Digitalizace hygienických stanic

[petrpulc]

Jen si sem odložím myšlenku:
evidentně se kdekdo snaží digitalizovat po svém, viz systém covidlab.cz univerzity Palackého, nebo systém CovIT (o kterém jsem se doslechl dnes poprvé, a vůbec nevím co si pod ním představit).

Proč je v tom takový zmatek? To nikdo neumí bouchnout do stolu a zintegrovat to na jednu hromadu?

[Robert.Magni]

Jde o stavby trafik,takže Šmejdi nedovolí nic funkčního

[Vit.Fux]

Jen si sem odložím myšlenku:
evidentně se kdekdo snaží digitalizovat po svém, viz systém covidlab.cz univerzity Palackého, nebo systém CovIT (o kterém jsem se doslechl dnes poprvé, a vůbec nevím co si pod ním představit).

Proč je v tom takový zmatek? To nikdo neumí bouchnout do stolu a zintegrovat to na jednu hromadu?

Centralizace vzniká pokud nastane jeden z těchto důvodů:

• Nějaký projekt překoná ostatní kvalitou
• Tlačí na to autorita (zde se stát přímo vybízí)

Myslím, že ani jedna podmínka není splněna. Stát jasně dává najevo, že není schopen spolupracovat s kýmkoliv. Kvalita je špatná, protože chybí pohled a motivace uživatele (ITáci píší projekty dle svých představ, nikoliv dle požadavků hygieny). Navíc univerzity mohou být motivovány granty, aby to dělaly samostatně.

[Josef.Kadlecek]

Malé otéčko, ale fakt malé http://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizd ... emid=37481

[B_Pat]

Především by mne zajímal samotný proces trasování:

1. Zda pro rozhovor existuje jednotný scénář. (Pokud ano, trasování opravdu nemusí dělat medici.)
2. Zda se rozhovor zapisuje přímo do Daktely a v jakém rozsahu podrobností.
3. Zda mají trasující povinnost se zeptat na dostupnost externích dat (eRouška, Mapy.cz, Google Maps Timeline, ...) a jak se případně předávají (a kam) k následnému zpracování. (Nebude platné pro eRouška 2.0, ale ta zatím není venku.)
4. Pokud je součástí trasování žádanka na odběr, kudy se vytavuje eŽádanka (údajně jí totiž může vydávat jen praktický lékař).
5. Zda mají trasující přístup k výsledku testu konkrétního člověka přímo skrz jakýkoliv systém, nebo se musí doptávat / zpracovávat data z laboratoří ručně.
6. Zda mají přístup ke Covid Forms app AČR, i kdyby jen pro čtení (obsahuje mj. seznam odběrných míst).

1. K jednotlivým hovorům existují dané skripty, podle kterých se jede. Medici dělají zrovna teď 3. hovory (kontakty s pozitivním), dříve se volali i 4. hovory (praktickým lékařům), trasování se zatím řeší spíše na epidemických odděleních hygienických stanic.
2. Rozhovor je do Daktely nahráván + se zapisují jednotlivé osobní informace: RČ, adresa, praktický lékař, karanténa, indikace k testování, rozsah a intenzita kontaktu, příznaky, ...
3. Povinnost zeptat se na dostupnost externích dat (eRouška, Mapy.cz) určitě není, ptát se samozřejmě můžeme, ale asi to ani není potřeba, dokud eRoušku nebudou mít všichni, tak to stejně asi není úplně potřeba; v rámci trasování se, pokud pacient souhlasí, vezmou data od operátora; poté se nám asi do hodiny vytvoří trasovací mapa s tím, kdy, jak dlouho a kde člověk byl. To by člověku mělo pomoci se rozvzpomenout na lidi, se kterými se setkal.
4. Žádanky by teď měl vystavovat jenom praktický lékař, před měsícem jsem žádanky v jednom kraji vystavoval já a přes praktika to v podstatě nešlo, jenom se mu nahlásilo, že je človek v karanténě/pozitivní a všechno řešila hygiena. Teď voláme do Prahy, kde je povinnost praktika žádanky vystavovat jak na první test, tak na test kontrolní. Někdo to dělat nechce/někdo nemá praktika/nemůže se na test dostavit (potřeba odběrová sanita) → proto máme přes daktelu možnost vystavit eŽádanku (do té se automaticky nakopírují informace, které byly zadány do daktely, jenom se zadá kam a kdy a pacient může jít na odběr/objedná se sanita) + na hygieně samozřejmě přes jejich informační systém (ISIN, ÚZIS - nevim, přes který se to objednávalo) můžou žádanky vystavovat taky.
5. My osobně teď přístup k výsledkům nemáme, ale před měsícem, když jsme mohli ještě objednávat, tak jsme se k výsledkům dostali. Data z laboratoří chodí do informačního systému na hygieně automaticky, takže se nic ručně zpracovávat nemusí. Výsledky by měly být do 48 hodin, mám info, že někdy to dělali, když nebyl nával lidí, i do 4 hodin. Negativní výsledek se posílá SMSkou, pozitivní se z hygieny pacientovi volá.
6. Abych řekl pravdu, ani nevím, co je Covid Forms app. Seznam míst máme zapsán ve Wordovým souboru, jinak to normálně můžeme dohledat tady: https://koronavirus.mzcr.cz/seznam-odberovych-center i když teď, když už lidi objednávají praktičtí lékaři, to dohledávat nemusíme a měli by to znát spíš ti doktoři.

[petrpulc]

Obrovské díky, toto jsou první rozumné informace o stavu a procesu trasování, které se kde daly od kohokoliv dostat.

Je tam pár znepokojivých odpovědí:

ad 2. Proč se nepoužívají registry pojišťoven (pokud neexistuje centrální) kde by se z rodného čísla bylo možné dozvědět minimálně adresu, kontakt na praktického lékaře a případně základní anamnézu, pokud jí lékař nebo pacient do systému pojišťovny zadal (vycházím ze zkušenosti s OZP, která je v tomto asi nejdále, ale VZP prý už také sekci pro pojištěnce má)? Využitím těchto informací by mělo být možné ušetřit značnou část úvodního telefonátu a předejít chybám při diktování údajů.

ad 3. Začarovaný kruh. Dokud se data z eRoušky nebudou používat, nikdo jí nebude mít zapnutou. Ten gordický uzel je potřeba někde přetnout a jediné rozumné místo je (aktuálně) právě na straně hygieny. Snad se to změní s eRouškou 2.0, ale nepředbíhejme. Mrzí mě, že ani zaměstnanci a dobrovolníci, kteří reálně trasují, eRoušce nevěří.

ad 4. Pokud je u dotyčného podezření na nákazu (vč. příznaků) tak vlastně nechápu, proč se eŽádanka nemá vystavovat automaticky přímo hygienou a přehazuje se povinnost na praktiky. Obzvlášť když Daktela doplní potřebné informace. Toto generuje zátěž nejen pro pracovníky hygieny (vysvětlit jak žádat o žádanku u praktika), ale i pro praktické lékaře, kteří mají také značný podstav (zkuste se v Praze někam upsat jako nový pacient) i samotné nakažené, u kterých hrozí další bezdůvodné šíření nemoci (nezřídka praktik pacienta vyzve, ať si pro papírovou žádanku do ordinaci přijde osobně, s podezřením na nakažení, do čekárny plné lidí, chápeme se doufám). Navíc, obecně narážím na potřebu i v takové krizi "zaměstnat administrativou" co nejvíce lidí stůj o stůj. A nesmyslně. Praktik se může o vystavení žádanky a výsledku testu dozvědět jenom "tak mimochodem", aby to zanesl do karty. Protože to je vlastně jediný efekt celé té maškarády: Aby to bylo v kartě.

ad 6. Tedy armáda si udělala čárku, že má aplikaci; a jede se dál :/


Takový osobní souhrn, pokud je něco špatně, prosím, opravte:

• Trasují epidemická oddělení hygienických stanic, ale vlastně to může udělat v mnoha případech call-centrum, protože scénáře pro typické případy (první kontakt, získání základních informací, oznámení o pravděpodobném kontaktu s nakaženým, postup objednání na test u praktika, …) existují.
• Když má někdo pozitivní test, volá hygienik (chápu, je potřeba být empatický a řešit rozličné krajní případy) a rovnou začíná trasovat, když je negativní, pošle se jen SMS (asi pokud se neřeší konec karantény nebo jiný případ).
• Trasující ale nemá u sebe výsledky jiných testů. Když volá kontaktu nakaženého, nedostane se k jeho testům. Takže je možné, že se člověku s provedeným testem (kontaktovaným třeba na jiném čísle; předpokládám, že UID v Daktele je telefonní číslo) volá znovu. Zbytečně.
• eRoušku pro přímé odhalení kontaktů nakaženého hygieny nepoužívají, ale manipulují s výrazně hůře zpracovatelnými (a z hlediska ochrany soukromí výrazně nebezpečnějšími) geolokačními daty od operátorů a karetních společností (ke kterým bych tedy nedal přístup ani já, protože to zpracování je silně netransparentní).
• Žádanku má vystavovat praktik. Ten často eŽádanku vystavit neumí (nechce umět) a vyzve podezřelého z nákazy aby si pro papír přišel osobně.

Pokud máte pocit, že je na tom něco špatně: Je.

[jakubonderka]

Ač nerad, tak chápu, že stát nezvládne z měsíce na měsíc zaškolit lidi a doopravdu nasadit nový SW. Ale dojít do obchodu pro základní kancelářské vybavení?

Pokud vím, tak nelze „zajít do obchodu” a nakoupit potřebné vybravení. Dle usnesení vlády 467/2017 se musí notebooky vždy soutěžit pomocí NENu, což je záležitost alepoň na 2-3 měsíce, pokud jde všechno dobře. Ale nejsem právník a třeba je to jinak, ale takto se to ve státní správě vykládá.

[petrpulc]

Ještě jeden problém je, že rozhodnutí o karanténě chodí poštou, pokud se nemýlím. Ve chvíli, kdy máme e-neschopenku je to úlet.

[petrpulc]

Pokud vím, tak nelze „zajít do obchodu” a nakoupit potřebné vybravení.

To, bohužel, nelze. Nevím zda existuje povinnost státních hmotných rezerv držet i rezervu v informačních technologiích, také se bojím že ne. Možná by bylo řešením (už o tom uvažuje dost jednotlivců) vybavení KHS darovat.

Ale stále to naráží na jeden zásadní problém, ať bude navrhované řešení jakékoliv: KHS i celému zdravotnictví zoufale chybí IT podpora. Viz dokumentace aktualizace FW v sanitkovém ventilátoru od Baziliška na TW [https://twitter.com/Bazilis/status/1304941456038277122].

[Ondrej.Profant]

Ještě jeden problém je, že rozhodnutí o karanténě chodí poštou, pokud se nemýlím. Ve chvíli, kdy máme e-neschopenku je to úlet.

V mém okolí teda šlo mailem.