V době, kdy ještě některé weby umožňovaly volnou diskusi pod svými články, nebo pod články místních blogerů, jsem se setkával s tím, že mi mé ozdrojované příspěvky byly mazány, a často i bez udání důvodů. Zpravidla jsem autora upozorňoval na jeho faktické chyby a reagoval jsem na nedostatečnou informovanost diskutérů s odlišnými stanovisky. Jeden z moderátorů diskusí do nich občas i sám přispíval svými postřehy, které byly docela trefné - evidentně to byl vzdělaný a přemýšlivý muž. Ale i navzdory tomu se tento cenzor občas dopustil "přešlapu", a mazal prostě to, co se mu nelíbilo, i když ten text nebyl nijak vulgární, nesnažil se propagovat např. něčí podnikání nebo zjevně nešlo o "spam".
V roce 2014 jsem ve svých příspěvcích hájil Ukrajince, protestující proti zkorumpované proputinské vládě Viktora Janukovyče na Majdanu. Janukovyčova "Strana regionů" bylo něco podobného, jako Babišovo "Ano", jen v něm bylo víc mizerů a samotný lídr byl odsouzený kriminálník. Popisoval jsem, jak proti protestujícím štvou ruská média, a jak o nich lžou. Velká část diskutérů tehdy prosazovala "ruské vidění" Euromajdanu, a tvrdila, že se našemu roku 1989 nepodobá. "Revoluce důstojnosti" se té naší "Sametové" zpočátku podobala úplně ve všem, dokud se proti ní nerozhodla tehdejší proruská vláda Ukrajiny zakročit silou.
Vysvětloval jsem a přesvědčoval, a byl jsem mazán. A mé texty navíc mazal člověk, který evidentně uměl číst a psát, na rozdíl několika profesorů a dvou prezidentů. Zeman psát umí, ale neumí číst. Klaus neumí ani jedno.
Obecně není dobré, když se někdo dostane do postavení, ve kterém má příliš velkou moc. Pokušení tuto moc zneužít je vždy velké, a málo kdo tomuto pokušení odolá. Samozřejmě - každý člověk si dokáže své špatné jednání vždy racionalizovat, aby se necítil jako lump. Proto je svědomí cenzorů vždy čisté a navíc zažívají ty slastné pocity dominance, se zneužitím moci spojené.
Cenzoři jsou zpravidla rytíři smutné postavy, kteří nevynikají přemýšlivostí, tvořivostí, rozhledem - pravidla, která vymáhají, jim neslouží k dodržování spravedlnosti, k prosazování pravdy a k dosažení nesmyslné mety tzv. vyváženosti (neboť pravda je vždy radikální). Pravidla, která vymáhají, jim slouží jako zbraň proti lidem, o kterých se domnívají, že je mohou převyšovat. Cenzura tedy může vést k šíření povšechné stupidity, k šedivosti, k průměru - k pocitu, že není dobré "vybočovat z řady". "Morální cenzor", který by mazal jen evidentní lži, může v reálném mnohobarevném světě, plném iluzí a skrytých pravd, existovat jen stěží.
Neboť naše racionalita je omezená.
-- Lucie Spáčilová
Ale že si nějaký Maďar nebo bigotní Polák budě dělat srandičky z homosexuálů, s tím nic nenaděláš a nikoho nedonutíš to cenzurovat. A naopak nedonutíš polskou katolickou církev, aby na svém webu propagovala manželství pro všechny. 