Ahoj všem,
nikdo se k tomu zatím úplně nemá, tak holt budu první, kdo půjde s kůží na trh. Šel jsem do toho už v roce 2019, kdy jsem byl zvolen na desáté místo a do Evropského parlamentu jsme nakonec dostali tři super lidi, jejichž kandidaturu, chtějí-li v započaté práci pokračovat, beze zbytku a rád podpořím. Jinak díky Vojtovi za vyhlášení primárek a jsem moc rád, že se dějí už takhle brzo, celý rok před generálními volbami.
Nejprve začnu formalitami: členem strany jsem (od roku 2012) a jsem občanem Prahy 3, Prahy, ČR i EU. Kandidovat hodlám od druhého místa. Za našeho lídra totiž preferuji kteréhokoli z dosavadních europoslanců, protože budou nejlepší mediální tváří naší kampaně, s "hands on" zkušeností z praxe. Zde je taky můj aktuální profil na webu strany.
A nyní, po těch snadných formalitách, mi dovolte přejít ke kandidátské řeči, která je, minimálně pro mě, vždy tou nejtěžší částí:
Jak řečeno, členem strany jsem od roku 2012 a téměř od samého začátku jsem byl členem Zahraničního odboru. Před dvěma lety jsem se stal zástupcem vedoucí téhož odboru a vloni na jaře byl vámi zvolen vedoucím, kterým jsem doposud. Mezinárodní pirátství vždy tvořilo velkou složku mého času věnovaného straně. Na podzim 2018 jsem byl poprvé zvolen do předsednictva Pirate Parties International; letos v lednu jsem pak byl tamtéž zvolen již potřetí. Pětiletá praxe v PPI dá člověku dobrou představu o tom, jak Piráti fungují jinde, stejně jako možnosti nabrat nějakou tu zahraničněpolitickou praxi. Vedle výměny know-how je hlavním přínosem PPI jeho pozorovatelský status při ECOSOCu, Hospodářské a sociální radě OSN. Díky tomuto statusu se mohou naši členové a příznivci zapojovat do stovek aktivit OSN, od formulování pirátských stanovisek po účast na jednáních, nejčastěji v New Yorku, Ženevě a Vídni. Je to samozřejmě vždy o kombinaci skloubení práce a časových možností. Mně se v poslední době daří jezdit na konzultace k připravované konvenci o nakládání s osobními informacemi při potírání trestné činnosti, kterou chystá úžasně pojmenovaná komise, pro zapamatování se skvělou zkratkou AHCECICCUICTCP.
Každopádně, hlavně v posledním roce díky práci vedoucího ZO, jsem konečně přičichl i k fungování PPEU a našeho europoslaneckého klubu. Dlouhá léta jsem se sice účastnil výjezdů a konferencí v Europarlamentu, už od dob mandátu Felixe Redy, ale to je vždy jen velmi povšechné; každopádně i to dá člověku představu, jak spolu evropské instituce fungují. Vedle toho jsem si samozřejmě, jako snad každý, kdo od našeho vstupu do EU studoval VŠ, prošel celou řádkou předmětů na toto téma, ať už na historii, geografii nebo aktuálně při studiu veřejné správy a regionálního rozvoje na PEF ČZU (státnice v únoru 2024; diplomka na krásné téma aplikace principů přímé demokracie v naší straně). Na rozdíl od našich europoslanců či všech, kdo pro ně mají šanci pracovat, je tak má znalost fungování evropských institucí spíše akademická než praktická.
Jak bych vykonával svou funkci? Rozhodně bych se svým přístupem k politice neodklonil od dosavadního směřování klubu. Stejně, jako naši dosavadní poslanci, jsem sociální liberál. Ekonomicky jsem socialista (ale to asi každý Pirát, doufám) a co se budoucnosti EU týče, za předpokladu zásadní reformy institucí vedoucí k větší demokratizaci, jako by byla transformace Komise ve vládu volenou Parlamentem a odstranění nadvlády Rady (a likvidace práva veta v ní), jsem bezpochyby eurofederalistou, protože status quo je neudržitelné a v okamžiku, kdy Parlament bude se vším všudy volit Komisi, stane se pro mě EU státem, ať si to připustí nebo ne. Ve svém politickém rozhodování zásadně postupuji nedogmaticky, tj. podle dvou jednoduchých pravidel: 1) Pomůže to někomu? 2) Uškodí to někomu? Pokud jsou odpovědi 1) ANO a 2) NE, není co řešit, snad ještě vedle otázky, zda na to máme budget.
Co se mé další výbavy pro výkon funkce týče, mluvím hodně dobře anglicky (příležitostně překládám odborné texty) a s trochou praxe bych rozchodil i rezavou celoživotní němčinu. Momentálně se znovu po letech učím francouzsky, ale je to pořád bída. Na případné dotazy se vrhnu v samostatném příspěvku níže. A prosím, opravdu se ptejte. Chceme-li mít informovaný elektorát, potřebujeme zvídavý elektorát. V diplomce jsem problematice informovanosti elektorátu věnoval opravdu hodně prostoru a jestli něco demokracii zabíjí, ať už na celostátní nebo vnitrostranické úrovni, je to nezájem veřejnosti stát se informovanou. To je i jedna oblast, kde má i náš europoslanecký klub stále rezervy. Informování navenek o dosažených úspěších je super, ale pokud zvolen, rád bych více rozproudil diskusi mezi naší bruselskou klikou a členskou základnou o legislativě připravované; rozhodně je prostor pro zlepšení a asi tu vždy i bude. Co se mých hlavních politických zájmů týče, jsou to především mezinárodní politika (duh), vzdělávání, životní prostředí, soukromí a ochrana občana, vč. coby spotřebitele.
Předem díky všem za podporu.
