S nijak konkrétní navíc značně zúženou vizí, co se týče vývoje v oblasti energetiky ČR, v podobě expanze jaderné energetiky přišel předseda vlády ČR Petr Fiala zde. Řekl bych, že problematika vývoje české energetiky a úloha státu v ní je poněkud širší, než pan premiér v daném dokumentu představil.
Struktura zdrojů
Je nabíledni, že samotná orientace na jádro je nedostatečná (což snad nikdo nezpochybňuje). Namístě je otázka diverzifikace energetických zdrojů, snižování ekologické/klimatické zátěže a všeobecně dosažitelná cena energií. Je-li řeč o diverzifikaci energetických zdrojů, jde nejen o rozlišování energetických zdrojů z hlediska jejich typu, ale i míry jejich centralizace/decentralizace. Dá se předpokládat, že čím bude větší podíl decentralizovaných zdrojů na celkovém objemu energetických zdrojů ČR, tím lépe.
Přenosová a tranzitní soustava
V souvislosti s aktualizací SEK stojí za revizi míra angažmá státu v oblasti přenosové (elektřina) a tranzitní soustavy (plyn, ropa) včetně mezistátního rozměru (možnosti exportu/importu). Je žádoucí, aby nemalá pozornost byla věnována též problematice vlivu centralizace/decentralizace energetických zdrojů na vlastnosti uvedených soustav (kapacita, směry přenosových toků, apod.).
Právní rámec
Co je jisté, že je zapotřebí dosáhnout takového současného a budoucího stavu právního rámce, který umožní rozvoj nejen jaderné energetiky, ale energetiky jako celku. Mám za to, že toto by mělo být minimálně naznačeno v připravované aktualizaci Státní energetické koncepce ČR, kterýžto dokument by měl být hotov v tomto roce.
Pro právní rámec došlo k výrazné změně primárně v souvislosti s vývojem ceny plynu na evropském trhu, který odhalil slabiny dosavadního systému jeho nákupu. V důsledku toho byl plyn zařazen mezi strategické suroviny z pohledu státu. I když bylo operativně učiněno mnohé (i co se týče právního rámce), řekl bych, že nebylo učiněno vše. A hlavně nutnost operativních zásahů jaksi předběhla koncepční pohled, jehož aktualizace není doposud ještě hotova, viz. aktualizace SEK a její vliv na úpravu právního rámce.
Financování a vlastnictví organizačních článků
Je nabíledni, že za současného stavu českého energetického průmyslu se financování nejen "jaderného programu" bude muset účastnit stát. Vyplývá mi z toho, že by to měly být státní instituce, které organizačně zajistí výrobu energie z jádra, ale i základní distribuci plynu (obdobně jako to je v případě elektřiny a ropy). Je to stát, který může získat nejvýhodněji objem financí potřebný k financování současných a budoucích potřeb energetického průmyslu. Je jen otázkou, jak efektivně s nimi naloží. Nicméně v této souvislosti hovoříme o centralizovaných zdrojích energie a páteřní distribuční síti. Je třeba nezapomínat i na decentralizované zdroje energie, které čím větší podíl na spotřebě energie zaujmou, tím lépe. V této souvislosti je otázkou, nakolik se stát (a obce) má (mají) angažovat v dalších energetických zdrojích.
Výroba versus spotřeba a trendy v nich
Díky nedostatečnému investování do energetického průmyslu v posledních letech situace směřuje k převisu (s)potřeby elektřiny, co by nejvýznamnějšího energetického zdroje, nad její vlastní výrobou, tedy v dohledné době k postupné ztrátě soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Trendy naznačují zvýšené investice do fotovoltaiky, které způsobují ve významné míře decentralizaci výrobních zdrojů elektřiny (vliv na distribuční síť), a do tepelných čerpadel, které spolu elektrifikací pohonu automobilů způsobují přesun mezi zdroji energie směrem ke zvýšené spotřebě elektřiny. Trendy ve výrobě elektřiny ukazují na nedostatečné investice do výrobních kapacit, aby zůstala zachována soběstačnost v zejména blízké budoucnosti.
Suma sumárum
Z naznačeného lze jednak usuzovat, že vize pana premiéra, co se energetického průmyslu týče, nemají dostatečný vhled na situaci, před kterou energetický průmysl ČR stojí. Jednak lze usuzovat, že vláda víceméně v současnosti přešlapuje na místě, jako by čekala na výsledek aktualizace SEK. Historicky je tu varovný prst ve formě existence SEK z roku 2015 a jejich nerealizovaných záměrů.
