Nemovitosti (nový občanský zákoník, daně, katastrální zákon)

[Ondrej_Marek]

škoda časouvé současnosti s MMM http://www.prf.cuni.cz/j-dienstbier-a-j ... 47017.html resp. https://www.facebook.com/events/4422687 ... /?source=1
nechcete se někdo obětovat?

[Ondrej_Marek]

celkem relevantní článek (názor kritika)
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/ro ... ila-290139

[Jakub.Burget]

NOZ je potřebná norma. Vychází z ABGB( Rakousko-Uherský OZ) Je tam spousta užitečných věcí,ale na foru to nelze obsáhnout. V podstatě činí ze soukromého práva téměř absolutně dispozitivní normu. Je to příručka jak co ujednat,ale pokud to uděláte jinak, tak to bude stejně platit. § 1 odst. 2 určuje co se nesmí: Nesmí to ujednání být protizákonné, nebo porušující dobré mravy nebo veřejný pořádek. VŠE OSTATNÍ JE DOVOLENO. Takže NOZ pouze napovídá co jak udělat, vyjma těch tří zmíněných podmínek, čemu se vyhnout. Bohužel se moc nepovedl, bude trvat cc 15let než si soudy ujasní spoustu nových pojmů v rozhodovací praxi. Ale prosím nebrojme proti něčemu, co neznáme, já jej teď studuji a není to na týden.

[Jiri.Janecka]

Nesmí to ujednání být protizákonné, nebo porušující dobré mravy nebo veřejný pořádek. VŠE OSTATNÍ JE DOVOLENO.

"Drobný" problém je v tom, že dobré mravy znal i SOZ, ale neznají je soudci. Takže fakticky je dovoleno úplně vše.
Já chápu, že člověku s určitou mírou inteligence může vyhovovat, že si věci může upravit jak chce, ale co s těmi ostatními? Kolik je už dnes těch, kteří se nikdy nezajdou poradit s právníkem a klidně svěří kupku na jedinou nemovitost co mají "realitce", protože ta to udělá zadrmo (ale pak strašně křičí, když narazí). Kolik lidí si čte smlouvy s bankami, elektrárnami, vodovody - ani já to nedělám. Ztráta času - stejně je nejde změnit (to je ta zásada rovnosti stran? Já proti ČEZu?).
Naprostá volnost totiž nemá se svobodou nic společného, když partneři nejsou ani rámcově vyrovnaní. A to jak hospodářsky, tak intelektem. navíc NOZ zavádí novinku, že dobrá víra se předpokládá - tedy abyste dosáhnul zrušení smlouvy, nestačí jen to, že smlouva porušuje dobré mravy (znovu opakuji - pro českou justici bez jakýchkoliv životních zkušeností zcela "nepřezkoumatelný" pojem), ale ten kdo se cítí být poškozený musí prokázat že jej protistrana podvést chtěla. To je prostě jak na zakázku pro "šmejdy."
Pan Eliáš si asi nevšimnul, že ten oslavovaný ABGB sice v Rakousku pořád platí, ale už vypadá úplně jinak. On vykutal verzi pro živnostníky, co se báli pánaboha, ale my máme globální společnost s nejhorší verzí pořekadla, že peníze nesmrdí.
Já nemám nic proti tomu, aby si lidé, pokud chtějí, upravovali právní vztahy po svém. Ale měla by existovat verze 1 - v zákoně a když se účastníci chtějí odchýlit, tak by měli uvést, že o tom vědí a proč to dělají. NOZ prostě zavádí smlouvu jako "pramen práva" a to za situace, kdy existují obrovské problémy ve výkladu zákonů, tedy v tom, pod jaká ustanovení smlouvu zařadit. Teď budeme v situaci, že na každé slovíčko ve smlouvě bude mít pět lidí deset názorů.
Nesouhlasím s tím, aby se právo dělalo pro právníky. Má se dělat pro snadnější život občanů a snad mi prominou, zejména těch, co si ani neuvědomují, že skoro všechno co za den udělají, pod nějaký zákon spadá. Pod OZ toho spadá nejvíc. V opačném případě jsou předchozeni těm, kteří naopak nemyslí na nic jiného, než jak co ohnout a pak se vykroutit.

[Jakub.Backa]

Nesmí to ujednání být protizákonné, nebo porušující dobré mravy nebo veřejný pořádek. VŠE OSTATNÍ JE DOVOLENO.

"Drobný" problém je v tom, že dobré mravy znal i SOZ, ale neznají je soudci. Takže fakticky je dovoleno úplně vše.
Já chápu, že člověku s určitou mírou inteligence může vyhovovat, že si věci může upravit jak chce, ale co s těmi ostatními? Kolik je už dnes těch, kteří se nikdy nezajdou poradit s právníkem a klidně svěří kupku na jedinou nemovitost co mají "realitce", protože ta to udělá zadrmo (ale pak strašně křičí, když narazí). Kolik lidí si čte smlouvy s bankami, elektrárnami, vodovody - ani já to nedělám. Ztráta času - stejně je nejde změnit (to je ta zásada rovnosti stran? Já proti ČEZu?).
Naprostá volnost totiž nemá se svobodou nic společného, když partneři nejsou ani rámcově vyrovnaní. A to jak hospodářsky, tak intelektem. navíc NOZ zavádí novinku, že dobrá víra se předpokládá - tedy abyste dosáhnul zrušení smlouvy, nestačí jen to, že smlouva porušuje dobré mravy (znovu opakuji - pro českou justici bez jakýchkoliv životních zkušeností zcela "nepřezkoumatelný" pojem), ale ten kdo se cítí být poškozený musí prokázat že jej protistrana podvést chtěla. To je prostě jak na zakázku pro "šmejdy."
Pan Eliáš si asi nevšimnul, že ten oslavovaný ABGB sice v Rakousku pořád platí, ale už vypadá úplně jinak. On vykutal verzi pro živnostníky, co se báli pánaboha, ale my máme globální společnost s nejhorší verzí pořekadla, že peníze nesmrdí.
Já nemám nic proti tomu, aby si lidé, pokud chtějí, upravovali právní vztahy po svém. Ale měla by existovat verze 1 - v zákoně a když se účastníci chtějí odchýlit, tak by měli uvést, že o tom vědí a proč to dělají. NOZ prostě zavádí smlouvu jako "pramen práva" a to za situace, kdy existují obrovské problémy ve výkladu zákonů, tedy v tom, pod jaká ustanovení smlouvu zařadit. Teď budeme v situaci, že na každé slovíčko ve smlouvě bude mít pět lidí deset názorů.
Nesouhlasím s tím, aby se právo dělalo pro právníky. Má se dělat pro snadnější život občanů a snad mi prominou, zejména těch, co si ani neuvědomují, že skoro všechno co za den udělají, pod nějaký zákon spadá. Pod OZ toho spadá nejvíc. V opačném případě jsou předchozeni těm, kteří naopak nemyslí na nic jiného, než jak co ohnout a pak se vykroutit.

NOZ ale obsahuje i množství bodů, které chrání:
- slabší strana je pojem širší než spotřebitel, chráněn je tedy i malý živnostník proti velkému ČEZu;
- není pravda, že je všechno dispositivní, například významně znevýhodňující ustanovení obchodních podmínek jsou napadnutelné vždy (typické rozhodčí doložky, smluvní pokuta malým písmem a pod.);
- při otálení s uplatněním dluhu zaniká nárok na příslušenství nad 100 %;
- pokud mě někdo vtáhne do jednání, ale reálně smlouvu uzavřít nechce, mohu následně požadovat náhradu škody (typické telefonní linky na úvěry, kdy jen tahají peníze automatem).

Navíc rozšiřuje možnosti zajištění věřitelů - ne vždy je tím věřitelem zlý nebankovní subjekt, někdy si jen chci lépe zajistit převod nemovitostí, splacení dluhů a pod. A vůbec není pravda, že by zaváděl propadnou zástavu, tím se obvykle straší, přitom ta je možná jen u středního nebo velkého podnikatele, který není FO.

Neodsuzoval bych ten NOZ tak jednoznačně a počkal bych si na aplikační praxi. Soudci, kteří se za 5 let nenaučili aplikovat nový zákoník práce nebo insolvenční zákon se nenaučí ani NOZ.

[Jiri.Janecka]

Neodsuzoval bych ten NOZ tak jednoznačně a počkal bych si na aplikační praxi. Soudci, kteří se za 5 let nenaučili aplikovat nový zákoník práce nebo insolvenční zákon se nenaučí ani NOZ.

Problémem není to, co v NOZ je nebo není. to je vždycky diskutabilní. Jsou tam i dobré věci. Ale takto rozsáhlá změna je nepřijatelná. Občané nejsou pokusní králíci. V zásadě nejde o nic míň, než o právní diskontinuitu a to jsme si nedovolili ani v roce 90. Podkope to již tak nízké právní vědomí ve společnosti. Lidé nebudou mít nejmenší tušení, do jakých právních vztahů vstupují. Nebo se snad očekává, že se jim nové názvosloví vleje do hlavy? Představte si, jen jak po novém roku vyslýchají u soudu svědka: deset minut z něj tahají, jestli slyšel, že účastníci uzavřeli pacht a on vůbec neví o co jde, pak z něj vytáhnou, že se bavili o nájmu. A co s tím? bavili, nebo nebavili? kdo někdy praktikoval právo, tak jistě ví, jak už dnes je obtížné "vytáhnout" z člověka, o co mu vlastně jde. Teď budou závislí na tom, jaký formulář smlouvy jim právník vnutí, protože fakticky vůbec nebudou schopni komunikovat. U jakéhokoliv vysvětlení budou zcela závislí na tom, kdo jim je poskytne. troufám si říct, že je to na úrovni změny úředního jazyka.

[Jakub.Backa]

Neodsuzoval bych ten NOZ tak jednoznačně a počkal bych si na aplikační praxi. Soudci, kteří se za 5 let nenaučili aplikovat nový zákoník práce nebo insolvenční zákon se nenaučí ani NOZ.

Problémem není to, co v NOZ je nebo není. to je vždycky diskutabilní. Jsou tam i dobré věci. Ale takto rozsáhlá změna je nepřijatelná. Občané nejsou pokusní králíci. V zásadě nejde o nic míň, než o právní diskontinuitu a to jsme si nedovolili ani v roce 90. Podkope to již tak nízké právní vědomí ve společnosti. Lidé nebudou mít nejmenší tušení, do jakých právních vztahů vstupují. Nebo se snad očekává, že se jim nové názvosloví vleje do hlavy? Představte si, jen jak po novém roku vyslýchají u soudu svědka: deset minut z něj tahají, jestli slyšel, že účastníci uzavřeli pacht a on vůbec neví o co jde, pak z něj vytáhnou, že se bavili o nájmu. A co s tím? bavili, nebo nebavili? kdo někdy praktikoval právo, tak jistě ví, jak už dnes je obtížné "vytáhnout" z člověka, o co mu vlastně jde. Teď budou závislí na tom, jaký formulář smlouvy jim právník vnutí, protože fakticky vůbec nebudou schopni komunikovat. U jakéhokoliv vysvětlení budou zcela závislí na tom, kdo jim je poskytne. troufám si říct, že je to na úrovni změny úředního jazyka.

Já bych řekl, že lidem v právním bezvědomí se nic nestane, neznali aktuální úpravu, nebudou znát ani tu novou. Osobně si myslím, že pro laiky je v mnohém ten NOZ jednodušeji srozumitelný (když pominu pitomé názvy institutů), tak je to popsáno mnohdy dost lidsky, problém je, že tím pádem je tam fůra pojmů, které bude muset soudní praxe definovat. Nemyslím si, že ta diskontinuita je zas tak výrazná, jak se straší, ono to mnozí kritici ani nečetli. Pokud jde o pacht vs. nájem, tam je ten rozdíl dost zjevný, v jednom se berou užitky, ve druhém ne, nechápu, jaký aplikační problém tam může vznikat, prostě se soudce dotyčných zeptá, zda si z toho pole ten "nájemce" bral to obilí, no a když bral, je to pacht. Problém nebude v tom vytáhnout, co lidi chtějí, ale orientovat se v nových institutech a zvolit ten, který nejlépe klientovi vyhovuje. Holt budou muset advokáti přepsat ty 20 let staré vzory smluv na převod nemovitostí, které už stejně nejsou aktuální.

[Frantisek.Navrkal]

Dalšího takového mlhavého pojmu, kterého se NOZ opakovaně dovolává, je jakési "slušné uvážení". Třeba u pozemků (§ 1028) to může být potenciálně velká švanda. Ještě větší třeba v úpravě spoluvlastnictví (§ 1139). A to jsou fakt jen ty největší perly.

Jako je tam i spousta sympatickejch věcí, ale stojí nám to za všechny ty ostatní šlemy?

[Jiri.Janecka]

Já bych řekl, že lidem v právním bezvědomí se nic nestane, neznali aktuální úpravu, nebudou znát ani tu novou.

Jistě, ale to je právě ten základní právněfilozofický rozpor mezi námi. SOZ měl danou úpravu, která šla změnit (ne že ne), pokud se na tom strany dohodly. Pokud se nedohodly, nebo neměly důvod se odchýlit, platilo to, co bylo v SOZ. V soudní posouzení sporu šlo o podřazení smlouvy pod určitý právní typ, určení tzv. podstatných náležitostí a u těch ostatních zda jsou dovolené či nikoliv. Teď to bude tak, že se vezme smlouva a ta sama o sobě bude zákonem. Pochoitelně v ní nebude vše. Co s tím? Uplatní se zákonná úprava, nebo se bude dokazovat, že se to třeba dohodlo ústně? Nebo všechny ty řeči o dobré víře, mravech... V situaci, kdy NOZ pracuje s tím, že dobrá víra se předpokládá, znamená to, že soud nemůže jen tak říct, toto ujednání není v dobré víře, protože protistranu výrazně poškozuje. Protistrana se musí domáhat, musí tvrdit a musí dokázat, že tam od počátku dobrá víra nebyla. De facto je to srovnatelné s prokazováním úmyslu v trestu. Kolik "podvodníků" u nichž by běžný občan řekl, že z jejich jednání podvod zřejmý, pravidelně není odsouzeno pro "nedostatek" úmyslu? (klasika - máte dluhy, dál si půjčujete, ale "věříte" že máte bezva podnikatelský záměr).
Navíc není pravda, že NOZ se nějak vrací k římskému právu. SOZ taky vycházel z římského práva. Podstatou římského práva je velmi precizní úprava jednotlivých právních institutů. Proč by si s nimi dali takovou práci, kdyby se řídili pouze zásadou smluvní volnosti? Takový "drobný" logický rozpor. Ve skutečnosti v právu existují zásady. A zásada smluvní volnosti je jednou z nich. Takových zásad jsou ale stovky. Mají různou hierarchii a také se v různých obdobích uplatňují v různé intenzitě. Neexistuje žádná, která by byla absolutní. Například ani ochrana vlastníka není absolutní. Natožpak závazkové vztahy.
Vezmu jen namátkou, třeba leasing - smlouva o koupi najaté věci - institut se v ObZ vytvořil a upravil (v reakci je ekonomickou potřebu) a dvacet let trvalo, než se jeho posuzování v soudní praxi ustálilo. A to šlo jen o to, jestli převažujícím prvkem je koupě, nebo nájem.
Takže občan někde dostane smlouvu. Vezmeme lepší případ, že protistrana mu vůbec dá šanci si ji vzít s sebou. Donese ji k právníkovi. Je ten schopen mu říct tohle můžete bez obav podepsat, protože je jasné, že tohle soud vyloží takto? Tohle je systém pro právnické týmy, které sedí proti sobě, navzájem si vymýšlejí, co všechno se může stát za pět nebo deset let, jednotlivé varianty popisují a hledají proti nim obrany (tzv. kazuistika) a smlouva bobtná do rozměrů ústavy EU. Ve finále tam stejně ten konkrétní případ, který díky nekonečné pestrosti života nastal, nenajdete. Přeji vám příjemnou zábavu.

[Jakub.Backa]

SOZ měl danou úpravu, která šla změnit (ne že ne), pokud se na tom strany dohodly. Pokud se nedohodly, nebo neměly důvod se odchýlit, platilo to, co bylo v SOZ.

Ale tohle NOZ nemění k horšímu. Dle SOZ nikdo do smlouvy nepsal "smluvní strany vylučují ust. §§ toho a toho ObchZ a nahrazují jej tímto ujednáním", prostě to tam bylo jinak a přebilo to dispositivní úpravu. NOZ do toho naopak vnáší ochranou před nečekanými ustanoveními obchodních podmínek a formulářových smluv větší jistotu, protože v těch smlouvách bude muset být napsáno "Pozor spotřebiteli, čl. x mění a, čl. y mění b. a čl. z. mění c."

Ani s tím ústním domluvením nemáte pravdu. Problém je právě v současné úpravě, něco se napsalo na papír a jedna strana druhé později řekla, že to udělají jinak, druhá strana souhlasila a když to dojde k soudu, první strana řekne: "Jo, jasně, domluvili jsem se ústně jinak, ale tady máme v čl. 158 obchodních podmínek klauzulku, že tu smlouvu nešlo měnit písemně, takže smůla." Nová situace bude taková, že pokud prokážu, že domluva byla jiná, tak bude platit ta domluva, to mi přijde spravedlivější. No a pokud to důkazní břemeno neunesu, tak to bude jako doposud. V zásadě je ta úprava etičtější, protože lidi si budou muset dávat pozor, co druhému namluví u uzavírání smlouvy.

Je ten schopen mu říct tohle můžete bez obav podepsat, protože je jasné, že tohle soud vyloží takto?

Tohle si nijaký advokát nedovolí říct ani teď. Ano, nějakou dobu se bude ustalovat judikatura, ale to je vcelku běžná věc při rekodifikaci. That´s not a bug, it´s a feature.