Politika silné měny aneb co guvernér neřekl

[MirekS]

Nemyslel som to iba vo vyske inflacie, ale aj s ohladom na mnozstvo riesenych problemov, hlavne istu (ne)predvidatelnost. Keby sme mali EUR-o, a velka cast mojich dodavatelov/odberatelov tiez, tak sa planuje ovela lahsie, pojdeme spolu dole alebo hore, ale vsetci +- rovnako. Takto musim ako podnikatel zohladnovat riziko, ze CNB spravne neodhadne vyvoj (alebo ho sice odhadne spravne, ale spekulanti/ocakavania pomerne malu ekonomiku aj tak posunu niekam inam), a parametre doteraz fungujuceho obchodu sa zasadnejsie zmenia. A to sa odhaduje tazko.

Aha, tak to jo. A co si slibuješ od příslibu moci účtovat (platit daně) v EUR od příštího roku?

[MirekS]

Dle předběžných informací ČTK, resp. kurzy.cz vykáže ČNB za rok 2022 rekordní ztrátu ve výši 411,8 mld. Kč.

Jestli se dobře pamatuji, patří současný guvernér (na rozdíl od toho předchozího) mezi ekonomické odborníky, kteří tvrdí, že tak není úplně jedno, jak ČNB hospodaří, takže rozhodně to nemůže považovat za úspěch. Dá se říci, že výsledek hospodaření ČNB je důsledkem (politiky) silné CZK. Počkáme si ale na jarní výroční zprávu, která by měla obsahovat ze strany ČNB i příslušný komentář.

[MirekS]

Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci minulého týdne publikoval své pravidelné hodnocení tuzemské ekonomiky. Doporučení je znovu celá řada a jak jsme již v případě Fondu zvyklí, důraz je kladen na strukturální politiky – nejen ve vztahu k trhu práce (v našem případě již tradičně), ale v čím dál větší míře také digitální a zelené tranzici. Z pohledu bezprostředního makroekonomického vývoje jsou však nejdůležitější doporučení směřována k ČNB – zvýšit sazby, resp. k vládě – zvýšit daně, viz. Patria. Odkaz na originální zprávu zde.

[MirekS]

Luděk Niedermayer (TOP 09):

Důvody ČNB pro zachování výše úrokových sazeb jsou nedostatečné,

viz. zde.
Obdobně to tvrdí i MMF.
Dovolím si tvrdit:

ČNB, pečlivě analyzuj, zda sazby zvýšit či ponechat.

[MirekS]

Tomáš Holub, člen bankovní rady, tvrdí:

Zvyšme sazby. Jinak tady s námi bude inflace dlouho.

A pouští další informaci:

Domácnosti mají v bankách 2,5 bilionu korun vkladů a za loňský a letošní rok se ceny zvýší dohromady o 25 procent. „Můžeme tak říct, že lidé přišli o 500 miliard korun reálné kupní síly svých vkladů.

Chtělo by se Tomáši Holubovi vzkázat:

• Jaké informace bude ČNB šířit mezi lidi, aby lidi začali uvažovat jinak, co se týče maximálního zachování kupní síly jejich úspor?

• Není čas změnit strategii ČNB v přístupu k finančnímu trhu ČR?

Dále Tomáš Holub potvrzuje:

Samozřejmě k tomu přesunu z běžných účtů na spořicí nebo termínované dochází, ale není to zase až tak masivní jev. My máme asi v našem genetickém národním kódu zapsán konzervativní přístup ke správě svých peněz, takže lidé skutečně z mého pohledu až nadměrně využívají úložky na běžných účtech.

Běžný účet by měl sloužit jenom k platbám, ale v současnosti, kdy ty spořicí a termínované účty nabízejí pět, šest, někdy i víc procent, tak nechat ty peníze ležet bezúročně na běžném účtu mi nepřijde úplně racionální. Čekal bych, že ten trend přelivu bude silnější, ale je to skutečně ten náš konzervativní postoj.

[MirekS]

Oldřich Dědek, člen bankovní rady ČNB, tvrdí:

(Nastavení úrokových sazeb, pozn. @MirekS) to je vždycky určitá loterie. Do budoucna je klíčová vždy prognóza. Ta vždy říká, že sazby by měly být nastaveny tak, abychom se v horizontu čtyř čtvrtletí dostali k cíli. To ale je takový modelářský přístup. Co se týče praktické roviny, tak vždy centrální bankéř musí zvážit „tradeoff“. Můžete na jedné straně zvyšovat sazby, aniž byste brali ohled na cokoliv jiného – na nezaměstnanost a hospodářský růst a podobně – anebo berete v úvahu určité náklady dezinflace. Každý člen bankovní rady má takový ten svůj „tradeoff“ někde jinde. Kdybych měl mluvit za sebe, tak si myslím, že přeci jen ty úrokové sazby dosáhly určité úrovně, kde tlumí poptávkové tlaky. No a vedle toho další zvyšování úrokových sazeb by již mohlo zanechat viditelnější negativní dopady. Uvědomme si třeba, že hypoteční trh se meziročně propadl o 80 procent. Nové firemní úvěry také zaznamenaly citelný pokles někde kolem 40 procent.

(Rostoucí zájem o eurové úvěry, pozn. @MirekS) to je další takový vedlejší efekt zvyšování sazeb. Jelikož jsme součástí jednotného trhu Evropské unie, firmy mají celkem jednoduchý přístup k úvěrům v eurech, takže také pozorujeme masivní, spontánní euroizaci. Naštěstí to je jenom u podniků, netýká se to domácností. Tam bychom asi byli mnohem kritičtější, ale když vidíme, že banky při poskytování cizoměnových úvěrů používají nějaký přirozený hedging, tak to zase není nějaký příliš rizikový jev. Nicméně platí, že čím více úvěrů je v cizí měně, tak tím máte nižší účinnost naší měnové politiky.

Za mě "no comment". Na základě obsahu článků porovnejme vztah členů bankovní rady ČNB, T. Holuba a O. Dědka, k inflaci. Ke komu se přikláníte více?

[MirekS]

Víceguvernérka ČNB, Eva Zamrazilová, reaguje na názor exguvernéra ČNB, Miroslava Singera, že by se obával, aby koruna neposilovala příliš, že by to poškozovalo export.

Doufám, že by po nás nechtěl, abychom zase zavedli kurzový závazek ve stylu euro za 27 korun! Stabilita a předvídatelnost vývoje měny, to je to, co bylo pro podnikovou sféru vždy zásadní. A v situaci extrémních finančních rizik byla samozřejmě povinnost centrální banky se k tomu nějak postavit. Výkyvy na finančních trzích byly v souvislosti s válkou na Ukrajině dramatické.

[MirekS]

Konečně se sešel guvernér ČNB, A. Michl, s předsedou vlády, P. Fialou, aby mluvili o vztazích mezi ČNB a vládou a o tom, jak společným úsilím snížit inflaci. Bylo by dobré, kdyby se veřejnost dozvěděla nějaký konkrétní závěr, který ze schůzky vyplynul.

[andy09]

Mezinárodní měnový fond (MMF) na konci minulého týdne publikoval své pravidelné hodnocení tuzemské ekonomiky. Doporučení je znovu celá řada a jak jsme již v případě Fondu zvyklí, důraz je kladen na strukturální politiky – nejen ve vztahu k trhu práce (v našem případě již tradičně), ale v čím dál větší míře také digitální a zelené tranzici. Z pohledu bezprostředního makroekonomického vývoje jsou však nejdůležitější doporučení směřována k ČNB – zvýšit sazby, resp. k vládě – zvýšit daně, viz. Patria. Odkaz na originální zprávu zde.

Každým dnem se to nezlepší.

[MirekS]

Do hry o přístup ČNB k sazbám vstupuje nově zvolený prezident, opírající se o doporučení ekonomických odborníků, s návrhem sazby zvýšit.