Rezignace na pozici předsedy MS

[Vera.Marusiakova]

Čistě technická, ono to je na tom chatu v ten moment i vidět, kdo se dívá a kdo ne. Stojím si za tím, že ses neukázal. Já ti vážně nemám za zlé, že jsi tam nebyl. Však jsi měl plné ruce práce v sále na radnici. To beru.

[Jarmil.Halamicek]

K tomuhle dlužím pár vysvětlení, protože část těch věcí je známo jen těm, kdo byli na místě:

Nepřísluší mi hodnotit tvůj výkon tam, kde nemám přímou pracovní a osobní zkušenost. Pokud jde o Prahu 4, jako místopředsedkyně a někdo, kdo se na úrovni MS na úrovni MS komunikaci dennodenně cíleně a konkrétně věnuje, nesdílím jak nadšení, které tu na fóru zaznělo, tak ani nadšení projevené na facebooku.

Že dostanu support od Pirátů, kteří neznají mou každodenní práci jsem čekal, ale právě proto, že mou práci neznají neměla na mé rozhodnutí vliv a rezignaci nehodlám stáhnout ani znova kandidovat. Zajímá mě ale i jejich zpětná vazba, protože něco říká o tom, jak jsem vnímán těmi, kdo se mnou nemusí dělat.

Dovol, abych reagovala na tvá slova. Nepovažuješ za chybu, že ses „ujal sám od sebe a bez formálního znovupověření přípravy mediální komunikace jako takového, to někdo dělat musel, ve chvíli kdy jsem se do toho pustil se tím nikdo jiný nezabýval a díky své další agendě jsem disponoval všemi potřebnými kontakty abych to mohl zvládnout dobře a efektivně. Ale nezvládl jsem to dobře a efektivně, to je důvod mé rezignace.“

Proti tomuto tvému tvrzení se ostře ohrazuji. Naprosto není pravda, že se nikdo nezabýval přípravou mediální komunikace, a to jak obecně (k tomu se vrátím později), tak v okamžiku vypuknutí krizové komunikační situace v souvislosti s děním na zastupitelstvu...

Tady jsem byl nekonkrétní, myslel jsem nikdo z přítomných zastupitelů a šlo mi především o předávání informací mezi klubem a MO (naším, pražským i celostátním, pokud bude třeba). Nikdo neřekl "komunikaci s MO si beru já" a stojím si za tím, že v tu chvíli bylo OK vzít to na sebe, protože na všechny lidi mám kontakty a mohu předávat informace komukoliv tam i zpět v reálném čase. Chyba byla hned první krok, kdy jsem si s tebou neověřil že máš na to čas a jen potřebuješ ode mě sypat detailní informace o vývoji a hned následovala druhá chyba, kdy jsem tě nepřidal do té konverzace která k tomu měla sloužit. Protože jedna věc je co čteš v chatu, druhá co se děje v sále. V tom chatu byl bordel a nikdo kdo tam není tak nemá přehledné informace. To co píšeš nijak nezpochybňuju, ty chyby jsem tam pak nasekal jednu za druhou. Ještě se k tomu vrátím.

Když jsem zjistila, že jsi převzal iniciativu, rozhodla jsem se z procesu stáhnout a nechat tě ukázat, co umíš, včetně provedení samotné práce – tedy práce s informacemi, editací tiskové zprávy, rozeslání ji médiím atd. Jaké bylo moje překvapení, když jsem dozvěděla, že vydání tiskové zprávy a související úkony nakonec dělal Tibor ve spolupráci s Adamem! Kam ses to vytratil?

Další sprcha byla, když jsem se z mailu od místopředsedy KS Michala Zachara, šéfa krajského MO, dozvěděla, že TZ byla rozeslána amatérsky se zobrazení všech mailových adres našeho media listu a v okamžiku, kdy být rozeslána neměla. Což zmařilo další navazující příležitosti pro pražské MO o patro výš. Tiborovi ani Adamovi samozřejmě nic nevytýkám, konali v nejlepší vůli dle dostupných informací. To, že se od tebe nedozvěděli jasnou a konkrétní informaci - výstup z dojednané komunikační strategie z jednání s MO Praha, kam jsi dobrovolně aktivně vstoupil, padá plně na tvou odpovědnost a zcela správně vede k tvé rezignaci.

Klub mi dal najevo že si nepřeje abych tu komunikaci vedl a řídili jsme se doporučením MO. Bylo mi to vytknuto docela vydatně a hlučně opakovaně, až jsem kapituloval a nechal to na klubu. Tohle nebylo moje rozhodnutí, podřídil jsem se vůli klubu. Dál už jsem dělal jen to, co si klub odsouhlasil, což vedlo k rozeslání TZ předčasně. Že nám MO doporučuje poslat to ráno jsem poctivě hlásil a požádal o rozhodnutí. Stejně jako jsem hlásil zpět co máme zapracovat do TZ aby byla dobrá. Udělal jsem vše co mi dávalo smysl ještě dělat, abych nedostal znova umytou hlavu.

Opravdu není ani trochu sympatické, že se tu stavíš do role vůdce a přitom z praktického provedení konkrétní práce vycouváš: „…kdy se mi nepodařilo klubu vysvětlit důležitost hierarchické komunikace s MO "o level výš" a důležitost důvěry v rady mediálních profíků, které máme na úrovni kraje, i když nemáme informaci proč nám radí zrovna konkrétní krok. To k tomu patří a když MO říká "pusťte to ráno", tak bychom to měli podle mne udělat a až pak se ptát případně proč. Mediální komunikace je náročná a všechna fakta nemusí mít ani sám MO ještě v ruce aby nám je dal - je na místě naše důvěra v jejich radu a je na místě nechat je komunikaci s médii řídit, protože jsou tu od toho aby nám pomáhali. Tuhle message se mi buď nepodařilo vysvětlit a předat, nebo jsem ji vysvětlil ale nezískal pro ni podporu. V obou případech to pro mě znamená, že selhávám v důležité věci kterou jsem vám slíbil.“

Budu se opakovat. Promiň, ale toto vůbec nebyla tvoje role v rámci zastupitelského klubu. V dané chvíli a za daných okolností opravdu neměl předseda MS důvod zasahovat, přebírat vedení komunikace a následně hodit její realizaci na kolegy zastupitele, kterým to gesčně příslušelo. A když už jsi zasáhl, neměl jsi nikomu nic vysvětlovat a okecávat, tak jako tady. Ale postarat se o to, abys osobně zamakal na té tiskové zprávě, nebo aby se kolegové, na které jsi to hodil aspoň včas dozvěděli, kdy mají tu tiskovou zprávu vydat. Kluci nejsou ichtylové, aby nepochopili důležitost hierarchické komunikace s MO "o level výš" a důležitost důvěry v rady mediálních profíků, bla bla bla.

K tomuhle jen doplním, že jsem nevycouval ale bylo mi to v podstatě odebráno neustálou kritikou, že to dělám blbě (dostával jsem naloženo cca 2 hodiny v kuse, že to dělám blbě, že jsem tě od toho vyštval (to je samozřejmě pravda bohužel) a že to je celý špatně a že to nemá být podle mě). Názor toho dne byl, že platí princip subsidiarity a pražské MO nám nemá co kecat do toho, kdy vypustíme TZ protože P4 neznají a že já to dělám blbě. Takže ano, nepochopili důležitost důvěry v rady mediálních profíků a je to moje odpovědnost, že jsem jim to nedokázal vysvětlit a přesvědčit je, že to má být tak jak MO radí. Rady MO k obsahu i mé obsahové náměty v té TZ jsou, celou dobu jsem průběžně hlásil Michalovi, co tam je potřeba doplnit a co mi hlásí MO, ale osobně jsem editoval skoro až na konci (takže jsem upravil už jen drobnosti). Kdyby to bylo podle mě celé, tak ta TZ šla ráno.

Nyní mi dovol dodat ještě něco ke komunikaci potažmo celého MS obecně. Při svém příchodu do MS P4 jsem několikrát opakovala, že vzhledem ke své práci nemohu slíbit své plné zapojení. To byl také důvod, proč jsem se nenechala zvolit zastupitelkou a proč jsem s díkem nepřijala ani nominaci na místopředsedkyni KS Praha. Přesto jsem po volbách vzala funkci místopředsedkyně a přijala odpovědnost za proces komunikace MS Praha 4. A to jak za PR navenek, tak za komunikaci interní, která úzce souvisí s vedením a motivací týmu, leadershipem a dalšími vymoženostmi z oblasti HR. To, že jsem dosud nebyla formálně pověřena MS jako odpovědná osoba, mi nebránilo ji na denní bázi celkem intenzivně dobrovolnicky vykonávat.

Sestavila jsem komunikační plán, od 20. února jedeme na jeho bázi. Je-li využíván a aktualizován, plní roli dost podstatného manažerského dokumentu a zrcadlí dění u nás. Posbírala jsem témata zastupitelů a radních, abychom mohli sledovat plnění programových priorit – není to dokonalé, ale byl to jasný výkop koncepční práce. Před tím se nic podobného nestalo. Průběžně a za chodu radím a vysvětluji lidem, jak si počínat v PR. Připravila jsem komplexní strategický dokument k PR komunikaci.

O tom všem jsem chtěla MS informovat na poslední schůzi a říci si o formální pověření. Nebýt toho, že sis právě na této schůzi ty po dvou a půl hodinách vyčerpávající agendy vzal slovo a držel desetiminutovou, dle mého naprosto zbytečnou, motivační řeč na téma „všici musíme na stánky“. S dovolením, to víme všici i bez tohoto buditelství a stačilo by to říct civilně a informativně na dvě minuty. To mi popravdě vzalo zbytek sil a prostě jsem to nechala na příště. Iniciovala jsem ale úvodní a ryze odbornou pracovní schůzku MO za účasti předsedy klubu, která se uskutečnila 17. dubna. Zde jsme doladili komunikační strategii, kterou doufám představím na dnešní schůzi. Nu, jsem trochu skeptická, ale tak v nejhorším si poradíme online.

Honzo, jsi obrovsky milý pozitivní člověk, na první dobrou. Působíš velmi aktivním a výkonným dojmem, umíš věci hezky vysvětlovat, jsi pohotový v reakcích. Lidi tě mají rádi – já bych to skepticky popsala, jako že hezky naskakují. Já tě znám trošku blíž z každodenní online spolupráce. A dovolím si být upřímná. Řeknu to tady, přede všemi: není mi sympatický tvůj dobře skrývaný, avšak autoritativní styl vedení, který se projevil v době, kdy ti všechny aktivity, funkce a role začaly přerůstat přes hlavu. Což lidsky plně chápu a opravdu je mi to líto, protože ani tobě v tom nemůže být dvakrát dobře.

Ano, neumím být stručný (svou bitvu s rozvláčností bojuju, ale málokdy vyhraju když mluvím bez přípravy), mám tendenci když něco nefunguje, snažit se stáhnout to k sobě a prorvat to silou. Ano, přerůstá mi to přes hlavu. Ano, myslím si že bych neměl dělat předsedu, protože není v pořádku když předseda táhne všechno to, co ostatní nechtějí nebo nemůžou dělat.

Jak jsem už napsala, nepřísluší mi hodnotit tvou práci mimo MS. Ale co se mi opravdu nelíbí a proti čemu budu vždycky yystupovat, je tvůj korporátní bossy style u nás. Dokonale jej ilustrují nevinné, ale notoricky se opakující věty ze zastupitelského chatu i osobní komunikace: “Dneska jsem nestíhal, napíšu to zítra“, “Dneska nemůžu, mám tohle nebo tamto“, „Jsem 12 hodin v práci.” (to my všichni, kolego), “Viktore pošli mi to do mailu.” nebo “Připravte mi někdo to a to.” …. Lítáš ze schůze na schůzi – jistě, všechny jsou důležité, ale bohužel ne všude člověk může být. Popravdě, co si z takové schůze odneseš ty? Je mi jasný, že ostatní si odnesou to, že jsi vidět. Řekla bych, že ke konkrétní práci tak, abys něco napsal a skutečně udělal či posunul, se dostaneš zřídka. Pak máš ze svého pohledu možná oprávněný dojem, že máš plné právo na to, aby tě někdo supportoval, tedy odváděl konkrétní práci za tebe. Promiň. Nemáš. Jsi u Pirátů a tady funguje jiná kultura než v korporátu. Funkce sis nabral sám a dobrovolně.

I tady souhlasím a tohle je pro mě osobně to nejdůležitější, proč si myslím že je správné rezignovat. Nejde natáhnout na sebe všechny povinnosti a pak silou nutit ostatní, aby je pomohli vykonávat. Dělal jsem to tak hlavně proto, že jsem měl strach že když neudělám nic, oslabí nás to, věci se dít nebudou, selžeme. Praha 4 měla být výkladní skříní Pirátů a té myšlence jsem se snažil podřídit všechno, co se v našem MS dělo. Jenže tohle není něco, co se dá zvládnout silou, ale něco k čemu musí MS dorůst. Nemá smysl se to snažit procpat s tím, že se ostatní chytí a rozjedou taky. Ale potřeboval jsem si to zkusit abych to pochopil. Napsal bych k tomu rád i další věci, ale to by zavánělo neupřímnou hrou na city, takže si to povíme někdy později, až už to vlastně nebude důležité.

Tvoji rezignaci proto považuji za správnou. Potřebuješ se zastavit – už kvůli sám sobě a svému zdraví, tohle nemůže dlouhodobě vydržet nikdo a tebe by byla škoda. Potřebuješ si to rozvrhnout tak, abys mohl v další práci uplatnit své nesporné kvality. Líbí se mi tvoje pokora a oceňuji ji. Rozhodně se mnou můžeš počítat jako s kolegyní a pirátkou.

Děkuju, vážím si toho.

PS:Jen ještě dodám, že jsem ten support od vás dostával a pokaždé když jsem se soustředil na prosazení nějakého důležitého kroku nebo vyjednání nějakého zásadního kompromisu, tak se mi to povedlo. Nicméně i já si myslím, že to je trochu málo a že to bylo dáno tím, že jsem se snažil řešit spoustu věcí, které měl řešit někdo jiný. Je jedno jestli jsem je zvládl hůř nebo líp, neměl jsem do toho vůbec zasahovat. Odteď se budou soustředit na to co dělat mám protože to dělat chci. Kdybych to udělal už dávno, asi bychom tu dnes neřešili mou rezignaci.

[Vera.Marusiakova]

Díky, Honzo, za tvé odpovědi. Vidím v nich něco, na čem se dá stavět.

Nejpodstatnější je pro mě toto:

I tady souhlasím a tohle je pro mě osobně to nejdůležitější, proč si myslím že je správné rezignovat. Nejde natáhnout na sebe všechny povinnosti a pak silou nutit ostatní, aby je pomohli vykonávat. Dělal jsem to tak hlavně proto, že jsem měl strach že když neudělám nic, oslabí nás to, věci se dít nebudou, selžeme. Praha 4 měla být výkladní skříní Pirátů a té myšlence jsem se snažil podřídit všechno, co se v našem MS dělo. Jenže tohle není něco, co se dá zvládnout silou, ale něco k čemu musí MS dorůst. Nemá smysl se to snažit procpat s tím, že se ostatní chytí a rozjedou taky. Ale potřeboval jsem si to zkusit abych to pochopil. Napsal bych k tomu rád i další věci, ale to by zavánělo neupřímnou hrou na city, takže si to povíme někdy později, až už to vlastně nebude důležité.

Naprosto a bezvýhradně sdílím tvůj postřeh, že skutečnou výkladní skříní se nelze stát ze dne na den a už vůbec ne na sílu. K tomu dle mého vede jedině předchozí trpělivá práce s lidmi, budování systému, hledání cest, prostě vývoj a zrání. Tohle jsme prostě přeskočili, když jsme se jako sdružení s ani ne roční historií ocitli ve víru koaličních vyjednávání po vyhraných volbách. Toto je naše první zatěžkávací zkouška.