V souvislosti s aktuálním přezkumem CF koaliční smlouvy i celkovou situací na Praze 1, ale najdou se i jiné případy, se otevírá otázka: Dokážeme jako strana čelit negativním jevům s politkou spojených? Klientelismu, oportunismu či vysloveně nepřátelským pokusům o nasazení lidí, kteří slouží politické konkurenci či zájmovým skupinám a subjektům?
Jednoznačnou odpověď nemám, ale je na čase se o tom začít bavit a snad i k něčemu dospět.
Piráti vznikli s ambicí politiku měnit. Jak jsme na tom po 13 letech?
Něco jsme změnit určitě dokázali, ale stačí to? A máme ještě na to něco měnit nebo náš už politika spíš semlela a snažíme se jen plavat na hladině a po proudu? Jak že je ten citát? Jen mrtvé ryby plavou s proudem? Jsme mrtvá ryba?
Pokud jsme semletí, a z části určitě ano, ptejme se, co byly ty věci, které nás semleli. Jedna z nich jsou lidé, kteří k nám nepřicházejí s dobrým úmysly. Nedokážeme je včas rozpoznat (ano, je to složité), ani potom, co je rozpoznáme jim nedokážeme čelit, natož se s nimi rozloučit. Pak je také druh lidí, kteří sice s dobrými úmysly přišli, ale postupně je nějak vlivem okolností poztráceli. Ta škála je samozřejmě široká.
Situaci ještě komplikuje kamarádský a komunitní styl strany, to je určitě plus, ale i ten má svá negativa. Ti šikovnější ho dokáží využít pro své cíle, které nemusí být jen bohulibé. Předpokládej dobrou vůli....
hahaha druhá křesťanská revoluce? Ta se asi nekoná s cca 10% podporou. Není to spíš naivita a hloupost? A pro někoho způsob jak neutralizovat kritiku a nepříjemné otázky?K tomuto zamyšlení mě inspirovaly také otázky Kornélie, odpovím na ně v dalším postu.