Jsem pro, aby se využívaly stávající reaktory v ČR až po dobu jejich možné technické životnosti. Překotné zavírání JE jako v Německu nepokládám za šťastné.
Samozřejmě složitější je to už v tom, zda budovat nové JE, a v jaké míře, případně i malé, modulární reaktory. Problematiku JE dlouhodobě sleduji, účastním se různých seminářů, webinářů, konferencí, a snažím se v tomto komplikovaném tématu stále orientovat, a sledovat nejaktuálnější dění.
Velmi fandím technologickému pokroku nejen v této oblasti a pevně věřím, že se v blízké budoucnosti dočkáme nových technologií. Do celé řady usnesení Senátu, v rámci vyjadřování k návrhům evropské legislativy týkající se agendy životního prostředí či přímo energetiky, jsem prosadil právě podporu vědě, inovacím či novým technologiím. Přesto, pokud mám dostatek informací, nelze při přechodu na uhlíkovou neutralitu spoléhat jen na obnovitelné zdroje energie (OZE).
Proto v porovnání s fosilními zdroji (uhlí, plyn, ropa a její produkty) je JE ještě akceptovatelná, po určitou přechodnou dobu, kterou si nedovoluji přesně specifikovat..
Avšak finanční (ekonomické, investiční) a bezpečnostní aspekty budování nových JE v ČR jsou velmi problematické. JE tak není příliš konkurenceschopná, dle mého soudu je potřeba prověřit co všechno by se dalo za stejné peníze a s menším rizikem udělat v oblasti OZE, včetně akumulace a přenosu energie. Odpovědný rezort, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě možnosti OZE nebralo v úvahu a přehlíželo., čemuž odpovídá i personální kapacita tamějších expertů (30-40 na jádro a fosilní paliva a 3 na OZE). Určitě vidím určitou cestu v decentralizaci energetiky jako takové.
Samozřejmě vnímám obrovský problém s jaderným odpadem, který je nutné zakonzervovat na tisíce let, což bude zavazovat následující generace k dalším investicím.
Srdečně zdravím
Petr Orel
