Je naše základní školství reformovatelné?

[lubos.lisner]

Mně by celkem zajímalo, o co konkrétně si říkají rodiče. Ty, co znám, hlavně chtějí, aby se děti dostaly na dobré střední školy ... primárně je tedy zajímají známky a přípravy na příjmačky.

Píšeš to přesně. A není to dobře ani špatně. Je to prostě fakt. A také je faktem (resp. zkušeností), že jakákoliv reforma shora (z rozhodnutí státu) je v širším rozsahu málo účinná. Navíc stát i lidoví reformátoři dělají stále stejnou chybu – opomíjejí nebo odmítají uznat a ocenit předchozí systém, který se pak logicky brání, dere se (zpět) na povrch a dovolává se spravedlnosti. I přesto jsou reformní kroky státu dobré, jelikož alespoň legalizují dobrou praxi výjimečných škol (většinou rozvázáním rukou). Ale opravdu bych varoval před zaváděním reformy přes školské rady – např. prostřednictvím KPIček pro ředitelku. Mimochodem - tvůj návrh by vedl k paralelnímu kurikulu (= zmatek pro všechny zúčastněné). Jakkoliv to asi myslíš dobře. Dokud však reforma není v souladu s klienty, jedná se o sociální inženýring (neboli páchání dobra). Zeptej se kladenského piráta Jakuba Václavoviče, jak u nich ve škole dbají na soulad hodnot školy a hodnot rodičů žáků. To je základ – a pro mě (jako ředitele jiné školy) námět, jak jít se školou dál. Přes hodnoty – tedy přes to, co má cenu…

[Pavel.Nazarsky]

Mně by celkem zajímalo, o co konkrétně si říkají rodiče. Ty, co znám, hlavně chtějí, aby se děti dostaly na dobré střední školy ... primárně je tedy zajímají známky a přípravy na příjmačky.

Píšeš to přesně. A není to dobře ani špatně. Je to prostě fakt. A také je faktem (resp. zkušeností), že jakákoliv reforma shora (z rozhodnutí státu) je v širším rozsahu málo účinná. Navíc stát i lidoví reformátoři dělají stále stejnou chybu – opomíjejí nebo odmítají uznat a ocenit předchozí systém, který se pak logicky brání, dere se (zpět) na povrch a dovolává se spravedlnosti. I přesto jsou reformní kroky státu dobré, jelikož alespoň legalizují dobrou praxi výjimečných škol (většinou rozvázáním rukou). Ale opravdu bych varoval před zaváděním reformy přes školské rady – např. prostřednictvím KPIček pro ředitelku. Mimochodem - tvůj návrh by vedl k paralelnímu kurikulu (= zmatek pro všechny zúčastněné). Jakkoliv to asi myslíš dobře. Dokud však reforma není v souladu s klienty, jedná se o sociální inženýring (neboli páchání dobra). Zeptej se kladenského piráta Jakuba Václavoviče, jak u nich ve škole dbají na soulad hodnot školy a hodnot rodičů žáků. To je základ – a pro mě (jako ředitele jiné školy) námět, jak jít se školou dál. Přes hodnoty – tedy přes to, co má cenu…

Tento příspěvek se mi velice líbí. Ve své úvodní úvaze, kterou jsem otevřel toto vlákno, jsem psal přesně o tom, jak vyjít z toho, co v našich školách funguje dobře. Dovolil jsem si proto napsat ještě jednu stručnou úvahu, která by mohla můj úvodní příspěvek ještě maličko víc osvětlit. Dávám sem do přílohy a také pověsím zvlášť za tento příspěvek.

Kde to drhne při vzdělávání.docx

(45.17 KiB) Staženo 42 x

[Pavel.Nazarsky]

Kde to drhne při vzdělávání
Chci se s vámi ještě podělit o některé své vlastní, skoro filosofické pohledy na věc.
J.A. Komenský nám sliboval, že nás naučí lepší filosofii, než nabízel Aristoteles nebo Platón. Říkal, že ve všem se uplatňují stejné principy, a proto je poznání dosažené v jedné oblasti přenositelné na poznávání dalších věcí, i dosud neznámých. Z toho můžeme dovodit, že je nanejvýš důležité dopřát každému člověku čas na mistrné zvládnutí třeba i té nejbanálnější dovednosti. Teprve pak je co přenášet. Stojí to sice více času na začátku, ale pak jde vše o to rychleji kupředu. O principech Komenský také píše, že jich je málo a že jsou lehce pochopitelné. Nejslavnější je jeho trojice otázek CO – JAK – PROČ. Kdo zkoušel podle tohoto známého návodu postupovat, mohl si všimnout, že těch PROČ je víc. Mně se osvědčilo uvažovat o minimálně dvou takových PROČ, kterými jsou ÚČEL a UŽITEK. Obrázek pod článkem jsem vedle FORMY (JAK) a OBSAHU (CO) doplnil ještě o PROSTĚDEK. Podívejte se se mnou, co z něj plyne pro náš vzdělávací systém.

VZDĚLÁVÁNÍ
Účelem je osobní rozvoj každého člověka (nejen dítěte, ale i dospělého). Užitek to přináší nejen jemu samotnému, ale také jeho okolí, a nakonec i celé společnosti. Na tom byla shoda od začátku, a přece to někde drhlo. Byla proto snaha změnit obsah, aby byl moderní a obsahoval i nejnovější vědecké poznatky. To se podařilo, a pořád to drhlo. Začalo se volat po změně formy vzdělávání. Objevila se spousta nových skvělých forem výuky, pedagogické fakulty chrlí skvěle vybavené absolventy, učitelé se dále vzdělávají a přenášejí nové formy do praxe, a přece to drhne. A drhne to proto, že se na státních školách nic nestalo s tím prostředkem. Vzdělává se stále ve třídách, kam jsou žáci umístěni jen a jen podle věku, a ne podle své zralosti, dosažených dovedností, a v neposlední řadě vlastních zájmů. Tady je to dosud zablokované a je to naštěstí věc, kterou lze změnit

[Pavel.Nazarsky]

Příkladů je dost. Nejen venku, ale i u nás. Stačí si rozkliknout ten odkaz o příspěvek výše a probrouzdat se po jejich stránkách https://www.svobodauceni.cz/. S těmi přijímačkami by svobodná škola vlastně rodičům taky vyšla vstříc. Děti budou lépe připraveny než dosud. Mohlo by se i nějak ustanovit, že kdo bude mít dosaženy konkrétní stupně znalostí v konkrétních předmětech, nemusejí dělat přijímačky. Střední škola je jen plnění si dalších levelů, jak jsem o nich psal v úvodním příspěvku.

Tj by ani nemusel mít dochozených 9 let základní a mohl by jít na střední dejme tomu v 12 letech (nemyslím víceletá gymnázia)?

[Pavel.Nazarsky]

Příkladů je dost. Nejen venku, ale i u nás. Stačí si rozkliknout ten odkaz o příspěvek výše a probrouzdat se po jejich stránkách https://www.svobodauceni.cz/. S těmi přijímačkami by svobodná škola vlastně rodičům taky vyšla vstříc. Děti budou lépe připraveny než dosud. Mohlo by se i nějak ustanovit, že kdo bude mít dosaženy konkrétní stupně znalostí v konkrétních předmětech, nemusejí dělat přijímačky. Střední škola je jen plnění si dalších levelů, jak jsem o nich psal v úvodním příspěvku.

Tj by ani nemusel mít dochozených 9 let základní a mohl by jít na střední dejme tomu v 12 letech (nemyslím víceletá gymnázia)?

Ano. I tak by to bylo možné. Pokud by se stal celý systém školství prostupný, mohl by tento talentovaný žák na střední škole navštěvovat třeba jen vybrané předměty, a na základce si zvyšovat nebo jen udržovat úroveň znalostí a dovedností, které nejsou přímo jeho oborem zájmu.

[Janek.Wagner]

Mně přijde, že právě nalezení cesty k prosazení nového způsobu výuky (zaměření na podstatné) je hlavním tématem reformy. Dávat učitelům a ředitelům více volnosti nikam nevede, protože tato volnost umožňuje učit postaru. Současné RVP umožňují prakticky libovolný způsob naplnění. Třeba naše ředitelka je aspoň trochu rozumná a aspoň se snaží, aby se žáci dobře připravili na příjmačky. Ale zdá se mi, že třeba rozvoj schopností učitelů pokulhává. Spolu s tím se nedaří i nové přístupy k výuce - tedy např. hlubší kritická diskuze nad méně tématy, nahrazení kvantity stupidních cvičení sofistikovanějšími a prakticky orientovanými, společná projektová práce vedoucí k hlubšímu pochopení tématu ...

Diskuze o cílech a způsobu jejich měření a cestách k prosazení funkčního managerského řízení škol v souladu s potřebami 21.století je dle mého názoru jedinou (dlouhoou ) cestou k reformě ...
+ se hodí testovací realizace. Možná existuje nějaký rychlejší způsob prosazení změn, než přes školskou radu, ale já ho neznám. Vím jen, že "centrální plánování" nefunguje, protože každý ředitel se nachází aktuálně v jiném prostředí (žáci, rodiče, učitelé, region, zřizovatel). Cíle a KPI je tedy třeba dohodnout na konkrétního ředitele a školní radu.

Mám pár poznámek a otázek:

1. Učitel potřebuje volnost a není možné ji nijak omezit. Zároveň potřebuje celoživotní podporu, která tu dlouhodobě chybí.
2. Kde je hranice mezi učení postaru a nově?
3. Potřebujeme ředitele jako funkční managery nebo jako pedagogické leadery?
4. Primárním problémem českého školství je dlouhodobé podfinancování a vnitřní dluh. Bez zásadní změny bude každá reforma nerealizovatelná.
5. "Cíle a KPI je tedy třeba dohodnout na konkrétního ředitele a školní radu." Jak by to mělo vypadat?

[Janek.Wagner]

Systémové změny ve vzdělávání žáků základních škol

Pavle, prosím, mohu Tvůj text publikovat na Pedagogicke.info?

[Janek.Wagner]

To, co je slibováno, je velká podpora školám v tom, aby dobře uměly naplňovat cíle vzdělávání a RVP, která mnoho let zaostává, a i pěkné myšlenky v RVP se neprojevily v praxi. Ta podpora je zásadní a možná by měla přijít dřív než revize RVP aby se vidělo, co je chyba jen nedostatku podpory a teprve pak, co je třeba změnit v RVP.

Tyto sliby slyšíme od vzniku RVP a nikdy se nenaplnily. Plánované periodické revize RVP se nikdy nekonaly (dnes měl být už třetí). První revizi RVP zastavil ministr Dobeš a začal s cílenou likvidací kurikulárního ústavu. Ministryně Valachová se revize bála a věnovala se nepovedené podpoře inkluze a Plaga revize opět zastavil a kurikulární ústav více méně zařízl. Tvorba kurikula by měl být kontinuální proces se silnou zpětnou vazbou, která stále chybí a je nahražena populistickými výkřiky o 50% redukci učiva v RVP. Přitom po ní volající pseudoexperti ani netuší, že učivo v RVP není závazné.

Dnešní patová situace je v podstatě způsobena hrou o peníze z dalšího operačního programu. Nic víc, nic míň.

[Janek.Wagner]

Kvalita přípravy na přijímací zkoušky na SŠ (matematika, čeština, angličtina / němčina, všeobecný přehled)

Úkolem ZŠ zcela určitě není příprava na přijímačky! Přijímačky jsou v zásadním rozporu s požadavkem svobody vzdělávací cesty!!!

[Pavel.Nazarsky]

Systémové změny ve vzdělávání žáků základních škol

Pavle, prosím, mohu Tvůj text publikovat na Pedagogicke.info?

Samozřejmě. Díky:). Čím víc lidí se nad tím začne zamýšlet, tím líp.