Tomas.Zivny píše: ↑19 lis 2024, 13:14„dravej kapitalismus“ spojenej s takovouhle (pře)mírou osobní odpovědnosti
To mi připomíná můj oblíbený citát od Karla Čapka:
„Nemůže se o nás sice říkat, že náruživě uctíváme stát; ale přesto jsme fanatičtí etatisti; všechno čekáme jen od státu, všechno mu ukládáme a div se nedomáháme toho, aby nás přišel podrbat soudní sluha, kousne-li nás blecha. Jeden z našich národních rysů je silná nechuť k úřadům, ale stejně výrazným rysem naší národní povahy je mystická důvěra, že úřady se mají o všechno postarat a mají k tomu plno prostředků.“
všichni i mí rodiče dělníci. Z blízké rodiny vím, co je to „uchlastat se k smrti“ – teta, „stát se na LTO přes noc milionářem – utéct před dluhy do USA – skončit jako pasáček prasat (doslova)“ – strýc, „spadnout do drog – být na léta v kriminále a recidivovat“ – bratranci, „nemít peníze na důstojné zařízení, kam by pracující člověk mohl přestěhovat člověka s těžkou demencí“ – děda, „nemít na nájem a žít roky téměř z ruky do huby – vzít si půjčku, protože po pracovním úrazu nemáte ani na jídlo – skončit v exekuci, kdy příslušenství dluhu roste rychleji než splácíte“ – rodiče...