Vážení členové RT EZO,
Hlásím se o nominaci na pozici náměstka na Ministerstvu obrany ČR a předem Vám děkuji za čas při posuzování mé kandidatury. Na následujících řádcích bych vám rád postupně (a snad i stručně) přiblížil svou vizi, která se opírá o vydiskutované programové priority Pirátů, koalice PirSTAN i nastupující vládní pětikoalice, na čemž jsem se osobně podílel prací v resortním týmu, v expertním týmu koalice i coby člen odborného aparátu, o nějž se opírali naši vyjednavači v pracovních skupinách při přípravě koaliční smlouvy s koalicí SPOLU. Na závěr bych se pak krátce pověnoval tomu, proč se o tuto pozici ucházím a jaké jsou mé zkušenosti a ambice.
Vize:
Jak ČR, tak EU a NATO nyní čelí nové formě globálního soupeření, která je realizována zejména tzv. hybridní válkou úzce spojenou s válkou informační (pojmy se nepřekrývají, spíše vzájemně doplňují). Abychom v tomto souboji obstáli, musíme dle mého skromného názoru intenzivně pracovat na dvou pilířích: investice a implementace.
1) Investice
Bezpečnost už není definována pouze množstvím a silou konvenčních zbraní. Česká, evropská i transatlantická obranyschopnost bude v příštích letech záviset na využití přelomových technologií. Proto je zapotřebí i nadále rozvíjet spolupráci s vědeckým a akademickým sektorem, využívat inovace a nejmodernější technologie. NATO definovalo na začátku roku 2021 strategické oblasti budoucího technologického rozvoje (o významu roku 2021 i pro reakci na hybridní hrozby se v kontextu ČR zmíním dále). Jedná se o biotechnologie, vesmírné technologie (jak už naznačila správně @Veronika.Murzynova), či umělou inteligenci. Tyto technologie dobře známe, ale ještě je neumíme plně integrovat. Velký náskok má jak Rusko, tak Čína. NATO si tento závod připouští a zapojuje se do něj. Pro Česko jsou tyto investice zajímavou příležitostí. V Praze máme například EUSPA nebo SATCEN, české firmy pak třeba využívají AI k vývoji softwaru s vojenským přesahem. Všechno jsou to věci, které si může veřejnost identitárně spojit s Pirátskou stranou coby nositelem pokroku a chytrých technologií a já pevně věřím, že v politickém vedení Ministerstva obrany by podporovatel a zastánce těchto trendů neměl chybět.
2) Implementace
Dále je potřeba zmínit, že se za poslední dekádu podařilo zavést smysluplnou legislativu i strategické dokumenty v oblasti obrany, ať už jde o zákon o kybernetické bezpečnosti, vyhlášku o kybernetické bezpečnosti nebo zákon o vojenském zpravodajství, u těch strategií bych pak rád vypíchnul Národní strategii pro čelení hybridnímu působení z letošního dubna (na což jsem narážel výše), která navazuje na Audit národní bezpečnosti a také Akční plán, který národní strategii zasazuje do časového rámce. Obecně si myslím, že spolupracující resorty odvedly při přípravě legislativy i plánů záslužnou a dobrou práci, protože jsem všechny zmiňované dokumenty už při jejich přípravě sledoval a po následném zveřejnění si je pečlivě nastudoval. Bohužel však platí, že bez politické záštity a udělení politické priority zůstanou tyto plány pouze na papíře a Česko bude i nadále dostávat v hybridním působení výprask, který lze asi nejviditelnější pozorovat na aktuálně probíhající covidové pandemii. Výsledek >30 tisíc mrtvých, skleněný strop proočkovanosti, stupňující se varovné signály neziskových i vládních monitorovacích organizací včetně zpravodajských služeb – to vše jsou jasné indikátory toho, že státu zoufale chybí nástroje, jak bojovat proti dezinformacím. Ministr(yně) obrany však zodpovídá za gesci jako celek, má na starost celé široké portfolio problémů, se kterými se resort musí vypořádat a jak nám ukazují zkušenosti z předchozích let, na jednotlivé (ale o to důležitější) sekce nezbývá tolik pozornosti. Domnívám se, že téma hybridních hrozeb je natolik aktuální a kritické, že nesnese jen částečnou pozornost a já bych velice ocenil, kdyby v úzkém týmu politického vedení resortu jeden z náměstků zaštiťoval právě tuto agendu, která mi opět přijde jako silně identitární s přidanou hodnotou, jež do politiky přináší Pirátská strana. Kvituji kroky, které obrana a bezpečnost již udělaly. Patří mezi ně např. zřízení funkce koordinátora agendy čelení hybridnímu působení a Odborné pracovní skupiny Bezpečnostní rady státu pro čelení hybridnímu působení, kterou vede podplukovník Petr Matouš, stejně jako jsem rád, že na obraně figuruje od loňského října coby náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Havránek – oba jsou to dle mého názoru osobnosti, které si plně uvědomují hrozby 21. století a bylo by mi ctí být jim politickým partnerem.
3) Shrnutí:
Mou vizí v úzkém týmu politického vedení resortu není přicházet s novými nápady a tváří v tvář zkušeným úřednickým náměstkům a české generalitě se tam snažit „dělat vítr“. Mou vizí je navázat na to, na čem resort už dlouhou dobu usilovně, odborně a koncepčně pracuje, protože se to silně překrývá s našimi vlastními prioritami. Tyto priority bych se tak snažil držet v úhlu aktivní pozornosti, aby reálně došlo k jejich naplnění a posunu obranyschopnosti ČR do 21. století. Pro jistotu zde chci i explicitně vyjádřit svou podporu NATO coby zásadní organizace pro obranyschopnost ČR.
Zkušenosti:
Vystudoval jsem žurnalistiku a patřím do generace narozené až po Sametové revoluci. Plně si proto uvědomuju, že to mohou někteří aktéři, veřejnost či média považovat za limity mé kandidatury. Věřím ale, že právě studium žurnalistiky, která je silně spojená právě s kritickým přístupem vůči problematice informační války, je jedním z vhodných základů pro odbornou orientaci v agendě hybridního působení. Nejsem solitér a jsem naprosto ztotožněný s důležitostí odborného networkingu, který je pro výkon jakékoliv politické funkce stěžejní. Žádná rozhodnutí bych tak nečinil bez konzultace s významnými a relevantními aktéry, aby bylo opravdu dosaženo širokého konsensu zasazeného do rámce již existujících strategií a dohod s našimi (jak politickými, tak mezinárodními) koaličními partnery.
Stejně tak je třeba dodat, že můj zájem o agendu bezpečnosti není nahodilý. V uplynulých 4 letech jsem byl asistentem místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost a zároveň stále působím coby tajemník stranického resortního týmu pro oblast bezpečnosti. V těchto rolích jsem měl možnost navázat řadu významných kontaktů, stejně jako jsem se dostal do styku s klíčovými a strategickými dokumenty, které se bezpečnosti a obrany týkají. Druhým rokem jsem rovněž členem antidezinformačního týmu strany, který se zabýval jak legislativou, tak aktivními opatřeními v boji proti dezinformacím. Můj zájem o fenomén informační války je pak i osobní, protože mi dezinformace rozbily vztahy v rodině, což je smutnou záležitostí, se kterou se může jistě ztotožnit (troufám si říct) většina české společnosti.
Případné nominace si budu velmi vážit a s pokorou přijmu i to, pokud se mi ji rozhodnete neudělit. V každém případě budu i nadále usilovat o to, abych své zkušenosti a znalosti rozvíjel, a využil je k maximalizaci úsilí Pirátské strany o prosazování pozitivních změn pro českou společnost.
Jsem otevřen doplňujícím otázkám a díky, že jste dočetli až sem.
