Jmenuji se Lucie Cirkva Chocholová a výše uvedenou nominaci přijímám s velkým respektem a pokorou. Zároveň děkuji všem za slova podpory, nesmírně si jich vážím a zároveň je vnímám jako osobní závazek. K Pirátům jsem přišla v roce 2019 s jasným záměrem - změnit podmínky pro kulturu. Postupně jsem se zapojila do KET a RT a nakonec i do vládního týmu. Momentálně jsem uvolněnou zastupitelkou ve Středočeském kraji a předsedkyní Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch. Myslím, že z tohoto titulu dělám pro kulturu v kraji maximum. Zároveň jsem předsedkyní zastupitelského klubu.
Myšlenky na kandidaturu do RP v podstatě tak trošku zaskočily i mě samotnou. Prakticky se jejich počátek zhmotnil na volebním štábu v La Fabrice. Kde se téměř ve vteřině změnila sebevědomá strana v pacienta na JIP. V tu chvíli mi došlo, že naše největší síla je v nás samotných. Jsem si jistá, že po resuscitaci žijeme, ale intenzivní péči ještě nějakou dobu potřebovat budeme. V tuto chvíli intenzivní péči CF nabídnout nemůžu, ale mám následující vizi pro období rehabilitace.
Navzdory všem událostem posledních měsíců jsou pro mě Piráti liberální středová strana s velkým potenciálem. Můj rehabilitační program má tři vzájemně provázané pilíře: PROGRAM, LIDI a KOMUNIKACE.
PROGRAM
Nejsem úplně zastáncem myšlenky návratu ke kořenům v této oblasti. Preferovala bych reflektování současných témat v duchu liberální politiky. Což ne vždy znamená, abychom se vzdali našich core témat, ale abychom je zasadili do současného kontextu. Uvedu na příkladu, kdy transparentnost je součástí našeho DNA, kterého se nebudeme vzdávat, ale je na čase reflektovat také to, že je tématem které dneska používá každý a díky tomu pomalu dochází k jeho vyprázdněnosti.
Dlouhodobý program si dle mého názoru zaslouží revizi a je třeba ho zasadit více do meziresortních souvislostí. V tomto ohledu vnímám práci resortních týmů jako zásadní, více viz. LIDÉ níže. Dle mého náš úspěch tkvěl v jasné vyhraněnosti v několika základních tématech a přirozenými konsenzuálním postoji k nim napříč stranou. To je věc, kterou je třeba reflektovat.
LIDI
Zde se naopak musíme ke kořenům vrátit. Lidský potenciál je to naše největší bohatství a je třeba o něj důsledně pečovat. Nesmí docházet k přetěžování aktivních lidí do takové míry, že v přímém přenosu sledujeme jejich vyhoření. Což bohužel není jev ojedinělý. To, že se někdo rozhodne být aktivní v politice by nemělo znamenat, že se vzdá všeho ostatního. Což je podstatné jak pro psychohygienu, tak i pro zachování kontaktu s reálným životem tam kdesi mimo stranu. Důležitým aspektem je také zamezení vzniku osobních kultů, které se někdy vytváří přirozeně a někdy jsou systematicky budovány. To je věc, které může zamezit každý jeden z nás tím, že se této hry nebudeme účastnit a naučíme se konstruktivní kritice, více viz. KOMUNIKACE.
Odborný aparát a resortní týmy – bude třeba stabilizace a nastavení fungování těchto týmů v nových podmínkách (rozpočet, nastavení procesů fungování RT, podpora pravidelné komunikace RT a KET)
Aktivní politici – podpora sdílení zkušeností a rozvíjení jejich kompetencí, vnitrostranické vytvoření takových podmínek, aby se mohli plně věnovat výkonu politické funkce, obzvláště pokud jsou za ní placení z veřejných peněz
Dobrovolníci – efektivní zapojení, zvýšení prestiže dobrovolnické činnosti
KOMUNIKACE
Toto téma vnímám stejně klíčové jako LIDÉ a má dvě zásadní roviny, a to komunikaci uvnitř strany a komunikaci strany navenek.
Komunikace uvnitř strany: Ta je klíčovým prvkem pro stabilizaci naší strany. Bude nutné nastavit propojení krajů s celostátní politikou a obráceně. Co vnímám jako zásadní, musíme se bezpodmínečně naučit předávat konstruktivní kritiku a realizovat efektivní diskuzi.
Komunikace navenek: Schopnost krizové komunikace máme a v posledních volbách jsme měli mnoho příležitostí se v ní procvičit. Je třeba si uvědomit, že každý jeden z nás tvoří obraz strany. Bude možná dobré naučit se přemýšlet nad tím jak se prezentujeme a možná neuškodí se vždy na vlastní prezentaci podívat optikou vyššího dobra, zjednodušeně položit si otázku „komu tím prospějete“. Slabé místo vnímám v komunikaci strategické. Konkrétně řečeno, je důležité definovat si dlouhodobé cíle na základě kterých je možné systematicky pracovat s informacemi a tvořit značku. Např. když se rozhodneme pro narativ „Piráti jsou pracovití“ musí se to ať už přímo či podprahově objevit v každém našem mediálním výstupu.
ROLE RP
RP vnímám jako srdce strany, které je zodpovědné za okysličování celého těla. A pokud zůstanu o tohoto příměru tak mozkem je pro mne RV. Je asi zřejmé, že jedno bez druhého nemůže tvořit zdravé tělo. Smyslem RP nemá být budování kultu osobnosti ve smyslu "to jsou ti co vše řídí". Jako zásadní vidím, že RP musí mít důvěru CF. Někdy je třeba věci řešit operativně a chyby děláme všichni. Pokud se toto odehrává v prostředí důvěry je snadnější vždy předjímat dobrou vůli. Úkolem RP je všechny takové kroky zdůvodnit a náležitě vysvětlit.
Co mě politika naučila (zatím):
Nic není dílem jednotlivce, vše je týmová práce.
Není nutné mít na vše okamžitě názor.
Chyba či špatná zkušenost je pozitivum v případě, že člověk odejde o toto poznání poučený a silnější.
Snahu hledat konsenzuální řešení i za cenu potlačení vlastního osobního postoje.
Být vstřícná a trpělivě poslouchat opačné názory.
Co bych chtěla do politiky přinést já:
Empatie není slabost.
Komunikace s názorovými oponenty není ztráta času.
Těším se na vaše dotazy.