo přestřihnout pár drátů a bylo by to vyřešené. Tedy, aby to bylo stylovější, rozstřílet na hranicích pár stožárů z lodních děl.

Nemáme jedinou loď s dělem.

[qnx]

Petr.Vileta: Tak to je hrozný úpadek. Piráti nás tedy nezachrání.

[qnx]

Pánové v prvé řadě "zachovejte paniku"... pokud ČEZ prodal většinu (na příští rok možná 70-80%) své produkce za předkrizové ceny (uváděno 60E), tak to zároveň znamená, že obchodníci nakoupili většinu energie za tuto cenu a armagedon tedy bezprostředně nehrozí. Samozřejmě všichni obchodníci nenakoupili za stejných podmínek a extrémy bude třeba řešit, ale s již zobchodovanou elektřinou (i za vysoké ceny) ovlivňováním nabídky stejně nic změnit nejde a bude se muset řešit individuálně např. příspěvky na bydlení ev. něco podobného pro podniky ve vybraných odvětvích.

Restrukturalizace průmyslu není na závadu - jde pouze o urychlení dlouhodobě nevyhnutelného, protože tak jako tak je ekonomicky neúnosné vyrábět el. z OZE, ukládat jí v baterkách nebo vodíku a pak tuhle drahou el. použít na výrobu hliníku (byť třeba jen ze 30% en. mixu)... Stejně se velmi pravděpodobně nevyhneme recesi. Lidi si bohužel zvykli na socialistické hospodaření (i v zemích jako je USA) a podle chování během léta/dovolených u většinové populace to bez jistého zarytí dr... na omezování spotřeby zatím ještě nevypadá a nic jiného než omezení spotřeby k poklesu cen nevede. Splasknutí cenových bublin (u nás např. nemovitostní) se neobejde bez bankrotů firem nebo neschopností splácet hypotéky...

Také nevím proč si Pir musí neustále pěstovat extrémně levicovou image podobnými návrhy a stávat se tak pro mnoho lidí nevolitelnými... ještě k tomu úplně zcestnými. Ty minoritní akcionáři nejsou úplný pitomci, stejně jako soudce, který by rozhodoval o případné žalobě (fakt se nebavíme jen o "námitkách"). ČEZ jako dominantní dodavatel nemůže zvýhodňovat svojí dceřinku před ostatními obchodníky, jinak by na něj vlítnul buď ÚHOS nebo ERU (nevím čí je to kompetence, v telco je to ČTÚ), takže argumentace o podpoře dceřinky, aby ona získala větší tržní podíl je úplný nesmysl. Jen na okraj malá edukace právě proto, aby nedocházelo k podobnými jevům skrytě uvnitř struktury firmy, muselo dojít k rozdělení ČEZ a vyčlenění ČEZ prodej a ČEZ distribuce.

Jediné možné řešení týkající se ČEZ je tedy vytěsnění minoritních akcionářů a nějaká netržní velkoobchodní nabídka... To však považuji za jedno z nejhorších řešení. Jednak by bylo extrémně nákladné a pokud by nebylo řešené komplexně určitě by si někdo namastil kapsu na přeprodeji na jiné trhy, jednak z pohledu státu/zbytku populace bychom drobným akcionářům měli být naopak spíš vděční, protože to nejsou žádní blbci a dlouhodobě zajišťují veřejnou kontrolu - upřímně neznám efektivnější nástroj veřejné kontroly než akcionáři... Stoprocentní podíl státu je cesta do pekel - vidíme to na ČP, ČD, BB jak jsou neefektivní, nabízejí méně kvalitní služby a jak extrémně dlouho trvá, než je konkurence dotlačí zlepšit alespoň některé své služby. A tady byste chtěli vytvořit státem vlastněnou firmu na trhu, kde jsou bariéry pro vstup skutečně obrovské.
BTW já jsem pro ať stát vlastní i výrobní podniky a na tvorbě bohatství v zemi se nepodílí jen na daních, ale i dividendami (např. by u nových investic místo pobídek "prodáme" vám pozemky za korunu je mohl převést výměnou za jistý podíl ve firmě), ale stát by ve firmách neměl mít víc než blokační menšinu - ideálně max. tak 1/3, aby politiky nemohlo ani napadnou politicky zasahovat do řízení firmy.

Mějme hlavně na paměti, že obrovský podíl na průseru, ve kterém jsme, má socialisticky plánovaná energetika v EU - tedy zásahy politiků a obrovská regulace (např. v podobě extrémní energiewende), která vedla mj. k tomu, že i přesto, že by to bylo žádoucí a logické, tak se dnes (už několik let) jadernou elektrárnu nikdo neodváží postavit bez státních záruk, protože si nemůže být jistý, jestli se mu právě kvůli politickým zásahům za dobu životnosti zaplatí. A tak místo ještě větších zásahů, které by nevyhnutně časem opět vedly k energetické krizi, se snažme jen po přechodnou dobu omezit dopad některých chybných rozhodnutí, která nás dovedla tam, kde jsme.
To konkrétní chybné rozhodnutí, krom pěstování si surovinové závislosti na Rusku, byla energiewende - tedy přechod velké části německé energetiky na plyn, která znamená, že plyn se pálí nejen v době vrcholící špičky, jak by bylo logické, ale i v době nejmenší spotřeby nebo kdy jsme ještě před pár lety nevěděli co s přebytky OZE, které se prodávaly za zápornou cenu. Vzhledem k tomu, že cenu elektřiny na trhu určuje tzv. závěrná elektrárna vede to k přímému provázání ceny elektřiny (nejen špičkové) na plyn - k tomu není žádný jiný důvod než německá energiewende. Ideální řešení je vznik jiných spolehlivých zdrojů, jenže to nejde ani dost rychle a v Německu k tomu ani není vůle. Ten <písk> Habeck tváří tvář tomu, že v Německu nejen že nebude v zimě čím topit, ale že kvůli nedostatku plynu může padnout část průmyslu, není ochoten ani odložit vypnutí zbývajících jaderných bloků o výkonu _4GW, které v roce 2021 vyrobily kolem 32,5 TWh/r, jejichž výrobu sice teoreticky částečně nahradí uhelné elektrárny (BTW jaká výhra v boji s globálním oteplováním), ale na konci řetězce pak nevyhnutně hlavně plynové elektrárny, které na to spotřebují dalších cca 6-7 mld m3/r plynu, což je zhruba 12-15% německé spotřeby. To se nedá označit za nic jiného než za sebevraždu.

Co ovšem můžeme udělat a udělat to rychle, tak je zpřetrhat vazbu mezi cenou elektřiny, která má dopad skutečně na vše, a cenou plynu. Jak? Je možné zavést tzv. cenový strop - přesněji řečeno dotaci na plyn použitý k výrobě elektřiny, tím se sníží cena el. ze závěrné elektrárny a tím pádem i cena veškeré zobchodované el. Má to mnoho výhod oproti všem ostatním řešením -
1) nevede to k takovému "pnutí" s vlastníky en. firem jako windfall tax,
2) přitom se z en. firem neodčerpá jen polovina tzv. neočekávaného zisku, ale potenciálně většina (i když není to tak horké, ale k tomu co se týče ceny dále),
3) odstraní se problémy a v době vysokých úroků z úvěrů obrovské náklady spojené s financováním depozit na burze, které dále navyšují ceny el.,
4) nejsou s tím spojená negativa jako se vážou ke ztrátě veřejné kontroly při vyvlastnění ČEZ,
5) vyjde to řádově levněji, než vyvlastnění ČEZ,
6) bude to mít mnohem větší dopad na spotřebitele, než jakákoliv přímá podpora,
7) přitom to vyjde levněji než podpora spotřebitelů,
8) vyžere si to hlavně ten, kdo za závislost může nejvíc - Německo, protože u něj může výroba el. z plynu v příštím roce přesáhnout 100TWh (předchozí roční výroba 51-57TWh, odstavené jad. bloky 65TWh, něco vyrobí nové OZE a uhelné el., úspory).

U nás byla minulý rok výroba el. z plynu 7 TWh z toho za 1-7/21 5 TWh, letos došlo ve stejném období k poklesu na 3,35TWh, čili roční výroba může být kolem 5TWh. Na to je potřeba něco málo víc, než dvojnásobek plynu - 10 TWh. Nepředpokládám, že by byl všechen plyn nakoupen za spotové ceny, řekněme že průměrná nákupní cena bude někde na 1/2 až 2/3. Pak pokud budeme chtít, aby cena el. byla někde na přijatelných 150E/MWh, pak by při současné spotové ceně plynu 300E/MWh a předpokládané průměrné nákupní 150-200E/MWh by činily dotace max. 100-150E/MWh. To je asi 1-1,5mld/Eur/rok a 24-37mld Kč/rok. To je méně než je určeno na pomoc domácnostem, přitom to pomůže úplně všem vč. podniků a v nesrovnatelné míře.

Zásadní otázkou je, kam cílovat cenu el. energie. Smyslem opatření je omezit negativní dopady skutečně extrémního a prakticky nesmyslného výkyvu cen, ale nesmíme podlehnout pocitu socialistického poručíme větru dešti a odbourat signální funkci cen na trhu tzn. elektřina nesmí být ani levná, jinak by to vedlo ke kolapsu. El. z plynu musí zůstat nejdražší - dražší než z uhlí po započtení povolenek, aby byly plynové el. skutečně využívané jen jako závěrné a nespotřebovával se plyn, který není nutný, už jen z důvodu hrozícího nedostatku. Cena el. nesmí být levná i z dalších důvodů - musí stále motivovat k výraznějším úsporám a rozhodně nesmí nastat stav, že ve srovnání s vytápěním plynem by se vyplatilo zapnout si přímotop - bariéry pro takové chování jsou malé a vedlo by to ke kolapsu. Pro tu výše uvedenou cenu 150E/MWh nemám nějaké exaktní vyjádření, je to spíš nějaký intuitivní odhad, že kolem 100E/MWh se pohybujeme na hraně moc levné a u 200E/MWh na hraně příliš drahé na to, aby ještě bylo absorbovatelné.

Dotace by neměla krýt 100% rozdílu mezi nákupní cenou a cenou potřebnou k dosažení cílové prodejní ceny el., ale 80-90% tak, aby nabídková cena zdrojů na burze byla seřazená od těch s nejmenší dotací po ty s největší dotací a dotace pro výrobu se tak využívali co nejefektivněji. A také proto, aby zůstala zachována motivace výrobcům nakupovat plyn v levnějších forwardových obchodech, místo v klidu za spotové ceny, jen proto že by celou částku nad strop uhradila vláda...

Jak vyplývá z výše uvedeného, opatření by mělo být ideálně celoevropské - resp. v celé síti, kde platí volný trh. Pokud by na to třeba Němci nechtěli přistoupit, že je dotace vyjdou příliš draho, tak je možné opatření zavést jen v ČR a licencovat vývoz. Licencovaná kapacita by byla předmětem dražby, přitom minimální cena by byla odvozená od rozdílu mezi spotovou cenou a mezi cílovou cenou el. energie. Postup je samozřejmě možný dohodnout i společně v rámci skupiny států, ale společné řešení pro celý trh by bylo nejlepší. Chce to předjednat s ostatními státy ještě před jednáním en. ministrů.
Taky by chtělo Habeckovi pohrozit omezování dodávek, jestli si to nerozmyslí s těmi jaderkami, protože to v současné situaci hrozícího nedostatku plynu nemůže myslet vážně (ideálně by měl obnovit jaderky o podobném výkonu, co vypnul na konci min. roku)...

[qnx]

gust: Pěkně napsané, docela rozumné, ale stejně s tím nesouhlasím. Já bych do toho šel mnohem radikálněji.

[qnx]

qnx: Pokud to bude udržitelné a nezruinuje to rozpočet, tak proč ne, ale obávám se, že to tyto poměrně zásadní podmínky nebude splňovat.

Ještě pár poznámek k informacím probíhajícím v médiích.
1) Objevilo se, že to, co jsem psal a navrhoval min. Síkela, je v podstatě obdoba tzv. Iberijského modelu, který na zasedání MP/E bude navrhovat Španělsko a Portugalsko. Na druhou stranu se objevila kritika, že u nich vzrostla spotřeba plynu na výrobu el. o 86%.
Už jsem sice upozorňoval na to, že el. z plynu musí zůstat dost drahá, aby byla nejdražší a tedy až závěrná. Ale tady je zjevně jiný problém - protože z plynu se vyrábí o 106 i v době, kdy je tamní spotová cena o dost nižší než náklady na výrobu z plynu. Tím že je Španělsko propojeno s Francii linkami s kapacitou jen 6GW, což je 6% výkonu Španělských zdrojů a tedy výrazně méně než požadavek EK na 15%, tak se považují za skoro ostrovní provoz, proto taky dostaly tu lokální výjimku. Ale on to není zcela ostrovní provoz. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku jsou ceny 80-160E/MWh a ve Franci 380-630E/MWh (posledních 24h), tak je logické, že vše, co bude možné exportovat, půjde na export, až budou dráty žhnout, což se projeví na výrobě ze závěrných zdrojů... A také ano - v plynu je ve Španělsku vidět pokles z 8-9GW (průměrný výkon za měsíc) v zimě na 5-6GW na jaře a od půlky června skok na 11-12GW, což zhruba odpovídá těm cca 6GW propojení. Reálně to ale neznamená spotřebu plynu navíc, protože někde ve Francii, Německu atd. se vyrobí o to méně v jejich závěrných tedy nedotovaných plynových el. Samozřejmě toto by zcela odpadlo ve chvíli, kdyby bylo přijaté celoevropské řešení.
I kdyby nebylo společné řešení, tak jsem na to samozřejmě pamatoval i u národního řešení/řešení omezeného na několik států aukcí na přeshraniční kapacity. Aukce samozřejmě nezamezí maximalizaci exportu, ale výsledná cena v aukci by měla zhruba odpovídat rozdílu spotových cen a když půjde přímo na dotace plynu, tak na vyvezenou el. nebudeme doplácet. Ba naopak v době nízké spotřeby, kdy plynové el. neobsadí celou přeshraniční kapacitu, na tom stát bude dokonce ještě profitovat.
Trochu pomůže i dotace jen 80-90% rozdílu ceny, takže plynové el. co nakoupí plyn draho by byly v boji více znevýhodněné, což snižuje i tlak na přeshraniční kapacitu...

2) Objevily se informace o zastropování cen veškeré el nebo jen některých typů výroby. Před tím bych důrazně varoval.
Obecný price cap znamená dotaci rozdílu ceny vyrobené el. a cenového stropu a pokud se bavíme o veškeré el. tak jde zhruba o 2 mld./rok na 1EUR ceny. Pokud bychom chtěli dotovat veškerou vyrobenou el. ze současných spotových cen kolem 500E/MWh na 200E/MWh, tak je to 600mld. - to je fiskální sebevražda...
A nemyslete si, že současné spotové ceny jsou nějaké extrémní ceny, protože jsou spotové. Oni ani futures, kde se zobchoduje většina el. nejsou v současnosti lepší - base load následující 2 měsíce 400E/MWh, peak 450E/MWh, na leden a únor (dokonce celý měsíc vč. weekendů) je base 770E a peak 1100E/MWh. To se na spotovém trhu můžeme dočkat cen i přes 1500E/MWh. I kdybychom se bavili jen o 20% ještě nezobchodované energie na období 3 měsíce za 500-800E a 3 měsíce za 1000-1500E, tak se bavíme o minimálně 6 mld. EUR a tedy 150mld. na půl roku... V příštím roce sice bude cena klesat, ale bude vyšší podíl dotované energie, takže závěrečný účet by zřejmě byl 200-300 mld. To jsme u dotace plynu skoro o řád níž...

3) Pokud jde o zastropování cen těch druhů výroby el., které mají nižší náklady... Zní to pěkně, ale v prvé řadě to nijak neřeší, že výrobce má nárok na kompenzaci ušlého zisku bez ohledu na velikost nákladů, takže velikost dotace to v principu neovlivní. A hlavně zkusil se někdo zamyslet nad tím, proč se na burze odjakživa nezobchoduje za nabídkovou cenu, ale za cenu nejdražší el.?
Problém je hlavně v tom, jak jinak tu el. spravedlivě zobchodovat. Pokud bude část el. za nižší cenu, tak jí budou chtít všichni. Někdo by mohl navrhnout poměrně jí rozdělit mezi objednávky. To by šlo udělat spravedlivě jen ve chvíli, kdy jsou najednou "na stole" všechny objednávky a v konečné výši... Jenže el. se obchoduje ve futures s velkým předstihem a pokud budu mít dost kapitálu, tak můžu skoupit veškerou levnou nabídku, pokud budou objednávky uspokojené poměrně, tak mi nic nebrání udělat třeba dvojnásobnou objednávku a když dostanu o něco víc, krátce před termínem nebo na spotovém trhu odprodat přebytek... Já budu mít veškerou el. levnou a ostatní budou moct jen paběrkovat, a pak nakoupit dražší. Navíc on vlastně nikdo dlouho předem neví, kolik přesně bude potřebovat, protože mezi tím mu mohou přijít a odejít zákazníci, spotřeba závisí na počasí a z nabídkové stránky o výrobě z OZE ani nemluvě.
Takže jediné možné řešení spravedlivého rozdělení je sbírat objednávky fakt až do poslední chvíle (den před dnem plnění) a pak vše zobchodovat. Ale to by znamenalo úplně překopat trh s el. Jenže, co uděláme s již proběhlými obchody? Taky až do poslední chvíle nikdo nebude tušit za kolik vlastně nakoupí, takže bude problematické garantovat koncovým zákazníkům určité ceny, i když nějaká hladina samozřejmě bude daná cenovou regulací, ale nikdo si nemůže být jistý poměrem složek...
Taky když všichni nakoupí za stejnou cenu, to už tady pomalu může zůstat jeden státní obchodník. Ne přeháním, to stále nevylučuje možnost nákupu v přímých obchodech mimo burzu, které mohou obchodníky rozlišit...
Fakt by mě zajímalo, jak by to mělo fungovat, aby byl trh s energií funkční a také aby to nezruinovalo rozpočet... rád si to nechám vysvětlit...

4) Objevil se i dobrovolný prodej za nižší ceny. Ten už se probíral - je fajn z pohledu rozpočtu, u jiných firem než ČEZ v pohodě, vlastníci se rozhodnou, ale u ČEZ problém s minoritními akcionáři a jejich odškodnění... Samozřejmě stát může odrbat vlastní občany zákonem, ale bylo by myslím zajímavé využít nějakou zahraniční společnost, což není až tak velký problém, a pokud by došlo k omezení práv akcionářů, o čemž se mluví, tak zahájit proti ČR arbitráž, že neochránila investice. Otázkou ale je, kdo by měl chuť/vůli jít do něčeho takového a jak velký podíl by měl, nicméně by mi to přes jakkoli bohulibé cíle v každém případě od státu přišlo jako svinstvo...
A samozřejmě i přes jistou volnost pro výrobce stanovit si nějaké (vzhledem k podílu na trhu rovné) podmínky prodeje, bude tu zase problém, jak spravedlivě rozdělit to nedostatečné množství levnější energie. Tady vidím jako schůdný nákup prostřednictvím státního obchodníka pro složky státu, samosprávu apod., ale dál už to vidím poněkud skepticky.

Takže shrnuto podtrženo, nejjednodušší, nejschůdnější a nejlevnější stále vidím dotovat cenu plynu na výrobu el. za dříve zmíněných podmínek (nikoli tvrdě zastropovat) na úrovni EU. Připravit argumentaci k námitkám na Iberijský model. A nabreefovat tím MPO/Síkelu.
Pokud neprojde v EU zavést na národní úrovni s aukcemi přeshraničních toků. Doplnit národním obchodníkem, který v přímých zvýhodněných kontraktech zajistí el. pro veřejnou správu a jimi zřizované organizace, veřejné VŠ, silové složky státu atd. a ev. lidi se statusem sociální nouze.