Ahoj, pirátstvo!
Když teď sleduju „urychlené vylodění“ našeho „radikálního levého křídla“ (Nemám rád nálepky, jenže jak to pro teď nazvat?), nemohu se ubránit jistému smutku – třebaže chápu potřebu shodnout se jasněji na kurzu a znít navenek symfonicky nikoli kakofonicky (souhlasně, nikoli mnohohlasně!) –, a mrzí mě to...
Základním principem demokracie – a my jsme DEMOKRATICKÁ politická strana! – je hledání konsenzu a kompromisů, což se nakonec neobejde bez nutného rozdělení na většinu a menšinu... Ano, demokracie je PROSAZENÍ VŮLE VĚTŠINY, které ale DBÁ OCHRANY MENŠIN, kterým se i přes nesouhlas či nesoulad naslouchá... Proč by tedy tahle maxima, která má být ctěna a fungovat napříč celou společností, neměla fungovat i uvnitř demokratické politické strany?
Na současné situaci mě mrzí, že ani my – Pirátská strana, třebaže jsme v jistém smyslu unikátní, tohle nedokážeme... Mrzí mě, že si nás český politický systém nakonec ohýbá podle sebe, že jsme ho nedokázali pozměnit zevnitř (Explicitně pro jistotu píšu, že mi fakt nejde o změnu podoby našeho českého politického systému a už vůbec ne o jeho demontáž!), ale on změnil nás...
Na straně jedné je / byla tu naše „radikální“ menšina (se svými verzemi demokratického socialismu), která už – zdá se mně – nedokáže najít s většinou společnou řeč, ale možná už teď ani nechce; na straně druhé je tu naše (snad středová) většina, která už nechce hledat s menšinou společnou řeč, ba dokonce už menšinu leckdy přímo dehonestuje škatulkami „komunismus“ atp. — Je to „normální“? Je to demokratické? — Jako příslušník téhle většiny (Soudím tak alespoň podle svého včerejšího hlasování.) si na obě otázky sice odpovídám ANO, jenže v mé mysli k obojímu zároveň zaznívá velké přinejmenším ALE.
Vím, že český politický stranický systém je „pluralitní“ a nikoli systém dvou velkých stran (A vzhledem k minulosti, kdy za časů oposmlouvy hrozila specifická verze tohoto systému v podobě dvoj–státostrany ODS–ČSSD, jsem tomu rád.), ale ty větší (až velké) politické strany mi v ČR moc chybějí a vidím to jako deficit naší demokracie... Máme velmi malou členskou základnu a tím i malý společenský dosah! Budiž, ale nejsme tím jiní...
Horší je, že už začínáme ztrácet i tu „širokost v malém“ –
- I z naší strany už odcházejí mnozí, kdo (teď už) nějak nejsou aktivní politici... jenže kdo pak bude (spolu)tvořit idee na základě myšlenek, úvah (ano, klidně i osobní utopie); aktivní politici nutně musejí být více pragmatičtí, což zase vede k tlaku na opouštění ideí.
- Strana nutně potřebuje vnitřní opozicí a odlišné názory, už jen proto, aby mohlo docházet k vnitřní oponentuře... když ta nebude, zase neexistuje jiná cesta nežli posun k pragmatismu.
Jasně, zazní – a dílem to bude oprávněné –, že ale ta strana musí mít jednotící program a idee, na kterých se shodneme — a hned se asi dodá, že to s naším „levým křídlem“ (už) nejde (a „levé křídlo“ zřejmě doplní své, že to už nejde s většinou). ALE nebyla jedna z našich „základních premis“, že pravo-levé dělení pro nás není nijak podstatné... Dobrá, asi namítneme, že současná situace je spíše na spektru umírněnost-radikalita(-extrém)... jasně, ALE jak jinak se tvoří ty idee než právě tím jistým radikalismem!?
Zkrátka mě mrzí, že v naší straně došlo k řešení „demokraticky negativnímu“, kterým je DOBROVOLNÉ ODCHÁZENÍ, a nikoli k řešení „demokraticky pozitivnímu“, kterým by byla akceptace rozhodnutí a další aktivní spolupráce za oboustranného respektu. Jasně, jsou i řešení nedemokratická... ALE opravdu jsme nenakročili (neukročili) tím směrem, i když spíše mimoděk?
Mně se bude po všech „radikálnějších pohledech“ a „osobních utopiích“ stýskat, poněvadž si myslím, že bez nich budeme blíž pragmatismu. Možná jsem taky utopista – Vzhledem ke svému povolání asi nemohu nebýt... –, ale z hlediska obsahu vnitrostranické diskuze mi tohle vidění světa bude moc chybět, ačkoli ani mně nebude chybět z hlediska formy, jakou se leckdy projevovalo, žel zejména těmi často blbě medializovanými „průlomy“ a „vyhřeznutími“ ven směrem do celku společnosti.
Dík všem, kteří odešliya (abych trochu zpochybnil to generický maskulinum) / odcházejí za všechno, co bylo na jejich práci pro stranu a venkoncem i pro celou ČR dobře.
K většině: Mohou skutečně být ve straně s tak malou členskou základnou (Kde svým způsobem každý o každém nějak ví.) a s utlumenou vnitřní opozicí např. opravdové primárky? Já právě tu obecnou absenci primárek v ČR vnímám jako zásadní deficit naší demokracie.
Pardon za tohle podivný expozé, vlastně jsem chtěl říci jedno: K DEMOKRACII PATŘÍ RESPEKT a jistou základní míru respektu v naší straně už nějaký čas postrádám... logicky právě i díky tomuhle fóru, který jako každá jiná sociální síť dává prostor spíše tomu „nerespektujícímu“.
„Nechť jsou všechny bytosti šťastny!“