Sázení lesů jako nejúčinnější řešení ochrany klimatu

[Zbynek.Janoska]

Já jsem to pochopil tak, že pointa je v tom, že sázení lesů, i když může být užitečné při ukládání CO2 (i když zdaleka ne tak, jak ten kritizovaný článek tvrdil), tak neřeší jeho vypouštění, což je ten zásadní problém.

[Dan.Lestina]

sorry, "nic z něj nezbylo" je tvrzení asi podobně pravdivé jako "sázení je nejúčinnější metodou...", nechal jsem se unést

@Jan.Polak souhlasím, ještě doplním pohled biologa: Existence propojených systémů polopřirozeného bezlesí napříč Evropou je zásadní pro udržení většiny druhů evropské fauny a flóry.

@Zbynek.Janoska ano, to je jedna z těch výtek, ne jediná.

[Ales.Jakl]

Mohu zas jen apelovat, abychom v politice řešili budoucnost lesů s ohledem na historický a hospodářský kontext...a přemnoženost všežravého Homo sapiens..
Bohužel, ekonomický model zacházení s lesy, kdy sázím a nic nesklízím (a nelovím) je globálně nefunkční stejně jako když kácím a nezajistím obnovu (exploatace).

Před rokem 1000 n.l. byla lesnatost ČR min. 80% (totéž celá Evropa).

V době vlády Marie Terezie představovala lesnatost v českých zemích dokonce pouhých 14 %. Marie Terezie proto také vydala lesní řád (1754-vznik lesního hospodářství), který uložil vlastníkům lesů řadu povinností a omezení v zájmu zachování lesa a trvalého výnosu dřevní hmoty.

Dnes v ČR dosahuje 34 %, což je mírně pod průměrem zemí Evropské unie (37,6 %). Lesnatost ČR je 34 %.Nejvyšší lesnatost mají v Evropě skandinávské státy (Finsko 73 %, Švédsko 69 %). Naopak s nejmenším procentem lesů se setkáme ve Velké Británii (12 %), Nizozemsku (11 %) a Irsku (11%). Počátkem 20. století byla lesnatost jen kolem 30 %.

Takže zvýšení podílu lesa na 40% není nic dramatického. Přeměnít sm/bo monokulturu na listnatý les je mnohem snazší než zalesnit desertifikovanou, odlesněnou krajinu.

Hospodářský les není a nemusí být monokulturou. Příměs modřínu a douglasky v řádu jednotek procent je v pohodě.
Duby, buk, jedli, javory, lípu, třešeň atd. Lze využít jako hospodářské dřeviny v nestejnověkých, smíšených porostech.
Těžbou v hospodářském lese nemusí nutně vznikat holiny (jednotlivý, skupinový výběr +přirozená obnova).
I v hospodářských lesích zůstává část dřeva k zetlení.

Podle údajů lesních hospodářských plánů (lesní hospodářský plán), které jsou rozhodující pro stanovení výše těžebních možností, dosahují celkové zásoby dřeva v ČR 689 mil. m3. Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků (včetně holin) je 265 m3. Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR stále pokračuje. Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě v našich lesích zvětšil na více než dvojnásobek. Tato skutečnost dokládá ohromný produkční kapitál lesů v České republice při zachování plnění všech ostatních funkcí lesů

(gigantické kůrovcové holiny samozřejmě funkci lesa dočasně neplní)

Podíl rodinných domků, stavěných ze dřeva u nás od r.2000 roste cca o 1% ročně. Ze dřeva se dají dnes postavit i patrové domy.

Doufám, že možná nastávající transformace (klimatická krize, rýma) někam daleko odfoukne šlehačku fiktivních nesmyslů a výroba potravin, bydlení a péče o půdu a obnovitelné zdroje získá zpět svojí důstojnou pozici a náležitou pozornost.

[Dan.Lestina]

Neprezentuj tu zase bez podkladů tyhle informace, které jsem ti dříve rozporoval. (Co bylo před r. 1000, panika s desertifikací, co je a co není "v pohodě", co plní a neplní jaké funkce.)

[Jan.Polak]

sorry, "nic z něj nezbylo" je tvrzení asi podobně pravdivé jako "sázení je nejúčinnější metodou...", nechal jsem se unést

@Jan.Polak souhlasím, ještě doplním pohled biologa: Existence propojených systémů polopřirozeného bezlesí napříč Evropou je zásadní pro udržení většiny druhů evropské fauny a flóry.

@Zbynek.Janoska ano, to je jedna z těch výtek, ne jediná.

To je zajímavý argument a diskuze kolem nej muže byt hodne zajímavá a možná i objevná a bořící mýty...

Co je “přirozenější”, puvodnejsi, nebo lépe se adaptujici - a s jakým vlivem na chod lidské společnosti?

A co je “evropská fauna a flóra”. Ta, co tu je teď? Nebo ta, co tu byla před 100 lety? 1000lety? 10000lety?
Ta, co známe (kytičky a zvířátka), nebo ta, co jeste ani neni poradne popsána, ale je druhově nejspíš mnohem rozmanitější, nez “se doposud vědělo”...?

...a nakonec - co je důležité pro udržení ideálního prostředí pro náš život? Co “zachránit” dřív? Teplotu, vodu, pudu...? A jakými opatřeními?

Diky za Vaše příspěvky!

Honza Polák

[Dan.Lestina]

Tak ohledně prvního setu otázek tu diskusi vedeme mezi ochranáři už nějakou tu desítku let. Skrývám do OT, ptotože to sem úplné nepatří:
Zdá se mi, že minimálně v česko-německém prostoru je v odborných kruzích jasně převažující pohled podobný tomu mému, a více a více se dostává do praxe a k veřejnosti, která je zatím konzervativnější. Zajímavé je, že např. britští vědečtí kolegové mi přijdou mnohem rozpolcenější, přestože v zemi mají dlouhou tradici skvělých praktických příkladů ochrany druhů vyžadujících drsné zásahy lidí do ekosystému. Ale nemám na to statistická data

Já bych se z převážně praktických důvodů snažil zachránit to, co tu je. Filosofická debata o nějakém ideálním věku, do kterého bychom se měli vrátit, nemá podle mě praktický význam. Vyhynutí druhu je nevratnou ztrátou určitého dědictví. K tomu je důležitý poznatek, že ačkoli se mohou často biotopové nároky jednotlivých druhů vylučovat, ale není mnoho organismů, které by nepřežily v pestré mozaice les-křoví-neles. A naopak je obrovská spousta organismů, které ji přímo vyžadují.

Ohledně těch neznámých organismů uplatňujeme princip deštníkových druhů - máme celkem dobrá data na to, že když zachraňujeme pár hezkých barevných druhů, pro které se lépe shání politická podpora (třeba motýle), tak těmi opatřeními "mimochodem" zachráníme i další spoustu druhů nehezkých a nebarevných.

Alternativou je např. nechat zarůst vše, co jen jde, příp. tomu ještě aktivně pomáhat. Abychom to tu měli "přirozenější". To samozřejmě naráží na několik absurdit. Např. že s velkým množstvím velkých savců v krajině by "přirozeno" vypadalo velmi jinak. A ti tu zřejmě nepobíhají pouze proto, že jsme jich většinu snědli a zbytek vytlačili našimi domácími zvířaty. Stejně tak velké požáry už narozdíl od nedávna nemáme pouze proto, že je hasíme. Nedává to smysl ani z pohledu o fylogeografie našich druhů, které se zde vyskytují, ale opravdu nesnáší les a opravdu sem nepřišly až s člověkem. Atd. atp.

A co zachránit dřív... Ono se to většinou nevylučuje, jestli půdu, vodu, teplotu, nebo biodiverzitu. Jen občas, jako u takovýchto velkolepých plánů, jako je ten, o kterém je toto vlákno. Potom je podle mě potřeba k biodiverzitě přistupovat podobně jako třeba ke kulturnímu dědictví. Stejně jako bychom asi nesázeli lesní plantáž místo kapličky, nesázel bych ji ani místo slunné meze s mateřídouškou a čmeláčím hnízdem. A už vůbec bych plantáží nenahrazoval ani Národní divadlo, ani národní park.
Obecně bych takovéto zásadní zásahy do krajiny velmi pečlivě vážil, ty škody můžou být nevratné, máme z historie hromadu příkladů, jak krajinou umíme zahýbat, a to politické rozhodnutí je někdy až příliš snadné udělat na základě třeba jednoho líbivého článku...

[homobrunensis]

Otázka "co zachránit dřív" by vůbec neměla být pokládána. Nejde o to co dřív, ale o to jak. A to všechno najednou. Aneb všechno se musí dělat dobře, aby vše vedlo ke zdárným výsledkům a cílům. Jde o celkový přístup k hospodaření v krajině (tedy hlavně o vyváženost). Je třeba předejít uniformním krajinám, tedy monokulturám (navíc bez biokoridorů). Lesů u nás je spíše moc, než málo. Jedná se ale z velké části o "továrny na dřevo". V představě konzervativního lesáka jde o to, aby se vyprodukovalo co nejvíce kulatiny Proto je naše země "poSMRKaná". U soukromých lesů se to dá ještě pochopit (majitelé lesů se chtějí dožít zisku). Příšerné zacházení s lesy je ale už hůře pochopitelné u státního molochu Lesy ČR. Krásný článek o přístupu ke krajině je např. tento: https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... alni-dobro. Prostě používat mozek je třeba vždy,...

[Josef.Kadlecek]

Právě mi přistálo v mailu:
https://www.permakulturacs.cz/product/1 ... olesnictvi