Michael.Polak píše: ↑30 zář 2021, 22:04Začínám mít pocit, že se vynořila jen naprostá špička ledovce generačně podmíněného pohledu na pandemii. Je mi jasné, že mladí, na které lockdown dopadl samozřejmě disproporčně tvrdě a často ničil aspirace a začínající kariéry a u kterých ani jejich rodiče nejsou extra ohrožená skupina, to zkrátka vnímali jinak, než jako lidé kolem čtyřícítky. A opět, lidé mezi padesáti a šedesáti zase mohli zažívat kombinaci toho, že sami se ještě moc ohrožení necítili, ale už nemají naživu rodiče a opět od toho mělii určitý odstup. Je naprosto zřejmé, že už kvůli tomu, jak jsme rok a půl všichni seděli doma, byla každého zkušenost s pandemií a s mírou přiměřenosti opatření naprosto individuální.
Zároveň proti tomuhle jde, že mladší lidé nemají tak přímou zkušenost s komunismem a nejsou tak orientovaní na osobní svobodu za úplně každou cenu.
Plus umějí líp anglicky (= líp chápou, že ČR je ve věci covidu poměrně bizarní úkaz) a mají menší strach z autorit než starší lidé a chápou, že pokud elegantní pán tvrdí, že přenos lidmi bez příznaků je chiméra (a ti co se o to více zajímají vidí, že jedna jeho studie na covidové téma je eticky i metodologicky přinejlepším silně problematická), tak je jim celkem jedno, že je to profesor, protože chápou, že asi jede nějakou agendu, která s vědou nemá moc společného.
V mé bublině (okolo 30 let věku) právě progresivní řešení nastíněné v oficiální strategii hodně známé na Piráty lákalo, a působení pana Dostála je úplně odradilo. Ale samozřejmě existují i jiné bubliny, o tom žádná.
Nemusí. 
I advokát má mít morální hranici, za kterou nepůjde a raději odstoupí. Například Tomáš Sokol je asi dobrý obhájce, ale když si zjistíš, jaké případy hájí, tak by mu člověk ruku nepodal. Žádná chudák matka samoživitelka, které její bývalý manžel milionář neplatí alimenty, žádná oběť domácího násilí, která ze zoufalství a strachu agresora bodla nožem. Kdepak, jeden ekonomický gauner vedle druhého a ty všechny Sokol hájí. Mě prostě jsou nesympatičtí obhájci, kteří hájí silnější stranu sporu, či obecně "velkého hajzla". Vím, že vždy budou existovat a když jim to soud nařídí ex offo, tak budiž, ale dobrovolně být na straně silnějšího a používat praktiky na hranici slušného chování? 
