PO#43867 - možnosti změny stanov

[anon1225]

Ahoj, já bych rád doplnil @Milan.Dadourek s tím, že právě já zastávám názor popsaný v bodě 3) Milanova příspěvku. Dokážu si představit, že se bude hlasovat: A) změna stanov=rozšíření RP, B) přechodné ustanovení, které říká, že v případě přijetí návrhu A se členy RP stávají 1. a 2. náhradník z letošní volby a C) přechodné ustanovení, které říká, že v případě přijetí návrhu A budeme nové členy RP volit klasicky v nějakém termínu. Obě varianty přechodných ustanovení by říkaly, že volební období nových členů RP bude do konce období současného RP. Obdobně se to udělalo třeba při prvních volbách do Senátu, třetina senátorů byla na dva roky, třetina na 4 roky a třetina na 6 let. Tím taky nebude problém s krácením období nynějšího RP.

Návrhy B a C se pochopitelně vylučují.

Každý člen a členka se tedy budou moci rozhodnout, zda chtějí klasickou dovolbu nebo tuto ad hoc dovolbu. Podle zákona je třeba mít demokraticky obsazené orgány a to tento postup podle mého názoru zcela splňuje.

[anon1225]

Ahoj, já bych rád doplnil @Milan.Dadourek s tím, že právě já zastávám názor popsaný v bodě 3) Milanova příspěvku. Dokážu si představit, že se bude hlasovat: A) změna stanov=rozšíření RP, B) přechodné ustanovení, které říká, že v případě přijetí návrhu A se členy RP stávají 1. a 2. náhradník z letošní volby a C) přechodné ustanovení, které říká, že v případě přijetí návrhu A budeme nové členy RP volit klasicky v nějakém termínu. Obě varianty přechodných ustanovení by říkaly, že volební období nových členů RP bude do konce období současného RP. Obdobně se to udělalo třeba při prvních volbách do Senátu, třetina senátorů byla na dva roky, třetina na 4 roky a třetina na 6 let. Tím taky nebude problém s krácením období nynějšího RP.

Návrhy B a C se pochopitelně vylučují.

Každý člen a členka se tedy budou moci rozhodnout, zda chtějí klasickou dovolbu nebo tuto ad hoc dovolbu. Podle zákona je třeba mít demokraticky obsazené orgány a to tento postup podle mého názoru zcela splňuje.

Díky moc. Přesně tohle zvažuju taky. Odhlasování přechodných ustanovení samostatně by mohlo dát "větší váhu" rozhodnutí než když by se dělalo v rámci návrhu změny. S tím, že když neprojde, tak by automaticky byla převolba. Problém, který tu vidím, je složitost hlasování pro členstvo, které složité hlasování 1) nemá rádo 2) nemusí úplně pochopit.

[Viktor.Derka]

...
Navrhuju, a to především proto abychom dále nenarušovali institut PO (naprosto rozumím výtkám, které jste v tomhle ohledu vznesli) diskuzi tady uzavřít, pokud k tomu ještě někdo nebude mít věc k doplnění, a v rámci strany zbytek dořešit třeba na půdě RV.
Zároveň se tedy tímto i moc omlouvám tobě i celé RK za vznesení takové PO, ale ano, problematika má několik rovin a je těžké pro nás jako tvůrce návrhů nebo i předsedající usoudit, které z těch rovin budou mít ve výsledku převahu. Zároveň v tomhle konkrétním případě nejde přechodná ustanovení opomenout (nemůžeme mít ve stanovách 7 členů RP a čekat až uplyne mandát současnému předsednictvu a dělat, že se nic neděje). Přitom ukrátit mandát na základě změny stanov opět naráží na problematiku, kterou zmiňuješ v bodě 2. Takže situace zapeklitá. Vím, nabízí se i poslední varianta znění přechodného ustanovení - platnost změny od příští volby, ale vzhledem k tomu, že nás čekají 2 velmi náročné roky, byla by tahle varianta asi nejméně zodpovědná.

Já to čtu Terko naopak.
Zcela jediné čisté neretroaktivní a plně demokratické řešení, je odložit působnost na další volbu.
...

Pánem vlákna je Viktor, zpravodaj. Ale mně asi nijak nevadí, že to tu diskutujete.
Ukrátit mandát je imho docela v poho, protože CF může RP i odvolat.

Celkově jsem chtěl hlavně ilustrovat, že existuje více směrů úvah a variant řešení. Ale asi každá se dá udělat blbě nebo dobře (teda ne: některé varianty jsou vždy blbé). A i proto se těžko dá zodpovědět ta PO.

Ono totiž můžeme asi napsat příklad řešení (jak třeba nahodil Ondra), na kterém se +- shodnem, že by bylo ok, ale to není PO ani odpověď na ni. Jako členové RK se můžeme snažit poradit, ale RK jako orgán by si neměla hrát na pisatele norem.
Nebo můžeme odpovídat obecně, ale pak se nutně drak zakousne do ocasu:
"Ne každá retroaktivita odporuje demokratickým zásadám / stanovám. Některá je přípustná. A která je přípustná? Ta co neodporuje demokratickým zásadám a stanovám."

[Tomas.Valek]

OK, já si z toho beru výstup pro jednání, že každá navržená změna Stanov musí obsahovat aplikaci včetně minimálně přiložených změn v navazujících předpisech a být také kompletní, tedy doplněná o potřebná ustanovení, naběhnutí účinnosti a podobně.

(Někdo by tedy řekl, že tohle by u změny Stanov mělo být automatické, ale bohužel raději ve straně vypouštíme nehotové návrhy a nediskutujeme je předem.)

Taguji tady i předsedajícího jednání @Jan.Hora, protože chtěl mít rozuzlení od RK, kterého se asi nedočká, nicméně dostal tolik vodítek, že by neměl problém určit aktuální přijatelnost (či spíš nepřijatelnost) většiny návrhů.

[Viktor.Derka]

Čau lidi, tak trochu jsem znění upravil a dávám k hlasování níže uvedenou odpověď. Hlasovat lze PRO, PROTI, ZDRŽUJI SE. Hlasovánáí poběží do 14. 2. 16:00, nebo dokud neodhlasují všichni členové RK, podle toho, která skutečnost nastane dříve.

Osobně hlasuji PRO.

Otázka:

Je v souladu s "obvyklými demokratickými zásadami", aby při zřízení nových volených pozic (rozšíření existujícího orgánu) došlo k určení v přechodném ustanovení, že takto vzniklé funkce se obsadí nikoliv novou volbou, ale rozhodnutím daného orgánu resp. podle výsledků z předchozí volby orgánu - a to při vědomí, že v rámci volby orgánu se uplatňuje náhradnictví.

Usnesení

Předběžná otázka se odkládá dle § 11 odst. 3 Jednacího řádu Rozhodčí komise.

Odůvodnění:

Položený dotaz není předběžnou otázkou (viz čl. 13, odst. 3 písm. (e) Stanov). Otázka cílí na poskytnutí komentáře k souladu konkrétní skutkové situace vzešlé v rámci řešení návrhu změny stanov v řízení CF 26/2023, což není otázkou na vyjasnění nejasnosti výkladu konkrétního ustanovení předpisu. Již dříve přitom RK rozhodla při řešení PO, že je-li v určené věci představitelné podání stížnosti i předběžné otázky, pak je možnost podání předběžné otázky přísně subsidiární, neboť v řízení o stížnosti je možné vhodněji chránit procesní práva všech dotčených stran. Pomocí předběžné otázky proto není možné nahrazovat případné řízení o stížnosti. Mimoto není v abstraktní rovině ani možné poskytnout výklad neurčitého pojmu "obvyklé demokratické zásady".

Na okraj RK zmiňuje, že budou-li přechodná ustanovení související se změnou Stanov přijata, pak se bude jednat o součást Stanov platná jakožto lex specialis, mohou se z povahy věci ocitnout v rozporu s určitými obecnými pravidly. Při zvažování adaptace současného složení RP na nově zvažovanou koncepci počtu členů a tvorby RP je možné přijmout rozličná řešení mající odlišné dopady na principy hájené Stanovami a vnitřními předpisy, není ovšem rolí RK, aby zde předepisovala žádoucí formu řešení této situace. Při tomto řešení je nutné respektovat donucující ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (primárně obligace zakotvené v § 4 písm. b) zákona), potažmo českého ústavního pořádku, které jsou soudně vynutitelné (srov. nález sp. zn. II. ÚS 1969/10 ze dne 27. 12. 2011). Aby těmto zásadám bylo dostáno, bylo by patrně nutné, konkrétní osoby, které doplní upravené složení RP byly buďto seznatelné již ze samotného přechodného ustanovení (o kterém jakožto o změně stanov bude hlasovat celé CF), nebo aby bylo provedeno doplnění RP volbou (lze si také představit jednorázovou úpravu procesu dovolby v přechodných ustanoveních). Jen obtížně by bylo v souladu s demokratickými principy, kdyby byla působnost k doplnění RP přechodným ustanovením svěřena některé osobě či orgánu - např. kdyby RP mělo 2 zbývající členy kooptovat na základě vlastního uvážení). Blíže se konturami tohoto doplnění je ovšem možné zaobírat až v případě iniciace řízení o stížnosti.

[Ondrej.Vykoukal]

PRO

[Georgia.Hejdukova]

PRO

[Martin.Karim]

PRO

[Milan.Dadourek]

PRO

[Viktor.Derka]

Hlasování bylo ukončeno, všichni pro, pouze Doseděl nehlasovat, odložení bylo přijato v navrženém znění.