Nominace Milana Daďourka na čelo kandidátky pro krajské volby 2024

[Hanka.Kasparikova]

Nerealizovaných, resp. ne plně funkčních RBK by se našlo dost, ale ty jsem až tak nemyslel. Možná jsem měl napsat spíš opačně: rozčleňování krajiny (např. ÚSES). Vnímám úsesy jako nástroj, do kterého je hodně nainvestováno v předprojektové fázi a realizace tomu neodpovídá. Přitom by to mohl být dobrý nástroj ke zlepšení krajiny, na který jsou i prostředky (OPŽP). Podstatnější mi přijde na místní úrovni, protože tam má potenciál drobit velké bloky, zjemňovat zrno krajiny, pomoci vodnímu režimu, ochraně půdy i biodiverzitě. Přitom obce (zejména malé) často neví kudy do toho, kraj zase naopak postrádá místní znalost, která je nezbytná k vyjednávání o pozemích. A jsem u toho, že přes půlku výměry kraje spravují obce s neuvolněným aparátem, a pokud se tam má něco dít v krajině, byla by od kraje potřeba pomoc (vysvětlení možností, konzultace přípravy, asi i finanční podpora obcí ochotných věnovat tomu úsilí). Určitě si nemyslím, že by se do toho obce hrnuli. Ale věřím, že pár by se našlo, co by chtěly zapracovat na "hezkém" okolí obce.

Přijde mi, že obce, kde jsou aktivní starostové si o spolupráci říct umí (najmou si projektanty a snaží se o realizace, často to také stojí na pozemkových úpraváchú. Ale jinak s tebou vlastně souhlasím. Protože to vidím a zažívám osobně (pro jedno město navrhuji přesně to, co popisuješ, v obci, kde žijeme se neděje nic).
Dokážeš si představit, pod kým by takové metodické vedení na kraji mohlo být? Pod OŽP, investičním? Šel bys cestou dotačního titulu na financování samotné přípravy projektů, nebo sérií seminářů pro starosty*tky obcí?

Ale díky, dal jsi mi těmi odpověďmi brouka do hlavy a zas mám o čem přemýšlet. Vidím, jak funguje krajský dotační titul na budování a opravy zastávek v Kraji Vysočina a řeším "hluchá místa na mapě", kde jsou obce, ve kterých nikdo o podporu nežádá. A ptám se sama sebe proč, co pro to mohu udělat? Tak nějak cítím, že by to bylo podobné.

A ještě mě napadlo, šel bys třeba cestou toho, že by se měl snažit kraj vykupovat pozemky právě pro projekty krajského významu, třeba na realizaci regionálního ÚSES?

Děkuji za zajímavou diskusi.

[Milan.Dadourek]

... Zaujalo mne to alternativní využívání meliorací. Máš k tomu víc informací, jak to myslíš? Třeba k tvorbě mokřadů?

Zkratkovitě, přesto nestručně:
Když člověk melioraci zasype (ono tedy do pera stačí vrazit tenisák ), většinou nezastaví drenování vody v „povodí“ nad ní – spíš vznikne vývařisko s místním zamokřením, ale voda si často rychle najde cestu do nějaké jiné trubky a opět se ztrácí. Vykopávání je drahé. V mnoha místech je více vrstev meliorací z různých dob. Velká část již není plně funkčních, ale stále poměrně diktují pohyb podpovrchové vody a velkou část dovedou do hlavníků a následně recipientů.
V minulosti naši předkové leckde prokazatelně využívaly systémy s dvojí funkcí: struhy, které odváděly nadbytek povrchové vody, se jindy používaly k hnojení močůvkou (viděl jsem k tomu nějaké studie tuším z KRNAPu a podobně se člověk doslýchá od pamětníků – ale pls teď bych nerad hledal zdroje). Často (a pravděpodobně opravdu běžně) sloužily soustavy struh střídavě k odvodňování i zavlažování – bývaly propojitelné na nějaký pramen či vodoteč (například manželčin děda to tak měl i na našich humnech). Určité prvky do meliorací v tomto směru odzkušuje například ČZÚ v rámci projektu Chytrá krajina (https://cvpk.czu.cz/cs/r-13920-chytra-krajina – bohužel jsem na webu moc konkrétního nenašel a literaturu jsem nedohledával – vím to z nějaké diskuse s někým od nich).
Osobně jsem zkoušel: (a) vyvedení hlavníku na povrch a obnovení vodoteče – s dobrým projektantem pěkné výsledky, ale je to drahé, (b) vyvedení meliorační vody do tůně – jednoduché opatření, které je myslím i dost jednoduché pro zemědělce (bohužel ne tak administrativně) – dochází k vsaku, někdy přetoku a vzniku navazujícího mokřádku, (c) vyvedení do tůně a následně do příkopku po vrstevnici – dobré pro zadržení vody a závlahu, (d) vyvedení do povrchového příkopku – i když je struha rovná kvůli hospodaření, přece se zlepší prosycení okolní půdy vodou. Dá se s tím různě hrát, protože přebytek vody lze „pustit“ zase do meliorace a případně vyvést na povrch níže. Podle mne při znalosti místních podmínek může meliorace být dobrý základ pro kombinaci zemědělského hospodaření a vodních prvků. Samozřejmě vždycky to zemědělce „stojí“ nějakou půdu, ale věřím, že se ukazuje, že to za to stojí (třeba na výnosech sena je to vidět opravdu markantně).

Přijde mi, že obce, kde jsou aktivní starostové si o spolupráci říct umí ...

Dokážeš si představit, pod kým by takové metodické vedení na kraji mohlo být? Pod OŽP, investičním? Šel bys cestou dotačního titulu na financování samotné přípravy projektů, nebo sérií seminářů pro starosty*tky obcí?
...
A ještě mě napadlo, šel bys třeba cestou toho, že by se měl snažit kraj vykupovat pozemky právě pro projekty krajského významu, třeba na realizaci regionálního ÚSES?

Aktivní to zvládnou, ano, a možná jsem netrpělivý – ale připadá mi, že bychom potřebovali změny v krajině rychleji a plošněji.
Myslím, že by hodně pomohly nějaké výjezdní semináře/debaty – třeba na ORP obecně o dotačních příležitostech pro obce (samo zlepšení krajiny by asi nikoho nepřitáhlo), kde by se to probralo. A návazně možnost individuální konzultace – nejspíš pod OŽPZ (Oddělení rozvoje a podpory životního prostředí …. bylo by to na diskusi - a třeba by se našel lepší způsob). A asi i nějaká finanční podpora z kraje (ŽP a krajina jsou prioritou dle PRK).

Ohledně výkupů má kraj určité záměry a možnosti (víc by určo řekla Blanka Lednická), ale pohybuju se ve výkupech pro ochranu přírody přes dvacet let a myslím, že momentálně je okno příležitosti dost úzké – ceny hrozně nastoupaly a vlastníci prodávat spíš nechtějí - podobné info mám i z odboru. Ale je tu poměrně rozsáhlý obecní majetek, příležitosti (i hrozby) KPÚ, nezanedbatelný majetek státu (který se bohužel vesměs za pár stříbrných nechává intenzivně plundrovat), i osvícení vlastníci, kteří by třeba rádi na svých pozemcích něco takového viděli. (Pootevírá se taky agrolesnictví, i když zatím nastavená podpora je podle mne nic moc.)

[Hanka.Kasparikova]

Ještě jednou moc děkuji, já jsem za tu diskusi velmi ráda. Odnáším si z ní hodně. Myslím, že toho máme tématem hodně společného (na kraji řeším za Piráty dopravu, ale jinak jsem krajinná projektantka pomalu se vracící zpět do oboru, vodohospodařina mě velmi baví a s melioracemi se potýkám, jak jinak). Časem budu ráda za odkazy na studie, nespěchá to. A na základě toho píšeš mě napadá, že bychom časem za pirátskou část věnující se životnímu prostředí mohli uspořádat nějakou konferenci o melioracích.

Ad ty dotace a pomoc starostům/tkám. Přijde mi to dobré, také si myslím, že úředníci na kraji mají větší přehled o dotačních podmínkách, že by mohli být nápomocni menším obcím s tím, kdy a do čeho se přihlašovat. Možná jen doplním, že něco podobného, o čem píšeš probíhalo v tématu dopravy. Ale pořádalo to naše dopravácké sdružení Regio (tuším, že na to mělo prachy zčásti od kraje a zčásti od ČEZu) a bylo to pro starosty/tky, tuším v okrese (měli to na starost). Myslím si, že to není nic složitého a že by se to dalo uchopit jako téma (jen jde o kapacity).

[Jan.Brizdala]

Ahoj @Milan.Dadourek, ať znovu trochu nastartujeme debatu, tak vkládám stejnou otázku (i s tímto komentářem) do vláken všech kandidátů.

Jaká 3 témata považuješ v rámci své kandidatury za stěžejní? Tedy, na závěr svého působení ve vedení kraje by sis chtěl(a) na konci svého mandátu říct - tato 3 témata jsem přinesl(a) a podařilo se je naplnit?

Díky, pokud možno za co nejkonkrétnější příklady!

[Milan.Dadourek]

... Jaká 3 témata považuješ v rámci své kandidatury za stěžejní? Tedy, na závěr svého působení ve vedení kraje by sis chtěl(a) na konci svého mandátu říct - tato 3 témata jsem přinesl(a) a podařilo se je naplnit?
Díky, pokud možno za co nejkonkrétnější příklady!

Ahoj,
ta otázka implikuje, že stěžejní témata jsou zároveň ta, která jsem přinesl . Tak to při vší neskromnosti nevidím. Obecně je podle mne (jako z pohledu voliče na Vysočině) stěžejní zlepšit dostupnost domácí péče (seniorské, odlehčovací, hospicové, rehabilitační ...), zabezpečit dostupnost kvalitní zdravotní péče, podpořit nabídku kvalifikovaných pracovních míst, zlepšit nabídku dobrého vzdělávání, posunout významné části krajiny k rozmanitosti a ochraně půdy, rozumně hospodařit a spravit silnice.

Z těch "mých" témat bych byl rád, kdyby se podařily další kroky právě k té dostupnosti "domácích" služeb nejen na vsích, k ozdravení krajiny (kraj toho nemůže moc, ale přeci třeba v rámci LHP lze tlačit na protipožární proluky, při KPÚ lze podporovat starosty v protierozních opatřeních), víc podporovat lidi v péči o svoje okolí a rozšířit podporu malých obcí (třeba semináře a konzultace). Patří k tomu i posun Fondu Vysočiny více k podpoře občanských organizací. Pokud by se dařilo zachytávat a zasakovat vodu z krajských silničních příkopů, nebo asanovat lesní cesty po těžbě, tak to bych si myslel, že se stal skoro zázrak.
Nejsou to věci, které se udělají a odškrtnou. Musí se na nich dělat dlouhodobě (a neříkám, že se nedělá) a tlačit je dál a dál.