Vážení kolegové,
předkládám k rozpravě návrh odpovědi ve věci PO 43842
Otázka:
Vážená RK, rád bych se dotázal, zda se povinnosti člena přezkumného orgánu příkladně vyjmenované v čl. 2 Zásad spravedlivého procesu (příloha RŘ) vztahují pouze k jednání, ke kterému dochází v rámci výkonu funkce člena přezkumného orgánu nebo jsou tato pravidla závazná pro člena přezkumného jednání pro veškeré jeho chování v rámci strany nebo jsou dokonce závazná také pro jakékoli veřejné projevy člena přezkumného orgánu i mimo systémy strany (např. na sociálních sítích a jinde na veřejnosti)?
Konkrétněji tedy, pokud má člen přezkumného orgánu povinnost vystupovat "korektně, slušně, trpělivě a transparentně," je k tomuto povinen pouze v rámci výkonu své funkce, nebo kdykoli, kdy vystupuje na stranických systémech (fórum, zulip, jitsi jednání týmů atd.), příp. i na cizích sociálních sítích jako je X nebo Facebook?
Odpověď:
Příloha RŘ Zásady spravedlivého procesu se vztahuje zásadně na jednání člena přezkumného orgánu v rámci působnosti RŘ stanovené v čl. 1 RŘ tedy typicky v rozhodném řízení v širším smyslu, jak je upraveno dalšími ustanoveními RŘ.
Ohledně otázky, zda má člen přezkumného orgánu povinnost vystupovat "korektně, slušně, trpělivě a transparentně," je k tomuto povinen pouze v rámci výkonu své funkce, se předběžná otázka odkládá.
Odůvodnění:
V první řadě musí RK zdůraznit, že ve věci výkladu předpisů ohledně členů přezkumných orgánů, jichž je sama součástí, cítí RK potřebu omezovat uplatnění svého výkladového oprávnění, neboť lze oprávněně namítat její systémovou podjatost. Omezení plynoucí ze vzájemného vztahu KK a RK bylo vyloženo také v odpovědi na PO 25782. 
...Ve vztahu k položeným otázkám musí RK pamatovat také na vzájemnou nezávislost KK a RK. Případné excesivní jednání členů KK by bylo řešeno na základě stížnosti nebo v rámci běžícího řízení o stížnosti. Podobně excesivní jednání členů RK by mělo být nezávisle šetřeno KK. To je důležitý důvod pro omezení vlivu RK na jednání KK.
Přesto na první část otázky ohledně závaznosti čl. 2 Zásad se RK rozhodla odpovědět.
Zásady jsou přílohou čili součástí Rozhodčího řádu.
RŘ v §1 odst. 1 stanoví: "Rozhodčí řád upravuje rozhodčí řízení ve sporech vedených v souladu se stanovami před rozhodčí komisí." I celkové vyznění Zásad potvrzuje, že jde o obdobu obecných zásad, jak jsou známy třeba ze Správního řádu a upravuje chování osob v postavení výkonu moci a při tomto výkonu. Nikoliv tedy chování mimo řízení. Rozhodčí řízení je zde přitom nutno chápat v širokém smyslu toho, co ve svých ustanoveních reguluje RŘ: řešení podnětů a stížností, šetření, jednání o smíru, pomoc podateli, jednání o předběžných opatřeních, rozhodčí řízení před RK, výkon nálezu, jednání o návrhu na zrušení předpisu, pořádková opatření ad.
Uvedené neznamená, že ze Zásad nelze dovodit i určité povinnosti mimo řízení s ohledem na jejich účel (např. mlčenlivost se jistě nevztahuje pouze na jednání v rámci řízení). Také je jisté, že existují jiné normy dopadající na chování členů přezkumných orgánů i mimo rozhodčí řízení. Například členové Přezkumných orgánů vzhledem ke svému postavení nesou vyšší odpovědnost za svoje chování s ohledem na vyšší riziko dotčení dobrého jména strany nebo poškození jiného člena.
V dalším se předběžná otázka odkládá, neboť znění otázky nesměřuje k vyjasnění výkladu stanov či vnitřních předpisů, nýbrž spíše k vyvození nových norem na základě abstraktních formulací, a RK je povinna nevstupovat do teritoria normotvorby - jak více rozvedeno taktéž v odpovědi na PO 25782.
