Témata a diskuse nejen pro seniory

[Marie.Jungmannova]

Silně tendenční? Nerozumím!

Taky nerozumím. Mně naopak připadala ta reportáž výjimečně dost vyvážená.

[Ondra.kl]

... mno a prave proto Eldar hodnoti jako silne tendencni ... on ma jen ponekud jiny pohled, no

[eladar]

Jo, souhlasím, stojí to za zhlédnutí ...
... jako příklad silně tendenční reportáže z dílky ČT.

A čem prosím spočívá ta tendečnost? Nemyslím to útočně, nemám ani načteny všechny ty diskuze. Jde mi o supersturučnou argumentaci, tlusté tužky.
Zaznívá tam nějaká vyslovená nepravda? Nebo vše co zazní, je pravda, ale je to jen její část a nějaký další důležitý pohled chybí ...?

Celá byla natočena tak, aby vykreslila I. Bartoše v co nejlepším světle. V rámci možností. V podstatě ho vykreslili jako chudáka, který se snažil, ale temné staré struktury byly proti němu. "Nezávislí IT experti" nejspíš někdy někde nějaké projekty dělali, ale pokud jde o centrální systémy veřejné správy, vůbec netuší, o čem je řeč. Reportéři se sice tvářili, že dali slovo i druhé straně, ale fakticky je obvinili za všechno špatné, včetně toho, že I. Bartoš ten projekt zpackal. Nikdo, kdo má rozum v hlavě by se za takových okolností s reportéry nebavil, protože jim nešlo o to, zjistit reálný stav, ale o to obhájit I. Bartoše a pošpinit "staré struktury".

Celá tato diskuse stojí a jedno zásadním nedorozumění - prezentuje se to jako souboj IT koncepcí. Jenže o to ve skutečnosti nejde. U těchto systémů je IT až to poslední - prioritní jsou procesy pro danou agendu a především nestandardní situace. A kdo bude o nich vědět víc? Člověk, který se jimi 20 let zabývá nebo kinder konzutant, který dělal tak akorát eshopy a pár stránek, kterým říkal portál? Tohle muselo dopadnou špatně, protože ti mladí, zdraví a perspektivní programátoři vůbec netuší, o čem je řeč. A u všech dalších pokusů o "digitalizaci" to dopadne úplně stejně. Dokladem té tragédie je výrok I. Bartoše, že mu VITA poslal email s nabídkou spolupráce, o které mluví jako o "nevyžádané radě". Potíž je tom, že lidé z VITA té agendě dokonale rozumí (a to nikdo nezpochybňuje) - na rozdíl od Bartošových melody boys. A ve finále je k tomu bude potřeba přibrat, protože bez nich se data nezmigrují a pokud ano tak mnohokrát dráž a s velkým rizikem. A o data jde především.

V té reportáži I. Bartoš v nejlepším případě v mnoha bodech mlžil, pokud nechci použít tvrzení, že říkal zjevné nepravdy. Například není pravda, že nebyla jiná možnost, než spustit systém k 1.7., protože to vyžaduje zákon. Účinnost se dala změnit, stačilo do novely přidat jeden odstavec. Zajímavé je, že se I. Bartoše nezeptali, proč to neudělal. Podobné je to s tím Národním plánem obnovy - i to bylo mírně řečeno zavádějící tvrzení, i když v tomto případě to je složitější. Není pravda, že to muselo být spuštěno k 1.7., I. Bartoš jen ten termín nechtěl změnit. Důvody zná jen on.

Zajímavé je, že se reportéři vůbec nevěnovali třeba tomu, že při zadání zakázky z ruky porušilo Ministerstvo hrubým způsobem Zákon o zadávání veřejných zakázek. Kdyby se to stalo komukoli jinému, už by různé protikorupční organizace podávaly trestní oznámení na ministra (je dost pravděpodobné, že to I. Bartoše čeká, až opustí post ministra, škoda bude příliš vysoká). Vůbec se ho nezeptali porušování dalších zákonů, třeba Zákona i informačních systémech veřejné správy - s tím i Ivanova parta hlavu vůbec nedělala. Stejně tak s procesními zákony.

Abychom si rozuměli, nejsem proti digitalizaci veřejné správy a proti náhradě historických systémů novými. Je pravda, že se morálně přežily. Nedá se to ale dělat tak, jak si to představuje I. Bartoš a jeho suita. Není to vůbec triviální záležitost a určitě to nepůjde udělat tak, že na to pustíme nové dravé firmy, které o problémech dané agendy nic neví. Jediným výsledkem by bylo, že by byl sice historický, ale funkční, systém nahrazen moderním a nefunkčním. Ostatně ISSŘ není první příklad kdy se to stalo.

Jenže takhle přesně byla ta reportáž postavena. Všechno staré se má zahodit a mládí vpřed. A I. Bartoš je obětí starých struktur, které tomu chtěli zabránit. Nic není vzdálenější pravdě. I. Bartoš je obětí vlastního ega, neznalosti a naivity.

[Vladimir.Chalupnik]

Děkuji za obšírnou odpověď.
Zkusím to rozebrat na jednotlivé části, z nějakého většího nadhledu a pokusím se najít místa, kde bych s Vámi nesouhlasil. Nežiju v tom, ale řekl bych, že neplatí černobílá hodnotící tvrzení.

Například: zlý stávající dodavatel dělá vědu z prdu a zakázku dramaticky předražuje. Zakázka může být svým zadáním předimenzovaná a z toho důvodu dražší, než by bývala mohla být. Pokud se tak stane, asi těžko můžeme vinit dodavatele a pešek je na straně zadavatele. Pokud tedy Ivan Bartoš pracuje s termínem "předražená", měl by být preciznější.

Pokud není dodavatel vystaven konkurenčnímu tlaku, nemá motivaci optimalizovat cenu a tudíž je opět zakázka dražší, než by mohla být. Předpokládám, že i tak mu už dnes neprojde víc než nějakých řádově 10%, snad nejsme v devadesátkách, ale třeba jsem jen neinformovaný a naivní. A když to v absolutních hodnotách budou velké částky, bral bych to jako daň za lock-in situaci a opět platí, pracujme s termínem "předražená" opatrně.

Já jsem slovo "předražená" na první poslech zaslech snad jen jednou, takže takže mám v tomto tendenci být vůdči autorů pořadu vztřícný a jen bych zdvihl varovně prst směrem k Bartošovi.

Z jiného soudku: zakázka může být naddimenzovaná, cena přifouklá, dodavatel na osobní úrovni prorostlý se zákazníkem, ale současně může stejně dobře platit, že ty lidičky, co vyvyjí SW, to mají za ta léta zmáknuté a dodávají kvalitní produkt. A mají v dané věci velké know-how, které je nesnadno přenositelné (i kdyby byla ochota, jako že asi moc nebude).

To je prekérní výchozí situace. Otázka za milión zní: je vůbec teoreticky možné a v praxi realistické se z této lock-in situace vymanit? Pokud odpověď zní NE, pak bylo chybou do toho vůbec jít a nad miliardovými zakázkami je třeba zavřít oči. Pokud zní odpověď ANO, pak jde i tak jistojistě o úkol kalibru "challange" a samozřejmě se může zvládnout skvěle, jakž takž se ztrátou květinky nebo bohužel značně problematicky. A tady pořad ve své první části jasně říká, že to je ta varianta za c). Čili žádné nadržování.

A nakonec, ve druhé části pořadu autoři pátrají, nejsou-li nějaké polehčující okolnosti, které by se Bartošovi a jeho týmu daly příčíst k dobru. A nalézají je a myslím že i ukazují šedou zónu, ve které se někde ukrývá "pravda". Měl Bartoš projekt odpískat v okamžiku, kdy mu do toho hodil vidle ÚHOZ? Ze zpětného pohledu asi ano, ale on ten komfort zpětného pohledu neměl. Jsou vidle ÚHOZu košér? Neumím posoudit, ale snadno najdeme dva právníky se zcela odlišným názorem.

Takže suma sumárum, za jedinou (ale souhlas, docela vážnou výtku), beru tu chybějící rovinu legislativní. Já jsem si z pořadu rozhodl neodnesl, byť nejsem pochopitelně zcela nestraný, že by byl Bartoš hrdina, který udělal vše skvěle a teď mu všichni jen nasazují psí hlavu.

[eladar]

Děkuji za obšírnou odpověď.
Zkusím to rozebrat na jednotlivé části, z nějakého většího nadhledu a pokusím se najít místa, kde bych s Vámi nesouhlasil. Nežiju v tom, ale řekl bych, že neplatí černobílá hodnotící tvrzení ...

Dobrá reakce. Velmi dobrá reakce.

Jen několik poznámek, abych trochu vyjasnil kontext.

Jsou tyto zakázky předražené? Ano, jsou asi o 15-30% a liší se to případ od případu. Tato přirážka ale primárně padá na hlavu různým bojovníkům proti korupci ve veřejných zakázkách. Díky nim se Zákon o zadávání veřejných zakázek tak dlouho "vylepšoval", až vznikl paskvil, který v podstatě neumožňuje zadat zakázku efektivně. Ta přirážka navíc slouží jednak na pokrytí rizik a jednak vytváří prostor, jak tu zakázku vůbec dokončit. Je to holt daň za aktivisty, kteří sice moc nerozumí problému, ale za to mají planoucí srdce. Takže ano, ty zakázky by mohly být levnější, ale znamenalo by to přehodnotit celý systém výběrových řízení a začít rovnou u Zákona.

Nicméně i tak se pohybujeme u podobných zakázek v řádu miliard. I. Bartoš sice tvrdí něco jiného, ale je to tím, že "vyzobává" jednotlivé části, ale buď vůbec nemá představu o celkové konečné ceně nebo ji má, ale nechce ji říct. Nevím. Jestliže rozděluje projekt na malé zakázky, neznamená to, že ve výsledku nebudou celkové náklady vyšší, než kdyby se to vysoutěžilo jako jeden projekt. Konkrétně - smlouva s InQool byla na tuším 37 mil. Kč (alespoň podle Registru smluv). Je to mnohem méně, než 1,5 mld Kč od Dostálové. Jenže za ty peníze nedostaneme ani celou aplikaci, takže další desítky milionů potečou do "dokončení vývoje". V ceně, kterou se ohání není očividně ani testování. Migrace dat. Školení uživatelů. Bezpečnost a GDPR. A hlavně není tam dlouhodobá podpora, která obvykle dělá asi 40% ceny. A ani tak není ten výčet úplný. Už teď je jeho "levnější" řešení dražší než "tradiční".

Fatálním omylem byl agilní přístup k vývoji. A jeho argumentace, že existuje "road mapa" jen dokládá, že nechápe, v čem je problém. Projekt ISSŘ je jasným odstrašujícím příkladem, proč se pro tento typ aplikací agilní vývoj nehodí. Tyto páteřní systémy slouží jako podpora procesů vyžadovaných legislativou. A zákon říká, co je potřeba k určitému datu zajistit. A zajistit znamená, vyvinout, otestovat, zmigrovat data, proškolit uživatele, ... Nic víc, nic méně. Dřív se nic nasadit nedá a později také ne - road mapa je v tomto kontextu nesmysl.

Ještě poslední poznámka - dá se současný systém změnit? Jsem přesvědčený, že dá, ale rozhodně se to nedá udělat metodou velkého třesu, jak si to představuje I. Bartoš a jemu podobní. Problém je v tom, že u těchto centrálních systémů je jen velmi omezený okruh lidí, kteří mu rozumí na vrcholové business úrovni. A celkem logicky takové lidi má pouze ten, kdo systém dodává. Pokud by měl někdo dodat alternativní řešení, pak by buď musel přetáhnout lidi od původního dodavatele nebo věnovat opravdu hodně času pro získání podobných kompetencí. Z vlastní zkušenosti - připravoval jsem koncept alternativního řešení pro jeden z centrálních systémů a potřeboval jsme víc než rok na to, abych mohl říct, že v podstatě chápu, jak to funguje. A tady Vám žádná sebelepší dokumentace nepomůže. Protože šedivá je teorie a zelený strom života. Nehledě na to, že jsou věci, o kterých se nemluví a které se v žádné dokumentaci nesmí psát. Jde hlavně o to, že naši poslanci, ta intelektuální elita, vytváří paskvily, které se často nedají v praxi realizovat a nebo, a to je častější případ, si zákony a vyhlášky navzájem odporují. Úřadu pak nezbývá nic jiného, než si udělat vlastní výklad a rozhodnout se, co budou ignorovat nebo co si ohnout podle vlastních potřeb. Tohle jsou věci, které z žádných manuálů nevyčtete. Pokud s tím nemá analytik opravdu hodně zkušeností, pak to nemůže dopadnout dobře. Projekt ISSŘ v podání InQool byl odsouzen k neúspěchu hned od počátku.

[Vladimir.Chalupnik]

Bartoš ... "vyzobává" jednotlivé části, ale buď vůbec nemá představu o celkové konečné ceně nebo ji má, ale nechce ji říct.

Je to jen drobný střípek, ale buďme k němu spravedliví. V pořadu jasně odpovídá: "celkové náklady za příštích X let budou Y miliónů". Nechce se mi to místo hledat, ale mám pocit, že to byly 3 roky a 300 miliónů. Takže s těmi současnými 300 utracenými milióny to dává 600 celkem a kdyby tomu tak bylo, tak už jsme na řádech , které taková velká akce objektivně vyžaduje (jak ukazujete ve své rozborce nákladů).

[eladar]

Dá se současný systém změnit? Jsem přesvědčený, že dá, ale rozhodně se to nedá udělat metodou velkého třesu ...

Na chvíli ještě zpět k původnímu tématu příspěvku, tedy zda-li se pořad stavěl k tématice férově. Asi se tedy neshodneme, ale podle mne je příčina v tom, že kladete na autory příliš velké požadavky. Problematika je to velmi komplexní a schopnost (plus zkušenosti) na to, vypíchnout to opravdu podstatné, co stojí za celou patálií, není realistické od autorů 15 minutového vhledu - na rozdíl od Vás - očekávat.

Musíme se asi smířit s tím, že je zde řada komentátorů, kteří sice investují čas a mají čisté úmysly (chci tomu věřit), nicméně začínají z bodu nula. Jsou tak odkázáni na střípky vytržené z kontextu a nemají šanci si poskládat velký obrázek tak, jak výše předvádíte Vy. O to v těžší pozici jsme na tom my, konzumenti jejich výsledků.

Já sám za sebe - a to už odbočuji od původního tématu - bych přes tu všechnu kritiku Bartoše a Piráty obecně nezatracoval. Každá špatná zkušenost je taky zkušenosti, cenná zkušenost. Chyby se mohou opakovat, ale můžeme se z nich taky poučit a příště na to jít jinak. I kdyby snad to "příště" neměli být Piráti, ale někdo jiný, tak ta zkušenost ve veřejném prostoru tu je. Cimrmanova poučka o slepých uličkách je sice úsměvná, ale má v sobě racionální jádro a my bychom měli ten krok ocenit. Politika a státní správa není komerční sektor. Příště se taky nemusí stát, že někdo na to půjde jinak a lépe, ale že se tomu naopak každý obloukem vyhne, protože politické náklady mu za to nestojí.

[anon123]

Jo, souhlasím, stojí to za zhlédnutí ...
... jako příklad silně tendenční reportáže z dílky ČT.

Celá reportáž byla natočena tak, že všichni dodavatelé v IT kradou a jenom Bartoš je čestný a jeho postupy jsou jedině správné a JŘBÚ je v podání Bartoše OK, protože byl v časové tísni
Piráti často argumentují pojmem vendor lock-in, to znamená, že zákazník je na tomto dodavateli závislý a nikdo jiný ho nemůže nahradit.
Ministerstva ale vlastní práva k sw licencím. Například MPSV má práva k veškerým IT programům a v notářské úschově jsou uloženy zdrojové kódy k nim. V okamžiku, kdy je MPSV předá třetí straně, aby je upravovala a spravovala, ztrácí se záruky na tyto kódy od společnosti OKsystem (hlavní dodavatel na MPSV) . To je ale standardní postup. Samozřejmě, že každá firma chrání svoje know-how , a to je v případě OKsystému stejně tak i v případě InQoolu.
Problém je spíše v tom, že ministerstvu chybějí schopní lidé, kteří s technologiemi umějí pracovat. Jde o neschopnost státní správy starat se o své IT.

Pokud se týká pirátské „transparentnosti“, tak smlouva s dodavatelem InQool byla uzavřena formou JŘBÚ tj bez otevřené veřejné soutěže, a po zákazu ze strany ÚOHS, MMR podepsalo novou smlouvu se Servodata obešli otevřenou veřejnou soutěž formou DNS, navíc hlavní poddodavatel Servodata je opět InQool !!!
To je výsměch antimonopolnímu úřadu ÚOHS,zatím není jasné, jak se ke smlouvě se Servodata vyjádří. Reportáž se o tom nezmiňuje.

Takže InQool to bude bastlit "agilně" dál, jen pod jinou hlavičkou, bez zodpovědnosti a bez penále za dodání nefungujícího systém !
Takže dodavatel ISSŘ zůstává stejný a to zase InQool. Ono také není jednoduché převzít rozpracované programy, firma InQool má také interní know-how (metodika, analýzy, varianty řešení, atd ) , které MMR nemá a nikdy mít nebude.
Takže to také můžeme nazývat vendor lock-in, pokud to nikdo jiný nedokáže z MMR po InQool převzít a garantovat.

Smlouva mezi MMR a servodata: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/30086356?backlink=fo2uq

Celý postup Pirátů mně připomíná kauzu ministra Drábka (Top09) a jeho kamaráda ajťáka Šišky z roku 2011 na MPSV, kdy chtěli vyřadit hlavního dodavatele a nahradit ho spřízněnou firmou Fujitsu, se kterou také uzavřeli smlouvu formou JŘBÚ (bez otevřené soutěže). Jak to dopadlo ? Systém se nepodařilo najet, i když úřednící pracovali i o víkendech, Šišku zavřeli na 6 roků a a ministr Drábek musel odstoupit, a vrátili se k původnímu systému a dodavateli.

Takže, pokud bude Kalousek radit, jak by to udělal lépe, tak mu připomenout:
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... ZthfqEdd9Q
https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kroni ... _krimi_hro?

[ivanatoth]

https://plus.rozhlas.cz/apolena-rychlik ... ad-9319952

[ivanatoth]

Volební výsledek znamená jediné – české země jsou v důsledku nedůslednosti, nekompetenci i asociálnosti vlády Petra Fialy na cestě k návratu Andreje Babiše k moci, a tedy ke vzniku autoritářského režimu, který může být obdobou toho slovenského či maďarského.
Současně pirátský odchod z vlády nemusí znamenat jejich konec, jak jim mnozí předvídají, ale naopak dost možná poslední naději, že by volby příští rok mohly dopadnout jinak, než si Andrej Babiš nyní maluje.

https://denikreferendum.cz/clanek/36712 ... -a-pokorou