Michael.Polak píše: ↑30 zář 2021, 22:04Začínám mít pocit, že se vynořila jen naprostá špička ledovce generačně podmíněného pohledu na pandemii. Je mi jasné, že mladí, na které lockdown dopadl samozřejmě disproporčně tvrdě a často ničil aspirace a začínající kariéry a u kterých ani jejich rodiče nejsou extra ohrožená skupina, to zkrátka vnímali jinak, než jako lidé kolem čtyřícítky. A opět, lidé mezi padesáti a šedesáti zase mohli zažívat kombinaci toho, že sami se ještě moc ohrožení necítili, ale už nemají naživu rodiče a opět od toho mělii určitý odstup. Je naprosto zřejmé, že už kvůli tomu, jak jsme rok a půl všichni seděli doma, byla každého zkušenost s pandemií a s mírou přiměřenosti opatření naprosto individuální.
Zároveň proti tomuhle jde, že mladší lidé nemají tak přímou zkušenost s komunismem a nejsou tak orientovaní na osobní svobodu za úplně každou cenu.
Plus umějí líp anglicky (= líp chápou, že ČR je ve věci covidu poměrně bizarní úkaz) a mají menší strach z autorit než starší lidé a chápou, že pokud elegantní pán tvrdí, že přenos lidmi bez příznaků je chiméra (a ti co se o to více zajímají vidí, že jedna jeho studie na covidové téma je eticky i metodologicky přinejlepším silně problematická), tak je jim celkem jedno, že je to profesor, protože chápou, že asi jede nějakou agendu, která s vědou nemá moc společného.
V mé bublině (okolo 30 let věku) právě progresivní řešení nastíněné v oficiální strategii hodně známé na Piráty lákalo, a působení pana Dostála je úplně odradilo. Ale samozřejmě existují i jiné bubliny, o tom žádná.