K Pirátům jsem se přidal v roce 2017. Byl jsem nadšen ze vzniku antisystémové strany, která si dala za cíl potírat a napravovat chyby velkých politických stran a vnést na politickou scénu solidnost, ekonomickou efektivnost, racionalitu a transparentnost. V tomto duchu pracovali např. čtyři pražští pirátští zastupitelé v letech 2014-2018. Ti mi byli inspirací pro vstup k Pirátům.Pirátská strana byla stranou plnou lidí s moderním myšlením a snahou věci měnit, dělat jinak. Byla mixem lidí s vlastním postojem, někdo byl více pravicovější, někdo více levicovější, jiným bylo toto dělení šumák. Někdo chtěl podporovat podnikání, jiný bojovat za zaměstnance případně za nezaměstnané.
Postupem času jsme jako strana rostli a stala se z nás klasická politická strana, kde je odlišný názor od mainstreamu nevhodný a na lidi s takovým to postojem je pohlíženo skrz prsty. Ve všech úrovních politiky, o kterých budu dále psát.
Na republikové úrovni se Piráti zkompromitovali vstupem do vlády s Pětikoalicí. Tento krok považuji za velmi nevhodný, vzhledem k neúspěšnému výsledku voleb do PSP v roce 2021, ve kterých nás “vykostilo” hnutí STAN, jsme se měli uchýlit do opozice, očistit se od některých myšlenek a lidí a jít do toho za 4 roky znova. Začínají se objevovat „papalášké“ pirátské kauzy. Nejsou to jen pelmeně nebo těžba bitcoinů, to byla ještě sranda. Najednou jsou to tlačenky svých nejbližších do placených pozic nebo násilí.
Na úrovni Prahy jsem měl tu čest být zastupitelem v letech 2019-2022. V tu dobu jsme v Praze vládli s uskupením Spojených sil pro Prahu a Prahou Sobě. Bohužel však nebyl naplněn potenciál vládnutí a posunutí Prahy kupředu. Často tomu bylo naopak. Jmenuji jen některé nesmyslné kroky, které pražská koalice dělala: házení klacků pod nohy podnikatelům v pohostinství (“sterilizace předzahrádek”), preference Dopravního podniku jako jediného možného dopravce a zároveň krytí jeho problémů, šikana automobilistů, snižující se podpora sportování dětí a mládeže… vše zmíněné vedlo k rozdělování společnosti na dva znesvářené tábory.
Na úrovni MČ Praha 11 se pak Piráti zkompromitovali vstupem do koalice s místní ODS, TOP-STAN a ANO. Pod vedením Jiřího Dohnala zadlužili městskou část o 250mil.Kč, neefektivně vynakládali veřejné prostředky (rekonstrukce ubytovny Sandra, Areál ledových sportů,...), obsazovali ostatní členy do placených funkcí.
Co je nejhorší, uvnitř místního sdružení probíhala a dále probíhá válka mezi členy. Část spolustraníků toto toxické prostředí opustila již dříve, nováčci se i přes zájem dělat politiku svých ambicí rychle vzdali. Noví členové nepřichází a místní Pirátská buňka hnije.
Vzhledem k tomu, že jsem s některými kroky MS Praha 11 dlouhodobě nahlas nesouhlasil, navrhla má domovská organize MS Piráti Praha 11 mé vyloučení ze strany (https://redmine.pirati.cz/issues/40645). Měl jsem se provinit tím, že jsem neloajální, že jsem po mém vyloučení ze zastupitelského klubu založil po zbytek období nový zastupitelský klub, že jsem svému otci jako kandidátovi do Senátu pomáhal v kampani (aniž by Piráti ve volebním obvodě sami někoho nominovali). Po záporném stanovisku Kontrolní komise ve věci mého vyloučení, se MS dokonce odvolalo k Rozhodčí komisi. Ani v odvolacím řízení podle Rozhodčí komise nevzešel důvod k mému vyloučení z České Pirátské strany (https://redmine.pirati.cz/issues/40645) a mohlo by se zdát, že vše dospělo z mého pohledu k dobrému konci. Podle stranických orgánů jsem se ničím, co by mělo vést k mému vyloučení ze strany, neprovinil.
Opak je ale pravdou. Vzhledem k tomu, co jsem výše popsal, nechci být nadále součástí strany, která se zprofanovala téměř ve všech tématech, kvůli kterým vznikla. Těch několik let u Pirátů bylo pro mne více zklamáním než radostí. Je zde mnoho fajn lidí, kterých si vážím, ale i lidí, se kterými nechci být nadále spojován. Člověk má dělat hlavně to, co mu přináší vnitřní uspokojení.
Ke dni 8.8.2023 proto rezignuji na členství v České Pirátské straně.
