Buddhistická ekonomie - kongres

[Ondrej.Holub]

Ahoj,

neměli bychom zájem uspořádat v Praze kongres buddhistické ekonomie? Jde o soubor tezí a ponaučení, které směřují k "minimalizaci násilí" trhu, kdy se princip nenásilí (tzv. Ahinsá) a kooperace stává principem ekonomické politiky. Poslední kongresy buddhistické ekonomie se konaly v Thajsku v roce 2009, předtím v roce 2007 v Budapešti. Viz odkaz na Wikipedii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhisti ... 1_ekonomie

Dalším principem a heslem buddhistické ekonomie je heslo: "Maximum blahobytu s minimální spotřebou."

Tradiční princip buddhistické ekonomie "malé je milé" podle mého nazoru dokonale odpovídá principům pirátské politiky a prostřednictvím organizace buddhistického ekonomického kongresu bychom mohli vnést do tématu debaty o veřejných financích trochu širší perspektivu. Za současných podmínek by se samozřejmě konference konala online (pokud by vývoj pandemické situace nedovolil jinak), ale konala by se případně pod záštitou Prahy a Pirátské strany. Pokud by o něco takového byl zájem, spojím se s akademickými kapacitami z oboru buddhistické ekonomie a oslovím je nejdříve s tím, zda by nová konference byla v něčem přínosná a zdali by měli zájem se na dalším domluvit.

Vzhledem k tomu, že téma veřejných financí je v souvislosti s rostoucím státním dluhem stále naléhavější, rozhodně bych se nebránil inovativním přístupům a možná i některým méně tradičním řešením.

Zároven si myslím, že při dobré propagaci by to mohl být pro českou Pirátskou stranu i důležitý moment, kdy by se profilovala jako zajímavý mezinárodní partner s mimoevropským dosahem.

ODS podle mého názoru získala "protičínskou" Vystrčilovou cestou na Taiwan jistý benefit, my bychom mohli dokázat, že se rovněž nebojíme disidentských přístupů, ale že to chceme dělat i jinak, inovativně, a skrze dialog.

Rozhodně nás to v mnohém přibližuje Zeleným (filosof E. F. Schumacher byl v Evropě průkopníkem "green" stranického konceptu a souběžně i buddhistické ekonomie), ale to není na škodu, myslím, že by Piráti měli směřovat k širší integraci všech progresivních sil.

Tady ještě přímo Schumacherova esej "Buddhist Economics" z roku 1966.
https://centerforneweconomics.org/publi ... economics/

A odkaz na stránky Buddhist Economics zde
http://buddhisteconomics.net/

Děkuji za názory,

Ondra Holub

[Vit.Fux]

Rozhodně nás to v mnohém přibližuje Zeleným (filosof E. F. Schumacher byl v Evropě průkopníkem "green" stranického konceptu a souběžně i buddhistické ekonomie), ale to není na škodu, myslím, že by Piráti měli směřovat k širší integraci všech progresivních sil.

Ahoj, na tohle bacha, není na tom vůbec shoda.
Piráti by určitě měli integrovat progresivní a zároveň liberální síly, ale jsou progresivní síly, které rozhodně nejsou liberální.
Můj názor je že důležitější je ta liberálnost jak progresivita, takže bych autoritářské progresivisty pod jednu střechu určitě nebral.
Ale vůbec si netroufám odhadovat jak je na tom s názorem strana jako celek.

[Vit.Fux]

Problém není, že by naše společnost neznala cestu, byť ji hledala, ale celá společnost nebo její podstatná většina prostě chce jít po této cestě, která je o maximalizaci blahobytu, prospěchu, zisku apod. A to jak podnikatelé ("konkurenční boj"), tak i občané ("maximalizace osobního prospěchu"). Je to vlastně jedno z hlavních paradigmat naší civilizace, která nevyrostla na specifické budhistické kultuře, ale židokřesťanské a je tedy absolutně jiná (a mimochodem díky své progresivitě vyrostla ve světově dominantní). Pokud by se toto mělo změnit (což považuji s ohledem na absolutně jiný kulturní základ za v podstatě nemožné), je to tedy spíše práce pro filozofy, sociology, pedagogy atd., než ekonomy, kteří nemohou ve svobodné společnosti (to si prosím ponechejme) projektovat systém, který je v rozporu s vůlí občanů. A vlastně to není nutně o budhismu, ale určitou míru askeze a úsilí o rovnováhu s přírodou najdeme i u jiných náboženství. A uvědomme si, že to není jen o bublině naší západní civilizace, ale že jsou kolem nás i další kulturně-civilizační subjekty a pokud bychom (hypoteticky) tento ekonomický pacifismus bezelstně přijali, tak nás bez milosti převálcují (protože oni mezitím přijali náš ekonomický pragmatismus); příkladem historicky částečně budhistická Čína. Realistickou změnu k lepšímu tedy spíše vidím v adaptování současného neudržitelného systému na aktuální kritickou situaci a motivaci spotřebitelů skrze instrumenty, kterým rozumí (např.: daně za externality, kontrola koncentrace kapitálu atd.) a pak samozřejmě trpělivá osvěta a rozvoj společnosti odspodu.

[Ondrej.Holub]

Symbolicky se buddhistická ekonomie odkazuje ke králi Ašókovi jako předobrazu dobré správy, takže nějaké paternalistické způsoby tam budou, ale autoritativní to není.

[Ondrej.Holub]

Mě tady zrovna nejde o převýchovu lidstva, to je minimálně z hlediska nejbližších dní utopie Spíše mě zajímalo, co budou moci buddhističtí ekonomové říci k praktickým ekonomickým věcem - nakládání s odpady, investice do obnovitelných zdrojů energie, optimální odhadovaná výše výdajů na jednotlivé resorty (typicky poměr školství-kultura-sociální věci). Bez ohledu na tradice je v souladu s nejlepším duchovním odkazem Evropy vést dialog. Navíc nejde o tak okrajový proud, jak by se mohlo zdát, v buddhistických zemích má tahle škola minimálně v intelektuálních věcech důležité slovo.

[V__]

Mě tady zrovna nejde o převýchovu lidstva, to je minimálně z hlediska nejbližších dní utopie :) Spíše mě zajímalo, co budou moci buddhističtí ekonomové říci k praktickým ekonomickým věcem - nakládání s odpady, investice do obnovitelných zdrojů energie, optimální odhadovaná výše výdajů na jednotlivé resorty (typicky poměr školství-kultura-sociální věci). Bez ohledu na tradice je v souladu s nejlepším duchovním odkazem Evropy vést dialog. Navíc nejde o tak okrajový proud, jak by se mohlo zdát, v buddhistických zemích má tahle škola minimálně v intelektuálních věcech důležité slovo.

Mňo, řekl bych, že ty významné "budhistické" země se staly světově úspěšnými až přijetím západního pojetí ekonomiky. A hádám, že 90-99 % obyvatel planety neví, kde leží Bhútán.
A jen zopakuji, že si nemyslím, že by byl problém primárně v tom, že bychom neznali ekonomická řešení (ta bychom asi dali i s naší západní ekonomií), ale protože společnost o takový způsob života zkrátka nemá zájem. Není to téma ekonomické, ale společenské.

[Ondrej.Holub]

A to já si zase nemyslím. Když nějaké téma odkážeme jako "společenské" ve smyslu "že je to na dlouho", jsme s tím vždy nějak rychle hotovi. Nakonec se takovému dialogu stejně nevyhneme, každý i jeden malý problém se dnes velmi rychle stává globálním.
Jde právě o to, že buddhistická ekonomie definuje úspěch zásadně jinak. Úspěchem v žádném slova smyslu není, pokud bohatneme za cenu likvidace samotných podmínek existence. Takové chování je ekonomicky iracionální podle jakékoli duchovní tradice.
Primárně se buddhistická ekonomie soustředí na podporu komunitarismu, malých výrobních sdružení, kolektivů, na podporu drobných podnikatelů. Důraz je kladen na využívání lokálních zdrojů. Už samotná podstata buddhismu je "co nejvíce prospěchu co největšímu množství lidí za cenu minimální destrukce." Logicky tak tento přístup vede k chytřejším investicím, k úspoře času, k hledání chytrých řešení. A to je podle mě téma výslovně ekonomické.
Pokud si nebudeme buddhismus vysloveně "orientalizovat" ale budeme jej chápat jako způsob náhledu věcí, může nás v mnohém inspirovat.

[Vit.Fux]

Asi si nerozumíme, já nerozporuji ty hodnoty. Mnohé jsou mi blízké. Není tedy potřeba mne přesvědčovat o jejich výhodách ve vztahu k udržitelnosti apod.

Slovo společenské jsem nepoužil ve význam na dlouho, ale tak, jak jsem ho popsal - je to o uspořádání a kultuře společnosti.
Ačkoliv existují jisté ostrůvky pozitivní deviace, naše společnost jde po zcela jiné cestě. Ano, ekonomie užívá zavádějící HDP (ale o tom se diskuse už vede), nicméně kritéria úspěchu primárně nedefinuje ekonomie, ale televize, škola, ulice, rodina atd. To je ta zásadní podstata kulturní determinace, která lidem ukazuje, kam jít. Chudoba, askeze, skromnost, pokora, ohleduplnost atd. zde více či méně nejsou ctnostmi, ale slabostmi. A to není důsledkem nějaké špatné ekonomické doktríny, ta je jen obrazem naší kultury.

V podstatě vše, co píšete, a toho podstata, je problematika filozofická, která má sice nějaký dopad či souvztah na ekonomii, ale podstata začíná a končí v osobních hodnotách každého člověka. Pokud není záměrem sociální inženýrství, kolektivismus apod., které vedou nakonec k totalitě, před čímž asi výše varoval @Vit.Jurasek (proto je pro nás tak důležitá svoboda, která je asi integrující hodnotou jinak názorově pestrých Pirátů), je dle mého soudu primární cesta právě v rozvoji společnosti.

Děkuji za příležitost k této nedělní meditaci a přeji vše dobré :)

[Ondrej.Holub]

Já děkuji za podněty a užitečnou reakci.
Podstata buddhistické ekonomie je sama o sobě neinvazivní, smysl jí nedává ani sociální inženýrství (to je skutečně produktem Západu, filtrovaným nejednou přes sovětskou zkušenost). Od podobné konference neočekávám, že na ní zazní vůdčí impuls ke změně společnosti. Spíše bych očekával témata konferenčních výstupů ve stylu "Podnikatelská kultura a buddhismus" nebo "Zen a management." Jistá sekce by se pak samozřejmě mohla věnovat i makroekonomickým tématům.

[Vit.Fux]

Já kongres buddhistické ekonomie rozhodně podporuji, pokud bude mít v souladu se svým heslem velmi malý rozpočet - protože co je malé, to je hezké .-)

(Dokonce vím o jednom meditačním centru u nás v okolí, kde mají většinu času prázdno (ale berou si ode mě internet , třeba bych se s nimi mohl domluvit na zapůjčení prostor... v objektu je současně indická restaurace, tak by to bylo stylové, ale v dohledné době to na žádné jiné než online kongresy bohužel moc nevidím..)