Ivor.Kollar píše: ↑08 zář 2024, 12:01
Pardon, ale to su uplne nezmysly. Veci nemusia byt drahe, ked sa robia sikovne. Viz komercny sektor, kupuju nejaki fakt velky hraci oracle databaze a podobne nezmysly? Nie, ti IT kompetentni pouziju otvorene riesenia, napr. u databazi postgress, ktore su na tom v dnesnej dobe minimalne porovnanatelne dobre, ak nie lepsie. Nikto "normalny" to dnes uz nekupuje, tieto firmy ziju z toho ze je stale kopa historickych "enterprise" systemov, kde je stale potrebne nakupovat licencie.
Myslíte? U centrálních systémů je potřeba zajistit vysokou dostupnost, spolehlivost a bezpečnost. A silnou provozní podporu. Ne, že by to nešlo udělat i na alternativách "enteprise řešení" (a běžně se to dělá), ale v žádném případě to není možné zajistit na bezplatných "community editions". A edice s placenou podporou nejsou o nic levnější než je cena těch opovrhovaných "enterprise" produktů. Navíc i s cenami licencí je to problém - do tendrů se nikdy nedávají ceny, které jsou v ceníku. Běžně jsou licence o 20-30% levnější, ale viděl jsem i nabídku, kdy byla sleva 80%. Cena licencí opravdu není rozhodující faktor - kritickými jsou celkové náklady zahrnující i podporu, upgrady a pod. V některých případech může být díky tomu i bezplatný "open source" produkt mnohem dražší než ten ošklivý komerční.
Mimochodem nedávno jsem zjišťoval ceny pro jeden open source produkt. Pokud to člověku stačí, pak může použít i community edition, která je zdarma. Pokud má být garantovaná podpora 24/7 a odstranění závady do 4 hodin, pak je potřeba použít "professional edition" za 10.000 USD/procesor a rok. To už ten Oracle tak drahý není, co?
S čímž souvisí další věc, kterou ne každý vidí - SLA. Zajištění podpory definované v SLA u podobných systémů je pekelně drahá záležitost, kterou ale programátor, nebo někdo, velký systém nedodával, prostě nevidí.
I náklady na vlastnictví většího počtu produktů se mohou značně prodražit, stejně jako pokud zmigrovat na "levnější platformu". Při rozhodování je prostě potřeba zvážit mnohem víc parametrů, než je jen cena licencí.
Mimochodem, snaha ušetřit je jedním z důvodů, proč jsou menší IS zbytečně předražené - místo aby se vybíralo podle celkových nákladů na vlastnictví jsou tendry vypsané na cenu. Vyhraje ten nejlevnější a zadavatel se pak často nestíhá divit jaké náklady mu pak nabíhají jinde.
Ivor.Kollar píše: ↑08 zář 2024, 12:01
Problem je, prese toto je typ firiem, specializujucich sa a IT systemy v statnej sprave. Progresivne boli naposledy niekedy v 90's, v dobe divokej, a odvtedy sa uz len nejak drzia zotrvacnostou. A z technickeho hladiska su tie systemy napriek luxusnej cene katastrofa. (z funkcneho to dnes, po 10+ rokoch fixovania, tak nejak ide, s bozou pomocou, ale z hladiska bezpecnosti a technologickeho dlhu je to plechovka cervov). Keby ta vysoka cena aspon zodpovedala vlozenemu usiliu... ale ako subdodavatel som sa viac krat zucastnil tvorby/nasadzovania roznych velkych systemov, a skor to pripomina sutaz v hladani limitov, ako moc sa daju veci (aj opakovane) subkontraktovat a kolko z penazi si pri tom cestou nechat.
U velkých systémů, a speciálně u systémů v regulovaném prostředí, kam patří i veřejná správa, je hlavním přínosem "systémových integrátorů" to, že ví, co dělají. Jistě, co mohou, to předají subkontraktorům, kteří jsou mnohem levnější. Ale to už je jen o té práci "se šroubovákem".
Těm "novým alternativním" dodavatelům obvykle chybí tři věci - zkušenosti z realizace podobných projektů, peníze na zafinancování vývoje a stabilita pro případ, že se něco pokazí. Teoreticky by řešením mohlo být to, že roli "systémového integrátora", by převzal zadavatel. Těžko ale budeme hledat úřad, který by něco takového dokázal (já osobně vím je o jediném a tím je statutární město).
ISSŘ je hezká ukázka toho, co se stane, když dodavatel neví, co dělá. A nemá peníze na zafinancování projektu. A stejně nezkušený je i zadavatel.