Jeruzalémský profesor: Ano, je to genocida / Yes, it is genocide / כן, זה רצח עם
Ve většině případů genocidy, od Bosny po Namibii, od Rwandy po Arménii, pachatelé vraždy tvrdili, že jednali v sebeobraně. Skutečnost, že to, co se děje v Gaze, se nepodobá holocaustu, píše odborník na holocaust Amos Goldberg, neznamená, že se nejedná o genocidu.
…
Již 26. ledna Mezinárodní soudní dvůr drtivou většinou (14:2) rozhodl, že Izrael se v Gaze možná dopouští genocidy. Dne 28. března, poté, co Izrael úmyslně vyhladověl obyvatelstvo Gazy, vydal soud další příkazy (tentokrát poměrem hlasů 15-1, přičemž jediný nesouhlas vyjádřil izraelský soudce Aharon Barak), v nichž vyzval Izrael, aby Palestincům neupíral jejich práva, která jsou chráněna Úmluvou o genocidě.
Dobře vyargumentovaná a zdůvodněná zpráva zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv na okupovaných palestinských územích Francesky Albaneseové dospěla k poněkud rozhodnějšímu závěru a je další vrstvou při utvrzování poznání, že Izrael skutečně páchá genocidu. Ke stejnému závěru dospěla i podrobná a pravidelně aktualizovaná zpráva izraelského akademika Dr. Lee Mordechaie, která shromažďuje informace o míře izraelského násilí v Gaze. Přední akademici, jako je Jeffrey Sachs, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě (a žid s vřelým vztahem k tradičnímu sionismu), s nímž hlavy států celého světa pravidelně konzultují mezinárodní otázky, hovoří o izraelské genocidě jako o něčem samozřejmém.
Vynikající investigativní reportáže, jako jsou ty Yuvala Avrahama v Local Call, a zejména jeho nedávné vyšetřování systémů umělé inteligence, které armáda používala při výběru cílů a provádění atentátů, toto obvinění ještě prohlubují. Skutečnost, že armáda dovolila například zabít 300 nevinných lidí a zničit celou obytnou čtvrť, aby zlikvidovala jednoho velitele brigády Hamásu, ukazuje, že vojenské cíle jsou téměř náhodnými cíli pro zabíjení civilistů a že každý Palestinec v Gaze je cílem zabíjení. To je logika genocidy.
Ano, já vím, všichni jsou antisemité nebo sebenenávistní židé. Jen my, Izraelci, jejichž mysl je živena prohlášeními mluvčího IDF a vystavena pouze obrazům, které pro nás prosévají izraelská média, vidíme realitu takovou, jaká je. Jako by o společenských a kulturních mechanismech popírání společností páchajících závažné válečné zločiny nebyla napsána nekonečná literatura. Izrael je skutečně paradigmatickým případem takových společností, případem, který se bude ještě dlouho vyučovat na všech univerzitních seminářích na světě zabývajících se tímto tématem.
Bude trvat několik let, než soud v Haagu vynese rozsudek, ale nesmíme se na katastrofální situaci dívat čistě právní optikou. To, co se děje v Gaze, je genocida, protože míra a tempo nevybíravého zabíjení, ničení, masového vyhánění, vysídlování, hladomoru, poprav, likvidace kulturních a náboženských institucí, drcení elit (včetně zabíjení novinářů) a rozsáhlá dehumanizace Palestinců - to vše vytváří celkový obraz genocidy, záměrného vědomého drcení palestinské existence v Gaze.
Ve smyslu, v jakém takové pojmy obvykle chápeme, palestinská Gaza jako geograficko-politicko-kulturně-lidský komplex již neexistuje. Genocida je záměrné vyhlazení kolektivu nebo jeho části - nikoli všech jeho jednotlivců. A právě to se v Gaze děje. Výsledkem je nepochybně genocida. Četná prohlášení vysokých izraelských vládních představitelů o vyhlazení a celkový vyhlazovací tón veřejného diskurzu, na který správně upozornila publicistka listu Haaretz Carolina Landsmanová, naznačují, že to byl také záměr.
…
Ačkoli má však každý případ genocidy jiný charakter, co do rozsahu a rysů vraždy, společným jmenovatelem většiny z nich je, že byly provedeny z autentického pocitu sebeobrany. Z právního hlediska nemůže být událost současně sebeobranou i genocidou. Tyto dvě právní kategorie se vzájemně vylučují. Z historického hlediska však sebeobrana není s genocidou neslučitelná, naopak je obvykle jednou z jejích hlavních příčin, ne-li tou hlavní.
[vyjmenovává příklady: Srebrenica, Rwanda, Rohingové, Arménci, Hererové a Namové]
Amos Goldberg (překlad Sol Salbe, Britské listy)
17. dubna 2024
שיחה מיקומית