Tak fajn. Hledáme nyní “interim manažera”, který za pár měsíců připraví stranu na volby do PSP v příštím roce. Dostal jsem mnoho zpráv, že mám tu rukavici zvednout. A taky mnoho dotazů, jestli ji zvednu. Mimo jiné i před týdnem na krajské schůzi v Praze. Přemýšlel jsem o tom a finálně mě k rozhodnutí přesvěčilo i několik událostí posledních dní. Ale je nutné si nejprve říct pár věcí úplně naplacato.
Základní problém, který máme, totiž není volba nového předsednictva. Je potřeba mnohem hlubších změn. Kdybych teď akceptoval nominaci jen tak, tak tím zároveň řeknu, že scénář je dobře a měnit se nemusí, špatní byli herci, Ivan a další byli prostě neschopní a stačí teď zvolit lidi lepší a všechno bude zase fajn. Jenomže nebude, protože problém není v hercích ale právě v tom scénáři. My totiž nutně musíme změnit ten scénář a přestat řešit sami sebe a začít konečně řešit problémy našich voličů.
Chci nás “vycentrovat”, tak aby Piráti byli hlavní politickou silou na liberálním středu, abychom získali opět schopnost zaujmout tento centrální proud voličů a abychom prosazovali politiku opřenou o expertízu a data. Naše země má totiž vážné problémy. Ten “nerůst”, který používají altright pseudoekonomové jako strašáka před zveličeným woke hnutí, tady už totiž dávno máme. Naše země dlouhodobě stagnuje a předehnali nás už i Poláci. Dosavadní kurz naší země, nastavený v 90tých letech, nás totiž zavedl na mělčinu. Musíme přestat přemýšlet jen o tom, jak ten koláč přerozdělit jinak, a zabývat se hlavně tím, jak upéct koláč větší. A k tomu potřebujeme férovou tržní ekonomiku. Tedy svobodnou tržní ekonomiku, kterou nesvazují byrokratické překážky a nesmyslné regulace. A zároveň tržní ekonomiku, v níž platí férová pravidla pro všechny a nekřiví ji bezdůvodné dotace, daňové výjimky a privilegia pro vyvolené. Protože férová tržní ekonomika dává co nejvíce lidem příležitost uspět, usiluje o odstraňování příčin nerovností, hledá rozumnou míru sociální solidarity a je dlouhodobě udržitelná.
I z průzkumů vyplývá, že voliči od nás chtějí kompetence, tzn. že tomu rozumíme. A ty kompetence se dnes prostě velmi silně pojí s ekonomikou, která má až "neférově" silnou pozici oproti ostatním oblastem. Zároveň je zjevné jak v tom ostatní politické strany plavou. Diskuze “ekonomických expertů” běžných politických stran poslední dobou nabírají až tragikomický nádech. A nespokojenost s ekonomickým řízením země vlastně projevuje dnes úplně každý (tj. zleva i zprava, konzervativci i liberálové, voliči koalice i opozice). Nelze to nevidět. Naše politická konkurence totiž umí rozpočtovat jen ve svůj prospěch nebo účetními triky přesypávat peníze z jedné kolonky do druhé, čímž však žádná nová hodnota nevznikne. Naše ekonomika i veřejná správa potřebují ale řadu modernizačních reforem, které ostatní strany blokují. Občas mi přijde, že žijeme v nějaké záměrné parodii na veřejnou správu a úvahy některých politiků jiných stran o ekonomice by šlo shrnout starou anekdotou: “Byla to velmi chudá vesnice. Živili se tím, že se okrádali navzájem.” My musíme posouvat Česko ke znalostní ekonomice, ve které podnikatelé budou konkurovat kvalitou a vyšší přidanou hodnotou.
Naší prioritou tedy musí být skutečné potřeby obyvatel a to zejména v ekonomické oblasti:
Zvýšení kvality a dostupnosti vzdělávání od mateřských po vysoké školy, aby umožnilo všem rozvinout svůj talent a osobní naplnění.
Rozhýbání trhu práce (flexicurity, podpora školek a zkrácených úvazků) a zapojení každé ruky a nohy na trhu práce
Přívětivější podmínky pro podnikání a investování (podpora inovací, start-upů, drobných střadatelů na kapitálových trzích a výstavby jak bytů tak i dopravních/energetických/komunikačních sítí)
Zjednodušení byrokracie a struktury státu i samospráv směrem k občanům a firmám i směrem dovnitř - volení zastupitelé mají mít pravomoci prosazovat změny a nést odpovědnost.
Rozpočtování musí být postaveno na strategických prioritách a zohledňovat víceletou návratnost pro občany a veřejné rozpočty namísto tupého účetního pohledu. No a taky musí začít být vyhodnocováno a dobře plánováno. Bez zpětné vazby se nijak nezlepšíme.
Veřejná správa musí přilákat kvalifikované experty a nabízet jim platy, které se aspoň blíží soukromému sektoru - totéž se týká učitelů, zdravotníků, sociálních pracovníků a dalších zaměstnanců ve veřejných službách.
Podporu aktivního členství v EU a NATO, podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem a zachování právního státu vnímám jako samozřejmé hodnoty spojující všechny demokraty. Velkým ohrožením demokracie je vzestup konzervativně-nacionálního populismu a proti tomu musíme demokracii aktivně bránit.
K tomu abychom tuhle vizi pro naše voliče mohli realizovat, tak musíme být srozumitelní, důvěryhodní, nebát se odpovědnosti a musíme být schopní přilákat do našich řad renomované odborníky zvenčí. K tomu je naprosto nezbytná reforma našeho vnitřního fungování. Diskuze o ní se už vede v uzavřené části fóra a jste vítaní se zapojit. Buď budeme organizovaní, nebo budeme Orbánizováni!
S tímto tedy nominaci přijímám a kandiduji s touto reformou “Nové pirátské vlny” jako mým hlavním programem. Pokud mne zvolíte předsedou České pirátské strany, prosadím tyto reformy. Pokud je neprosadím, tak skončím. Pokud se totiž nejsme schopní změnit sami, tak nezkoušejme změnit svět okolo nás.
A ještě pár slov k tomu, co se jste se dočetli výše v tomto vlákně a ještě se toho nepochybně dočtete víc. Já vím, že moje kandidatura budí pestrou škálu emocí. Musíme si ale nalít čistého (nezdaněného) vína. Náš problém je, že se nám nedaří preference otočit ve volební výsledek. V eurovolbách selhala sázka na leadera, který nikomu nevadil a v krajských volbách selhala sázka na protikorupční rétoriku jako jedinné centrální sdělení. Tak já navrhuji, že bychom už neopakovali stejné chyby. Protože jak pravil Albert Einstein: „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“
My prostě musíme teď udělat dobrou kampaň s programem zaměřeným na ekonomiku. To, že nikdo od Pirátů nejede v žádné korupční kauze, beru jako samozřejmost. Trochu zamrzí, že jsme v tomhle jediní a že to není hlavní tahák pro lidi k volbám, ale s tím se holt budeme muset smířit. Finančně na tom sice teď nejsme nejlépe, ale to je možná ku prospěchu věci. Pokud se k něčemu máme vracet, tak k době, kdy jsme vedli suverénně nejefektivnější kampaně v poměru prostředků na jeden získaný hlas. Protože dobrá kampaň nemusí stát bambiliony. Například naše nedávná pražská kampaň proti sexuálnímu obtěžování v MHD stála 65.000 Kč a přitom oslovila 20% obyvatel celé země. Přestože z reakcí na sociálních sítích a od hybridních novinářů byl dojem negativní, tak dle nezávislého průzkumu NMS dvě třetiny vnímalo tuto kampaň jako užitečnou.
My musíme mít tu odvahu skutečně v srdci a nejen na plakátech. Smiřme se s tím, že naše partaj nikdy nebude catch-all party, ale vždy budeme provokovat a vyzývat status quo. Nicméně my ve volbách nepotřebujeme získat 100% a dokonce ani 51%. Stačí dostat k volbám naše voliče.
Nebudu Vám slibovat zázraky. Ani statitisíce hlasů na počkání. Ale to co musíme udělat není raketové inženýrství, jen pečlivá, trpělivá a poctivá práce - navázat znovu vztah s našimi voliči, opětovat jejich důvěru a dokázat jim, že jsme pro ně ta nejvíce kompetentní možnost, kterou mají.
