Rozhodčí nálezy

[Viktor.Derka]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Viktor Derka, Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl, Martin Karim a Ondřej Vykoukal rozhodla dne 14.11.2023 ve věci stížnosti #40967 tento:

D o p l ň u j í c í r o z h o d č í n á l e z

Výroky

1. Nařizuje se výkon rozhodnutí proti odpůrci Jiřímu Kárskému a odpůrkyni Lucii Spáčilové, kteří nesplnili povinnosti uložené výroky VI. a VII. rozhodčího nálezu ze dne 10 . 8. 2023.

2. V rámci výkonu rozhodnutí vůči Jiřímu Kárskému se dle § 20a odst. 1 písm. b) rozhodčího řádu ukládá Republikovému předsednictvu, aby započetla pohledávku České pirátské strany ve výši 150 Kč oproti plnění poskytovanému stranou jako objednatelem na základě Rámcové smlouvy ze dne 28.1.2022, nesplní-li odpůrce Kárský do doby zápočtu povinnost dobrovolně, a následně se Republikovému předsednictvu ukládá, aby po provedení zápočtu o této skutečnosti informovala Rozhodčí komisi.

3. Lucii Spáčilové se na základě § 20a odst. 1 písm. a) rozhodčího řádu omezuje právo hlasovat v orgánech strany, dokud neuhradí zbývající část nákladů řízení ve výši 75 Kč.

Odůvodnění

Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/42776.

Výše uvedeným odpůrcům byla na základě výroků VI. a VII. uložena povinnost nahradit náklady řízení celkově ve výši 150 Kč, kterou odpůrci dosud nesplnili. Oběma odpůrcům byla povinnost úhrady připomenuta 11. 10. 2023 soukromou zprávou na fóru, dále pak 19. 10. 2023 emailovou zprávou. Odpůrkyně Lucie Spáčilová následně provedla platbu ve výši na bankovní účet strany určený na rozhodčí řízení, načež byla 23. 10. 2023 emailově upozorněna, že to představuje pouze částečné plnění a zbývá ještě 75 Kč k úhradě. K dalšímu plnění ze strany odpůrkyně Spáčilové již nedošlo.

Jelikož nyní, již 3 měsíce po termínu vydání rozhodčího nálezu, nebyl tento nález stále splněn, přistupuje Rozhodčí komise dle § 20a rozhodčího řádu k výkonu předmětného nálezu. Rozhodčí komise na tomto místě připomíná, že povinnost nahradit paušální náklady řízení vyplývá z § 18 odst. 3 rozhodčího řádu a Rozhodčí komise nemá možnost rozhodnout o jejich nepřiznání mimo případy osvobození od povinnosti hradit náklady, pro což ovšem v této věci nebyl důvod. Jelikož se jedná o povinnou náležitost rozhodčího nálezu, představuje nesplnění této povinnosti neplnění rozhodčího nálezu, což Rozhodčí komise podle rozhodčího řádu nesmí nechat bez povšimnutí.

Výkon rozhodnutí vůči odpůrkyni Spáčilové, která je členkou strany, se nařizuje omezením jejích hlasovacích práv na základě § 20a odst. 1 písm. a) rozhodčího řádu, a to do doby úhrady zbývající části nákladů řízení.

Jelikož odpůrce Kárský není členem strany, nezbývá než nařídit výkon rozhodnutí vůči němu uložením povinnosti stranickému orgánu, totiž Republikovému předsednictvu, aby výše uvedenou povinnost vykonalo ponížením následující výplaty smluvní odměny odpůrci Kárskému, který funkci vedoucího kanceláře vykonává jakožto dodavatel strany. Uvedené se nařizuje na základě toho, že dle § 6 odst. 1 rozhodčího řádu nese odpovědnost za porušení stranických předpisů kdokoliv, a zároveň je Rozhodčí komise orgánem pro vyřizování stranických sporů na základě čl. 13 odst. 3 Stanov. Byť rozhodčí řád jako celek primárně vychází z toho, že jednotlivými účastníky jsou členové nebo registrovaní příznivci (což odpůrce Kárský není), neboť některá opatření, jako je např. vyloučení ze strany či omezení členských práv není principiálně vůči nečlenovi možné, je vedení řízení i vydání rozhodčího nálezu vůči nečlenovi možné, jak vyplývá z odpovědi na PO #43068. Odlišná interpretace by de facto znamenala, že by stížnost na vedoucí kanceláře, který plní úkoly dle § 10a organizačního řádu nebyla projednatelná před Rozhodčí komisí. To by bylo rozporné s čl. 13 odst. 3 Stanov, který nepředpokládá, že by některé vnitrostranické záležitosti mohly být takto vyloučeny z přezkumu před vnitrostranickými orgány.

Hlasování

Pro přijetí rozhodčího nálezu: Derka, Vykoukal, Hejduková, Karim, Daďourek, Doseděl

Poučení

Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Lukas.Novy]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: František Doseděl (zpravodaj), Viktor Derka, Milan Daďourek, Georgia Hejduková, Martin Karim a Ondřej Vykoukal rozhodla dne 26.11.2023 ve věci stížnosti Tomáše Válka proti Michalu Horákovi takto:
R o z h o d č í n á l e z
Výroky
1. Jednání KF JčK 16/2023 bylo zahájeno neplatně.
2. Stěžovateli se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč.
3. Rozhodčí komisi se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč.
Odůvodnění
Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/43196.
Stěžovatel se stížností ze dne 26.9.2023 domáhá vyslovení neplatnosti zahájení jednání KF JčK 16/2023 a případně z něho vzešlých závěrů.
K okamžiku vydání tohoto rozhodčího nálezu stále neuzavřené jednání je k dispozici zde: viewtopic.php?t=65246.
Stížnost ve zkráceném řízení je přijatelná, protože se stěžovatel domáhá dostatečně určité věci, otázka spadá do působnosti Rozhodčí komise, dosavadní pokusy o smírné řešení byly neúspěšné a základ sporu spočívá pouze ve vyslovení neplatnosti nebo zrušení právního aktu strany bez uplatnění disciplinární odpovědnosti.
Stěžovatel jako odpůrce určuje Michala Horáka. Zpravodaj v této věci komunikoval s celým PKS JčK, které má oprávnění zahájit a ukončit předmětné jednání a do 14.11.2023 bylo i v Redmine PKS JčK označeno jako odpůrce. Vzhledem k tomu, že PKS JčK vyřešilo předmět jednání KF JčK 16/2023 svým usnesením a nesprávně zahájené jednání stále udržuje v chodu odpůrce, nadto stěžovatel určil za odpůrce Michala Horáka, je od 14.11.2023 uveden tento jako odpůrce. Vzhledem k tomu, že veškerá komunikace v této věci byla adresována celému PKS JčK, jehož je odpůrce členem, byl dostatečně o věci informován a jeho práva nebyla nijak zkrácena.
Stěžovatel jako hlavní argument ve věci uvádí:
„K věci samotné, KF JčK jedná přiměřeně dle JdŘ CF, zároveň si volně vypomáhá i ZaTyS. JdŘ CF dle §27 stanovuje jako důvod zahájení jednání návrh podpořený skupinou členů nebo návrh předsednictva. ... Vzhledem k tomu, že předsednictvo je kolektivní orgán, usnáší se kolektivně přijetím usnesením. ...jednání nebylo zahájeno na základě přijatelného návrhu předsednictva ani skupiny členů a není tak dle §27 JdŘ CF, či eventuálně § 15 JdŘ CF, případně ani dle článku 6 ZaTyS považovat za řádně zahájené.“
RK upozornila dne 28.9.2023 odpůrce, že pokud se nevyjádří, bude ve věci vycházeno z tvrzení a důkazů předložených stěžovatelem. Odpůrce se ve věci i přes opakované výzvy k vyjádření, návrhy smíru a velmi dlouhou lhůtu nevyjádřil, zůstal v řízení naprosto pasivní, a ačkoliv na základě činnosti odpůrce jednání KF JčK 16/2023 ztratilo smysl, do okamžiku vydání tohoto nálezu ho neuzavřel. Odpůrce nijak neobhájil řádnost zahájení jednání, nedoložil usnesení, na jehož základě bylo předmětné jednání zahájeno, nijak nezpochybnil tvrzení a důkazy a odpůrce a věc takříkajíc nechává vyhnít.
Z výše uvedených důvodů vyšla RK z tvrzení a důkazů předložených stěžovatelem a nezbylo jí nic jiného, než dát stěžovateli za pravdu.
Náhrada nákladů řízení:
Jelikož byl stěžovatel procesně úspěšný, přiznává se mu v souladu s § 18 odst. 3 Rozhodčího řádu paušální náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč. Dle téhož ustanovení a v totožné výši se přiznává náhrada nákladů řízení Rozhodčí komisi. Jelikož stěžovatel složil zálohu ve výši 300 Kč, bude mu tato nad rámec výše uvedeného vrácena.
Hlasování
Pro přijetí rozhodčího nálezu: František Doseděl, Viktor Derka, Milan Daďourek, Georgia Hejduková, Martin Karim, Ondřej Vykoukal
Proti: 0
Zdržel se: 0
Hlasování se nezúčastnil: 0
Poučení
Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

Poznámka:
Rozhodčí komise připomíná osobám, jež se neúčastní na řízení, nebo nejsou jeho účastníky (v tomto konkrétním případě výslovně odkazuje na „poznámky na okraj“ Vojtěcha Pikala) že sice mají právo sledovat průběh řízení, nesmějí do něj však bezdůvodně zasahovat. V případě že budou osoby, které nejsou účastníky, či osobami přizvanými, do jednání zasahovat, je RK oprávněna přistoupit k pořádkovým opatřením.

[Lukas.Novy]

#43445 - Kubík vs. Vileta

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Martin Karim (zpravodaj), Viktor Derka, Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl a Ondřej Vykoukal rozhodla dne 4. 12. 2023 ve věci stížnosti Petra Kubíka proti odpůrci Petrovi Viletovi takto:

R o z h o d č í n á l e z

Výroky

1. Stížnost se zamítá.

2. Žádný účastník nemá nárok na náhradu nákladů.

3. Rozhodčí komisi se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč.

Odůvodnění

Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/43445.

Stěžovatel se stížností ze dne 15. 11. 2023 domáhá na odpůrci zadostiučinění za jeho výroky na adresu stěžovatele. Těmito výroky bylo primárně dle stěžovatele jeho označení ze strany odpůrce za antisemitu (tj. obvinění z antisemitismu) ke kterému došlo formou příspěvků na Pirátském fóru ve vláknu Izraelsko-palestinský konflikt zde: viewtopic.php?t=65387.
Příspěvky:
viewtopic.php?p=858457#p858457
viewtopic.php?p=858478#p858478

Stížnost je přijatelná, protože se stěžovatel domáhá dostatečně určité věci, otázka spadá do působnosti Rozhodčí komise a dosavadní pokusy o smírné řešení byly neúspěšné.

Stěžovatel se zjednodušeně domáhá zadostiučení za odpůrcovo tvrzení. Rozhodčí komise se nezabývala samotnou otázkou, zda stěžovatel poprávu označil odpůrce za antisemitu, neboť se jedná o subjektivní hodnocení projevů stěžovatele ze strany odpůrce a také protože předmětem daného podnětu a potenciální stížnosti je údajná újma způsobená stěžovateli odpůrcem.

Rozhodčí komise se proto zaobírala pouze otázkou, zda výše uvedeným výrokem odpůrce vzneseným v rámci citovaného podnětu mohlo dojít k újmě stěžovateli. Dospěla k závěru, že nikoli.

Prostředím, kde inkriminované výroky padly byla dlouhá a vyhrocená diskuse na fóru, ve které moderátor opakovaně různé uživatele a uživatelky napomínal např. za osobní útoky či za off topic. Dokonce se v ní objevily i výzvy k "eliminaci", které jsou v hrubém rozporu s principy, které prosazuje Česká pirátská strana, za které se následně jejich autor musel omluvit. Odpůrce byl moderátorem napomenut za osobní útok vůči stěžovateli, když ho označil za antisemitu.

Je nesporné, že označení stěžovatele za antisemitu a antisionistu ze strany odpůrce je hodnotový výrok, byť hodně příkrý. V tvrdé diskusi na fóru to však není ojedinělý případ. Těžko může mít jakýkoliv dopad na dobré jméno stěžovatele - na fóru se s určitou vyšší tvrdostí diskuse bohužel počítá a stěžovatel měl sám možnost uvedené hodnocení napadnout.

Na tomto základě dospěla Rozhodčí komise k závěru, že stížnost není důvodná, protože se neztotožnila s tvrzením stěžovatele, že: „Svým jednáním Petr Vileta porušil Stanovy České pirátské strany, Čl. 2 b) f), Čl. 3 b); Pravidla pro členy a příznivce, § 6 a odkazované Komunikační minimum. Petr Vileta opakovaně porušuje Pravidla internetové komunikace, zejména psaním příspěvků reagujících na osoby pisatelů.“

Jelikož ani jeden z účastníků nepožadoval svolání jednání, a Rozhodčí komise na základě písemných vyjádření obou stran získala dostatečný přehled o relevantních skutkových okolnostech, nebylo k projednání věci svoláno zasedání.

Rozhodčí komise při posuzování věci musela primárně vycházet z obecných předpisů České republiky k ochraně osobnosti a svobodě slova. Z tohoto důvodu vycházela Rozhodčí komise z dosavadní judikatury českých soudů. Judikatura odlišuje ve věcech ochrany osobnosti případy skutkových tvrzení a hodnotících soudů. Skutková tvrzení se týkají sdělení faktu jako objektivně existující reality, kterou je možné zjistit na základě dokazování. Hodnotící soud naopak představuje vyjádření subjektivního názoru autora výroku k určitému faktu, a proto pravdivost hodnotícího soudu dokázat nelze (k tomuto více viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 996/2007).

Soudní judikatura při vyvažování svobody slova a ochrany osobnosti vystavila následující kritéria pro určení, které právo převáží (kritéria jsou citace z nálezu sp. zn. II. ÚS 2051/14):

povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud),
obsah výroku (např. zda jde o projev "politický" či "komerční"),
forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární),
postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou - typicky "hvězdy showbyznysu"),
zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby,
chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama "vyprovokovala" či jak se posléze ke kritice postavila),
kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.),
kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil).
Výše uvedené výroky odpůrce pod bodem č. 1 lze na základě výše uvedeného považovat za skutkový výrok

• Rozhodčí komise považuje projevy odpůrce za souladné se Stanovami České pirátské strany (viz Čl. 2 Poslání a programové cíle)

(1) Cílem České pirátské strany je na prvním místě prosazování základního lidského práva člověka na svobodné šíření přijaté informace a striktní ochranu soukromí občana jako odraz změněné reality informační společnosti 21. století. K dosažení tohoto cíle je nutná revize kopírovacího monopolu tak, aby se nemohl stát záminkou pro útoky na svobodu Internetu.

(2) Česká pirátská strana chce svou politikou prosazovat a podporovat
a) svobodný přístup jednotlivců k informacím,
b) svobodu slova a vyjadřování
c) svobodná díla, software a standardy,
d) nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu,
e) transparentní nakládání s příjmy z kopírovacích a podobných poplatků a omezení nebo zrušení takových poplatků,
f) demokracii a maximální zapojení veřejnosti do rozhodování,
g) transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru,
h) podporu vzdělávání a vědeckých institucí.

(3) Česká pirátská strana chce všemi zákonnými prostředky bojovat proti
a) zneužívání zákonů k omezování svobody,
b) cenzuře, násilí, rasismu, strachu, nejistotě a pochybám ve společnosti a proti potlačování lidských práv.

• Rozhodčí komise dále upozorňuje stěžovatele, že doporučení v Pravidlech internetové komunikace jsou nezávazná a tudíž jen velmi obtížně vymahatelná.
Ve vlákně, kde padly stěžovatelem uvedené výroky bohužel tato pravidla nebyla respektována převážnou většinou účastníků diskuse.

• Obecně je nutné zdůraznit, že zájmem strany je možnost svobodného podání k přezkumným orgánům. V tomto případě se jedná o spor straníka
a příznivce a nikoli o spor dvou straníků.

Rozhodčí komise na okraj dodává, že si lze jen s obtížemi představit, že by odpůrce chtěl svými výroky záměrně stěžovateli způsobit újmu, tedy že účelem výroků samotných bylo výlučně způsobení újmy třetí osobě. Byť se jednalo o příkré výroky odpůrce vůči stěžovateli, těžko mohly mít dopad na dobré jméno stěžovatele.

Rozhodčí komise rovněž připomíná, že dle čl. 13 odst. 3 Stanov je povolána primárně k řešení stranických sporů. Byť zde uvedený typ řízení o soukromoprávní odpovědnosti dle § 6 odst. 2 písm. a) Rozhodčího řádu, je dle platného Rozhodčího řádu považován za stranický spor svého typu, nelze přehlédnout, že jeho jedinou vazbou na stranu je ten, že se týká dvou osob s vazbou na stranu (straníka a příznivce strany) a jejich vzájemné komunikace na stranických platformách. Byť toto není příliš lichotivé k současné úrovni stranické kultury, na stranických platformách dochází k expresivním či verbálně konfrontačním formám diskuse v hojné míře. K řešení těchto typů verbálních konfliktů přitom není rozhodčí řízení zcela vhodným institutem, protože řada těchto sporů (tento patrně nevyjímaje) by spíše potřebovala určitou formu mediace, kterou Rozhodčí komise příliš provozovat neumí. Bylo by tedy zcela jistě vhodné obrátit se s žádostí o pomoc s vylepšením vzájemné komunikace mezi stěžovatelem a odpůrcem na pirátskou ombudsmanku Terezu Hanajovou.

Stejně jako ve věci https://redmine.pirati.cz/issues/42776 jejíž odůvodnění nálezu je platné i pro tento spor Rozhodčí komise konstatuje, že v případě vyšší míry řešení obdobných konfliktů v rámci rozhodčího řízení by hrozilo zahlcení Rozhodčí komise tímto typem agendy, která by však z povahy čl. 13 odst. 3 Stanov neměla činit dominantní či snad výlučnou agendu Rozhodčí komise. Tím Rozhodčí komise netvrdí, že by snad případné verbální prohřešky členů strany byly před Rozhodčí komisí nepostižitelné, dokladem je třeba nález v řízení o stížnosti #36466, Rozhodčí komise ale shledává významový rozdíl mezi případy, kdy stranický orgán usiluje ex officio o potírání projevů členů strany, které mají za následek újmu na vnitrostranické kultuře, a případy, kdy se před Rozhodčí komisí řeší čistě subjektivní zájmy jednotlivých členů.

Jelikož byl odpůrce procesně úspěšný, v souladu s § 18 odst. 3 Rozhodčího řádu by mu měla být přiznána paušální náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč. Avšak na základě toho, že učinil výrok mající charakter osobního útoku, za který dostal napomenutí moderátora rozhodla Rozhodčí komise, že žádný účastník nemá nárok na náhradu nákladů a záloha ve výši 300 Kč, kterou odpůrce uhradil, propadne straně. Dle téhož ustanovení a v totožné výši se přiznává náhrada nákladů řízení Rozhodčí komise. Jelikož stěžovatel složil zálohu ve výši 300 Kč, bude tato částka započtena vůči povinnosti stěžovatele nahradit náklady řízení.

Hlasování

Pro přijetí rozhodčího nálezu: Martin Karim, Viktor Derka, Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl a Ondřej Vykoukal
Proti: 0
Zdržel se: 0
Hlasování se nezúčastnil: 0

Poučení

Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Georgia.Hejdukova]

#43385 - Stížnost na KK pro nečinnost ve věci #43425

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Georgia Hejduková (zpravodajka), Viktor Derka, Martin Karim, František Doseděl, Ondřej Vykoukal a Milan Daďourek rozhodla dne 18. 1. 2024 ve věci stížnosti Bohdany Holé proti Kontrolní komisi

R o z h o d č í n á l e z

Výroky

Stížnost se zamítá.
Odpůrkyni se nepřižnává náhrada nákladů řízení
Rozhodčí komisi se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč.
Stěžovatelka je povinna uhradit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu.
Náhrada řízení dle výroku čl. 3 se uhradí z předem složené zálohy stěžovatelem ve výši 300 Kč

Odůvodnění
Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/43385.

Stěžovatel se stížností ze dne 8. 11.2023 domáhá výroku, že Kontrolní komise(odpůrkyně) porušila své povinnosti dané čl. 13 odst. 2 stanov, že v přiměřené lhůtě nevyšetřila podnět ohledně jednání Dalibora Záhory z května 2023 po dobu tří měsíců a reagovala až na podání této stížnosti.

Stížnost je přijatelná, protože se stěžovatelka domáhá dostatečně určité věci, spor spadá do působnosti rozhodčí komise, jde o první řízení, ve kterém je spor řešen, záloha podle § 18 rozhodčího řádu byla řádně uhrazena a stížnost je podána včas. Smírné řešení sporu není možné.

Vzhledem k tomu, že stížnost je mířena na nečinnost kontrolní komise je logické, že není podána kontrolní komisi, tak se dle § 10a odst. 2 jedná o stížnost ve zkráceném řízení.

Rozhodčí komise konstatuje, že institut stížnosti ve zkráceném řízení, jak je upraven v § 10a rozhodčího řádu neumožňuje stížnost proti kontrolní komisi z důvodu neplnění povinností dle stanov. Rozhodčí komise je nicméně toho názoru, že taková stížnost by měla být principálně možná, jelikož člen strany může důvodně očekávat, že kontrolní komise bude plnit své povinnosti dané stanovami. Nedává také z podstaty věci smysl, aby byla stížnost proti nečinnosti kontrolní komise podávána přímo kontrolní komisi, jelikož by kontrolní komise o této stížnosti nemohla rozhodnout jinak než jí rovnou předat rozhodčí komisi k posouzení na základě principu nemo judex in causa sua.

Rozhodčí komise však zároveň konstatuje, že toto dovození lze provést pouze za podmínek, že stěžovatel je nečinností kontrolní komise přímo dotčen jakožto účastník řízení, což však v tomto případě nenastalo, jelikož stěžovatelka je pouze autorkou podnětu, a nikoliv poškozenou osobou.

To, že je stěžovatelka autorkou podnětu, však samo o sobě nezakládá její postavení účastníka řízení. Pokud stěžovatelka není účastníkem řízení, ta nemohla být poškozena případným nepřiměřeným průtahem řízení. Případné poškození by bylo možné dovodit pouze za okolností, že by byla účastníkem řízení, což však v tomto případě nenastalo. Rozhodčí řád v současném znění neumožňuje actio popularis a tedy je nutná přímá újma na právech stěžovatelky. Bez splnění této podmínky nelze stížnost jako takovou posoudit.

Lze tak ve finále dojít k závěru, že stížnost, ač správně podaná nesplňuje podmínky, že došlo nečinností kontrolní komise k poškození jejích práv.

Rozhodčí komise tak neposuzuje meritornost stížnosti a omezuje se pouze na zamítnutí na základě neexistence újmy, která by pro rozhodnutí v této věci byla vyžadována.

Ve věci nákladů řízení dochází rozhodčí komise k závěru, že stěžovatelka byla ve věci neúspěšná, a má tak povinnost dle § 18 odst. 3 rozhodčího řádu nahradit náklady řízení rozhodčí komisi. Odpůrkyně v této věci vznikli naprosto minimální či nulové náklady, a proto došlo zde rozhodčí komise k závěru, že se nálady odpůrkyni Vzhledem k tomu, že stěžovatelka již složila zálohu na náklady řízení ve výši 300 Kč, tak budou náklady rozhodčí komise uhrazeny z této zálohy.

Pro přijetí rozhodčího nálezu: Daďourek, Derka, Doseděl, Hejduková, Karim, Vykoukal
Proti:
Zdržel se:
Hlasování se nezúčastnil:

Poučení

Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Viktor.Derka]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Viktor Derka (zpravodaj), Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl, Martin Karim a Ondřej Vykoukal rozhodla dne 26.1.2024 ve věci stížnosti Ondřeje Kotase proti odpůrci Ivanu Bartošovi takto:

R o z h o d č í n á l e z

Výroky

1. Stížnost se zamítá.

2. Odpůrci se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč.

3. Rozhodčí komisi se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč.

4. Náhrada nákladů řízení se uhrazuje ve výši 300 Kč ze stěžovatelem složené zálohy, v rozsahu dalších 300 Kč se stěžovateli ukládá složit do 5 dní od marného uplynutí lhůty pro iniciaci mimořádného přezkumu ze strany Celostátního fóra, nebo po ukočení řízení o mimořádném přezkumu, a to na bankovní účet č. 2701446039 / 2010.

Odůvodnění

Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/42206.

Stěžovatel se stížností ze dne 23. 5. 2023 domáhá na odpůrci veřejné omluvy za údajné porušení bodu Všeobecného kodexu voleného zastupitele "nebudu prát špinavé prádlo na veřejnostiL, kterého se měl dopustit uveřejněním tweetu na sociální síti Twitter (nyní X), který je dostupný zde.

Stížnost je přijatelná, protože se stěžovatel domáhá dostatečně určité věci, otázka spadá do působnosti Rozhodčí komise a dosavadní pokusy o smírné řešení byly neúspěšné.

Rozhodčí komise se ovšem stížností meritorně nemohla zaobírat, neboť stěžovatel nebyl k podání této stížnosti aktivně legitimován. Rozhodčí řád není postaven na přípustnosti tzv. actio popularis, tj. formátu žalobní legitimace, ve kterém je okruh aktivně legitimovaných žalobců v zásadě neomezen. Naopak nutnou nálěžitostí každé stížnosti dle § 13 odst. 1 písm. c) Rozhodčího řádu je ozřejmit, jak určitým porušením předpisů došlo k zásahu do některého práva stěžovatele či do veřejného zájmu. Je proto u každé stížnosti, která není podána ze strany Kontrolní komise, nejen existence porušení předpisu, nýbrž i újma na právech či veřejném zájmu a příčinná souvislost mezi porušením předpisu a způsobenou újmou.

Stížnost nebyla podána ze strany Kontrolní komise, ani se k ní Kontrolní komise nepřidala (stěžovatel nadto není ani členem Kontrolní komise). Stěžovatel ve stížnosti neuvádí, jak mohlo konáním odpůrce dojít k zásahu do některého z jeho práv, ani Rozhodčí komisi se nejeví, že by tento zásah byl pravděpodobný. Stěžovatel se také nevyjadřuje k tomu, jak uvedeným konáním mohlo být zasaženo do veřejného zájmu. Konstrukce předpisů České pirátské strany předvídá, že primární strážkyní nad veřejným zájmem v rámci České pirátské strany je Kontrolní komise. To neznamená, že by člen strany nemohl v žádném případě iniciovat řízení o stížnosti ve veřejném zájmu, jedná se ovšem o výjimky, které se primárně týkají výkonu úřední činnosti v rámci České pirátské strany. Odpůrce sice v inkriminovanou dobu byl předsedou České pirátské strany, jím učiněný výrok ovšem nebyl položen v přímé souvislosti s činností České pirátské strany, natožpak s úřední činností předsedy strany jakožto stranického funkcionáře, tudíž nelze uvažovat nad zde zmíněnou výjimkou ospravedlňující iniciaci řízení o stížnosti ve veřejném zájmu. Samostatné vyhodnocení, zda určitým konáním došlo k zásahu do veřejného zájmu, spadá do působnosti Kontrolní komise, do čehož je Rozhodčí komise v rámci vnitřní dělby moci způsobilá zasahovat pouze výjimečně.

Jelikož nebyl stěžovatel aktivně legitimován k podání stížnosti, ani nedošlo k připojení Kontrolní komise k řízení ve veřejném zájmu, byl odpůrce procesně úspěšný, přiznává se mu v souladu s § 18 odst. 3 Rozhodčího řádu paušální náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč. Dle téhož ustanovení a v totožné výši se přiznává náhrada nákladů řízení Rozhodčí komise. Jelikož stěžovatel složil zálohu ve výši 300 Kč, bude tato částka započtena vůči povinnosti stěžovatele nahradit náklady řízení. Zbývající část úhrady náhrady nákladů řízení se ukládá stěžovateli k doplacení, a to do 5 dní po ukončení přezkumu ze strany Celostátního fóra, či po ukončení řízení o přezkumu, ve kterém nedojde ke zrušení tohoto rozhodčího nálezu.

Hlasování

Pro přijetí rozhodčího nálezu: Derka, Daďourek, Karim, Hejduková, Vykoukal, Doseděl

Poučení

Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Lukas.Novy]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Milan Daďourek (zpravodaj), Viktor Derka (předseda), František Doseděl, Georgia Hejduková, Martin Karim a Ondřej Vykoukal rozhodla dne 19.2.2024 ve věci stížnosti Kontrolní komise ve veřejném zájmu proti Lukášovi Koláříkovi takto:

ROZHODČÍ NÁLEZ

Výroky

1. Lukáš Kolářík se dopustil poškození dobrého jména strany tím, že v době výkonu politické funkce nepředešel vzniku incidentu, jehož následná medializace měla dopad na dobré jméno strany.
2. Lukáši Koláříkovi se ukládá, aby v následujícím roce dbal zvýšené opatrnosti a v případě dalšího potenciálního rizika pro dobré jméno strany učinil náležité preventivní kroky, kam lze zařadit včasnou a pravdivou komunikaci okolností vůči vedení strany.
3. V ostatním se stížnost zamítá.
4. Stěžovatelce se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 300,- Kč, kterou je odpůrce povinen uhradit do 7 dnů od doručení tohoto rozhodčího nálezu.
5. Odpůrce je povinen uhradit Rozhodčí komisi náklady řízení ve výši 300,- Kč, a to do 7 dnů od doručení tohoto rozhodčího nálezu.

Odůvodnění
Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/42685
S ohledem na ochranu soukromí KK označila část spisového materiálu za neveřejnou. RK neveřejnost části podkladů považuje za důvodnou, omezení přístupu pouze na současné členy KK a RK je přiměřené sledovanému účelu a RK se usnáší, že důvod neveřejnosti pomine pouze v případě souhlasu dotčených osob se zveřejněním.

Stěžovatelka se stížností ve veřejném zájmu ze dne 14.12.2023 domáhá vyslovení poškození dobrého jména strany, uložení informační povinnosti vůči RP a omluvy.

Stížnost je přijatelná (§11 RŘ): obsahuje předepsané náležitosti (§13 RŘ), věc spadá do působnosti Rozhodčí komise, pokus o smír nebyl úspěšný, věc dosud nebyla v rozhodčím řízení vyřešena, stížnost je ve veřejném zájmu a stěžovatel tedy není povinen skládat zálohu na náklady řízení (§18 odst. 2 RŘ), stížnost je včasná (ze spisu nevyplývá, že došlo k zániku disciplinární odpovědnosti dle §6a odst. 2 a 3 RŘ).
Rozhodčí komise požádala odpůrce o vyjádření ke stížnosti, následně umožnila stěžovatelce reagovat. Posléze dospěla k názoru, že shromážděné podklady a vyjádření jsou dostatečné pro rozhodnutí a ponechala odpůrci prostor pro závěrečné vyjádření.

S ohledem na ochranu soukromí se Rozhodčí komise dále ve svém zdůvodnění vyhne přílišným detailům, přesto se pokusí vyjádřit ke všem tvrzením stěžovatelky.

Rozhodčí komise si není vědoma žádného předpisu platného v rozhodné době, který by byl porušen pouze soukromým vztahem na pracovišti. Ani KK takový předpis neuvádí. Ve stížnosti vychází spíše z principu předběžné opatrnosti vůči mediálnímu obrazu strany, když požaduje neprodlené oznámení případného vztahu s podřízeným/podřízenou. Proti tomuto zájmu ovšem stojí zájem na ochraně soukromí, která je zařazena i mezi programovými cíli strany (čl. 2, odst. 2, písm. (a) Stanov), přičemž tento zájem je nutné sledovat i vůči dalším dotčeným osobám, nikoliv pouze vůči odpůrci. Toho je si ve své replice ostatně vědoma i stěžovatelka, když uvádí, že “Meritum stížnosti není "povinnost informovat kohokoli o svých sexuálních vztazích, rodině či soukromých záležitostech" ale to, že Odpůrce měl informovat RP (nebo předsedu strany) neprodleně o situaci, která měla potenciál poškodit dobré jméno strany, protože tou dobou muselo být zřejmé, že to na veřejnost "dříve nebo později" pronikne, zvláště, když se jedná o vysokého politického činitele.“

Dále se RK nedomnívá, že by pouze udržováním vztahu na pracovišti došlo k poškození dobrého jména strany. K tomu došlo až v důsledku incidentu, který vyplynul z nezvládnutí vývoje situace. Právě toto nezvládnutí lze odpůrci přičítat. Přičemž je nutné trvat na tom, že osoba zastávající jménem Pirátů politickou funkci musí ve zvýšené míře předcházet vzniku podobných incidentů.
Vzniklou újmu lze považovat za vážnou, avšak na rozdíl od stěžovatelky RK nenachází opakování. Proto se domnívá, že skutek neodpovídá kvalifikaci dle §5 odst. 2 RŘ (Závažné porušení stanov).

Otázka, zda předmětný vztah lze považovat za vztah s podřízenou, není z pohledu RK zásadní. Za mnohem významnější považovala otázku, zda předmětný vztah nebyl provázen ze strany odpůrce využitím politického postavení či moci. Pro takové podezření však RK nenalezla ve spisu doklady. Za významné lze v tomto směru považovat závěry šetření Policie ČR, která věc po prošetření odložila.
Ohledně povinnosti odpůrce informovat včas o incidentu RK souhlasí, že tato povinnost není v předpisech explicitně formulována. To však neznamená její úplnou neexistenci: lze dovozovat povinnost předcházet škodě na dobrém jméně strany a v tomto smyslu měl odpůrce učinit kroky - včetně včasného předání informací.
Nelze ale pominout, jak odpůrce upozorňuje, že mediální dopad se začal projevovat až po oznámení z jeho strany. Z tvrzení samotné stěžovatelky vyplývá: incident 1.6., 21.6. informován předseda strany, 19.7. první KK uvedený článek v médiích. Lze souhlasit, že odpůrcovy kroky snad mohly být včasnější, nicméně je zjevné, že se o zmírnění škod snažil. Jeho konání v tomto směru navíc již bylo vyhodnoceno RP a nesl za ně sankce.
Co je v souladu se stěžovatelkou možno označit za špatnou praxi, je informování vedení strany odpůrcem až v odstupu po té, kdy informoval svého představeného. To odpůrce nerozporoval.
S ohledem na zásadu ochrany soukromí, diskutovanou výše, a rozhodné právo, RK přistoupila k moderaci stěžovatelkou požadovaných výroků o informační povinnosti odpůrce.

Ohledně omluvy, požadované stěžovatelkou, se po diskusi RK přiklonila k názoru, že by již neplnila svůj účel. Na odpůrce odpovídajícím způsobem dopadlo proběhlé řešení věci před jinými stranickými orgány, politické sankce, samotné řízení před KK a RK; opakovaně uznal pochybení a formální omluva by spíše mohla znovu rozdírat rány dotčených a zvětšovat nežádoucí dopady.

Závěrem RK poznamenává, že dělat chyby, ať už v oblasti osobní nebo politické, nelze efektivně zakázat. Je však souladné se smyslem rozhodného práva požadovat, aby se členové strany aktivně snažili minimalizovat případná porušení předpisů a vzniklé škody.

Stěžovatelce bylo v řízení v zásadní části dáno za pravdu a proto jí RK přiznává paušální náhradu nákladů řízení v souladu s § 18 odst. 3 Rozhodčího řádu. Dle téhož ustanovení se přiznává náhradu nákladů řízení Rozhodčí komisi.

Hlasování
Pro přijetí rozhodčího nálezu: Daďourek, Derka, Doseděl, Karim
Proti: -
Zdržel se: -
Hlasování se nezúčastnil: Hejduková, Vykoukal

Poučení
Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Georgia.Hejdukova]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Georgia Hejduková (zpravodajka), Viktor Derka, Martin Karim, František Doseděl, Ondřej Vykoukal a Milan Daďourek rozhodla dne 29. 2. 2024 ve věci stížnosti Kontrolní komise ve veřejném zájmu proti Daliboru Záhorovi za účasti Matěje Kubíčka a Krajského sdružení Praha jako účastníků řízení.

R o z h o d č í n á l e z

Výroky

I. Odpůrce výrokem „Matěj Kubíček měl za úkol do komise nepřipustit nikoho, kdo by byl kritický nebo by tam "věci" rozporoval.“ poškodil dobré jméno člena strany, čímž se dopustil porušení předpisů ve smyslu § 5 odst. 1 rozhodčího řádu, a za to nese plnou odpovědnost.
II. Odpůrce je povinen zjednat nápravu tak, že do 5 dnů od doručení tohoto rozhodčího nálezu smaže předmětný příspěvek z Twitteru a zveřejní na svém twitterovém profilu omluvu ve znění ”Tímto se Matějovi Kubíčkovi omlouvám za tvrzení, která jsem uvedl ve svém příspěvku z 17.7.2023 na svém Twitteru. Nebyla nijak podložena a byla chyba je zveřejňovat.“
III. Ve všech ostatních bodech se stížnost zamítá
IV. Stěžovateli se nepřiznává náhrada nákladů řízení
V. Odpůrce uhradí Rozhodčí komisi náhrady nákladů řízení ve výši 150 Kč, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu.
VI. Stěžovatel uhradí Rozhodčí komisi náhrady nákladů řízení ve výši 150 Kč, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu.

Odůvodnění
Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/43425

Odpůrce ve dnech 17 a 18.7 v pozdních večerních a brzkých ranních hodinách sérii příspěvků na sociální síti X, kde referoval o dříve proběhlých výběrových řízeních do dozorčích rad v Hlavním městě Praze. Tyto příspěvky měly dle jeho mínění upozornit na dlouhodobé problémy, které se ve spojení s výběrovými řízeními v Praze vyskytly a které byly předmětem předchozího šetření kontrolní a následně rozhodčí komise. Tyto příspěvky se následně staly předmětem několika článků v médiích.

Kontrolní komise jako orgán příslušný podávat stížnost ve veřejném zájmu podle §10 odst. 2 rozhodčího řádu se rozhodla dne 13.11.2023 prodat na odpůrce stížnost pro porušení předpisů ve smyslu § 5 odst. 2 písm. e) rozhodčího řádu a to za následující skutková tvrzení: 1) Matěj Kubíček měl za úkol do komise nepřipustit nikoho, kdo by byl kritický nebo by tam "věci" rozporoval." 2) Ani jeden z členů komise nebyl nestranný a nezávislý. 3) Výběrové řízení bylo spíše formální divadlo, protože v komisi zasedli jen Komrskové "kámoši"" Dále podobně zopakováno "Jen formální divadýlko" Vzhledem k tomu, že odpůrce pronesení těchto ve svém podání nepopírá je jejich pronesení nesporné

Stížnost je přijatelná podle §11 RŘ. Má předepsané náležitosti podle §13 RŘ. Je podaná kontrolní komisí jakožto oprávněnou osobou a není tedy třeba skládat zálohu na náklady řízení. Kontrolní komise se dále pokusila o smírné řešení, který stěžovatel odmítl a toto uvedl i ve svém vyjádření. Jedná se o první rozhodčí řízení ve kterém je spor řešen. Stížnost byla podána včas.

Spor se dále týká ochrany dobrého jména strany a tedy stížnost spadá do působnosti rozhodčí komise. Rozhodčí komisi také nejsou známy důvody pro její odložení podle §14 RŘ a stížnost je tedy shledána důvodnou.

Rozhodčí komise považuje nejprve nutné konstatovat, že svoboda projevu je jedním ze zásadních programových bodů České pirátské strany. Zároveň z principu jako politická strana musí v zájmu politického a názorového pluralismu respektovat poměrně široký prostor svých členů se vyjadřovat.

Nicméně tento prostor který Česká pirátská strana svým členům dává nemůže být z principu neomezený. Není v zájmu České pirátské strany, aby její členové mařili její dobrou reputaci a šířili straně špatné jméno tím, že budou rozšiřovat informace, které mohou stranu dlouhodobě v očích veřejnosti, jejích členů a politických partnerů poškodit. Zvlášť když se tak činí veřejně.

Při posuzování otázek svobody projevu se rozhodčí komise odkazuje na relevantní judikaturu ústavního soudu ve věci II. ÚS 2051/14, kde ústavní soud určil následující kritéria při vyvažování svobody slova a ochrany osobnosti pro určení, které právo převáží.

povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud),
obsah výroku (např. zda jde o projev "politický" či "komerční"),
forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární),
postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou - typicky "hvězdy showbyznysu"),
zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby,
chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama "vyprovokovala" či jak se posléze ke kritice postavila),
kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.),
kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil).
V této věci je rozlišuje rozhodčí komise mezi dvěma zásadními typy výroků. Skutkovými tvrzeními a hodnotícími soudy. Zatímco u hodnotících soudů je obecně výrazně širší prostor a stačí zde aby měl autor hodnotícího soudu pouze důvodný předpoklad, aby byl jeho projev chráněn, tak u skutkových tvrzení už musí autor prokázat, že ke skutkům, které se údajně měly stát skutečně došlo, aby mohl být jeho výrok hoden ochrany jako součást svobody projevu.

Výrok že“ Matěj Kubíček měl za úkol do komise nepřipustit nikoho, kdo by byl kritický nebo by tam "věci" rozporoval.“ spadá jednoznačně mezi skutková tvrzení jelikož zde odpůrce přímo tvrdí, že došlo k nějakým skutkovým okolnostem. Rozhodčí komise bere v úvahu i skutečnost, že Matěj Kubíček vykonával v době na kterou předmětný výrok odkazuje stranickou funkci člena výběrové komise a tedy musel snést větší míru kritiky než osoba, která by tuto funkci nevykonávala. Matěj Kubíček byl předmětem kritiky ve výkonu jeho funkce člena výběrové komise.

I pokud však člověk kritizuje osobu vykonávající stranickou funkci, tak stále musí vyvinou náležitou péči při ověřování pravdivosti výroku. Rozhodčí komise tak dále zkoumala, zda odpůrce učinil náležitou péči k ověření pravdivosti výroku. Odpůrce v řízení dle názoru rozhodčí komise neprokázal, že by se důkladně zajímal o to, zda Matěj Kubíček skutečně rozhodoval o tom, kdo bude do komise v takovém případě připuštěn. Za colou dobu řízení neprokázal, že by vyvinul úsilí si tento pro výrok důležitý fakt ověřit a vycházel pouze ze spekulací, předpokladů a domněnek.

Dle názoru rozhodčí komise se tak v tomto případě odpůrce dopustil porušení předpisů, protože při své kritice Matěje Kubíčka nevyvinul náležitou péči si ověřit informace, které ve výrocích pronášel. Výrok navíc umístil veřejně na sociální sítě a celý případ byl z tohoto důvodu negativně medializován veřejně. Jeho tvrzení mohla vyvolat v očích veřejnosti důvodné obavy v důvěryhodnost výběrových řízení. Každý člen strany má povinnost podporovat politické síle strany a šířením nepravdivých informací naopak aktivně podporuje jejich nenaplnění. Odpůrce stranu prokazatelně poškodil a dopustil se tak porušení § 5 odst. 2 písm. e) rozhodčího řádu.

Druhý výrok který zní „Ani jeden z členů komise nebyl nestranný a nezávislý“ je tvrzení, které rozhodčí komise vyhodnotila jako hodnotící soud. Odpůrce mohl dle názoru rozhodčí komise na základě jím tvrzených okolností nabýt dojmu a to jak v jeho vyjádřený tak na základě doptávání na zasedání RK, že členové komise nebyli zcela nestranní a nezávislí, čímž splnil podmínku že jeho hodnotící soud je založen na z jeho názoru legitimním důvodu. Celková nestrannost a nezávislost třetí osoby je skutková okolnost, která je podle názoru rozhodčí komise prakticky neověřitelná, jelikož prokázat, že byl někdo zcela nezávislý a nestranný beze vší pochybnost nelze. Jelikož jde ve své podstatě o tvrzení, které není objektivně verifikovatelné, tak se jedná o hodnotící soud, který v tomto případě požívá ochrany svobody projevu a není porušením předpisů. Je při tom nutné mít na paměti, že výběrová řízení v KS Praha byla u rozhodčí komise řešena ve stížnosti #24020 a bylo konstatováno pochybení. To samozřejmě nedává odpůrci neomezené právo vymýšlet si nepravdy ale u hodnotících soudů to poskytuje pro odpůrce legitimní základ pro kritiku. Nelze však přijmout za pravdivé tvrzení, že samotná přitomnost členů ve výběrové komise ze stejného sdružení zakládá podjatost, to by vyústilo, že by krajská sdružení musela vyvinout neúměrné úsilí, které není v rámci společenství české pirátské strany objektivně realizovatelné.

U třetího výroku „Výběrové řízení bylo spíše formální divadlo, protože v komisi zasedli jen Komrskové"kámoši"" (screen 3). Dále podobně zopakováno "Jen formální divadýlko"“ je hodnocení situace komplikované. Odpůrce zde v podstatě naznačuje, že výběrové řízení v Praze nebylo skutečné, protože v komisi zasedli jen kamarádi Jany Komrskové. Je podle rozhodčí komise velmi těžké v pirátské komunitě prokázat, zda má někdo s někým přátelské vztahy, protože zejména v rámci krajských sdružení mohou být vazby mezi členy velmi úzké. Toto tvrzení je tak rovněž velmi obtížně verifikovatelné a vzhledem k tomu, že i zde na základě odpůrcových vyjádření lze dojít k závěru, že odpůrce měl legitimní základ pro své hodnocení, nelze i tento výrok vyhodnotit jinak než jako hodnotící soud.

Rozhodčí komise dodává, že se nezabývala ostatními námitkami odpůrce, že kontrolní komise nezahájila vyšetřování v odlišných skutkových věcech, protože to není předmětem tohoto řízení a dodává, že odpůrce má samozřejmě práva v této věci podávat kontrolní komisi podněty. Nelze tímto faktem však v této věci argumentovat.

Na závěr si rozhodčí komise dovoluje vyměřit odpůrci odpovídající sankci za porušení předpisů. Rozhodčí komise odmítá návrh kontrolní komise, že by všechny příspěvky měly být smazány. Svoboda projevu je velmi důležitou součástí pirátského programu a odpůrce měl ve svých příspěvcích celou řadu výroků. Pokud by všechny příspěvky byly smazány, tak by bylo disproporčně zasaženo do jeho svobody projevu. Tím spíše, že výrok č. 2 a výrok č.3 byly v rámci mantinelů stranické svobody projevu. Rozhodčí komise tak přistupuje k nařízení smazání těch tweetů, které se bezprostředně týkají výroku č. 1.

Rozhodčí komise nadto doporučuje všem organizačním jednotkám strany dbát na vyváženost a nestrannost komisí u výběrových řízení.

Rozhodčí komise rozhodla přistoupit na návrh KK v podobě sankce zveřejnění omluvy za výrok, který byl shledán v rozporu s předpisy a toto opatření považuje za proporční a dostačující. Nad to dodává rozhodčí komise, že by bylo vhodné, aby odpůrce zvážil omluvu některým zúčastněným například Matěji Kubíčkovi či Simoně Bártové.

Stěžovatel byl ve stížnosti částečně úspěšný, proto se rozhodčí komise rozhodla nepřiznat náhrady nákladů řízení kontrolní komisi, a nařídit jí poloviční náhradu nákladů řízení vůči rozhodčí komisi. Ač byl odpůrce z velké části úspěšný, rozhodčí komise konstatuje, že porušení předpisů není nepatrné a proto se mu nařizuje nahradit rozhodčí komisi náklady řízení ve výši 150 Kč, tj druhou polovinu z paušální částky.

Pro přijetí rozhodčího nálezu: Hejduková, Doseděl, Derka, Karim
Proti: Vykoukal
Zdržel se:
Hlasování se nezúčastnil: Daďourek

Poučení

Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Lukas.Novy]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Ondřej Vykoukal jako zpravodaj případu, dále pak Viktor Derka, Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl, Martin Karim, ve věci stížnosti #41043 ze strany kontrolní komise zastoupené Martinem Kučerou jakožto stěžovatelem proti odpůrci Marku Fišerovi ze dne 22. listopadu 2023 vydala dne 3. 4. 2024 následující

R O Z H O D Č Í N Á L E Z

Výroky

1. Odpůrce porušil Všeobecný kodex veřejného zastupitele tím, že vystoupil z koaličního zastupitelského klubu a založil klub jiný.
2. Odpůrce je povinen do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu uvést situaci dle výroků 1 do souladu s rozhodným právem, a to tak, že vstoupí do původního koaličního zastupitelského klubu, ze kterého vystoupil, a ze svého současného klubu vystoupí.
3. Stěžovateli se přiznává náhrada nákladů ve výši 300,- Kč (slovy: tři sta korun českých). Rozhodčí komisi se přiznává náhrada nákladů ve výši 300,- Kč (slovy: tři sta korun českých).

Odůvodnění

1) Obecná část

Kompletní spisový materiál je k dispozici zde: https://redmine.pirati.cz/issues/41043.

Stěžovatelka v předmětné stížnosti namítá porušení Všeobecného kodexu veřejného zastupitele z toho důvodu, že odpůrce jako zvolený zastupitel Městské části Brno – Královo Pole vystoupil z již ustanoveného koaličního zastupitelského klubu a založil zastupitelský klub nový.

Odpůrce uvádí, že v koaličním klubu Zelení a Piráti je nadále, takže se domnívá, že kodex neporušuje.

Stížnost je přijatelná, neboť zřetelně označuje odpůrce i stěžovatelku a domáhá se vydání určitého rozhodčího nálezu. O smírné vyřešení sporu bylo usilováno, což vyplývá z vyjádření zpravodaje kontrolní komise Martina Kučery a Moniky Lukášové Spilkové, která jsou dostupná ve spisu. Jelikož byla stížnost podána kontrolní komisí ve veřejném zájmu, nebylo nutné složit zálohu na náhradu nákladů řízení. Ostatní podmínky přijatelnosti dle § 11 odst. 1 Rozhodčího řádu jsou zjevně naplněny.

Účastníci jednání nepožadovali svolání jednání ani po výzvě rozhodčí komise nedoplnili další vyjádření nad rámec již učiněného.

2) K porušení Všeobecného kodexu veřejného zastupitele

Všeobecný kodex veřejného zastupitele (dále jen „Kodex“) stanoví: „Zavazuji se setrvat v zastupitelském klubu Pirátů nebo koaličním klubu po celou dobu trvání svého mandátu, s výjimkou případu, kdy bych byl z klubu vyloučen.“

§ 5 odst. 1 věta druhá Rozhodčího řádu stanoví: „Porušením předpisů je také jejich zjevné obcházení nebo vědomé udržování protiprávního stavu.“

Z obsahu spisu má rozhodčí komise za to, že mezi účastníky řízení není sporné, že došlo nejprve k vytvoření jednoho koaličního zastupitelského klubu v souladu s koaliční smlouvou, jehož členy a členkami byli kandidáti a kandidátky koaliční kandidátní listiny Pirátů, Zelených a Idealistů. Dále má rozhodčí komise za to, že mezi účastníky není sporné, že následně došlo k vystoupení odpůrce z již ustanoveného koaličního zastupitelského klubu a k vytvoření klubu nového, jehož se stal odpůrce členem.

Rozhodčí komise má tedy skutkový stav za nesporný a dále se v odůvodnění jeho prokazováním nebude zabývat. Rozhodčí komise však musela posoudit, zda nynější stav, kdy existují dva koaliční zastupitelské kluby, jehož členy a členkami jsou kandidáti a kandidátky z jedné koaliční kandidátní listiny odporuje předpisům, zejména Kodexu.

Účelem předmětného ustanovení Kodexu je, aby kandidáti a kandidátky z jedné koaliční kandidátní listiny byli v případě zvolení členy a členkami jednoho koaličního zastupitelského klubu, a to toho, který je ustaven jako první. V posuzovaném případě byl klub navíc ustaven všemi zvolenými kandidáty a kandidátkami včetně odpůrce.

Je tak třeba odmítnout argument odpůrce, že je stále členem koaličního klubu Zelení a Piráti a že se tedy domnívá, že kodex neporušuje. Přistoupení na takovou argumentaci by vedlo k absurdním situacím, kdy by v zastupitelstvu mohlo existovat vícero zastupitelských klubů stejného názvu a kdy by kandidáti a kandidátky z jedné koaliční kandidátní listiny byli v případě zvolení členy a členkami vícero zastupitelských klubů.

Rozhodčí komise tedy uzavírá, že odpůrce porušuje Kodex tím, že jako zvolený zastupitel Městské části Brno – Královo Pole vystoupil z již ustanoveného koaličního zastupitelského klubu a založil zastupitelský klub nový.

3) K nápravě a náhradě nákladů řízení

Náprava by dle rozhodčí komise v prvé řadě měla spočívat v uvedení do stavu, který bude v souladu s rozhodným právem. Souladu s rozhodným právem bude dosaženo pouze v případě, kdy odpůrce vystoupí ze svého současného klubu a vstoupí do klubu původního, který byl vytvořen jako první v souladu s koaliční smlouvu a jehož byl odpůrce původně členem.
Veškeré povinnosti směřující k nápravě je třeba splnit do 15 dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

Protože stěžovatelka byla ve stížnosti úspěšná, uznává mu rozhodčí komise náhradu na náklady řízení v paušální výši 300,- Kč. Stejně tak se rozhodčí komisi přiznává náhrada nákladů v paušální výši 300,- Kč.

Veškeré peněžité platby dle výroku 3 rozhodčího nálezu je třeba provést přes zvláštní bankovní účet strany určený pro zprostředkování plateb souvisejících s rozhodčím řízením č. 2701446039 / 2010 s variabilním symbolem 41043.

Hlasování

Pro přijetí rozhodčího nálezu: Vykoukal, Daďourek, Karim, Hejduková, Doseděl
Proti přijetí rozhodčího nálezu: nikdo
Zdrželi se: nikdo

Poučení
Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum Celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

[Lukas.Novy]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Ondřej Vykoukal jako zpravodaj případu, dále pak Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl, Martin Karim, ve věci stížnosti #41043 ze strany kontrolní komise zastoupené Martinem Kučerou jakožto stěžovatelem proti odpůrci Marku Fišerovi ze dne 22. listopadu 2023 vydala dne 7. 5. 2024 následující

DOPLŇUJÍCÍ ROZHODČÍ NÁLEZ

Výroky
1) Rozhodčí komise konstatuje, že odpůrce nesplnil rozhodčí nález v řízení o stížnosti #41043.
2) Rozhodčí komise stanovuje odpůrci dodatečnou lhůtu 15 dní ke splnění rozhodčího nálezu v řízení o stížnosti #41043.
3) Do doby splnění zbývajících povinností vyplývajících z rozhodčího nálezu se odpůrci pozastavuje členství v České pirátské straně.

Odůvodnění
V rámci řízení o stížnosti #41043 vydala rozhodčí komise dne 3. dubna 2024 rozhodčí nález, ve kterém konstatovala, že odpůrce porušil Všeobecný kodex veřejného zastupitele. Rozhodčí komise také odpůrci uložila zjednat nápravu, a to konkrétně vstoupením do původního koaličního zastupitelského klubu, ze kterého vystoupil, a vystoupení ze svého současného klubu (výrok 2).

Pro povinnost ve výroku 2 byla stanovena patnáctidenní lhůta, ve které odpůrce povinnost nesplnil.

Rozhodčí komise tak z důvodu neplnění vykonatelného rozhodčího nálezu v souladu s § 20a Rozhodčího řádu nařizuje odpůrci výkon rozhodnutí a zároveň jim do doby splnění uložených povinností pozastavuje členství ve straně.

Hlasování
Pro přijetí rozhodčího nálezu: Vykoukal, Daďourek, Doseděl, Hejduková, Karim.
Proti přijetí rozhodčího nálezu: nikdo
Zdrželi se: nikdo
Nehlasovali: nikdo

Poučení
Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.

Bude-li odpůrce mařit rozhodčí nález, přestože mu byl nařízen výkon rozhodnutí, může ho rozhodčí komise v souladu s § 20a odst. 4 Rozhodčího řádu doplňujícím rozhodčím nálezem vyloučit ze strany. Toto zpravodaj rozhodčí komisi navrhne nejdříve po uplynutí lhůty pro přezkum tohoto rozhodnutí.

[Ondrej.Vykoukal]

Rozhodčí komise České pirátské strany ve složení: Ondřej Vykoukal jako zpravodaj případu, dále pak Milan Daďourek, Georgia Hejduková, František Doseděl, Martin Karim, ve věci stížnosti #41043 ze strany kontrolní komise zastoupené Martinem Kučerou jakožto stěžovatelem proti odpůrci Marku Fišerovi ze dne 22. listopadu 2023 vydala dne 3. 6. 2024 následující

DOPLŇUJÍCÍ ROZHODČÍ NÁLEZ

Výroky
1) Odpůrce se dopustil závažného porušení Stanov, konkrétně maření rozhodčího nálezu, a to tím, že nesplnil povinnost uloženou rozhodčím nálezem v řízení o stížnosti #41043, přestože rozhodčí nález je vykonatelný a rozhodčí komise odpůrcům nařídila výkon rozhodnutí.
2) Odpůrce se v souladu s § 20a odst. 4 Rozhodčího řádu vylučuje z České pirátské strany.

Odůvodnění
V rámci řízení o stížnosti #41043 vydala rozhodčí komise dne 3. dubna 2024 rozhodčí nález, ve kterém konstatovala, že odpůrce porušil Všeobecný kodex veřejného zastupitele. Rozhodčí komise také odpůrci uložila zjednat nápravu, a to konkrétně vstoupením do původního koaličního zastupitelského klubu, ze kterého vystoupil, a vystoupení ze svého současného klubu (výrok 2). Pro povinnost ve výroku 2 byla stanovena patnáctidenní lhůta, ve které odpůrce povinnost nesplnil.

Následně rozhodčí komise doplňujícím rozhodčím nálezem ze dne 7. května 2024 nařídila odpůrci výkon rozhodnutí – odpůrce však svoji povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě stanovené doplňujícím rozhodčím nálezem.

S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že se odpůrce dopouští maření rozhodčího nálezu – takové jednání pak Rozhodčí řád kvalifikuje jako závažné porušení stanov. Rozhodčí komise tedy rozhodla v souladu s § 20a odst. 4 Rozhodčího řádu o vyloučení odpůrce z České pirátské strany. Odpůrce byl v souladu s ustanovením téhož odstavce na tento následek řádně upozorněn v poučení předchozího doplňujícího rozhodčího nálezu.

Hlasování
Pro přijetí rozhodčího nálezu: Vykoukal, Daďourek, Doseděl, Hejduková, Karim
Proti přijetí rozhodčího nálezu: nikdo
Zdrželi se: nikdo
Nehlasovali: nikdo

Poučení
Každý člen České pirátské strany může ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto nálezu iniciovat jeho mimořádný přezkum celostátním fórem České pirátské strany na základě čl. 8 odst. 5 písm. h) Stanov.