Marek Necada píše:
To je sice zčásti pravda, nicméně soukromým exekutorům byly dány nesrovnatelně širší pravomoci, než měli svého času ti státní. A pak libůstky tipu vylučovacích žalob proti povinnému, nikoliv proti exekutorovi (který věci nesprávně přiřadil).
Obávám se, že vůbec netušíš o čem mluvíš a tvoje "znalosti" této problematiky jsou posbírané z nářků postižených exekucí.
1.
Soudní exekutor se nerovná soudní vykonavatel. Vykonavatel měl jedinou pravomoc, tj. jít na místo, kam jej poslal soudce a tam se poohlídnout, jestli tam není majetek povinného. Čili soudní exekutor nahradil exekuční soudce, nikoliv vykonavatele. Soudní exekutoři mají vykonavatele v pracovním poměru.
2. Zásadním rozdílem mezi právní úpravou před rokem 2001 a nyní je, že soud neudělal nic ohledně nalezení majetku povinného. Čili oprávněný musel napsat soudu, jakým přesně způsobem se má výkon rozhodnutí provést. Jestli prodejem nemovitosti (a určit ji), nebo postižením účtu (a napsat přesně kterého), srážkami ze mzdy (a napsat, kde je povinný zaměstnán). Jistě chápeš, že takovéto informace jsou pro oprávněného nedostupné a tak exekutoři dostali pravomoc tyto informace zjišťovat. Pokud ale jde o jednotlivé způsoby provedení exekuce, tak vůbec žádné nové nedostali, ale zdědili ty, které měl soud. Exekuce se pořád provádějí nikoliv podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), ale podle občanského soudního řádu, tj. zák. č. 99/
1963 Sb. Nevím, kolikrát mám tento exkurs ještě zopakovat, asi si jej někam uložím, protože to vždycky začne znovu.
A pokud jde o Blisty, já je čtu poměrně dost hodně. Některé články a myšlenky jsou tam zajímavé. Ale pokud jde o exekutění, tak mají odbornou úroveň asi jako zdejší diskuse v tuto chvíli. nevím, proč to sem pan Michal vnáší, protože i když nemusím souhlasit se všemi jeho názory, tak za ty roky se toho o exekucích naučil dost, takže evidentní blbosti by taky měl poznat. Pokud jde o tu pomoc, možná by se mělo říct, že Blisty vybraly cca 100.000,-Kč na zajištění jakési blíže nedefinované akce proti exekucím u mezinárodních soudů, dokonce i nějací právníci jim nabídli pomoc, ale šlo to do ztracena, protože taková akce, jak si představuje pan Čulík, že se bude někam podávat žaloba proti ČR obecně ve věci exekucí
prostě není právně možná.