Ivan Mikolas píše:Petrosi, jsem zcela transparentně přesvědčen, že hodně přeháníš a nechceš vidět skutečnost tak, jak ji vidět objektivně lze..
Neupírám některým "puristům" semínko racionality a u několika málo i naivně dobré úmysly. Pro mne osobně je ale lidské selhání a postranní zbabělé okopávání kotníků ze strany některých z nás mnohem horším selháním pirátských principů otevřenosti a sounáležitosti, než zbytečná a - dle mého přesvědčení - pod tlakem situace učiněná, pochybení.
Pochybení, která nikoho nepotěšila (krom mstivých hlupáků a ambiciózních závistivců) a nebyla úmyslná, protože na to jsou příliš viditelná, zdokumentovaná a snadno napadnutelná. Ale jako úmyslná jsou zcela cíleně vykládána těmi, kteří na reálné vedení strany nebo některých odborů lidsky nemají, často sami selhali, ale přesto v skrytu duše po funkcích urputně touží. Nebudu jmenovat (přesto, že by mi to vůbec nedělalo problém). Hovoříme o jevu jako takovém, který je nutno vnímat a naučit se s ním vyrovnávat.
Ještě jednou tedy zdůrazním, že pro mne osobně je daleko horší situace, kdy se staneme neakceschopnými ze strachu, kdy někdo "po jehož zrovna není" bude ohýbat předpisy a možnosti systému a pravidel bez ohledu na zájmy celku, veden pouze ambicemi a záští. Situace, kdy chyby nebudou sloužit učení se, ale stanou se metlou na jakoukoli aktivitu v rozporu s ideály nebo záměry několika málo samozvaných "pravověrných".
Byl bych rád, kdybychom tyto skutečnosti vzali v úvahu a nebrali lidem právo na občasné chyby a poučení z nich. Byly schopni nadhledu a lidského pochopení. Měli bychom se snažit o zklidnění situace a věcné řešení v zájmu fungujících lidských vztahů už proto, že naše nesmyslné (bohužel poměrně medializované) šarvátky málo kdo chápe jinak, než hloupé tahání triček a BOJ O VLIV pirátským principům navzdory.
Jediné, čemu jsem porozuměl, je první věta. Je to jediné tvrzení, které vnímám. Očekával jsem, že se dočtu, v čem že to přeháním, ale vše ostatní je nějaká všeobecná úvaha a aktivistech, kteří "občas" udělají chybu (kdo je nedělá) a těch druhých, kteří jim házejí klacky pod nohy a jsou navíc egocentričtí a mocichtiví.
Nicméně si dovolím zopakovat, že tyto situace se, dle mých kusých informací, udály dvakráte za sebou. Bez dodržování rozpočtových pravidel se odehrály dvoje volby pod taktovkou volebního štábu. Tady je dle mého zakopán pes. Zde je ten "účel světí prostředky" a "dobrými úmysly cesta do pokel dlážděna jest". To je oč v tomto podání jde. Ne o to, že někdo objednal v dobrém úmyslu něco, nechal to zaplatit bez ohledu na rozpočet.
Nic z toho bychom dnes nemuseli řešit, kdybychom měli zažito jednoduché pravidlo. Když jdu utrácet společné peníze, je slušné se zeptat ostatních. Když překročím limit daný mi rozpočtem, požádám ostatní o jeho navýšení a zdůvodním si to.
Netuším, co je na tom za přehánění. Prostě se to takhle odehrávalo. A bolí mne to, že to aktéři nechtějí vidět a dodatečně to napravit. Copak je na tom něco špatně, obrátit se na členstvo a říct prostou pravdu? Běželi jsme a nějak pozapomněli, že peněz už nezbývá, že leccos není schváleno atd. Proto žádáme o dodatečné schválení. Nedělali jsme to ve zlém úmyslu.
(opět připomenu, že jednou je nikdy, dvakrát je zvyk)
No, a pak se není proč divit, že se hledá "viník" a protože za kapitolu voleb nese nějakou zodpovědnost Janek, tož se jeho jméno objeví.
No nic. Projdeme si všechny položky, které byly na obě kampaně vykázány a podíváme se, jak proběhl jejich život od rozpočtování, přes schvalování k užití a proplacení.
Nelze omlouvat případná pochybení tím, že šlo přece o čas. Komenský to okomentoval jednoduše: Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.